Jaký má transformovna 110/35/10 kV vliv na zdraví lidí žijících přes ulici?

[-George]

A až pak budete konat potřebu, nezapínejte větrák, nebo se nebudete moci soustředit

www.equark.sk/index.php?cl=article&iid=69&action=itemclick&tname=inlist&pr=click,default

[Vilém Shrnovač]

Podle uvedených příspěvků a diskutovaných názorů bych za "guru" tohoto vlákna vyhodnotil Pavla Ryšavého. Jeho příspěvky jsou nejen technicky podložené a informativní, ale také obsahují nadhled a humor, který situaci odlehčuje. Vysvětluje problematiku elektromagneti ckých polí, jejich intenzitu a vliv na zdraví, a přitom reaguje i na obavy a ironické poznámky ostatních přispěvatelů. Jeho odpovědi jsou detailní, technicky správné a snaží se uklidnit obavy uživatelky Rity.

[Emanuel Kocián]

A co tam bylo dřív, dům nebo transformovna? Vsadím se, že transformovna. A nebo ten dům je dům po původních rozvodných (dřív bylo ve zvyku u transformoven 2-4 baráky vždy postavit pro tento účel),  aby měli zaměstnanci kde bydlet a neměli to daleko do práce.
Takže si pak ještě stěžovat, to už je dost úlet.

[Petr Matuška]

Oba články v odkazech jsou zmatečné a neozdrojované. V prvním je statistika o onemocnění leukémií bez uvedení podkladů (byl zohledněn vliv výživy, pohybové aktivity ap. - jaké je zastoupení chudých a bohatých rodin v pásmech do 200m, do 600m přes 600m ? ),  ve druhém je po dotazu na účinky ultrazvuku odpověď na účinky infrazvuku.

 RNDr. Attila Sándor, PhD byl někdo jiný téhož jména a vzezření

[Fuk Tomáš]

Oba články v odkazech jsou zmatečné a neozdrojované. V prvním je statistika o onemocnění leukémií bez uvedení podkladů (byl zohledněn vliv výživy, pohybové aktivity ap. - jaké je zastoupení chudých a bohatých rodin v pásmech do 200m, do 600m přes 600m ? )

Kromě těchto aspektů mě zaujal ještě jeden - velikost zkoumaného vzorku 10.000 dětí. Pokud je leukemie v Anglii stejně častá jako u nás, tak v reprezentativn ím vzorku 10.000 dětí budou 4-5 s leukemií. Na tomhle stavět nějakou statistiku o vlivu jakéhokoli faktoru vyžaduje hodně bujnou fantazii.

[Václav Třetí]

"Statistika je matematická kamufláž chyby." Tímto výrokem začala první přednáška ze statistiky na vysoké škole. Pak nám v průběhu přednášek pan docent (později profesor) mimo jiné ukazoval, jak se dá statistika využít a občas také zneužít k různým účelům. V dobách tvrdé totality to bylo zajímavé a zároveň nebezpečné počínání. Dost často na to vzpomínám v souvislosti s některými dnešními podávanými informacemi, jak byla tato hláška nadčasová.

[Martin Babrňák]

mě v hlavě utkvělo jedno přísloví "nevěřím žádné statistice, kterou jsem si sám nezfalšoval"

[Jirka Š. Svejkovský]

mě v hlavě utkvělo jedno přísloví "nevěřím žádné statistice, kterou jsem si sám nezfalšoval"

Jenom si musíte dát bacha, kdo to přísloví vyslovil a proč. Mohlo by dostat poněkud jiný význam, než by vám mohlo být příjemné.

[Jirka Š. Svejkovský]

Když už jsme se trošku pustili do statistiky, tady je jednoduchý příklad, jak se dá s daty manipulovat, aniž byste změnili jedno jediné číslo. Nic falšovat nemusíte.
Takže, až vám bude někdo ukazovat nějaké grafy, bacha na svislou osu! Zvlášť, když není očíslovaná.
Poznámka: strana je vybrána zcela náhodou, nemá to nic společného s mými preferencemi. Prostě tomu šli dost naproti.

[Martin Babrňák]

Jenom si musíte dát bacha, kdo to přísloví vyslovil a proč. Mohlo by dostat poněkud jiný význam, než by vám mohlo být příjemné.

nedělám si iluze o tom kdo, kdy a v jakém kontextu ji prvně vyslovil. Prvně jsem ji slyšel v prvním roce kovidu když jsme se známými probírali ony statistiky úmrtnosti kdy ukazovali ta hrozná čísla a pojmenovali to jako počet obětí s covidem a ne počet obětí na covid.

[Jirka Š. Svejkovský]

S daty se musí pracovat hodně opatrně, zvlášť, když chcete někoho přesvědčit.
Pokud neuvedete hlavní, ale i okrajové podmínky, můžete být rozcupán na malé kousíčky. I když to myslíte dobře, dopadne to jako vždycky (taky přísloví).
Zrovna s Covidem bych to nesrovnával, máme velké množství dat i o úmrtích "na Covid". A nejsou to hezká čísla.

[Jiří Kantner]

Srovnání s tím, jaké elektromagneti cké pole vytváří mobilní telefon u ucha s transformovnou není přesné protože jde o jiné frekvence ale i tak mobily vytvářejí pro své uživatele pole silnější než naprostá většina jiných zařízení. Moc lidí se jich ovšem nevzdá (snad jen Old Order Amish).
Prokázat škodlivost na lidský organismus se moc nedaří, prokázat neškodnost je z principu těžší, nikdo neví co přseně sledovat a po jaké době vyhodnocovat. Čím menší je vliv, tím hůře se vylučují jiné majoritní vlivy během takové studie. To že elektromagneti cké pole na člověka nějak působí zpochybnit nejde, protože každý ví že v mikrovlnce se dá maso uvařit i spálit, UV záření nedělá dobře pokožce ani očím a RTG záření je problematické také. Pak tu máme oficiálně lékařsky uznanou magnetoterapii, kde nějaký prokazatelný vliv je.
Magnetická nukleární rezonance je zobrazovací metoda využívaná v lékařství a i při ní je člověk vystaven působení velmi silného magnetického pole. Kromě kovových implantátů a kardiostimulát orů nemá negativní vliv na vyšetřovaného
Pokaždé se jedná o elektromagneti cké pole, ale vždy je odlišná frekvence a  intenzita která přináší nějaký vliv. Zrovna u transformovny bych se ničeho nebál. Nepříjemný může být zvukový projev - 50Hz zvuk. V tichu ho člověk může registrovat i při velmi malých intenzitách.
Malá odbočka mimo - Začátkem 90. let se v Praze dokončoval vysílač Žižkov v Mahlerových sadech. Kromě apelů na nevratné škody způsobené likvidací velké části židovského hřbitova (ještě za bolševika) se pak objevovaly kritické hlasy žen co nemohly kvůli vysílači otěhotnět nebo kojit. Kupodivu ještě před tím, než vůbec začalo alespoň testovací vysílání.
Myslím že by nebyl problém pomocí statistiky ukázat, že dříve se rodilo více dětí - ve století páry býval počet dětí v rodině vyšší než vminulém století a dnes u nás porodnost klesá. Vinit za to elektromagneti cké pole nejde i když statistika by viděla jistou korelaci. Biologicky a fyzikálně tam vliv není.

[Jirka Š. Svejkovský]

S tou magnetoterapií a jejím uznáním bych byl velmi opatrný.

...neexistují dostatečně průkazné klinické studie, které by ukazovaly, že magnetoterapie má lepší klinický efekt než placebo.

(Wikiskripta)

Samozřejmě, korelace je podmínka nutná, nikoliv ovšem postačující pro prokázání kauzality.

Někdy to bývá dost vtipné, kdy vývoj počtu vražd spáchaných ohněm odpovídá věku finalistek Miss USA.

Jindy je to vážnější. Na velkém vzorku žen v USA se mimo jiné zjistilo, že ty ženy, které podstupují hormonální léčbu menopauzy trpí méně srdečními chorobami.
Když se výzkum snažili zopakovat jinde, nic jim nevyšlo. Zjištění: Méně srdečních vad měly ženy v těch zemích, kde léčbu nehradí pojišťovna, musí být tedy bohatší a mají i lepší životosprávu ...

[Fuk Tomáš]

nedělám si iluze o tom kdo, kdy a v jakém kontextu ji prvně vyslovil. Prvně jsem ji slyšel v prvním roce kovidu

Čili nemáte ani páru. Je to už dávná historie, ale nejspíše autorství přiřkl Winstonu Churchillovi Joseph Goebbels.

[Jiří Kantner]

S tou magnetoterapií a jejím uznáním bych byl velmi opatrný.
 (Wikiskripta)

Osobně v ní nevěřím, chybí mi vysvětlitelný fyzikální princip fungování, mám prakticky odzkoušeno, že magnetoterapeu ticka rehabilitace mi ničím nepomohla ale v nouzi se má zkusit všecko. A je s podivevm, že zdravotní pojišťovny to platí. Žil jsem v domění, že vědí proč a opírají se o nějakou klinickou studii. Kdyby každý rok neprobíhala sbírka na opravdu účinou léčbu někoho komu jí zdravotní pojišťovna platit "nemůže"... Ale to sem nepatří.

[Milan Hudec]

Možnost uškrcení se tkaničkou při zavazování tenisek nestoupá dle počtu bot, ale vědců tímto zabývajíchvšíc h se.

[Jaroslav Molák]

Co se týče vlivu na zdraví, tak hluk vám asi nepoškodí sluch. Jsou určeny hygienou hladiny zvuku a jejich překročení už zvů, ale transformovna to nebude.
Jiný je ale vliv elektromagneti ckého pole v oblasti působení zdrojů. V tomto případě vedení vysokého napětí. Byly vypracovány studie působení takových polí u vedení 110 kV, ve kterých se zpracovávaly výsledky negativního působení u pasoucího se dobytka pod takovými vedeními a rovněž, konkrétně u nás vliv na zdraví obsluhujícího personálu.
Pokud vzpomínám  na své spolupracovník y, kteří sloužili jako manipulanti na konkrétní jedné stovkové rozvodně, tak průměrný věk 45,1 roků byl věk dožití cca desítky zemřelých mých spolupracovník ů . Na jako chorobu zemřeli se nikdy neřešilo.
Škodí dlouhodobý pobyt pod takovým vedením, kde jsou vdálennosti do cca 6 m.
   U stejnosměrného vedení jako je třeba na železnici, kde se pracuje přímo v dotyku s vysokým napětím moji kolegové popisovali svoje pocity, jako pocity kuřáka, kterému chybí cigareta a chce si zakouřit, když byl např. na dovolené a chyběla mu taková práce pod napětím jen 3kV.
Rozhodně není výhrou pro obyvatele, jak někdy je vidět v bytové zástavbě blízkost linek 110 kV a vyšších, jak to někdy vidím, že rodinný domek je situován na hranici ochranného pásma.

[Jiří_Hrubý]

Základ je rozlišovat mezi elektrickým polem a magnetickou indukcí.
Dále porovnat hodnoty s přirozenými hodnotami Země.
Pouze elektrické pole je vyšší a rizikových hodnot dosahuje až v blízkosti čtyřstovek. Stovky jsou v pohodě.
Limity expozice stanoví ČSN 33 2040 i NV 1/2008.
Otázkou je, co manipulanti na rozvodně dělali po dobu služby.
Taky bych mohl napsat o jednom, který se v padesáti uchlastal a ukouřil, protože službu držet musel, ale nebylo do čeho píchnout a doba takové morálce ještě přála.
V době dálkově řízených rozvoden už to nehrozí.
Studie jsou, za relevantní považuji tu od WHO, nikoli od šarlatánů prodávajících krabičky proti elektrosmogu. První uvedená je rozebraná SZU v informaci 16/2009, druhá na OSLU.
Nejhorší smrt je z vyděšení a celkem se přikláním k závěrům o významném vlivu psychosomatiky u senzitivnějšíc h jedinců.
Závislost na práci na stejnosměrné trakci, inu proč ne, znám traktoristy, co se každé ráno těší do práce, až sednou do traktoru a pustí maják, protože jízda pod majákem je, dle jejich názoru, lepší než sex.
Ale účinky polí nepopírám, když nám před lety  romulové v Čáslavi na letišti kopali primerku a vojáci si hráli s radary, tak ti, co utíkali od výkopu pro pivo nějakou dírou, se připletli moc blízko se celí opupínkovali