já jsem ze školy už víc jak 20 roků, ale dodnes si myslím, že učitelé jsou vesměs "divný".
Nicméně překreslením toho obvodového schématu do jednopólového a do "řádkového" asi je myšleno liniové, je výborný způsob jak se ta schémata naučit číst. A o to tu běží především! Není nic horšího, něž elektrikář, který neumí přečíst schéma. A to jakékoli, protože nikdy nelze spoléhat na to, že dostanu k dispozici rozkreslené zapojovací schéma. Ostatně ani potom není vyhráno, protože pokud potřebuji použít vícežilové kabely musím si to stejně "přetransformov
at" na "jednopólák", ze kterého jsou právě ty kabely krásně vidět.
Postup jednopólové schéma:
- rozvrhnu si rozmístění jednotlivých přístrojů v objektu
- rozvrhnu si zda-li budu potřebovat krabice a nějaké svorky
- rozmyslím si jaké mám k dispozici vícežilové kabely (jaké se vůbec vyrábí)
- uvědomím si kde mohu jednotlivé vodiče kabelů spojovat- svorkovat (v krabici, v přístroji, pokud je k tomu určen a je tam dost místa)
- jednotlivé přístroje, možná s použitím krabic se svorkami propojím kabely s potřebným počtem žil
A nakreslí se to jak již bylo řečeno jednou propojovací čarou, která bude mít tolik přeškrtnutí, kolik tam bude použito žil. Přidá se k té čáře "fajfka" u které se napíše typ kabelu a počet žil.
Postup liniové (řádkové) schéma:
je docela podobné tomu původnímu (dalo by se říct zapojovacímu) schématu.
Základní princip je, že se všechny "akční prvky" (spínače) a "cívky" (spotřebiče, zde zvonky) kreslí vždy v jedné řádce mezi dvěma svislýma čárama, které představují dva potenciály zde to budou 2 výstupy za trafem 5V.
Popíšu pár řádků jak to půjde za sebou:
1. potenciál 5V sv.1, tlačítko 1., svorka, zvonek, potenciál 5V sv.2
2. - " - , tlačítko u dveří 1.1. , do svorky na ř.1
tak mnoho zdaru při kreslení