Proč se dříve používala pouze dvě měřící trafa?

[Petr Strohý]

Ve staré fabrice nyní řešíme součet hodnot odpočtových elm. ,který nesedí s výslednou hodnotou fakturačního. Odpočtové elm. Mají pouze dvě trafa ,proč se dříve nedávali tři ? V jednom případě je záznam odběr 7000kwh /rok ,přitom v budově bylo vše vypnuto,je možné ,že tento starý elm. Točí jen tak pro radost ?
Ještě otázka ke kompenzaci ,   kondenzátor viz foto ,bere v kuse 20a na každé fázi ,je takovýto stav normální?

[Vlado Konrád]

Je to Áronovo zapojenie. Nepoužívalo sa "pouze" ale aj. A aj na vn. Presnosť podobná ako s tromi MTP

[František Šohajda]

Pokud nemáte pravidelně kalibrované elektroměry tak ta suma může být!

PS:
Za mlada jsme měl v RD 3 fáz elektroměr do 60A a měřil také jen dvě fáze...Když jsem na to došel, třetí byla hodně teplá, co vše měla na sobě připojeno! Žádný černý odběr,legální stav!!
Před desítkami let běžný stav u distribuce.Tot o zapojení se dávalo na 3fáz stroje a zapojení,tam byla
odchylka 0,0 nic.Jenže u jednofáz. zapojení se už dalo něco podniknout.

[Václav Třetí]

Již jsem to zde psal. V dřívějších dobách se rozděloval odběr 1F a 3F kvůli ceně, na RD býval elměr 1F pro běžnou spotřebu (svícení, domácí spotřebiče) a elměr 3F pro motory. U souměrného odběru (motory) stačí měřit dvě fáze, pokud byl odběr větší a byly potřeba MTP, tak stačily také jen dva. V těch dobách, pokud byl v domě celoelektrický sporák, tak byly 3F elměry dva, jeden v Aronově zapojení - tedy jen dva měřící systémy, pro motory a druhý pro domácnost se třemi měřícími systémy tak, jak známe dnes - důvod byl, že sporák byl zapojen sice na 3F, ale nemá souměrný odběr.

[Martin Kurka]

Presnosť podobná ako s tromi MTP

Jen pokud by nebyl použit nulový vodič, nebo by nulovým vodičem tekl zanedbatelný proud. Aronovo zapojení je určeno pro trojfázovou ťřívodičovou síť (i mezi fázemi nevyváženou) a mám dojem, že ještě jen tam, kde jsou proudy a napětí sinusové (tam platí součtové a rozdílové goniometrické vzorce).

Nevýhodou Aronova zapojení je, že oba wattmetry (nebo elektroměry) musí mít napěťové cívky na sdružené napětí (400V) a musí mít možnost i rozlišit a měřit záporný výkon (elektroměry musí umět i odečítat práci i na druhou stranu). A v neposlední řadě dostanete jen celkovou práci sítě a to jediným způsobem, že obě měřidla sčítáte (s uplatněním znamínka). Co se děje po jednotlivých fázích prakticky těžko zjistíte.

Takže když máte speciální elektroměry s cívkou na sdružené napětí pak pro podružné měření v průmyslu (kde bývá naprostá převaha třífázové zátěže)  dává  toto měření vyhovující výsledky s vyhovující přesností. Též je dobře využitelné pro IT sítě - jako je nejčastěji vn a VVN.


Mimochodem, tato rozvodna už dnes musí být pro dnešní elektrikářské nováčky slušný adrenalin. Například vyměnit zde elektroměr za provozu s vizí, že mi nesmí upadnout ani izolovaný šroubovák... Navíc jestli zde jde fakt o Aronovo zapojení, pak podle štítku elektroměrů 230/380V to zde vypadá, že všechny elektroměry mají trafa 400/230V pro napěťové cívky společné a když si je v hlavním poli zapomenete při výměně elektroměru v jiném poli vypnout... Nebo jak zde jdou blbě zkratovat proudová trafa a pokud je při výměně elektroměru v měřené větvi odběr...

[Martin Kurka]

Ad kondenzátor:
Ano, 3x20A je reálných pro kondenzátor 3x276μF. Bez regulátoru jaloviny a při vypnutí fabriky je trvalé připojení prasárna (úměrná i kvalitě provedení tohoto zapojení) asi i penalizovaná distributorem za kapacitní jalovinu.


Ad přesnost:
Bez propátrání jak jsou elektroměry opravdu zapojené nelze přesně příčinu nesouladu zjistit.

• Pokud jsou zapojeny v Aronově zapojení, pak je možné že některý odběr má slušný proud v nulovém vodiči.
  
  
• Pokud pro nedostatek elektroměrů s 400V cívkou přepojili Aronovo měření na měření v pouhých dvou fázích, pak chybí výsledky odběru ze třetích neměřených fází L2.
  
  
• Také je možné, že v jednom ze zapojení elektroměrů v Aronově zapojení je chyba, nebo je nějaká napěťová cívka spálená. Tím pádem elektroměr neumí interně odečíst záporný výkon z jedné cívky při odběru z jedné fáze. Což by byl problém u odběru s cosfi < 0,6.  Jestli je onen kompenzační kondenzátor připojen až za jedním vývodem, pak cosfí vývodu bude přes 0,6 kapacitních. Pak oněch 7000kWh/ rok (tj.800W trvale) je jen fikce z jedné cívky elektroměru a druhá ji nekompenzuje pro nulový činný příkon. To by opravdu vyústilo v točení elektroměru pro radost.
  
  
• Tento počet mechanických elektroměrů také nemá zanedbatelnou spotřebu, a ta běží 24/7 i když jsou vývody vypnuty.
  
  
• Také se stává, že je rozvodna propojená levotočivě a elektroměry pak jsou zapojeny klasicky pravotočivě a tím chybně. Ale podle popisu šín, to zde na levotočivost nevypadá.
  

Vadaska s měřením sledu fází + měření velikosti napětí na napěťových cívkách elektroměrů + měření proudů klešťákem i při vypnutých odběrech vám řekne více.
Případně i detailní celkové propátrání zapojení elektroměrů, kontrola proudu tekoucího do napěťových cívek (citlivým klešťákem). A zjištění, který elektroměr při nulovém odběru nestojí na značce atd.

[Rozmahel Vladimír]

Dejte sem výpočet naměřených hodnot. Převod MTP. Konstanta Xs je 0,1. Naměřený údaj se musí násobit x0,1. Stejně tak, pokud se jedná o velkoodběr, je nutno k naměřeným hodnotám přičíst ztráty, které si distribuce účtuje.

[Vít Rotrekl]

Ještě bych podotknul, ten elektroměr je rok výroby 1977, tzn jestli dobře počítám, tak 47 let starý, pravděpodobně bez jakékoliv kalibrace, už jen z tohoto principu může měřit nesmysly.
Měřiče pro fakturaci se kalibrují po 10ti letech, pokud se nepletu.

Pokud podobně starýma elektroměrama, měříte všechny vývody, tak se pravděpodobně nikdy nedopočítáte.

Není to tak dávno, co jsem dělal pomocí analyzátoru/měřiče kvality sítě (CA PEL103). sítě ověření dvou elektroměrů. Jeden přímý a druhý nepřímý (správněji polopřímý). Na každém elektroměru jsem měl analyzátor pověšený cca týden.
Výsledek byl takový že přímý elektroměr měl odchylku cca 3,5% a nepřímého byla chyba 20%,  pří spotřebě kolem 300kWh/týden. Oba měřily méně než naměřil analyzátor.

[Václav Třetí]

Obecně je dnes nesmysl snažit se provádět měření podružných odběrů elektromechani ckými elměry. I když budou v bezvadném stavu a odpovídat svými vlastnostmi normovým požadavkům v době vzniku, jejich princip činnosti a vlastní spotřeba zanese do měření dostatečnou chybu. Pokud rozpočítáváte spotřebu je vždy třeba, aby byly všechny odběry měřeny a rozpočet se přepočítá v poměru naměřených hodnot. Nejjednodušší řešení je celkovou sumu vyúčtovanou dodavatelem vydělit součtem všech odběrů na podružných elměrech a tím získáte přepočtenou jednotkovou cenu za 1kWh s navázanými poplatky distributorovi . Pak každému odběrateli vyúčtujete podle počtu kWh, které odebral prostým vynásobením. Kontrolu správnosti provedete součtem vyúčtovaných sum všem odběratelům, ta se musí shodovat se sumou zaplacenou dodavateli (s nějakou drobnou nesrovnalostí je třeba počítat s ohledem na zaokrouhlování a pod.)

[Rozmahel Vladimír]

To by mohlo platit u malodběru.
Byla zmíněna fabrika. To by mohl být velkodoběr a tam se platí za výkon, aniž se odebere 1kWh. Je to obdoba platu za jistič. Některý podružný odběratel by např. mohl mít odběr s velkým příkonem, ale velmi malou dobou provozu za měsíc. Kvůli němu se ale musí sjednat a platit vysoký výkon. To stojí nemalé peníze. Tím je ale zdražena průměrná kWh všem. On ale může takový vysoký odběr provozovat pouze 1 den v měsíci. Platbou přes průměrnou kWh zaplatí méně než stojí pouhý nákup výkonu. Zbytek platí ostatní podružní odběratelé a co zbyde, jde k tíži toho, kdo platí fakturu.

[Martin Kurka]

Za tímto účelem dnes existuje dost výrobců ucelených řešení sledování energií. Nejen od elektriky, i plyn, vodu, dálkové topení, stlačený vzduch, chlad.

Některá řešení pro podružná měření elektriky jsou instalačně velmi přívětivá. Zejména ta s Rogovského cívkami. Tato řešení se dají udělat i za provozu.
Velcí výrobci se prsí chytrými deiony a jističi s přenosem hodnot proudů výkonu a stavu, menší dělají jednodušší a lacinější krabičky připojitelné přes LAN a WiFi, s pamětí na x údajů pro případy výpadku, výběr je obrovský, ale ve výsledku jste často zajatci dodavatele a na to je důležité myslet.

Musí se vybírat jak podle hardware, tak dodávaného software tak i datové napojitelnosti na podnikové systémy. Pokud se vše podaří, pak je nějaké téměř spravedlivé rozúčtování brnkačka i při dnešních komplikovaných fakturačních pravidlech distributorů. Tedy brnkačka do doby, než si zase distributoři resp. ERÚ vymyslí nějaké nové způsoby fakturací. Tudíž v našich podmínkách je lepší se orientovat na české výrobce SW.

Podle mne celková koncepce s chytrými krabičkami dnes vyjde levněji, než prostá výměna elektroměrů - zde navívc by muselo dojít i na doplnění proudových transformátorů na tři fáze. Nemluvě o ztrátách z výpadků při dlouhém vypínání rozvodny. Zde stačí za vypnutého stavu demontovat elektroměry a prozkratovat proudové transformátory a přivrtat na místech elektroměrů DIN lišty.