Musi se staveništní rozvaděč místně uzemňovat?

[Peter Lovacký]

Netuším, jaký má tazatel namysli stavební rozvaděč, ale o pohyblivém přívodu jednak nepíše

V otázke sa pýta na "staveništní",  a ďalej píše:

přívodní kabel k ACS zarostlí v trávě

[Jiří_Hrubý]

To stále nevylučuje možnost, že je rozvaděč napojen klasickou AYKY.
Ne vždy je staveništní rozvaděč připojen kouskem gumy malého průřezu, není to tak černobílé.

[Peter Lovacký]

To hej, kým sa p. Jílek nevyjadrí tak aby mu rozumeli všetci, ..vylúčiť sa nedá nič..
No keď má na stavbe naozaj AYKYnu ku ACS zarastenú v tráve, tak nech na to upozorní čo najskôr ..

Uzemnenie staveniskového rozvádzača určite treba,.. dosť pochybujem žeby dakto zodpovedný vyrobil rozvádzač podľa 61439-4 bez zemniacej svorky,..

A uzemnenie by podľa môjho by malo byť normovo postačujúce pre Idn 30mA výstupných obvodov,..keď sú chrániče osadené..
A aj rozhranie prívodu v pevnej existujúcej EI vrátane spínača a ochr. zariadenia by tiež malo byť podľa 704ky..

[Jiří Schwarz]

A čo robí PEN v staveniskovom rozvádzači? ?

On by neměl být v rozvaděči, ale v naprosté většině případů bude až do nějakého bodu, odkud to napájení už bude pokračovat k rozvaděči.
A když urvu PEN před místem připojení, zkuste si namalovat co se bude v obvodu dít...

[Martin Kurka]

Na stavbě umí být také rozsáhlé vodivé okolí, počínaje mokrým betonem a konče armovací výztuží či plechovou střechou.

Ostré hrany a prořízlé přívody k elektronářadí, svařováním propálené kabely či přerušené PE v nich, spojky prodlužovaček či elektronářadí, které spadne do vodou zalité prolákliny v podlaze a jiné mnohé reality stavby jsou velkým rizikem, které může uvedení všeho velkého vodivého na společný potenciál do daleko bezpečnějšího stavu.

Ne vždy mají pracovníci na stavbě na rukou suché rukavice či několik milimetrů tlusté mozoly, ne vždy mají suché boty, ne vždy klečí na mokrém betonu s izolační podložkou pod koleny, ne vždy mají dřevěný žebřík, nebo kovový s neprodřenými gumovými nožičkami a opěrkami.
A pak i relativně malé či krátké dotykové napětí které přímo není životu nebezpečné, ale může být příčinou úleku, reflexního ucuknutí s následkem pádu do hlubiny, nebo upuštění či odhození předmětu z výšky. Zejména tehdy, když pracujete na žebříku, na hraně domu či na hraně výtahové šachty.
Rána skrz tělo, kterou sice chránič hned odepne je totož pořádná šupa provázená  úlekem nebo reflexním pohybem. Ne vždy se to obejde jen s výkřikem AU.


Vždy je lepší, když proudový chránič vypne hned při proříznutí kabelu o hranu sádrokartonářs ké konstrukce, která je alespoň v jednom místě byť nedokonale spojena s PE, než když až potom pracovník uchopí proříznutý kabel  při smotávání, nebo přemisťování.

Například staveništní rozvaděče v každém patře železobetonové ho domu, každý připojený PE svorkou k uzeměnému armování budovy významně zmenší riziko úrazu.

Je důležité se podívat na potřebu uzemňování staveništního rozvaděče i z pohledu pospojení a vodivého okolí a nebezpečného prostředí (i když vlastně nejen staveništního, ale každéhorozvadě če).
Pak těm, kterým chybí pud sebezáchovy a zdravý rozum a potřebují předpis vyjde povinnost uzemnění i z jiných obecných předpisů a norem.
https://www.bozpforum.cz/2020/08/19/uraz-elektrickym-proudem-pri-obsluze-brusky/
https://www.bozpforum.cz/2020/12/14/tri-muzi-pri-manipulaci-s-lesenim-utrpi-uraz-elektrickym-proudem/

[Milan Hudec]

No, dokážu si představit případy, kdy přizemnění pomůže (např.přerušený přívodní PE rozvaděče),  ale i ty, kdy přizemnění či spíše pospojení bude spíše na škodu (rozšíří se vodivé části, na kterých bude možno vnímat cizí závadu).
Možných kombinací poruchových stavů by se našlo mnoho a je třeba je posuzovat individuálně k typu stavby.
Mnohdy by nebyla na škodu kombinace P a N chrániče, pokud by zas bylo možno mít cívku NCh nezazkratovano u..........

[Peter Lovacký]

A když urvu PEN před místem připojení, zkuste si namalovat co se bude v obvodu dít...

Skúste pripustiť že to viem, a že si to "maľovať" nemusím,..no sa mi vidí, že debata o urvanom PENe dakde celkom mimo staveniska je už kus účelové odbočenie od témy debaty..- ktorá je "uzemnenie staveniskového rozvádzača"...



Ona 704ka jak nadstavbovka vlastne len zprísňuje zopár vybratých článkov dosť širokého spektra noriem ktoré musia byť na stavenisku dodržané tak či tak,.. vrátane PVV..

A že VV na stavbách sú všelijaké je fakt, a v závislosti na nich napr. nemusia furt stačiť ani chrániče..
Z PVV môže kľudne vychádzať od AD5 vyššie aj povinnosť SELVu, resp. pre VV BC4 povinnosť postupovať podľa 706ky..
Teda aspoň u nás to máme jak pomôcku v N-prílohách  4-41tky...no dá sa to samozrejme zistiť aj inakšie..

Zas na druhej strane môžu byť aj "čisté" stavby s VV základnými, a asi aj preto 704-ka na chráničoch bezpodmienečne netrvá... a ACS môže byť aj bez nich...

[Václav Třetí]

Mnohdy by nebyla na škodu kombinace proudového a napěťového chrániče,  pokud by bylo možno mít cívku NCh nepřemostěnou přirozeným spojením některých spotřebičů se zemí.

Jenže to je ten největší problém, který vedl právě k tomu, že se napěťové chrániče přestaly používat. Na stavbě to nelze u velkého množství strojů zajistit. 

P.S. Omlouvám se, že jsem si dovolil Vaši citaci upravit. Udělal jsem to, abych Vaši myšlenku přiblížil hlavně mladším kolegům, kterým NCh již moc neříká.