Na co vše se vztahuje dostatečná vzdálenost u jímací soustavy?

[Ivo Hnízdo]

Slyšel jsem, že nově stanovuje vyhláška povinnost dodržení dostatečné vzdálenosti od jímací soustavy, tj. odpadá možnost pospojení s jímací soustavu v případech rekonstrukce / novostavby kdy vodivé části střechy / technologie v blízkosti umístěná se nachází ve vzdálenosti bližší.

Takže tedy jsme hromadně nuceni využívat izolovaných soustav.

Jsou nějaké vyjímky? Například okapový žlab, roura, ocel. zábrany schodiště, ocelové lávky na střeše...

Prosím o uvedení na pravou míru.

[Jan Hájek]

Budu trochu jízlivý: Rozviňte roli alobalu, hoďte ji na jakékoliv vedení vysokého napětí (konec držte v ruce) a předem upozorněte, že na alobal máte výjimku.

Ne, je to prostě fyzika. Pokud nedodržíte dostatečnou vzdálenost od jímací soustavy a všech částí, které jsou s ní propojeny, a provedete spojení na jímací soustavu, nebo dopustíte přeskok, musíte počítat s tím, že se bleskový proud rozdělí podle odporu (respektive impedance) jednotlivých cest směrem k zemnící soustavě. Většinou nevyhrává jímací soustava a její svody, ale vnitřní paralelní spoje na distribuční soustavu – například stringy fotovoltaiky, kovová potrubí, kovové konstrukce, armovací železa, pokovené fólie a další vodivé prvky.

Je tedy nutné počítat s tím, že pokud nevytvoříte dokonalou Faradayovu klec s důsledným nasazením svodičů bleskových proudů na každé vstupující vedení, je třeba navrhnout izolovanou jímací soustavu – ať už pomocí klasických materiálů, nebo moderních komponentů.

Výpočet přeskokové vzdálenosti "S" dle ČSN EN 62305-3 ed.2

[Jiří Schwarz]

Pokud jde o střechy z vodivého materiálu, moc hezký byl článek Jiřího Kutáče v červencovém číslo časopisu Elektroprůmysl

[Ivo Hnízdo]

Omluvte prosím moji neznalost a možná i nevhodné pojmenování. Představil jsem si situaci, kdy je střecha nevodivá, od veškeré technologie je dost. vzdálenost dodržena, avšak od vodivých částí, které jsou na střeše přítomny a jenž se nikterak nepodílí na svedení svod. proudu vnitřkem objektu (tedy vodivé části jsou pouze vně objektu) by byla vzdálenost nižší a takovýto požadavek o dostatečné vzdálenosti byl také nuceně uplatněn.

Jak je to tedy v těchto případech? Lze využít stále neizolované soustavy a dané části označit jako náhodné části a provést pospojení?

Prosím o mojí korekci v daném tématu.