Pár věcí bych uvedl na pravou míru:
Provoz a výpočty charakteristik motoru pohánného FM není tak jednoduchý jak si drtivá většina uživatelů myslí. Klasické elektromotory jsou konstrukčně počítány a dělány pro sínusové napětí o frekvenci 50 Hz. Tomu odpovídají i použité materiály. FM však nedává sinusové napětí, ale spíše by se to dalo přirovnat napětí pulznímu. To má velmi nepříznivý vliv na životnost elektromotoru a mění zcela jeho parametry.
Oteplení při nesinusovém napájení je závislé na mnoha parametrech.
Při provozu pohonu nad jmenovité otáčky (štítkové) se zachováním momentu zátěže při konstantním napětí (vyšší než jmenovité měnič dát prostě neumí) a dík tomu se snižujícím se magnetickém toku je moment hrazen zvýšením proudu, s jehož druhou mocninou rostou ztráty (a tím i oteplení).
Navíc se vlivem vyšších harmonických dík hysterezním ztrátám a vířivými proudy oteplují i konstrukční prvky motoru (svorníky, kostra motoru ...).
Nicméně izolační třída F, která je dnes naprostou samozřejmostí, bez problémů vyhoví i pro provoz motoru s měničem při běžných provozních stavech.
Je však nutno počítat se snížením teplotní rezervy především u dynamicky namáhaných pohonů (hlavně pohony zdvihu ...).
Velmi záleží na typu měniče a způsobu regulace.
Je nutno však vzít v úvahu i tu věc, že se na elektromotoru na hřídelích může objevovat napětí, že životnost klasických ložisek bude omezená apod. Bohužel drtivá většina uživatelů o těchto záludnostech neví.
Hřídelová napětí a ložiskové proudy jsou jevem známým u asynchronních motorů a jsou nádherným tématem pro akademické teoretické debaty.
Literatura rozeznává několik druhů ložiskových proudů podle místa jejich vzniku a účinků.
Např. u trakce se jedná o proud pracovní, proudy vyrovnávací či svodové jsou důsledkem porušení izolace...
A to neuvádím ventilační ztráty, kde kvadraticky "užírá" moment ventilátor vlastního chlazení motoru.
... a nyní abych se bál zapnout doma pračku ...