Jak je to se směrem toku energie blesku?

[Lázeňská Veverka]

Krásné téma 
Takže, vedení po střeše (například od jímače) směrem vzhůru:

• 62 305  může být ok
• 34 1390 jednoznačně špatně

Vzhledem k tomu, že normy se možná stanou utajenými dokumenty, k jejichž výuce nebo výkladu možná bude potřebná bezpečnostní prověrka se speciálním povolením... navíc vláda, která jako buldozer prosazuje všechno možné bez jakýchkoli diskuzí už se nechala slyšet, že po stavebním zákoně si vezme na paškál normy, respektive jejich "zjednodušení"... třeba třistapětku Babiš zruší? tak bych se "nahoru/dolu drát" moc nevzrušoval, když nahoru/dolu dnes frčí celý svět  

Takže klid a odpustit školitelům že mají i po tolika letech v hlavách zažranou 34 1390.

[Juraj Rojko]

Kdysi jsem někde v literatuře zjistil údaj o rychlosti bleskového výboje asi 50km/s a ten uvažuji za docela možná správný. Ten celkem spolehlivě ukazuje, že blesk na poslední chvíli neuhne a nezabočí.

Ty rychlosti budou i mnohem větší, ale pokud s tím spojujete mechanickou představu nějaké hybnosti a setrvačnosti, tak to je fyzikálně nesprávné. Blesk není leticí objekt, u kterého má hmotnost zásadní vliv na trajektorii. Je to především o lokálním elektrickém poli, náboji, podmínkách. Spíše než letící střelu bych to přirovnal např. k prasklině šířící se v heterogenním materiálu. Ostatně stačí se podívat na fotografie blesků nebo i menších elektrických výbojů vysokého napětí - náhlé změny směru vysloveně milují.

[Milan Hudec]

Logicky nemůže být vedení do kopce špatně, když to mají takto provedeno i na staré administrativn í budově podniku DEHN v Neumarktu. To by se pak hodně blbě vysvětlovalo, kdyby to jejich zástupce v ČR napadl  .

Jedna čr.fa. vyrábějicí hromosvody nemá na fabrice žádný hromosvod, asi tak velký prodej, že na chalupu nezbylo

[pegas100]

V celém světě nejsou hromosvody moc vidět. A když, tak jsou tam ESE. Ohánět se Německem s hromosvodem je úsměvné, protože je tam nepoužívají(stačí přejet hranici). Jedinou zemí na světě, kde jsou hromosvody je Československo .
Není to divné?

[František Šohajda]

akže, vedení po střeše (například od jímače) směrem vzhůru:

    62 305  může být ok
    34 1390 jednoznačně špatně

A nemá v tom "prsty" snížená max hodnota z 15 Ohmů na 10 Ohmů u 62305 ?
Když jímací vedení do kopce ,  je u hromu  OK??

To by měli vysvětlit oborníci na hormy!

[Lázeňská Veverka]

A nemá v tom "prsty" snížená max hodnota z 15 Ohmů na 10 Ohmů u 62305 ?
Když jímací vedení do kopce ,   je u hromu  OK??

Takhle přímo ne.
Stará norma byl komplex univerzálních pravidel pro všechny případy. Nová norma bere v úvahu víc vstupních parametrů, proto nepotřebuje striktní pravidla "tohle bude takhle" nebo "tohle se nesmí dělat takhle".

ad. váš obrázek - v místě těch vzdálenějších jímačů dole pod hřebenem bude "s" vyšší. Zjednodušeně řečeno - snaha části blesku přeskočit do okolí bude vyšší.
62 305 - vyhovuje pro tenhle bod vypočítané "s"? Ano - nepřeskočí, ok. Ne - může přeskočit, špatně.

Možná to někdo vysvětlí lépe

[Nadační fond Elektrika.Ai]

Nadační fond Elektrika.Ai k tomuto vláknu dodává:
Z tohoto podkladu nelze rozhodnout, zda je konkrétní vedení od komína „do kopce“ vyhovující. Samotný směr totiž není rozhodující; při bleskovém proudu se uplatní hlavně impulzní impedance celé proudové cesty, její délka, indukčnost, ohyby, rozdělení proudu mezi svody, vazba na okolní vodivé části a napětí, které na této cestě vznikne. Právě to může vést k přeskoku mimo připravený vodič. V diskusi už správně zazněla dostatečná vzdálenost, ale chybí geometrie konkrétní soustavy, počet a poloha svodů, zemnič a výpočet pro dané místo. Ani údaj 10 Ω sám o sobě nevysvětluje, proč by vedení mohlo nebo nemohlo stoupat. Fotografie či příklad výrobce proto nejsou bez těchto vstupů důkazem obecného pravidla. (K ověření viz zejména ČSN EN 62305-3.)

[Jan Hájek]

A nemá v tom "prsty" snížená max hodnota z 15 Ohmů na 10 Ohmů u 62305 ?
Když jímací vedení do kopce ,   je u hromu  OK??

To by měli vysvětlit oborníci na hormy!

Ohmický odpor hraje nejmenší roli, důležitá je impedance cesty. Kvalita uzemnění a jeho plocha pak určuje, kolik energie blesku přejde do země kolik bude hledat cestu jinam. Cesta jinam může být přeskok zemí na lepší uzemnění, nebo klasicky do distribuční soustavy. Proto je kvalitní uzemnění doplněné svodiči bleskových proudu podmínkou ochrany, stejně jako jímací soustava a v případě elektricky izolované LPS dodržení dostatečné vzdálenosti.