Jak je to se směrem toku energie blesku?

[František Šohajda]

Všude na různých školeních se udává, že "blesk" letí vždy dolů....
Tak ať mě někdo vysvětlí, že na obrázku část "D" je svod do kopce??
Z komína těžko poletí blesk do kopce?? Nebo ano??
Nebo se něco změnilo?

[Václav Třetí]

Celý obrázek je viditelně proveden AI. Kam vede svod od místa D nevidíme. Múže vést i k uzemnění. Je to jak otevírací  domeček pro panenky. Kde jste "foto" našel a je k tomu obrázku nějaký vysvětlující text?

P.S. Blesk jdoucí do země svúj směr nezmění. Existují ovšem blesky mezi mraky a blesky jdoucí od mraků do vesmíru - ionosféry.

[Miroslav Minařík]

Všude na různých školeních se udává, že "blesk" letí vždy dolů....
Tak ať mě někdo vysvětlí, že na obrázku část "D" je svod do kopce??
Z komína těžko poletí blesk do kopce?? Nebo ano??
Nebo se něco změnilo?

Myslím, že se nezměnilo na fyzice nic  . A pokud je směr toku vzhůru, pak asi jedině díky samotné konstrukci LPS. Tedy jak autor návrhu vymyslel obhajitelné vodivé cesty.

[František Šohajda]

Kde jste "foto" našel a je k tomu obrázku nějaký vysvětlující text?

Je to od DEHNů z první stránky internetu....
Mám na mysli komín s jímačem a vedení od něj?
Podobně je i satelit...(moc to není vidět u spodu)
(Proto mě to zarazilo??)

[Miroslav Minařík]

Je to od DEHNů z první stránky internetu....

Tak to bude mít vysvětlení. Obrázky tvoří jako doplnění svého sdělení, nikoliv jen jako ilustrační.

[Milan Hudec]

Je to od DEHNů z první stránky internetu....
Mám na mysli komín s jímačem a vedení od něj?
Podobně je i satelit...(moc to není vidět u spodu)
(Proto mě to zarazilo??)

Když tu střechu začneš narovnávat, v kterém okamžiku to bude ok?

[Jan Hájek]

Na začátek bych připomněl, že blesk je elektrický jev, a proto u něj platí totéž, co stojí za tím, že na špičce vysílače na kopci bliká světlo.

Ano, výboj blesku směřuje většinou k zemi, ale jak lze někdy pozorovat na horách při nízké oblačnosti, není tomu vždy tak.

Jakmile je výboj zachycen jímací soustavou, rozhodující je dostatečná vzdálenost, nikoli to, jaký má vodič spád. Stejně je tomu i u zmíněného světla na vysílači.

Jediným omezením je tedy délka cesty k zemnicí soustavě, respektive k hladině vyrovnání potenciálu, a její impedance. Rozhodující je, zda si elektrický proud kvůli velkému úbytku napětí nevytvoří kratší paralelní cestu s nižší impedancí a odporem. Co nejkratší a nejpřímější cesta k zemi je výhodou, ne však podmínkou.

Od konce 18. století je považováno za prokázaný fakt, že blesk je elektrický jev a technický problém, přestože ještě o půl století dříve vycházely publikace se jmény démonů, kteří za tímto jevem údajně stáli.

Obrázek není vytvořen AI a takovéto napojení bylo a je například v Německu běžnou praxí.

[Radim Strycharski]

Z komína těžko poletí blesk do kopce?? Nebo ano??

Pokud to bude pro blesk nejvýhodnější cesta ze všech možných, tak poletí.

[František Šohajda]

Jakmile je výboj zachycen jímací soustavou, rozhodující je dostatečná vzdálenost, nikoli to, jaký má vodič spád. Stejně je tomu i u zmíněného světla na vysílači.

Jediným omezením je tedy délka cesty k zemnicí soustavě, respektive k hladině vyrovnání potenciálu, a její impedance. Rozhodující je, zda si elektrický proud kvůli velkému úbytku napětí nevytvoří kratší paralelní cestu s nižší impedancí a odporem. Co nejkratší a nejpřímější cesta k zemi je výhodou, ne však podmínkou.

Prošel jsem XY školení (těch bylo hodně,hodně desítek) a pročetl spoustu brožur a toto vysvětlení slyším poprvé ve své 43 leté praxi .(montér a RT)
Vždy se to odůvodňovalo tím, že blesk (velká jiskra) letí přímo dole po nejbližším svodě? Ne nahoru ať je výška sebemenší.....
Když došla TIČR na kontrolu před uváděním do provozu (tř.1) tak takové spoje nahoru byli vždy velké závady??

[Juraj Rojko]

Směry dolů a nahoru se obvykle určují podle směru působení gravitační síly. Myslím, že si všichni umíme představit, jaký vliv má při tomto jevu gravitační síla...

Celý problém je v tom, že předem neumíme spolehlivě určit, zda si bleskový proud zvolí delší, ale dobře vodivou cestu, nebo kratší cestu přes konstrukci či přeskok. Proto mu vytvoříme záměrně vhodnou vodivou cestu s co nejmenší impedancí a bez zbytečných ohybů. V praxi to obvykle znamená vést svod co nejkratší cestou směrem k zemi. Z toho pak vzniká zjednodušené pravidlo prezentované na školeních: "svody vedeme dolů". Není to ale proto, že by blesk fyzikálně neuměl "téct" do kopce, ale proto, že je to nejjednodušší způsob, jak neudělat zbytečnou chybu.

[M S]

Vždy se to odůvodňovalo tím, že blesk (velká jiskra) letí přímo dole po nejbližším svodě? Ne nahoru ať je výška sebemenší.....

Ked niekto uvedie takuto krasnu absolutnu "pravdu",  mam v oblube doviest to do extremu.

Takze ak smerom dole pojde polohnile FeZn zakoncene v presusenej zemi na juznej strane (1.65mOhm/m na d10 FeZn, plus vek plus zle prevedenie v zemi) a smerom hore pojde novy a pre mna za mna zdvojeny AlMgSi (0.41mOhm/m na d10),  ktory po par metroch skonci pripojeny k masivnej zeleznej konstrukcii ktora je ukotvena v malom jazere. Rad by som to videl v skusobni nasimulovane. Pan Kirchhoff musi fungovat ako dynamo ked sa spomina, ze prud potecie len cestou najnizsieho odporu.

Ak pamat neklame, v tom momente ako sa streamer z mraku dotkne streamera z LPS (preto ma LPS pekne spicate "anteny"),  vytvori sa plazmovy kanal ktory privedie vacsinu energie z oblaku do zeme. To, ako sa prud rozdeli cestou do zeme je dane impedanciou jednotlivych vedeni, na co vplyva material, spoje, priemery, dlzka. To, ci blesk nepreskoci je dane izolacnou vzdialenostou a absenciou ostrych uhlov vo vodivej ceste, ktore sposobuju lokalne zvysenie napatia a tym riziko preskoku.

[Milan Hudec]

Viz mapy, nejkratší cesta neznamená vždy nejrychlejší, a blesk to chce, dokonce si to mizera vynucuje být v zemi co nejrychleji.

[Pavel Čermák]

Tak po 40 letech praxe RT budu asi za vola, který zbytečně prudí a vytýká montážníkům
slepé svody a tzv. pytle. Za mě by měl být jímač na komínu min. vodorovně k hřebenovému vedení.
Podobně jako kdysi uváděl v příkladu ing.Popolanský "ostré" obcházení např. římsy na objektu,
kdy může dojít k jejímu "průstřelu" a uražení (dokladováno fotografií) přestože impedance 
 ochozu na vedení je určitě nižší, než zdiva v cestě.

[Milan Hudec]

Pane kolego, slepý svod je spíše název pro část spojenou s hromosvodem, pro kterou není vypočtena s....
Pokud tato vyjde, nejedná se o slepák.
Např.u kari sítě by byl slepý každý drát nespojený na samém konci.

[Pavel Horský]

Za mě by měl být jímač na komínu min. vodorovně k hřebenovému vedení.

Na toto veliký pozor. V zimě pak funguje jako sněhová zábrana (sněholam). Vedení a podpěry nejsou určeny k tomuto záměru. U nás toto kdysi vytvořili borci na střeše prodejny Billa a tam to tedy vypadá.

[Pavel Horský]

Logicky nemůže být vedení do kopce špatně, když to mají takto provedeno i na staré administrativn í budově podniku DEHN v Neumarktu. To by se pak hodně blbě vysvětlovalo, kdyby to jejich zástupce v ČR napadl  .

[Václav Třetí]

Tak po 40 letech praxe RT budu asi za vola, který zbytečně prudí a vytýká montážníkům
slepé svody a tzv. pytle. Za mě by měl být jímač na komínu min. vodorovně k hřebenovému vedení.
Podobně jako kdysi uváděl v příkladu ing.Popolanský "ostré" obcházení např. římsy na objektu,
kdy může dojít k jejímu "průstřelu" a uražení (dokladováno fotografií) přestože impedance 
 ochozu na vedení je určitě nižší, než zdiva v cestě.

Nejste za vola, plně s Vámi souhlasím. Slepá ramena montážníkům a projektanům také vytýkám. Stejně tak upozorňuji majitele starších domů, kde jsou namontovány ještě hromosvody z první republiky s masivními jímači, které díky své délce a váze musí být ukotveny hluboko do vazby střechy (a jejich ukotvení tvoří slepé rameno obvykle délky 2 až 3 m do objektu),  na jejich nebezpečnost.

 Kdysi jsem někde v literatuře zjistil údaj o rychlosti bleskového výboje asi 50km/s a ten uvažuji za docela možná správný. Ten celkem spolehlivě ukazuje, že blesk na poslední chvíli neuhne a nezabočí. Svoji cestu dokončí nejkratší možnou cestou do země. Proto musí mít připravenou pokud možno přímou a plynulou cestu bez ostrých zatáček a zpáteček. Jinak si cestu udělá sám se všemi důsledky pro objekt i jeho obyvatele.

Logicky nemůže být vedení do kopce špatně, když to mají takto provedeno i na staré administrativn í budově podniku DEHN v Neumarktu. To by se pak hodně blbě vysvětlovalo, kdyby to jejich zástupce v ČR napadl.

Tam jsem nebyl, objekt neznám, že by platilo, že kovářova kobyla chodí bosa?

[Jirka Š. Svejkovský]

Snad jsem to pochopil správně.
Já byl poučen, že bleskový proud "neteče do kopce" třeba v případě ostrých ohybů svodu při obcházení hrany střechy. Smyčka pak jde kousek směrem nahoru.
On ten proud poteče samozřejmě pořád dolů. Jenomže tady platí, že se náboj nejvíc hromadí v místě s nejmenším poloměrem (eliášovo světlo na hrotech izolátorů). V takovém místě pak intenzita elektrického pole překoná pevnost vzduchu (zvýší s-ko). Proud tak "nevybere zatáčku" a vyskočí ven na nejbližší vodivou část.