Diskuse Elektrika.cz

Z jakého materiálu mám objednat nový elektroměrový rozvadeč?
Potřebuji typ pro dvojí tarif,s ovládáním stykače na boiler,připojení na EON,bude zazděný ve zdi.
Uvažuji o typu DCK Holoubkov ER212,je vhodnější do zdi termoplast nebo termoset,jaký je v tom rozdíl?

Termoplast se teplem deformuje - vydrží menší tepelné zatížení./ plasty/
Termoset  teplem většinou shoří - vydrží větší tepelné zatížení . /bakelit a materiály obsahující skelná vlákna/
 V podstatě je to jedno uvažujeme -li s prostředím obyčejným možno užít kterýkoliv z uvedených typů.

Jen pro doplnění termoplast je za tepla tvarovaný, termoset za tepla vytvrzený. ;)

Každopádně podporuji váš záměr pořídit pro venkovní prostředí rozvaděč z plastu a né z plechu. Běžně prodávané plechové elektroměrové rozvaděče nevydrží ve venkovním prostředí víc jak 2 roky, než se jim začne luupat barva a to je prý prášková a vypalovaná (tedy jen s vyjímkou U7 EMR, ten vydrží).

Nejlevnější alternativa je ER 1.0 popř 1.1 od DCK, ČEZ k nim nemá výhrady, nevím jak E-ON. Nejhorší alternativa je Elplast, ze kterého za pár let polezou skelná vlákna. Rozumná volba jsou Vámi uvažované ER od DCK. Nejsem dealer DCK, jen nemam rád skelný vlákna v ruce >:(.

To: Karvánek
Nemám zdaleka Vaše zkušenosti,ale kolem jednoho plechového elektroměrovéh o rozvaděče starého cca.20 let chodím každý den a nevšiml jsem si,že by se někde loupala barva(a to je původní).  :)
Plech mi navíc kuproti plastu přijde mnohem odolnější,což někdy může být i velká výhoda.Také lépe předává teplo z rozvaděče do okolí....

Plechový elm.rozvaděče od nejmenovanýho výrobce, co dělá i skříně  na plyn, sou fakt (zle). Nadruhou stranu tenkocementový skříně  s dvířky z ocel. plechu od jiného výrobce,  slouží desítky let a bez velkých nároků na údržbu, a odolají i vandalum (nic neni úplně nerozbitný).

TO: Hruška> pokud je skříň 20 a více let stará, asi ještě nebyla ošetřena nynějšími moderními práškovými barvami, ale solidním olejovým emailem. Vidno, že moje současné  zkušenosti s "novovýrobci" potvrzuje i kolega v předchozím příspěvku. Je to i otázka síly použitého plechu - tenký se kroutí jak žížala a dvířka se šmrdlají o futra až se barva odře (pokud neodfoukne rovnou v ploše). Osobně je prostě nepoužívám a mám klid, že mi zákazník těsně před skončením 24 měsíční záruky zavolá, že mu reznou rohy a chce rozvaděč vyměnit.

Karvánek:
prosím nenadávat na práškovou barvu, ale nakopat lakýrníka do .....
Měli jsme problémy s našimi výrobky co se týká reznutí, po konzultacích se SVÚOM se nám podařilo přesvědčit jednu spolupracující  lakovnu na několika změnách a není problém ani ve vlhkých tropech a barva za to nemůže (někdy).
Pokud barva zesvětlá a jakoby povrch zkřídovatí pak vám někdo na plech plácnul interiérovou barvu která ven nepatří.
Loupání barev v celých plátech zase znamená, že v lakovně netuší co je to úprava materiálu před lakováním (nejen odmaštěním).
A existují i barvy pro lakování výrobků s krátkou dobou životnosti, kde výrobce udáva životnost nátěrů 1÷3 roky, jsou pravda levné ...

Osobně raději používám plastové rozvaděče, zvlášť pro použití ve venkovním prostředí.
U kovových rozvaděčů je dost velký problém předem odhadnout kvalitu laku, málokdy se stane, že by do dvou let ve venkovním prostředí nezačal rozvaděč někde rezavět.
Poměrně často setkávám s tím, že je jako elektroměrový rozvaděč použitá kovová skříň s krytím IP 30, která není určená pro venkovní prostředí. Stačí se jen trochu rozhlédnout :)

To Ryšavý: Zřejmě máte pravdu s tou povrchovou úpravou. Mám pilíř pro HUP, který si "povinně" museli koupit všichni co chtěli přípojku a už po roce se od všech ostrých hran začla loupat barva a pod ní byl orezlej plech. Není pochyb o tom, že pilíř pro plyn je do venkovního prostředí, ale síla plechu ani kvalita barvy tomu neodpovídá. A je to zřejmě stejný výrobce jak píše p. Prouza, protože vyrábí i Elm. pilíře.

Jestli se mohu vmísit do debaty - j
jaké máte kdo zkušenosti se skříněmi firmy Eko Plast Staněk s.r.o.?
www.ekoplastst anek.cz (http://www.ekoplaststanek.cz)

A jaké máte zkušensoti s elektroměrovým i rozvaděči od SFOS? https://www.sfos.cz/68-elektromerove-rozvadece (https://www.sfos.cz/68-elektromerove-rozvadece)

Mám rád když se někdo ptá na zkušenosti aniž by chtěl znát něco konkrétního. Proto využiju této příležitosti a sdělím, že v souvislosti s jednou z těchto značek, jsem potkal prodejce z kterého to pěkně táhlo. Asi to bylo pivo v pracovní době a evidentně to nebylo jedno pivo po obědě. A když jsem se ho zeptal na výhody proti rozvaděčům (u nás totálně neoblíbené značce) ESTA. Když mi řekl, že ESTU nezná, pojal jsem podezření, že smrad vyvětralého piva nebude jediným problémem. Jinak netuším co se čeká za zkušenosti. Kolega si dlouho dělal staristiky rozbitých elektroměrovýc h rozvaděčů aby se dopátral nějaké té lepší značky. Nakonec se na to vykašlal, prý protože to vychází šulnul.

Jinak je mi blízká tato odpověď.

Mám, a to celkem dost.....
levné, pevné,hodně vzorů, doprava rychlá !
Nemám co bych vytkl!

Souhlasím https://www.sfos.cz/68-elektromerove-rozvadece je OK. ESTA nebrat!

Když vidím ty superlativy, nedá mi to se neoptat uživatelů, jak skříň tohoto výrobce vypadá po řekněme 3-5 letech působení atmosférických vlivů.
Delší dobu totiž sháním výrobce, který dodá ER, který se po první zimě nezačne loupat a po pár letech dokonce povrchově drolit a zarůstat mechem.
Tenkocement s nerezovými dvířky je ideální, ovšem ne každý je schopen akceptovat cenu.

Všechny plastové pixly obecně jsou designerem nepolíbené, materiálový technolog chrápe (leda že by nevěděl, že venku prší a svítí slunce) technolog výroby je asi furt ožralej (tak málo materiálu kolem pantů, nulový pidimůstek, poddimenzované RSA PE svorky, pralesní jistič HDO, u některých sloupků nelogičnost postupu jejich sestavení),  někdy drzé obchodní oddělení (chlupatost není závadou, pravidelně natírejte, barvu vám rádi prodáme, a máme ji dost).

V drobném  balení 15 kg za pakatel, takže můžete natírat i u sousedů, známých ve vedlejší vsi a v celém okrese, všechny chlupaté, mechem zarostlé skříně. Hlavně když budete šířit slávu našich bídných výrobků.

DCK nebo ESTA co se týče trčících vláken je na tom úplně stejně.
Zapojováni v elektroměrovém rozvaděči vyhrává ESTA je tam dvojnásob místa. Fakt nechápu proč to nemůže dělat i Holoubkov prostoru je tam spousta.
A pokud měním elektroměrový rozvaděč uvnitř v domě nebo na fasádě tak používám nerez nebo kov oba bez jakýchkoliv problémů. Plast je vzhledově katastrofa.

Objevila se tu citace pana Hejčle na porovnání materiálů termoplast a termoset.


Určitě s tím nejde ve vztahu ke skříním souhlasit... tedy srovnání polykarbonát (PC - termoplast) a polyester (SMC - termoset). Pokud se vezme reakce na oheň, tak jednoznačně vyhrává termoset. Už z logiky věci teplo termoset vytvrzuje. Pokud se budeme bavit o shoření, tak i z praxe je vidět, že SMC je mnohem odolnější.

Myslím, že si to pan Hejčl ve svém komentáři spletl. Více viz video:


A pak ještě pár případů z praxe:
rozvaděč z polykarbonátu:
https://www.facebook.com/groups/523720374345988/posts/5191149094269736/ (https://www.facebook.com/groups/523720374345988/posts/5191149094269736/)

rozvaděč z polyesteru a výzbroj z polykarbonátu:
https://www.facebook.com/ElektrikarskeKuriozity/posts/3364486750339846 (https://www.facebook.com/ElektrikarskeKuriozity/posts/3364486750339846)

A další a další...

Navíc polykarbonát praská...

Polykarbonát se pro venkovní skříně používá pouze v ČR a Maďarsku!

Vždy je to samozřejmě o ceně. Žádný plast nevydrží věčně... a to zejména pokud se omezují látky, které smí obsahovat (RoHS).  A i plastové rozvaděče lze lakovat a tím radikálně prodloužit jeho životnost (polykarbonát),  nebo jeho hezký povrch (polyester). Pokud se ale začne cena kvalitního plastu a jeho lakování blížit nerezu, není důvod, aby byl rozvaděč plastový. Nerez je samozřejmě nejlepší. Je to stejné jako plastová a dřevěná okna... Nemůžete za cenu plastových chtít vlastnosti dřevěných.

Ale vydrží (Viděl jste někdy od sluníčka sežranou futuritku?),  jen ne ty, které jsou buď podle diktátu bruselskýho šaškecu, nebo z lowcost materiálů.
Bohužel zrovna Elplast je průkopníkem v chlupatých rozvaděčích a pak do toho spadlo DCK a odněkud se zjevila ESTA, která to tak dělá od začátku.
Plastové výrobky, si uživatel vždy pořizoval s tím, že budou bezúdržbové a odolné atmosférickým vlivům.
Když se podívám na 20 let starou skříň DCK nebo LIC, bude nanejvýš špinavá či lehce ošuntělá, avšak stále bez známek chátrání materiálu. Skříň Elplastu takto stará bude šileně chlupatá. Před cca 10 lety se "kvalita" srovnala všude.
Pravda, odpovídá to době vzniku toho zvrhlého unijního díla, které pro běžného občana udělalo z nákupu SnPb pájky čin obdobý nákupu železa bez čísel a registrace někde v temném zákoutí tržnice v devadesátkách.
Nepřestává mně však fascinovat jedna věc.
Kde jsou všichi eko a bio maniaci, když se vzduchem šíří skelná vlákna a výrobek, který se před platností toho nesmyslu osazoval s tím, že bude stejný 50 let, se musí natírat (výroba a doprava barvy vs hra na emise a plýtvání zdroji),  nebo rovnou měnit (není prý nejekologičtěj ší výrobek, který se nemusí vyrobit?),  protože je v takovém stavu (mechy, drolení v oblasti pantů, nebo fail DCK s pozink panty, co v plastu zarezly a rozvalily plast okolo) že se musí vyměnit.
A taky bych docela rád věděl, jestli je technolog, nebo manažer prodeje na tyhle šmejdy pyšný, nebo prostě jen rezignoval, protože nemá šanci jakkoli to změnit, respektive jestli si má vůbec běžný zákazník možnost vybrat něco lepšího.
A jinak kdyby mi výrobce/prodejce auta řekl, že se ten sypek loupe, protože žádná barva nevydrží věčně a že rezne, protože holt železo není co bývalo a víc rezne a že si mám koupit kýbl značkový barvy a dva kýble tlumexu a před zimou to vždycky vobláznit, tak si u něj auto určitě nekoupím.

Opět budu oponovat... Mícháte jablka a hrušky...

Pokud myslíte futuritkou krytku stožárové trubky, tak ty nejsou z plastu. A sklo z nich neleze, protože tam žádné není. Ano, tak jednoduché to je.

Elplast od začátku používá SMC, které obsahuje skelné vlákno, degraduje jen povrchově, ale vydrží dlouhodobě. Proto se používá všude ve světě.
DCK začalo vyrábět skříně z polykarbonátu, který neobsahuje sklo (proto z nej ani neleze),  ale zase degraduje v celé hloubce a křehne. Proto ho nikde, krom ČR a Maďarska nepoužívají pro venkovní distribuční rozvaděče. A protože polykarbonát prostě není vhodný, přešlo i DCK na SMC.

Plastové výrobky nejsou bezúdržbové a plast nevydrží. A kdo tvrdí něco jiného, tak lže. Alen nejvíce vydrží termosetické výrobky. Tedy jako je SMC nebo bakelit (který je použit
 na ty průchodky)

Ano, ze starých skříní DCK a ze skříní LIC sklo neleze, protože tam není! Je to totiž polykarbonát A i staré skříně Elplastu jsou OK, přestože tam sklo je.

To že z něčeho leze sklo, neznamená, že je to lepší, než to, z čeho sklo neleze. A jeden z důvodů může být to, že tam to sklo není.

Takže jednoduše:
Termoplast = polykarbonát = PC - neobsahuje sklo, není kompozit, křehne, degraduje v celé hloubce, praská, zvedá se povrchová vodivost = nejsou garantované mechanické a elektrotechnic ké parametry (které bohužel nejsou vidět okem) = proto se nikde nepoužívá pro distribuční rozvaděče
Termoset = polyester = SMC - obsahuje sklo a proto je to kompozit, nekřehne vlivem UV záření ani vlivem mrazu, degraduje pouze povrchově (a to je to co je vidět, tedy vystuující sklo),  nepraská, dlouhodbě si udržuje své elektrotechnic ké a mechanické vlastnosti = proto se používávšude ve světě

Tak si klidně vyberte rozvaděč, ze kterého sklo neleze, ale dveře vám prasknou... nebo si vemte rozvaděč, ze kterého sice po x letech (záleží na mnoho vlivech) vyleze sklo, ale rozvaděč bude bezepečnej i po 30 letech. A když ho ještě navíc chcete mít hezkej, tak ho stačí natřít. Nemusíte ho ale natírat zevnitř a neupadne mu dno jako plechovému, takže je rozhodně víc bezúdržbovej.. . a funguje 3x déle.

A pokud chce někdo něco opravdu super, tak je tu nerez. Plast nikdy nebude lepší. Jenže on má každej plno řečí o kvalitě, ale když dojde na peníze, tak koupí čínu přebalenou v ČR, jen protože je levnější o pár korun... přitom by stačilo trochu připlatit a zajímat se o to co kupuju a odkud to pochází.

Futuritkou jsem měl namysli přípojkovou skříň 3x25A.
A ano, není to plast, pouze jsem poukázal na fakt, že vytvořit "papundekl",  který bude trvanlivý, bez změny povrchu a mechanických vlastností, dokázali už před válkou, ale dnes to jaksi nejde.

Když budu řešit starší skříně, tak uznávám, že Elplast měl inovativnější přístup k výzbroji a některé detaily, jako třeba panty, nebo dvojité zámky, byly oproti konkurenci lepší.

Novější DCK  pouští chlup taky, stejně tak zarůstají mechem.

V době, kdy je azbest či eternit předkládán jako hrozba jen kvůli tomu, že při rozlámání pustí nějaké to vlákno, mi přijde zvláštní, že je v pořádku, pokud skelná vlákna uvolněná erozí povrchu skříně do ovzduší, nikoho netrápí.

Pokud vím, tak staré DCK i LIC byly reaktoplast a pouštěním chlupu netrpěly, ale přít se nebudu a v DCK už nikoho neznám.

Tady jde spíš o degradaci povrchu nového výrobku, jejíž rychlost je srovnatelná s rychlostí nenatřeného, pouze zbytkem mastnoty zakonzervované ro, výrobku z černého plechu.

Oceňuji Vaši oponenturu, souhlasím s tím, že za málo peněz, málo muziky, ale jsem zklamán z faktu, že v době, kdy se vyrábí kosmické materiály na bázi plastů, není možné vytvořit plastovou skříň, která si zachová současně vlastnosti mechanické i estetické.
Navíc ono to povrchové zvětrávání nemá patinační účinek, jako třeba u Cu, ale s odvátím uvolněných vrstev pokračuje.
Závěr je tedy jasný, jen by chtělo do návodu napsat, že po první zimě je to třeba natřít a začít dodávat barvu v malém balení jako příbal ke každé skříni.

Aby nátěr stav nezhoršil, musí být povrch ošmiglovaný od nečistot a plísní a perfektně suchý, což je pro majitele skutečná výzva, nervy i zdraví  vydrží kolik takových cyklů?
To nemají výrobci "sud s barvou/lakem" přes který by rozvaděč před distribucí prošel?
Nebo si sehnat na rozbor starou abb dvojzásuvku z termosetu a okopčit materiál (mnohdy jsou na slunci a dešti 50let a plast je jak včera vyrobený, neberme ted v potaz že neodpovídají krytím, ).

V této souvislosti jsem předchvílí testoval korbu z předrevoluční Tatry na písek, která sloužila napřed jako provizorní (na jeden furt) zákryt na díru ve víku studny.
Je tam na jižní straně přes 30 let a krom toho, že poněkud vybledla, se neprojevilo sebemenší zvětrání a změny pevnosti, což jsem otestoval vlastní vahou, která se od dob, kdy jsem na ni sjížděl kopec několikrát zvýšila, tedy nepochybuji o zhoršení pevnosti materiálu.
A co teprv černý plast, použitý na podvozku, to je vzor kvalitního, odolného UV stabilního materiálu.

Jj.plast na podvozku v místě kde byla zasazena osa byl asi vrchol vývoje plastů vůbec, pár mm a co to udrželo za tlaky a páčení, dnes je pro výrobce problém pant na kilogramová dvířka.

Ale azbestové a skelné vlákno nejde srovnávat! Azbest je mnohem menší a tělo ho nedokáže vypudit. Sklo když už člověk vdechne, tak ho i vydechne. Jinak by jsme ti měli tisíce mrtvých v laminovnách a vražedné bazény, skluzavky, patice stožárů...

Reaktoplast je termoset. LIC používal extrudovaný polykarbonát a DCK jen polykarbonát. Budu se opakovat, ale sklo tam není a degraduje v celé tloušťce... a dost rychle. A není to vidět, odhalí to jen zkušebna, nebo úder. Extrudovaný polykarbonát je na tom lépe.
Ano u SMC jde naštěstí jen o povrchovou degradaci. Ale i tak by měl povrch vydržet cca 5 let jen s drobným zmatněním.

U našich skříní je degradace jen povrchová a je to prostě vlastnost. Není nutné s ní bojovat. Je to daň za to, že to vydrží být bezpečné. Plechové rozvaděče nevydrží být hezké a navíc jsou pak nebezpečné. Plast je prostě lepší, než plech, a nerez je lepší než plast.
A v Elplastu nabízíme rozvaděče už lakované z výroby... pokud někdo chce. Pak ne jen že to vydrží 30 let bez problémů fungovat, ale je to i těch 30 let vzhledově stejné.

Ale třeba DCK lakuje plošně vše. Jen ten výsledek je stejný jako u Elplastu bez lakování.
Pokud chcete lakované skříně, tak není problém. Jen upozorňuji, že to nemá na životnost žádný vliv, jen to stojí peníze.
A tohle jsou třeba skříně Elplast po cca 30ti letech https://www.facebook.com/media/set/?set=a.753082981368734&type=3 (https://www.facebook.com/media/set/?set=a.753082981368734&type=3) ... a pak, dnes tu máte RoHS https://cs.wikipedia.org/wiki/RoHS (https://cs.wikipedia.org/wiki/RoHS) Stejně třeba jako galvanovny... taky nesmí používat technologie jako před 20ti lety.

Tak jak který výrobce. U některých výrobců je nezbytné aby byla osazena zádrž dveří, aby to závěsy nějaký den vydržely.
Navíc u nových rozvaděčů to máme v Elplastu vždy řešené tak, aby se, i když to někdo vylomí, nemusel rozvaděč vysekávat a byla možnost opravy. Vždy stačí vyměnit lištu, vyměnit pant... a nemusí se dělat nic se skříní jako takovou.

Futurit byl obchodní název pro bakelit, ten vydrží docela dost, na povětrnosti sice flekatí, hnědne a šedne, ale nerozsype se bez mechanické ho působení - musí dostat ránu.

K tomu broušení různých materiálů ma bázi sklolaminátu jen upozorním, že je třeba používat ochranné pomůcky, zejména dýchací masku s filtrací na úrovnií P3, nebezpečí se skrývá nejen v prachových částicích ze skelného vlákna, ale zejména z pojiva a případných předchozích nátěrů. Ve výrobnách laminátů se používají ochranné pomůcky bez diskusí - alespoň v profi výrobách, kde je brán v potaz zdravotní stav zaměstnanců.

K tomu zaprášení plic čímkoliv
https://cs.wikipedia.org/wiki/Silik%C3%B3za
https://www.enviweb.cz/95262
proto si dovolím nesouhlasit s :
obojí je svinstvo které do dýchacích cest nepatří >:(
Kolem azbestu je jen více živo, ale to se může změnit-třeba diky takto chlupatým skříním a snahám je opravit,
proto taky souhlasím s
Někteří samozřejmě nepochopí ani při pohledu na snímek plic proč tak špatně dýchají..... (norm)

Tak já to zopakuji, nelze srovnávat azbestová a skelná vlákna! Zásadní rozdíl je ve velikosti. Azbestu se tělo nedokáže zbavit a protoje tak nebezpečný. Skelné vlákno je stejně nebezpečné asi jako třeba prach. A ano, do plic nepatří... ani skelné vlákno ani prach. Takže ano, pokud budete stále dýchat skelné vlákno, jako například horník dýchá uhelný prach, tak hrozí například silikóza. Pokud ale projdete kolem rozvaděče se sklem, tak je to stejné jako když projdete kolem kýblu uhlí. Zrovna tak, když budete manipulovat s rozvaděčem, je to srovnatelné jako když manipulujete s kýblem uhlí.  ;) Rohodně z toho silikózu nedostenete.
Ale manipulovat s kýblem azbestu rozhodně nedoporučuju.

Skelné vlákno se vyskytuje na stavbách úplně běžně. A skříně z SMC rozhodně tento podíl skelného vlákna nějak zásadně nezvyšují. Skelné vlákno se vyskytuje téměř všude, ve zdravotnictví, v automobilech, v dopravních prostředcích, v průmyslu, na sportovištích, obsahují ho  třeba tácy v jídelnách... prostě je to úplně běžný materiál. To vám není divné?

Asi se neschodneme, ale dovolím si ještě na něco naposled poukázat

1)divné mi to nepříjde lidstvo se rádo něčím nadchne a cpe něco všude i kam nemá,svého času šlo to samé říct o výrobcích obsahujících azbest.A ještě bych přidal filtry cigaret,filtry vzduchotechnik y,filtry přes které procházely nápoje (ať již při výrobě tak při stáčení),dále filtry dýchacích masek(nejen ty známé armádní).Takže možná se azbest užíval na více místech než dnes skelné vlákno-proto tak dobře jsou podchyceny následky na zdraví >:( Případné další užití lze dohledat při užití názvu osinek jako je třeba osinkocement

2)skelné vlákno je materiál co má bý někde uvnitř a né volně venku (norm)

3)nemám tolik lékařských údajů (studie patologické nálezy),  abych prohlasil to co vy.

4)je dnes dost dokumentů které prokazují, že dlouho před jakýmkoliv omezováním azbestu se v patřičných kruzích vědělo, že to není zdraví prospěšné, ale kvůli zisku se na to kašlalo

5) že dnes je něco běžný materiál  neznamená, že se v budoucnu neprokáže jeho zdravotní závadnost svého času se třeba DDT užívalo jak vně tak vnitřně.


6)podle obrázku u vašeho jména mi je jasné, že asi by jste svého času obhajoval azbest ( viz bod 4 vědomě nebo nevědomě) jako teď volně se válící skelné vlákno.Je to vaše zdraví  a moje zdraví je moje.Tím ze své strany to považuji za ukončené a nehodlám se dále k tomu vyjadřovat.(stejně jako případné další komentáře k mému příspěvku-dál ani čárku,nebudu odpovídat)

7)každý se snaží nevystavovat se něčemu co mu ohrozí zdraví nebo osobám na kterých mu záleží (výjma sebevrahů a vrahů)  ;)

8)z mé strany je toto výčet známích faktů, nic co by případně mohlo někoho urazit.

9)každý se může zkusit doptat na příslušných místech jak dalece je volně se válící skelné vlákno prospěšně či nikoliv

10)zdravotní následky mnoha věcí pocítíte klidně za několik desetiletí.(to že se jich nedočkáte protože se daného věku nedožijete není důkaz neškodnosti) (norm)

Pro osobu jdoucího okolo sklolaminátové skříně není maska třeba, pro toho, kdo ji bude brousit před lakováním ano.

A rukavice. Ta vlákna jsou nepříjemná. Blbě se to pak i hojí.


jj RoHS ,  už jsem zde v jednom vlákně o tomto psal. Omezení některých látek, vede k tomu, že se významně mění finální vlastnosti plastů. Plasty dřívěji stárnou, nebo třeba žloutnou. TO je daň za ekologii.

A tak to máte se vším. Pokud se obecně neprokáže že je to závadné, tak je to nezávadné. Zejména pokud jsou jen studie, které nespojily poškození zdraví a skelné vlákno. Nemůžeme vycházet z něčích pocitů či dojmů. Nebo z mých názorů... musíme vycházet z toho co říká legislativa, hygienici, vědci, zdravotníci... Pokud by to byl problém, hygiena by již uzavřela stovky výrobních provozů v ČR.
Ano, vdechovat skelné vlákno není zdravé. Není to zdravé jako vdechovat jiné nečistoty.
Ale také pochybuji, že máte statisticky nějakou šanci vdechnout skelné vlákno, pokud se pohybujete v okolí rozvaděče se skelným vláknem. To jich vdechnete víc, nebo stejně, kdekoliv v již uvedených místech. A navíc srovnání s azbestovým vláknem je zcela mylné.

A pokud vám vadí uváděný postup na obroušení skelných vláken (a následné natření),  tak to nedělejte... rozvaděč i bez toho bude spolehlivě fungovat 30 let. Aspoň si rozvaděče nebudou všímat sprejeři. Toto doporučení je jen pro ty, kterým se ten povrch nelíbí... nemá to vliv na funkci. rozvaděč bude i tak bezpečný a funkční... na rozdíl od plechových a polykarbonátov ých rozvaděčů.

Jenže o tom tady nikdo nemluvíme. Napsal jste dlouhý příspěvek o tom, co už tady řekli jiní. Chápu, koho chleba jíš, toho píseň musíš zpvívat, oceňuji loajalitu k firmě, ale všeho mnoho škodí ...

:) Omlouvám se, pokud máte pocit, že toho bylo moc, ale reagoval jsem na uživatele 555, který v argumentaci srovnával skelné a azbestové vlákno. A informace, které jsem psal jdou dohledat i na internetu. Nejedná se o můj výmysl. Jen se musí chtít hledat informace, které neodpovídají jen svému názoru.

Se omlouvám za drobné vytržení z kontextu, ale:
50 let fungují původní plechové VRISky z DCK, někde ještě s původním šedým nátěrem, byť značnou korozí.
Předpokládá-li výrobce životní cyklus výrobku kratší, než např. plánovaná životnost distribučního zařízení, je to bída.
Ale pokud se musíme smířit kvůli RoHs s tím, že budeme mimo železa natírat i plasty, aby je nesežralo sluníčko a neodvál vítr, pak s tím coby zákazník těžko něco nadělám, než že budu hledat něco, co nebudu muset natírat tak brzo, nebo tak často.

Bezpečný a funkční na rozdíl od PC. Inu, včem by měla být bezpečnost PC rozvaděče nižší? Minimálně pro obsluhu je bezpečnější, mechanické vlastnosti se za 20 let moc nezmění, aby to ovlivnilo bezpečnost v obvyklém prostředí a pokud pilíř nabourá auto, je úplně jedno, z čeho je.


Jinak souhlasím s tím, že UP-GF má vyšší tuhost a podstatně méně hrozí vznik deformací způsobených špatnou montáží.


O rizicích práce s kompozitními materiály se ví dávno a proto taky solidní zaměstnavatelé dbají na to, aby se nedostával zaměstnancům prach do plic ani na kůži, protože i tak se může dostat do těla, nebo v lepším případě působit "jen" jakýsi ekzém.

A k té bezpečnosti ještě jedno, až se zase někdy připletu k tomu, jak si čtyřleté dítě hraje okolo chlupatého elektroměrovéh o  rozvaděče, který je z pohledu výrobce bezpečný a zdraví neohrožující, na koho se mají rodiče obrátit, když probdí celou noc u brečícího dítěte, které museli kvůli zánětlivé reakci na velké části povrchu těla promašťovat Hydrocortisone m?

Malé děti všechno osahají, občas také olížou. Tyto reflexy u některých jedinců přetrvávají až do školního věku. Co dodat.

A to nemluvím o velkých dětech. Parta ukrajinských "stavařů" pracovala se skelnou vatou bez ochranných pomůcek. Chyběly samozřejmě i gumové rukavice a druhý den měli ruce plné hnisavých boláků, více jak týden nemohli pracovat. Skelnému vláknu zdar!

váš předpoklad ale vychází z toho, že rozvaděč po několika letech na slunci má stejné vlastnosti jako když byl na zkušebně, tedy byl nový. A to je ta základní chyba. rozvaděč z PC degraduje na mechanických vlastnostech. A o odolnosti proti teplu či proti oblouku nemluvě.

Pokud si bude hrát dítě v blízkosti rozvaděče z polykarbonátu, tak pokud bude prasklý, může to být jeho poslední činnost. Pak by byl každý rád jen za podrážděnou kůži. rozvaděč z SMC nepraskne, protože nekřehne vlivem UV záření ani vlivem mrazu. A za svoji kariéru jsem viděl už hodně popraskaných rozvaděčů z polykarbonátu. .. a jen díky štěstí a náhodám si nikdo nesáhl.

Nebo myslíte, že takto praská houževnatý materiál? Nebo spíš křehký?
(https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/v/t39.30808-6/273677091_5244867068856947_649664509578711049_n.jpg?_nc_cat=106&ccb=1-5&_nc_sid=730e14&_nc_ohc=Lx5jeQU_vccAX-v4IXO&_nc_ht=scontent-prg1-1.xx&oh=00_AT-6v53AqGVxwhWC7yUnTUZ9CAP-l5M9kQsOmsNMIFJ6kw&oe=62760AE6)
Proč myslíte, že se nemontují skříně z PC do sítí energetik (v celé EU)? Koukněte na fotku a máte odpověď.

Ano, staré betonové skříně se dnes ještě najdou. Ale rozhodně nelze srovnávat s plastovou, protože skříň z SMC bude mít stejnou životnost, ale při mnohem menší, nebo nulové údržbě, a za mnohem vyšší bezpečnosti. A to zejména v po dvaceti a více letech.

Když dojde k totální destrukci autem, tak je to ta lepší varianta, protože se to vždy řeší. Pokud je ale rozvaděč jen poškozený, je to jen otázka času, kdy bude problém.

Tohle vám přijde bezpečné? A takových je... A co ta prasklina? Je to houževnatý materiál, nebo křehký?
(https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/v/t39.30808-6/210502368_4486479491362379_4402223561649707412_n.jpg?_nc_cat=104&ccb=1-5&_nc_sid=8bfeb9&_nc_ohc=D2pWOEZr3mwAX9Buqps&_nc_oc=AQkfjpfTutuN0ivU1LsnGLtm4knSY58YHrmFH2qMbmvMHWKLi0QbfpM9ZyR8RgGwOkM&tn=5gadJum3B23bsSMt&_nc_ht=scontent-prg1-1.xx&oh=00_AT_MGkabvMDN2DmeorSxQ_xLbbJlosKqaZQjr56TIBuIbA&oe=6276BE0D)

Asi začnu fotit drolící se spodní závěsy na spodních rantlech chlupatých skříní, porostlých mechem. A abych byl spravedlivý, tak bez rozdílu výrobce.
Jinak sám jsem uznal vyšší mechanickou pevnost kompozitu.
Odolnost proti teplu a oblouku je tak nějak vedlejší, protože pokud už zahoří, je stejně zralá na výměnu, protože saze.

Skříně na obrázcích jsou poškozené autem, nebo idiotem. Takhle se dá poškodit jakákoli a mohu vás ujistit, že po desítkách skříní poškozených podobným způsobem, si troufám říct, že kompozit sice má tendenci se "rozmontovat",  ale když už praskne a zlomí se bočnice, má to na lomu stejnou strukturu jako zubatý nůž, takže o houževnatosti bych zrovna úplně nehovořil, přirovnal bych to k překalené oceli.
Proč se nemontují skříně z PC netuším, ale když už se o tom bavíme, při cestách do D jsem viděl mnoho plastových rozpojovaček, ale žádná nebyla chlupatá a byly víc do šediva, jen němci nepoužívají mezáky, takže jsem se nemoh podívat dovnitř.

Stavíte 40 let starou tenkocementovo u skříň, která si udržuje mikroklima, je prostorná,  velmi snadno opravitelná a prakticky bezúdržbová nad potící se těsnou a kvůli vlhkostí způsobené vnitřní korozi často bez destrukce neopravitelnou línající skříní.
Ano, často je to chybou montáže, nicméně kondenzace je vlastnost, kterou lze omezit, ne zlikvidovat. Pokud se neosadí dodatečné ventilační zátky.

A mimochodem tenkocement, byť s plastovými dvířky, se v energetice stále používá i u nové výstavby.¨

Ale pořád věřím, že nebýt bruselskýho šaškecu, bylo by možné vyrobit plast trvanlivý, UV stabilní. nelínavý, dlouhodobě houževnatý. Taková skříň by se pak dala životností srovnat s tenkocementem, resp. by jej předčila.
Otázkou je, zda to nejde kvůli pseudoekologic kým unijním tlachům, nebo kvůli tomu, že by se trh nasytil a nebylo by pro koho vyrábět, což by bylo šetrné pro přírodu, ale špatné pro výrobce.
Něco jako smaltové tabulky. Ty 30-40 let staré jsou pořád krásně oranžový, ale ekologický smalt z nových žlutých sežere za pár let sluníčko a odplaví déšť a jaká byla ekologie, hlavně že se musí koupit nová tabulka a zase je vyděláno.

No, osobně věřím že to má prostě nějaký význam, vzhledem k našemu prostředí a k tomu, co po nás zůstane našim dětem. Možná jen nemáme dostatek informací ohledně toho, jak moc to škodilo a co obnášela práce s těmi látkami a co obnášela likvidace ve výrobě.
S tím ostatním souhlasím. tyto látky prostě zlepšovaly vlastnosti a trvanlivost plastů. 


Vaše argumenty jsou v pohodě, bez ohledu na to, za koho kopete. Jen už asi moc tlačíte na pilu a to působí jako červený hadr na některé kolegy.  ;) o:-) 8)  Vidím tam shodu s kolegy  prakticky ve všech bodech, jen trochu nepochopení. Ale ne vše musíte opakovat a beze zbytku vysvětlovat. Jinak je vždy moc dobře, pokud svůj názor a argumenty zveřejní v diskusích i zástupce výrobce. Je pak vidět že mu nejsou názory jejich zákazníků lhostejné

Foťte a sdílejte. Sám jsem zvědav. Také to dělám


Vždy jde při mechanickém poškození o něčí hloupost. Nikdy se skříň nepoškodí sama. Proto se na zkušebně na ní vypouští "kladivo". Je jedno co do skříně narazí. Záleží co následuje.


To se dá vyřešit lakováním. Musí se ale připlatit. Pak to nechlupatí. A Němci lakují. Ale tady se to lidem nepozdává...  :)


Ano... betonky jsou na vlhkost nejlepší. Ale to je tak všechno. U plastu nejde vlhkost vyřešit plošně. Nejlepší je řešit vlhkost u každé konkrétní skříně. Většinou je tam nějaký zdroj vlhkosti, který se při montáži nezohlednil.

Řešíte sklo, tedy zdravotně nezávadný materiál na bázi oxidu křemičitého, ale kadmium, rtuť, olovo, chróm a další by vám nevadily?

Zase je to o penězích. Ta smaltovaná bude tak 20x dražší. U rozvaděčů je také alternativa... nerez a ani není 20x dražší.

Nějaký význam to má nepochybně, jaký, to netuším, vzhledem k celkové ekologické koncepci unie, počínaje pálením nafty a energií za účelem výroby srágor do nafty a benzínu (nebo na siláž do BPS) na polích, kde by mělo růst obilí a zahrabáváním panelů a vrtulí z větrníků na skládkách konče.
Byznys se dělá teď, udržitelnost se neřeší.
Spíš mi šlo o to, že pokud vezmu třeba tu smaltovanou cedulku, tak barva s olovem a kadmiem na ní bude 40 let bezezměn, ale barvivo ekologické oprší. Proto je potřeba znovu ji vyrobit a použít opět veškerou chemii a energii na její výrobu.
Stejně pračka, kterou za 5 let v nejlepším případě, uživatel vyhodí, protože ND nejsou, nebo jsou neúměrně drahé.
Nic nevydrží věčně, ale delší životnost výrobku, znamená menší ekologickou zátěž v časovém úseku.

Nesdílím, nejsem fejsová generace, plevelení vlákna OT by admin mohl zatrhnout.

Jasně, ale téma je spíš o jakémsi sebepoškozován í skříně, coby vlastnosti, kterou žel všichni výrobci považují za běznou vlastnost. Ale jo, jak jsem již psal akceptuji, železo taky rezne a musí se natírat.

Němci jsou v některých lokalitách tak zoufalí, že chlupáče nechávají k volné tvorbě sprejerům, k čemuž se jednou z nutnosti dostanem i tady, protože ono je to fakt hnus. Nicméně okolo Kolína Duisburgu  to nebylo nijak hrozný...

Tady je to o úhlu pohledu, jako montér nemám s betonkou nejmenší problém a nenašel jsem žádná negativa.
Vlhkost každé konkrétní skříně, resp. vlhkost většiny. U pilířů ze země, bez důkladného odvětrání, které se musí přidat, je neřešitelná. Pocení skříní na objektu ve zdi, je zase důsledek změn teplot (tenkocement a dřevo to zvládají, nerez se potí zrovna tak) který je řešitelný opět leda přidáním ventilace.

Se sklem nemám problém, stejně jako s kadmiem, rtutí, olovem (kterého jsou plné rybníky),  dokonce ani DDT mi nevadí, pokud je onen  element pevně vázán v celku a neuvolňuje se ve velkém do okolí.
O skelných vláknech se ví, že ne vždycky se vydechne, ale umí se zapíchnout, čimž působí podráždění a to, co se děje na ruce, se udá na plicích.
Pokud vezmu zrovna to kadmium a podívám se, jak se nakládá s AKU, pak ta vlákna z laminátu jsou asi fakt menší zlo.

O tabulce jsem psal na začátku, jako zákazník si objednám smaltovanou tabulku, dostanu něco, co vypadá jako smaltovaná tabulka, stojí to 500 a vydrží to trochu dýl, jak samolepka, než je taky začali šidit.
Když budu jízlivý, pak nejsměšnější je že samolepka na opelíchaném výrobku je většinou pořád heká,  jak před měsícem nalepená a drží. Možná celoplošný polep by bylo řešení.

A jak už jsem psal, vážím si toho, že se ozval zástupce výrobce a postavil se k tomu čelem, ač ten vlastní problém nic jiného než barva nevyřeší.