Když jsem chtěl kdysi z počítače vyrazit nějakou rychlost, musel jsem si napsat program přímo ve strojovém kódu.
To mimo jiné znamenalo náročně změnit vlastní uvažování tak, aby odpovídalo příkazovým možnostem procesoru.Mnozí s posměškem říkali: k čemu to je? Blbost.
Pak přišel boom herního průmyslu, kde mimo jiné přinesly revoluci čipy nVidia pro lepší a lepší a lepší a lepší grafické zobrazení. Herní průmysl byl jedním z hlavních tahounů vývoje počítačů (
a grafických čipů), protože hráči na celém světě byli ochotní každý rok-dva pořizovat nové a nové železo, aby mohli hrát lepší a lepší hry. Z hlediska objemu financí je dnes herní průmysl větší, než například celý filmový průmysl světa dohromady.
Mnozí kolem mě na počítačové hry s posměškem opět říkali: k čemu to je? Blbost.
A pak přišel boom umělé inteligence, umožněn hardwarem a softwarem, jehož vývoj urychlil mimo jiné právě herní průmysl. Čipy nVidia jsou založené na masivní paralelizaci výpočtů, což je super pro zobrazování složité 3D grafiky a hle - kotrmelec jako sviňa - ukázalo se, že na současném stupni výkonu už jsou také vhodné právě pro AI.
Hádej co dnes většina lidí s posměškem na AI říká?
Když chci dnes něco vyrazit z počítače, neprogramuji ho ve strojovém kódu, ani v nějakém programovacím jazyku, programuji ho přímo hovorovou řečí.
To znamená, že už se já nepřizpůsobuji myšlení počítače, ale počítač se přizpůsobuje mému myšlení. Masakr.
Takovému programování se říká komunikace s AI. Dnes může "programovat" počítač úúúúúúúplně každý. Masakr.
K čemu to je?
Dnes prakticky všichni lidé na světě pracují s počítačem. Držíš v ruce telefon? = pracuješ s počítačem.....
. i křováci voe dnes pracují s počítačem, když si v džungli natáčí bílého turistu.
Stejně tak za pár let
většina lidstva bude nějakým způsobem využívat AI.
Vždy když se mě dnes zase někdo zeptá "k čemu to je?" mám chuť ho propleskonout z obou stran dvakrát, třeba se probere
Autor
