Z jakého materiálu mám objednat nový elektroměrový rozvadeč?

[Václav Třetí]

...chlupatost není závadou, pravidelně natírejte, barvu vám rádi prodáme, máme ji dost.

V drobném  balení 15 kg za pakatel, takže můžete natírat i u sousedů, známých ve vedlejší vsi a v celém okrese, všechny chlupaté, mechem zarostlé skříně. Hlavně když budete šířit slávu našich bídných výrobků.

[MichalBrabec]

DCK nebo ESTA co se týče trčících vláken je na tom úplně stejně.
Zapojováni v elektroměrovém rozvaděči vyhrává ESTA je tam dvojnásob místa. Fakt nechápu proč to nemůže dělat i Holoubkov prostoru je tam spousta.
A pokud měním elektroměrový rozvaděč uvnitř v domě nebo na fasádě tak používám nerez nebo kov oba bez jakýchkoliv problémů. Plast je vzhledově katastrofa.

[Jiří Kaufner]

Objevila se tu citace pana Hejčle na porovnání materiálů termoplast a termoset.

Termoplast se teplem deformuje - vydrží menší tepelné zatížení./ plasty/
Termoset  teplem většinou shoří - vydrží větší tepelné zatížení . /bakelit a materiály obsahující skelná vlákna/
 V podstatě je to jedno uvažujeme -li s prostředím obyčejným možno užít kterýkoliv z uvedených typů.

Určitě s tím nejde ve vztahu ke skříním souhlasit... tedy srovnání polykarbonát (PC - termoplast) a polyester (SMC - termoset). Pokud se vezme reakce na oheň, tak jednoznačně vyhrává termoset. Už z logiky věci teplo termoset vytvrzuje. Pokud se budeme bavit o shoření, tak i z praxe je vidět, že SMC je mnohem odolnější.

Myslím, že si to pan Hejčl ve svém komentáři spletl. Více viz video:

A pak ještě pár případů z praxe:
rozvaděč z polykarbonátu:
https://www.facebook.com/groups/523720374345988/posts/5191149094269736/

rozvaděč z polyesteru a výzbroj z polykarbonátu:
https://www.facebook.com/ElektrikarskeKuriozity/posts/3364486750339846

A další a další...

Navíc polykarbonát praská...

Polykarbonát se pro venkovní skříně používá pouze v ČR a Maďarsku!

[Jiří Kaufner]

Tenkocement s nerezovými dvířky je ideální, ovšem ne každý je schopen akceptovat cenu.

Vždy je to samozřejmě o ceně. Žádný plast nevydrží věčně... a to zejména pokud se omezují látky, které smí obsahovat (RoHS).  A i plastové rozvaděče lze lakovat a tím radikálně prodloužit jeho životnost (polykarbonát),  nebo jeho hezký povrch (polyester). Pokud se ale začne cena kvalitního plastu a jeho lakování blížit nerezu, není důvod, aby byl rozvaděč plastový. Nerez je samozřejmě nejlepší. Je to stejné jako plastová a dřevěná okna... Nemůžete za cenu plastových chtít vlastnosti dřevěných.

[Jiří_Hrubý]

Žádný plast nevydrží věčně...

Ale vydrží (Viděl jste někdy od sluníčka sežranou futuritku?),  jen ne ty, které jsou buď podle diktátu bruselskýho šaškecu, nebo z lowcost materiálů.
Bohužel zrovna Elplast je průkopníkem v chlupatých rozvaděčích a pak do toho spadlo DCK a odněkud se zjevila ESTA, která to tak dělá od začátku.
Plastové výrobky, si uživatel vždy pořizoval s tím, že budou bezúdržbové a odolné atmosférickým vlivům.
Když se podívám na 20 let starou skříň DCK nebo LIC, bude nanejvýš špinavá či lehce ošuntělá, avšak stále bez známek chátrání materiálu. Skříň Elplastu takto stará bude šileně chlupatá. Před cca 10 lety se "kvalita" srovnala všude.
Pravda, odpovídá to době vzniku toho zvrhlého unijního díla, které pro běžného občana udělalo z nákupu SnPb pájky čin obdobý nákupu železa bez čísel a registrace někde v temném zákoutí tržnice v devadesátkách.
Nepřestává mně však fascinovat jedna věc.
Kde jsou všichi eko a bio maniaci, když se vzduchem šíří skelná vlákna a výrobek, který se před platností toho nesmyslu osazoval s tím, že bude stejný 50 let, se musí natírat (výroba a doprava barvy vs hra na emise a plýtvání zdroji),  nebo rovnou měnit (není prý nejekologičtěj ší výrobek, který se nemusí vyrobit?),  protože je v takovém stavu (mechy, drolení v oblasti pantů, nebo fail DCK s pozink panty, co v plastu zarezly a rozvalily plast okolo) že se musí vyměnit.
A taky bych docela rád věděl, jestli je technolog, nebo manažer prodeje na tyhle šmejdy pyšný, nebo prostě jen rezignoval, protože nemá šanci jakkoli to změnit, respektive jestli si má vůbec běžný zákazník možnost vybrat něco lepšího.
A jinak kdyby mi výrobce/prodejce auta řekl, že se ten sypek loupe, protože žádná barva nevydrží věčně a že rezne, protože holt železo není co bývalo a víc rezne a že si mám koupit kýbl značkový barvy a dva kýble tlumexu a před zimou to vždycky vobláznit, tak si u něj auto určitě nekoupím.

[Jiří Kaufner]

Opět budu oponovat... Mícháte jablka a hrušky...

Pokud myslíte futuritkou krytku stožárové trubky, tak ty nejsou z plastu. A sklo z nich neleze, protože tam žádné není. Ano, tak jednoduché to je.

Bohužel zrovna Elplast je průkopníkem v chlupatých rozvaděčích a pak do toho spadlo DCK a odněkud se zjevila ESTA, která to tak dělá od začátku.

Elplast od začátku používá SMC, které obsahuje skelné vlákno, degraduje jen povrchově, ale vydrží dlouhodobě. Proto se používá všude ve světě.
DCK začalo vyrábět skříně z polykarbonátu, který neobsahuje sklo (proto z nej ani neleze),  ale zase degraduje v celé hloubce a křehne. Proto ho nikde, krom ČR a Maďarska nepoužívají pro venkovní distribuční rozvaděče. A protože polykarbonát prostě není vhodný, přešlo i DCK na SMC.

Plastové výrobky nejsou bezúdržbové a plast nevydrží. A kdo tvrdí něco jiného, tak lže. Alen nejvíce vydrží termosetické výrobky. Tedy jako je SMC nebo bakelit (který je použit
 na ty průchodky)

Ano, ze starých skříní DCK a ze skříní LIC sklo neleze, protože tam není! Je to totiž polykarbonát A i staré skříně Elplastu jsou OK, přestože tam sklo je.

To že z něčeho leze sklo, neznamená, že je to lepší, než to, z čeho sklo neleze. A jeden z důvodů může být to, že tam to sklo není.

Takže jednoduše:
Termoplast = polykarbonát = PC - neobsahuje sklo, není kompozit, křehne, degraduje v celé hloubce, praská, zvedá se povrchová vodivost = nejsou garantované mechanické a elektrotechnic ké parametry (které bohužel nejsou vidět okem) = proto se nikde nepoužívá pro distribuční rozvaděče
Termoset = polyester = SMC - obsahuje sklo a proto je to kompozit, nekřehne vlivem UV záření ani vlivem mrazu, degraduje pouze povrchově (a to je to co je vidět, tedy vystuující sklo),  nepraská, dlouhodbě si udržuje své elektrotechnic ké a mechanické vlastnosti = proto se používávšude ve světě

Tak si klidně vyberte rozvaděč, ze kterého sklo neleze, ale dveře vám prasknou... nebo si vemte rozvaděč, ze kterého sice po x letech (záleží na mnoho vlivech) vyleze sklo, ale rozvaděč bude bezepečnej i po 30 letech. A když ho ještě navíc chcete mít hezkej, tak ho stačí natřít. Nemusíte ho ale natírat zevnitř a neupadne mu dno jako plechovému, takže je rozhodně víc bezúdržbovej.. . a funguje 3x déle.

A pokud chce někdo něco opravdu super, tak je tu nerez. Plast nikdy nebude lepší. Jenže on má každej plno řečí o kvalitě, ale když dojde na peníze, tak koupí čínu přebalenou v ČR, jen protože je levnější o pár korun... přitom by stačilo trochu připlatit a zajímat se o to co kupuju a odkud to pochází.

[Jiří_Hrubý]

Futuritkou jsem měl namysli přípojkovou skříň 3x25A.
A ano, není to plast, pouze jsem poukázal na fakt, že vytvořit "papundekl",  který bude trvanlivý, bez změny povrchu a mechanických vlastností, dokázali už před válkou, ale dnes to jaksi nejde.

Když budu řešit starší skříně, tak uznávám, že Elplast měl inovativnější přístup k výzbroji a některé detaily, jako třeba panty, nebo dvojité zámky, byly oproti konkurenci lepší.

Novější DCK  pouští chlup taky, stejně tak zarůstají mechem.

V době, kdy je azbest či eternit předkládán jako hrozba jen kvůli tomu, že při rozlámání pustí nějaké to vlákno, mi přijde zvláštní, že je v pořádku, pokud skelná vlákna uvolněná erozí povrchu skříně do ovzduší, nikoho netrápí.

Pokud vím, tak staré DCK i LIC byly reaktoplast a pouštěním chlupu netrpěly, ale přít se nebudu a v DCK už nikoho neznám.

Tady jde spíš o degradaci povrchu nového výrobku, jejíž rychlost je srovnatelná s rychlostí nenatřeného, pouze zbytkem mastnoty zakonzervované ro, výrobku z černého plechu.

Oceňuji Vaši oponenturu, souhlasím s tím, že za málo peněz, málo muziky, ale jsem zklamán z faktu, že v době, kdy se vyrábí kosmické materiály na bázi plastů, není možné vytvořit plastovou skříň, která si zachová současně vlastnosti mechanické i estetické.
Navíc ono to povrchové zvětrávání nemá patinační účinek, jako třeba u Cu, ale s odvátím uvolněných vrstev pokračuje.
Závěr je tedy jasný, jen by chtělo do návodu napsat, že po první zimě je to třeba natřít a začít dodávat barvu v malém balení jako příbal ke každé skříni.

[Milan Hudec]

Aby nátěr stav nezhoršil, musí být povrch ošmiglovaný od nečistot a plísní a perfektně suchý, což je pro majitele skutečná výzva, nervy i zdraví  vydrží kolik takových cyklů?
To nemají výrobci "sud s barvou/lakem" přes který by rozvaděč před distribucí prošel?
Nebo si sehnat na rozbor starou abb dvojzásuvku z termosetu a okopčit materiál (mnohdy jsou na slunci a dešti 50let a plast je jak včera vyrobený, neberme ted v potaz že neodpovídají krytím, ).

[Jiří_Hrubý]

a okopčit materiál ...

V této souvislosti jsem předchvílí testoval korbu z předrevoluční Tatry na písek, která sloužila napřed jako provizorní (na jeden furt) zákryt na díru ve víku studny.
Je tam na jižní straně přes 30 let a krom toho, že poněkud vybledla, se neprojevilo sebemenší zvětrání a změny pevnosti, což jsem otestoval vlastní vahou, která se od dob, kdy jsem na ni sjížděl kopec několikrát zvýšila, tedy nepochybuji o zhoršení pevnosti materiálu.
A co teprv černý plast, použitý na podvozku, to je vzor kvalitního, odolného UV stabilního materiálu.

[Milan Hudec]

Jj.plast na podvozku v místě kde byla zasazena osa byl asi vrchol vývoje plastů vůbec, pár mm a co to udrželo za tlaky a páčení, dnes je pro výrobce problém pant na kilogramová dvířka.

[Jiří Kaufner]

V době, kdy je azbest či eternit předkládán jako hrozba jen kvůli tomu, že při rozlámání pustí nějaké to vlákno, mi přijde zvláštní, že je v pořádku, pokud skelná vlákna uvolněná erozí povrchu skříně do ovzduší, nikoho netrápí.

Ale azbestové a skelné vlákno nejde srovnávat! Azbest je mnohem menší a tělo ho nedokáže vypudit. Sklo když už člověk vdechne, tak ho i vydechne. Jinak by jsme ti měli tisíce mrtvých v laminovnách a vražedné bazény, skluzavky, patice stožárů...

Pokud vím, tak staré DCK i LIC byly reaktoplast a pouštěním chlupu netrpěly, ale přít se nebudu a v DCK už nikoho neznám.

Reaktoplast je termoset. LIC používal extrudovaný polykarbonát a DCK jen polykarbonát. Budu se opakovat, ale sklo tam není a degraduje v celé tloušťce... a dost rychle. A není to vidět, odhalí to jen zkušebna, nebo úder. Extrudovaný polykarbonát je na tom lépe.

Tady jde spíš o degradaci povrchu nového výrobku, jejíž rychlost je srovnatelná s rychlostí nenatřeného, pouze zbytkem mastnoty zakonzervované ro, výrobku z černého plechu.

Ano u SMC jde naštěstí jen o povrchovou degradaci. Ale i tak by měl povrch vydržet cca 5 let jen s drobným zmatněním.

Navíc ono to povrchové zvětrávání nemá patinační účinek, jako třeba u Cu, ale s odvátím uvolněných vrstev pokračuje.
Závěr je tedy jasný, jen by chtělo do návodu napsat, že po první zimě je to třeba natřít a začít dodávat barvu v malém balení jako příbal ke každé skříni.

U našich skříní je degradace jen povrchová a je to prostě vlastnost. Není nutné s ní bojovat. Je to daň za to, že to vydrží být bezpečné. Plechové rozvaděče nevydrží být hezké a navíc jsou pak nebezpečné. Plast je prostě lepší, než plech, a nerez je lepší než plast.
A v Elplastu nabízíme rozvaděče už lakované z výroby... pokud někdo chce. Pak ne jen že to vydrží 30 let bez problémů fungovat, ale je to i těch 30 let vzhledově stejné.

[Jiří Kaufner]

To nemají výrobci "sud s barvou/lakem" přes který by rozvaděč před distribucí prošel?
Nebo si sehnat na rozbor starou abb dvojzásuvku z termosetu a okopčit materiál (mnohdy jsou na slunci a dešti 50let a plast je jak včera vyrobený, neberme ted v potaz že neodpovídají krytím, ).

Ale třeba DCK lakuje plošně vše. Jen ten výsledek je stejný jako u Elplastu bez lakování.
Pokud chcete lakované skříně, tak není problém. Jen upozorňuji, že to nemá na životnost žádný vliv, jen to stojí peníze.
A tohle jsou třeba skříně Elplast po cca 30ti letech https://www.facebook.com/media/set/?set=a.753082981368734&type=3 ... a pak, dnes tu máte RoHS https://cs.wikipedia.org/wiki/RoHS Stejně třeba jako galvanovny... taky nesmí používat technologie jako před 20ti lety.

[Jiří Kaufner]

Jj.plast na podvozku v místě kde byla zasazena osa byl asi vrchol vývoje plastů vůbec, pár mm a co to udrželo za tlaky a páčení, dnes je pro výrobce problém pant na kilogramová dvířka.

Tak jak který výrobce. U některých výrobců je nezbytné aby byla osazena zádrž dveří, aby to závěsy nějaký den vydržely.
Navíc u nových rozvaděčů to máme v Elplastu vždy řešené tak, aby se, i když to někdo vylomí, nemusel rozvaděč vysekávat a byla možnost opravy. Vždy stačí vyměnit lištu, vyměnit pant... a nemusí se dělat nic se skříní jako takovou.

[Václav Třetí]

Futurit byl obchodní název pro bakelit, ten vydrží docela dost, na povětrnosti sice flekatí, hnědne a šedne, ale nerozsype se bez mechanické ho působení - musí dostat ránu.

K tomu broušení různých materiálů ma bázi sklolaminátu jen upozorním, že je třeba používat ochranné pomůcky, zejména dýchací masku s filtrací na úrovnií P3, nebezpečí se skrývá nejen v prachových částicích ze skelného vlákna, ale zejména z pojiva a případných předchozích nátěrů. Ve výrobnách laminátů se používají ochranné pomůcky bez diskusí - alespoň v profi výrobách, kde je brán v potaz zdravotní stav zaměstnanců.

[555]

K tomu zaprášení plic čímkoliv
https://cs.wikipedia.org/wiki/Silik%C3%B3za
https://www.enviweb.cz/95262
proto si dovolím nesouhlasit s :

Ale azbestové a skelné vlákno nejde srovnávat! Azbest je mnohem menší a tělo ho nedokáže vypudit. Sklo když už člověk vdechne, tak ho i vydechne.

obojí je svinstvo které do dýchacích cest nepatří
Kolem azbestu je jen více živo, ale to se může změnit-třeba diky takto chlupatým skříním a snahám je opravit,
proto taky souhlasím s

upozorním, že je třeba používat ochranné pomůcky, zejména dýchací masku s filtrací na úrovnií P3

Někteří samozřejmě nepochopí ani při pohledu na snímek plic proč tak špatně dýchají.....

[Jiří Kaufner]

K tomu zaprášení plic čímkoliv
https://cs.wikipedia.org/wiki/Silik%C3%B3za
https://www.enviweb.cz/95262
proto si dovolím nesouhlasit s :obojí je svinstvo které do dýchacích cest nepatří
Kolem azbestu je jen více živo, ale to se může změnit-třeba diky takto chlupatým skříním a snahám je opravit,
proto taky souhlasím s Někteří samozřejmě nepochopí ani při pohledu na snímek plic proč tak špatně dýchají.....

Tak já to zopakuji, nelze srovnávat azbestová a skelná vlákna! Zásadní rozdíl je ve velikosti. Azbestu se tělo nedokáže zbavit a protoje tak nebezpečný. Skelné vlákno je stejně nebezpečné asi jako třeba prach. A ano, do plic nepatří... ani skelné vlákno ani prach. Takže ano, pokud budete stále dýchat skelné vlákno, jako například horník dýchá uhelný prach, tak hrozí například silikóza. Pokud ale projdete kolem rozvaděče se sklem, tak je to stejné jako když projdete kolem kýblu uhlí. Zrovna tak, když budete manipulovat s rozvaděčem, je to srovnatelné jako když manipulujete s kýblem uhlí.  Rohodně z toho silikózu nedostenete.
Ale manipulovat s kýblem azbestu rozhodně nedoporučuju.

Skelné vlákno se vyskytuje na stavbách úplně běžně. A skříně z SMC rozhodně tento podíl skelného vlákna nějak zásadně nezvyšují. Skelné vlákno se vyskytuje téměř všude, ve zdravotnictví, v automobilech, v dopravních prostředcích, v průmyslu, na sportovištích, obsahují ho  třeba tácy v jídelnách... prostě je to úplně běžný materiál. To vám není divné?

[555]

Asi se neschodneme, ale dovolím si ještě na něco naposled poukázat

Skelné vlákno se vyskytuje na stavbách úplně běžně. A skříně z SMC rozhodně tento podíl skelného vlákna nějak zásadně nezvyšují. Skelné vlákno se vyskytuje téměř všude, ve zdravotnictví, v automobilech, v dopravních prostředcích, v průmyslu, na sportovištích, obsahují ho  třeba tácy v jídelnách... prostě je to úplně běžný materiál. To vám není divné?

1)divné mi to nepříjde lidstvo se rádo něčím nadchne a cpe něco všude i kam nemá,svého času šlo to samé říct o výrobcích obsahujících azbest.A ještě bych přidal filtry cigaret,filtry vzduchotechnik y,filtry přes které procházely nápoje (ať již při výrobě tak při stáčení),dále filtry dýchacích masek(nejen ty známé armádní).Takže možná se azbest užíval na více místech než dnes skelné vlákno-proto tak dobře jsou podchyceny následky na zdraví Případné další užití lze dohledat při užití názvu osinek jako je třeba osinkocement

2)skelné vlákno je materiál co má bý někde uvnitř a né volně venku

3)nemám tolik lékařských údajů (studie patologické nálezy),  abych prohlasil to co vy.

4)je dnes dost dokumentů které prokazují, že dlouho před jakýmkoliv omezováním azbestu se v patřičných kruzích vědělo, že to není zdraví prospěšné, ale kvůli zisku se na to kašlalo

5) že dnes je něco běžný materiál  neznamená, že se v budoucnu neprokáže jeho zdravotní závadnost svého času se třeba DDT užívalo jak vně tak vnitřně.


6)podle obrázku u vašeho jména mi je jasné, že asi by jste svého času obhajoval azbest ( viz bod 4 vědomě nebo nevědomě) jako teď volně se válící skelné vlákno.Je to vaše zdraví  a moje zdraví je moje.Tím ze své strany to považuji za ukončené a nehodlám se dále k tomu vyjadřovat.(stejně jako případné další komentáře k mému příspěvku-dál ani čárku,nebudu odpovídat)

7)každý se snaží nevystavovat se něčemu co mu ohrozí zdraví nebo osobám na kterých mu záleží (výjma sebevrahů a vrahů) 

8)z mé strany je toto výčet známích faktů, nic co by případně mohlo někoho urazit.

9)každý se může zkusit doptat na příslušných místech jak dalece je volně se válící skelné vlákno prospěšně či nikoliv

10)zdravotní následky mnoha věcí pocítíte klidně za několik desetiletí.(to že se jich nedočkáte protože se daného věku nedožijete není důkaz neškodnosti)

[Václav Třetí]

Pro osobu jdoucího okolo sklolaminátové skříně není maska třeba, pro toho, kdo ji bude brousit před lakováním ano.