Proč program sichr nepočítá proudovou zatížitelnost kabelu s nulovým vodičem?

[slower]

Dotaz na kabel AYKY-J 4x95 nebo AYKY 5x95, výrobce např. prakab udává zatížitelnost u 4-žílového kabelu 186A na vzduchu a kabel 5x95 má jen 131A..viz. příloha.

Pokud chcete dimenzovat přívod pro stroj (93A) v TN-C-S kabelem 5x95 tak v sichru tahle možnost není...program uvažuje bez nulového vodiče...

Dejme tomu, že chci vědět jaká je proudová zatížitelnost kabelu 1-AYKY 5x95 SM v MARS žlabu s víkem, počet kabelu 9 a více...při teplotě 30...sichr udává koef. 0.5....u kabelu 4x95 ale nee u 5x95...

[Milan Hudec]

Bo, PE vodičem nic velkého neteče a tak připívá k chlazení celku.
Jestli jsem tedy váš dotaz pochopil správně.

[Peter Lovacký]

Pokud chcete dimenzovat přívod pro stroj (93A) v TN-C-S kabelem 5x95 tak v sichru tahle možnost není...program uvažuje bez nulového vodiče...

Prepol ste si sieť..?
Zaujímavé, že Sichr ten rozdiel na vzduchu vidí kus inakšie..

[GDPR]

Dimenzovat proudové zatížitelnosti kabelů dle toho co se píše v katalogu je jedním z největších nesmyslů projektantů / zhotovitelů / revizních techniků.

Nikdy nemůžete vědět, jak se k tomu údaji v katalogu došlo, za jakých podmínek, či jestli se někdo neupsal.

Zatížitelnosti kabelů se dimenzují podle ČSN 33 2000-5-52 ed. 2

Viz ČSN EN 50565-1:

5.3.3 Hodnoty proudové zatížitelnosti pro pevné instalace musejí být v souladu s HD 60364-5-52,  národními předpisy/zákony nebo, tam kde to není aplikovatelné, je nutné se odkázat na výrobce kabelu.

O přípustnosti dimenzování podle nesmyslů v katalozích se v žádné normě nikde nic nepíše.

[Vlado Konrád]

Zabudnite na normu. Návod výrobcu je nad ňou. Dimezuje sa podľa katalógu výrobcu. Norma je blud. Už to tu bolo preberané

[Karel Bělohlávek]

Zabudnite na normu. Návod výrobcu je nad ňou. Dimezuje sa podľa katalógu výrobcu. Norma je blud. Už to tu bolo preberané

V katalogu ale obvykle žádná podrobná pravidla pro dimenzování kabelů uvedena nejsou.

Jakým způsobem se prakticky využije izolovaná informace z katalogu o zatížitelnosti kabelu na vzduchu nebo v zemi? Zvlášť, když je tam uvedeno, že uvedené číselné údaje jsou bez záruky,  viz příloha.

[Vlado Konrád]

Tabuľka v norme  nie je správna viac možno tu : https://diskuse.elektrika.cz/index.php/topic,46396.0.html

Prúdovú zaťažiteľnosť max treba brať z katalógu a na základe normy 5-52 prepočítať. Normované údaje tam uvedené sú uletené a napríklad uvádzajú nižšiu zaťažiteľnosť v zemi ako na vzduchu .

[GDPR]

Normované údaje tam uvedené sú uletené a napríklad uvádzajú nižšiu zaťažiteľnosť v zemi ako na vzduchu .

Kdybyste trochu četl normy, a nedal jen na první dojem, tak byste se třeba v čl. B.52.3 dozvěděl, proč jsou hodnoty v normě v zemi nižší, než na vzduchu. A kdybyste k tomu ještě nedejbože znal třeba i normu IEC 60287-3-1, tak byste nakonec třeba i zjistil, že v normě ty hodnoty až tak "uletené" nejsou ...

[Vlado Konrád]

B.52.3 je pre dva zaťažené vodiče s XLPE alebo EPR ( vyššia odlonosť voči teplote) izoláciou pre tepltu vodča okolia a zemi 90/30/20 st C . AYKY kábel má PVC izoláciu a teda max teplotu jadra 70st C a vo všetkých týchto tabuľkách je zaťažiteľnosť v zemi nižšia. Vysvetlenie som nenašiel. Ale budem naozaj vďačný za objasnenie

[GDPR]

B.52.3 Tepelný odpor půdy
Dovolené proudy kabelů uložených v zemi uvedené v tabulkách této přílohy jsou stanoveny za předpokladu, že měrný tepelný odpor půdy je 2,5 K⋅m/W.

B.52.3 Tepelný odpor pôdy
Prúdové zaťažiteľnosti uvedené v tabuľkách tejto prílohy pre káble uložené v zemi sa vzťahujú na tepelný odpor pôdy 2,5 K.m/W

Už?

[Vlado Konrád]

Už som pochopil 2,5K /m/W  zem ,  voči vzduch 0,024 . Teda 100x horší vodič tepla odvedie viac stratového tepla ako 100x lepší vodič tepla teda zem.

Niektoré prvky a ich vodivosť
striebro    429
meď    386
zlato    317
hliník    237
mosadz    120
železo    80,2
drevo    0,15 – 0,42
vlna    0,04
celulózová izolácia    0,038
PUR izolácia    0,037
penový polystyrén    0,033
vzduch (normálny tlak)    0,0262

Pes je možno zakopaný niekde inde a ja naozaj netuším kde

[Karel Bělohlávek]

Už som pochopil 2,5K /m/W  zem ,   voči vzduch 0,024 . Teda 100x horší vodič tepla odvedie viac stratového tepla ako 100x lepší vodič tepla teda zem.

Na vzduchu se uplatňuje přenos tepla konvekcí, tj. prouděním.

[Vlado Konrád]

Fyziku by som radšej nepopieral . A preto už naši starí otcovia pri pálení slivovičky mali chladič vo vode a nie na vzduchu  . Berme ako fakt, že prostredie s nižším tepelným odporom ( vyššia hodnota K) a vyššou tepelnou kapacitou a veľkou hmotou 1600 kg/m3 ochladí kábel lepšie ako prostredie s vyšším tepelným odporom ,  mizernou tepenou kapacitou s hustotou 1,2kg/m3

Pes je naozaj zakopaný niekde inde a ja naozaj netuším kde

[GDPR]

Pes je možno zakopaný niekde inde a ja naozaj netuším kde

To je famózní. Evidentně netušíte, jak se podle 33 2000-5-52 dimenzuje, ale přesto hlásáte, že norma je blud, a že to prý v ní není správně. Majstrštyk.

Takže polopaticky.
1/ Najdu si způsob uložení, podle něj si najdu referenční způsob (v zemi D1 nebo D2)
2/ Podle referečního způsobu uložení si podle materiálu izolace najdu dovolenou zatížitelnost, která jak už bylo uvedeno, platí pro 2,5 K⋅m/W
3/ K tomu otevřu již zmíněnou IEC 60287-3-1, kde se dočtete, že průměrný tepelný odpor půdy není 2,5 K⋅m/W, nýbrž zpravidla 1 K⋅m/W.
4/ Nalistuji tabulku B.52.16, podle níž aplikuji přepočítací součinitel 1,18 pro kabely v chráničkách, anebo 1,5 pro kabely přímo v zemi

Neboli, dovolená zatížitelnost může být klidně až 1,5x vyšší, než to, co v normě vidíte na první dobrou.

Dovolená zatížitelnost mimochodem nemá moc co dočinění s materiálem jádra vodiče, ale světe div se, s materiálem jeho izolace, a s jeho maximální dovolenou teplotou, na kterou se může ohřát. A podle způsobu odvodu tepla (aneb v chráničce hůře, než přímo v zemi) se pak odvíjí i jednotlivé dovolené zatížitelnosti .

[Vlado Konrád]

Nenapísal ste nič čo by som nevedel. Mňa stále zaujíma, ako je možné, že 50-100x lepšie chladený kábel v holej zemi môžeme zaťažiť nižším prúdom ako kábel na vzduchu, takmer nechladený ,  pri rovnakých zaťažovacích podmienkach, len prostredie je iné. Tepelne vodivé s vysokou tepelnou kapacitou  a tepelne nevodivé s nulovou tepelnou kapacitou.

[Peter Lovacký]

A čo súvis s teplotou okolia..?

Napr. zemina v kontakte s plášťom kábla bude mať v jeho tesnej blízkosti defakto tú istú teplotu jak plášť...takže vysoká teplota okolia ( zeminy v dotyku) vlastne výrazne znižuje zaťažiteľnosť kábla...

No a pri uložení na vzduchu vo voľnom priestore sa ráta s neustálym prúdením (výmenou) vzduchu, takže teplota okolia sa udržiava výrazne nižšia neustálou výmenou vzduchu do priestoru... chladnejší vzduch  vlastne neustále strieda ten ohriaty, ktorý od plášťa stúpa do priestoru..
Vzduch v taký čas teplo nevedie, ale vlastne "odnáša" od povrchu kábla preč,... takže kábel nevie svoje okolie zohriať....a tým pádom sa neznižuje zaťažiteľnost vplyvom teploty okolia....

[Peter Lovacký]

A preto už naši starí otcovia pri pálení slivovičky mali chladič vo vode a nie na vzduchu  .

Podobne by to bolo aj s káblom,...keby bolo v 5-52ke referenčné uloženie vo vode...
A boli by podkatégorie jak stojatá a tečúca...

[Milan Hudec]

To je famózní. Evidentně netušíte, jak se podle 33 2000-5-52 dimenzuje, ale přesto hlásáte, že norma je blud, a že to prý v ní není správně. Majstrštyk.

Takže polopaticky.
1/ Najdu si způsob uložení, podle něj si najdu referenční způsob (v zemi D1 nebo D2)
2/ Podle referečního způsobu uložení si podle materiálu izolace najdu dovolenou zatížitelnost, která jak už bylo uvedeno, platí pro 2,5 K⋅m/W
3/ K tomu otevřu již zmíněnou IEC 60287-3-1, kde se dočtete, že průměrný tepelný odpor půdy není 2,5 K⋅m/W, nýbrž zpravidla 1 K⋅m/W.
4/ Nalistuji tabulku B.52.16, podle níž aplikuji přepočítací součinitel 1,18 pro kabely v chráničkách, anebo 1,5 pro kabely přímo v zemi

Neboli, dovolená zatížitelnost může být klidně až 1,5x vyšší, než to, co v normě vidíte na první dobrou.

Dovolená zatížitelnost mimochodem nemá moc co dočinění s materiálem jádra vodiče, ale světe div se, s materiálem jeho izolace, a s jeho maximální dovolenou teplotou, na kterou se může ohřát. A podle způsobu odvodu tepla (aneb v chráničce hůře, než přímo v zemi) se pak odvíjí i jednotlivé dovolené zatížitelnosti .

Hezky shrnuto.
Pouze připomínam dnes již beletrickou přílohu NL 523...,  kde bylo vše nádherně popsáno/vypocteno.
V normách máte dle mého minění super přehled, tak mě případně opravte.
Bohužel normotvůrci neberou v potaz to nejdůležitější, a to mechanické namáhání izolace, z hlediska životnosti kabelu je to top parametr....
Dejme tomu při stejné teplotě třepající se závěšák a ten samý prakticky bez pohybu na úchytkách.