Jak správně vypočítat zkratový proud?

[Pepa111]

Jak správně vypočítat zkratový proud?
Znám napětí 230V, odpor 0,54, In jistič 16A atd..  
Stačí na to pouze ohmův zákon?

[Oldřich Morávek]

Předpokládám, že "odpor" 0,54 je Zs impedance smyčky.

Pak začínáme skutečně Ohmovým zákonem - 230/0,54= cca 426A
Pro korekci oteplení vedení při zkratu a nepřesnosti měření používáme korekční faktor 2/3 tj cca 284A

Vypínací charakteristik a jističe B16 je 5 In tj 80A

Z toho plyne, že při dané impedanci smyčky jistič bezpečně vypne v požadovaném čase - Ik > In

[pepa111]

Myslel jsem, že je na to složitější vzoreček, toto tedy stačí?

[Jirka Š. Svejkovský]

Chcete-li ověřit schopnost jističe vypnout zkratový proud, je to správný postup.

[Lojzaaa]

Myslel jsem, že je na to složitější vzoreček, toto tedy stačí?

Zkratový proud má spoustu atributů. Zaleží co přesně tě na tom zajímá. Jestli rázový zkratový proud nebo ustálený zkratový proud, ekvivaletní oteplovací proud, nárazový zkratový proud.....

[IM]

Zkratový proud má spoustu atributů. Zaleží co přesně tě na tom zajímá. Jestli rázový zkratový proud nebo ustálený zkratový proud, ekvivaletní oteplovací proud, nárazový zkratový proud.....

A hlavně, které místo v síti, vzhledem ke zdroji, uvažuji. Pokud jsem od zdroje za desatero pojistkami a kabely, už mě žádný rázový zkratový proud nemusí zajímat. K původnímu dotazu asi tolik, že mírou zkratového proudu v koncovém obvodu je impedance. Její měření a vyhodnocení s vypínacím proudem předřazeného jištění mi dá závěr, zda je obvod vyhovující. Čili, číselnou hodnotu zkratového proudu neřeším. Něco jiného je pak přímo za zdroji a v napájecích rozvodech.

[Miloslav Dunda]

Tazateli zřejmě šlo o vyhodnocení zda předřazený jistič vypne do 0,4 sec. Jde to také tak, že naměřenou impedanci (odpor)  vynásobíte bezpečnostním koeficientem 1,5 a výsledek vynásobíte ještě vypínacím proudem jističe. Výsledek toho celého násobení musí být menší než 230, resp.231V.

jistč B/16A = Ia 80A
Uo=231V
naměřená impedance 0,56 ohmů x 1,5=0,84 x 80=67,2
naměřená hodnota impedance vyhovuje, protože Uo  je větší výsledek 67,2.   
231 je větší než 67,2. 

[pepa111]

A zerotesty při měření Zs počítají už s koeficientem   x1,5?

[pepa111]

Z toho plyne, že při dané impedanci smyčky jistič bezpečně vypne v požadovaném čase - Ik > In ?

Nemá to být   Ik   je větší než    Ia??

[Jaroslav Ratiborský]

Vysvětlení je uvedeno v ČSN 332000-4-41 ed.2 změna 1 čl. 411.4.4.
Charakteristik y ochranných přístrojů (pojistek, jističů, ale i proudových chráničů) a impedancí musí splňovat tento požadavek:Zs × Ia ≤ Uo,kdeZs je impedance v ohmech [Ω] poruchové smyčky obsahující:zdroj, vodič vedení až k místu poruchy a ochranný vodič mezi místem poruchy a zdrojem,Ia je proud v ampérech [A] vyvolávající automatickou funkci odpojovacího přístroje v době stanovené v normě (0,4 s pro zásuvkové obvody a 5 s při napájení větších zařízení).
Dle vámi uvedených údajů: impedance smyčky je schopna vyvolat vypínací proud,který vypne  předřazené jištění za dobu menší než 0,4 sec. Tím je splněna základní podmínka čl.411.3.2. výše uvedené normy.

[Milan Hudec]

To Ratiborský máte bod

[Jirka Š. Svejkovský]

Nemá to být   Ik   je větší než    Ia??

Má.

Při In by jistící prvek nevypnul nikdy. Nemusí se jednat zrovna o vybavovací proud zkratové spouště. U požadované doby vypnutí 5 s může být hledaná hodnota proudu ještě v nadproudové části charakteristik y.

[Jaroslav Ratiborský]

Ještě lépe lze celou problematiku vysvětlit a pochopit z ampérsekundový ch charakteristik jističů,mám je ve Wordu,ale nedaří se mi je vložit.
Důležité si je uvědomit,že jističe s charakteristik ou B vypínají v čase 0,4 s při 3 až 5 násobku In a to je ten údaj 80 A, který používá jeden z účastníků diskuze.
Zamýšlel jsem se však spíše nad tím co se děje s kontakty jističe 16/B pokud nimi protéká proud 284 A.
To je však mimo zadané téma.

[Petr Doležal]

.

[Jiří Schwarz]

A zerotesty při měření Zs počítají už s koeficientem   x1,5?

Zerotest "umí" měřit obojí, je to v návodu

[Radim Strycharski]

Vložím sem ještě malou podotázku na příbuzné téma:

Projektant navrhne trafo,hlavní deion a navazující vedení (záměrně zmiňuji projekt, aby bylo zřejmé, že vše bylo ověřeno výpočtem). Má v těchto případech smysl měřit na vývodech trafostanice extrémně nízkou impedanci extrémně přesným a drahým měřičem? Jaké důvody mohou vyvolat potřebu takhle přesného (a z principu problematickéh o)  měření?

[Jirka Š. Svejkovský]

Odpověď najdete v ČSN 33 2000-6, čl. 61.3.6.1, odst. a),  Poznámka N2:

... Alternativní ověření se uplatňuje v případech, kdy je již (při malých impedancích) přesnost měření nedostačující.

Alternativním ověřením se rozumí výpočet impedance poruchové smyčky nebo odporu ochranných vodičů a pokud uspořádání instalace umožňuje ověření délky a průřezu vodičů, postačuje ověřit spojitost ochranných vodičů (viz 61.3.2)

[Miroslav Revús]

Meranie ako také zmysel má, ide o overenie výpočtu v realite. Na druhú stranu treba priznať, že nie každý má drahý a vysoko presný prístroj na meranie veľmi malých impedancií. Ani ja ho nemám.
Pri meraní impedančnej slučky bežným revíznym prístrojom sa iba uisťujem, že to čo je v projekte vypočítané, je v reáli aj postavené. Meranie je zaťažené vysokou nepresnosťou.

Ovšem, či namerám impedanciu za trafom 1600kVA napr. 0,05 Ohmu alebo 0,1 Ohmu je úplne jedno, iba zisťujem, či je dostatočne malá. Ak by som nameral 0,5 Ohmu, viem, že je niekde chyba.

Pri ističi 2600A je overenie impedancie vzhľadom k isteniu, bez špeciálneho vybavenia,  možné iba výpočtom. A ako napísal p. Svejkovský, norma 33 2000-6 to umožňuje.