Domů Nápověda Vyhledávání Přihlásit Registrovat
Novinky:               PROSÍME VŠECHNY UŽIVATELE, PŘED POUŽITÍM DISKUSÍ ČTĚTE MÍSTNÍ PRAVIDLA! ZDE ...!


+  Diskuse Elektrika.cz
|-+  HYBRIDNÍ zóna
| |-+  Oblast řešení teoretických úvah
| | |-+  Jak stabilizovat a omezovat vstupního napětí s velkým rozptylem?
0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma. « předchozí další »
Stran: [1] 2 Dolů Poslední příspěvky Tisk

Upozornění!
Odpovědi na témata nejsou právně závazné!
Na elektrickém zařízení smí pracovat pouze osoba s příslušnou kvalifikací dle nařízení vlády 194/2022 Sb. Podrobnosti zde!

Autor Téma: Jak stabilizovat a omezovat vstupního napětí s velkým rozptylem?  (Přečteno 20551 krát)
Jindřich
« kdy: 16.08.2008, 18:50 »

Potřebuji získat výstupní napětí v rozzsahu 5-15V při tom,
že vstupní napětí se mění v rozzsahu 15 - 200V.
Vstup je tvořen cívkou, kolem které rotuje magnet.
Jedná se o indukované napětí,
které roste s otáčkami motoru.
Odebíraný proud je velmi malý,
potřebuji pouze budit vstup tvarovače signálu.
 
Nevím jak si poradit. Omezovač napětí? Stabilizátor? Potřebuji zaznamenávat pulzy...

Snad je můj popis problému dostatečný..
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
neprihlasZdenek Houf
« Odpověď #1 kdy: 16.08.2008, 22:00 »

váš popis je značne chaotický, prosím napište, o co se konkrétně jedná. Jaké jsou parametry vstupního signálu a výstupního signálu apod.
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
dolac
Neverifikovaný uživatel @5
*****
Offline Offline



« Odpověď #2 kdy: 16.08.2008, 22:12 »

Ak som to správne pochopil, stačí vám omedzovač  napätia, takže hocijaká zenerka od 5V do 15V s odpovedajúcim predradným odporom   
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Jindřich
« Odpověď #3 kdy: 16.08.2008, 22:16 »

Ok, asi máte pravdu. Pokusím se tedy ještě jednou.
Vstupní signál je tvořen indukovaným napětím ze snímače úvrati motoru. Jednou za otáčku cívka vytvoří napěťový pulz, jehož velikost se liší v závislosti na otáčkách motoru. Při volnoběhu to jest 20 V DC a při maximálních otáčkách cca 200 V DC. Potřebuji tyto pulzy poslat do procesoru, čili je nutné jejich převedení na TTL úroveň... Jako tvarovač signálu jsem použit odvod 555... Řeším ale vstup do toho to obvodu. Hodnota vstupu by měla být v rozumném rozsahu (3-5V).
Otázka tedy je, jak udělat z proměnného vstupního střídavého napětí 20-200V napětí stejnosměrné o hodnotě 3..5V ?
Jinými slovy, na vstupu mám impulz 150 V a na výstupu (vstupu do 555) chci mít hodnotu 5V.
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Lubomír Jindra
Revizní technik E2B
*
Offline Offline




WWW
« Odpověď #4 kdy: 17.08.2008, 00:07 »

a co: cívka > usměrnit > stabilizovat > optočlenem galvanicky oddělit > výstup z tranzistoru odporem upravit na požadovanou úroveň signálu? Máte tak jistotu že vám ty indukované pulzy nic nemohou zničit.
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno

Revize elektrických zařízení
Liberecký kraj
www.i-revize.cz
jindra@i-revize.cz
raj
« Odpověď #5 kdy: 17.08.2008, 09:20 »

Nikde se nezminujete o kmitoctu. Na strane motoru bych dal oboustranny omezovac se zenerkou a rychlou diodou, pak nejaky schmittak (napr. 4 hradla paralelne 4093) a rychlym optronem (6N137) to posilal do MCU. Galvanicky bych to oddelil DC/DC menicem. Tim si zajistite na strane procaku klid a minimum pakarny s EMC, coz na 3 voltech nic moc. 
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Jindřich
« Odpověď #6 kdy: 17.08.2008, 09:34 »

Děkuji všem za rady  Úsměv
Frekvence vstupního signálu v rozmezí 10 - 210 Hz.
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
anonymní_anonym
« Odpověď #7 kdy: 17.08.2008, 09:56 »

Nikde se nezminujete o kmitoctu. Na strane motoru bych dal oboustranny omezovac se zenerkou a rychlou diodou, pak nejaky schmittak (napr. 4 hradla paralelne 4093) a rychlym optronem (6N137) to posilal do MCU. Galvanicky bych to oddelil DC/DC menicem. Tim si zajistite na strane procaku klid a minimum pakarny s EMC, coz na 3 voltech nic moc. 
Pan Jindřich nepíše, jaký proud ta snímací cívka dá. Třeba by ukrmila i ten optron - existují i optrony se zabudovaným Schmittovým klopným obvodem - a pak by to měl superjednoduch é a nemusel řešit galvanicky oddělené napájení - jenom ořezat vstupní signál do optronu.

Ještě jedna poznámka na okraj: pan Jindřich píše, že mu ta cívka dává kladné napěťové pulsy - cituji "Při volnoběhu to jest 20 V DC a při maximálních otáčkách cca 200 V DC". To se mi nezdá, spíše mu to dá +- zákmity s tou amplitudou. Při ošetření vstupního signálu je třeba s tím počítat (jak píšete, oboustranný omezovač).
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
anonymní_anonym
« Odpověď #8 kdy: 17.08.2008, 10:02 »

nemluvě o tom, že by taky mohl tu cívku vyhodit a dát tam čidlo s Hallovou sondou a TTL výstupem
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Jindřich
« Odpověď #9 kdy: 17.08.2008, 10:31 »

anonymní_anony m:
v podstatě máte pravdu. Použití hallovy sondy nebo jiného snímače je bohužel technicky nemožné. Signál z cívky je DC, protože u ní bude nejspíš dioda...
Já potřebuji touto cestou snímat otáčky motoru. Zajímá mě tedy frekvence. Jak ale vstupní signál upravit, aby šel na dále zpracovávat, když signál z cívky má povahu, že se mění frekvence, ale s ní i amplituda?
Chci mít na výstupu vždy pulzy dejme tomu TTL, ale vstup se mění v šíleném rozsahu. Nemůžu při každé změně otáček upravovat např. hodnotu nějaké odporu, abych dostal požadovaný výstup...
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Jindřich
« Odpověď #10 kdy: 17.08.2008, 10:34 »

tady je vlastně přímo ta věc, leč signál je AC...
http://www.motorkari.cz/upload/images/clanky/3576/10549.jpg
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
anonymní_anonym
« Odpověď #11 kdy: 17.08.2008, 11:11 »

anonymní_anony m:
v podstatě máte pravdu. Použití hallovy sondy nebo jiného snímače je bohužel technicky nemožné. Signál z cívky je DC, protože u ní bude nejspíš dioda...
Pomohlo by, kdybyste změřil, jaký proud ta cívka je schopna dát. Zatížit třeba 10 kohm odporem, změřit při volnoběhu a při plných otáčkách.
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Jindřich
« Odpověď #12 kdy: 17.08.2008, 15:52 »

Dobré odpoledne přeji.
Naměřené hodnoty jsou:
otacky:  proud [mA]:  napeti [V]:
3000      8                      83
6000      14                   150
9000      15,7                170
12000     15,7               170
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
anonymní_anonym
« Odpověď #13 kdy: 17.08.2008, 16:53 »

Tak tam dejte třeba optron HCPL 2211, tomu stačí pro sepnutí proud 1,6 mA (a s rezervou na degradaci LED 2,2 mA) a má TTL/LSTTL/CMOS kompatibilní výstup, obsahuje Schmittův trigger, napájení 4,5 ... 20 V, provozní teplota -40 ... +85°C.
Viz http://literature.agilent.com/litweb/pdf/5988-4108EN.pdf
(vybíral jsem typ, který má např. GME skladem)
 http://www.gme.cz/cz/index.php?page=product&detail=523-019

Jenom mu ještě ochraňte vstup před nadměrným proudem (střední hodnota max. 10 mA) a před napětím v závěrném směru (pro jistotu).

Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Jindřich
« Odpověď #14 kdy: 17.08.2008, 18:54 »

Děkuji moc, vyzkouším to :-)
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Marek Zeman
*
Offline Offline



« Odpověď #15 kdy: 17.08.2008, 23:14 »

Pokud by optron nespínal při volnoběhu, zkuste toto. Vycházím z předpokladu, že výstup snímače (cívka) je galvanicky oddělený od všeho okolo a lze ho připojit proti zemi tvarovače. Pak postačí tranzistor, který spouští tvarovač 555, s vhodně dimenzovaným rezistorem v bázi, ochrannou antiparalelní diodou a zenerkou v sérii s rezistorem. Zenerka možná nebude nezbytná, chtělo by se podívat na průběh napětí na bázi a kolektoru tranzistoru bez ní. Pokud bude střída vyhovující, nekomplikoval bych to s ní. Hodnota rezistoru na vstupu tvarovače je značně libovolná, pokud máte zkušenosti s tímto obvodem, volte ji s ohledem na spotřebu proudu na napájení tvarovače a odolnost proti rušení. Taktéž lze laborovat s velikostí 10k, tato hodnota mi přijde předběžně rozumná vzhledem na odolností proti rušení. Pokud se vyskytnou zákmity, daly by se eliminovat kapacitním filtrem (C paralelně k ochranné diodě). Ale bez měření osciloskopem v celém rozsahu otáček je to pouze teoretický návrh. Tranzistor nespecifikuji, jedinná podmínka je dovolený proud báze vzhledem k předřazenému rezistoru. Apropó, výše uvedené naměřené hodnoty jsou velikost amplitudy, nebo střední hodnota napětí signálu? Podle toho je třeba také revidovat zatižitelnost rezistoru 10k, typ zenerky a zmíněný proud báze tranzistoru. Pokud bude požadavek na galvanické oddělení, můžete jednoduše použít navržený obvod s tranzistorem pro spínání optočlenu při použití samostatného napájecího zdroje.


* Vstup tvarovače.JPG (79.98 KB, 1700x729 - prohlédnuto 667 krát.)
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
anonymní_anonym
« Odpověď #16 kdy: 18.08.2008, 00:01 »

Tak tam dejte třeba optron HCPL 2211, tomu stačí pro sepnutí proud 1,6 mA (a s rezervou na degradaci LED 2,2 mA) a má TTL/LSTTL/CMOS kompatibilní výstup, obsahuje Schmittův trigger, napájení 4,5 ... 20 V, provozní teplota -40 ... +85°C.
Viz http://literature.agilent.com/litweb/pdf/5988-4108EN.pdf
(vybíral jsem typ, který má např. GME skladem)
 http://www.gme.cz/cz/index.php?page=product&detail=523-019

Jenom mu ještě ochraňte vstup před nadměrným proudem (střední hodnota max. 10 mA) a před napětím v závěrném směru (pro jistotu).
Doplním vám ještě, jaký bych já udělal ten ochranný obvod před optronem.
Vycházím z Vašich údajů: při min. otáčkách napětí pulsu naprázdno 15 V, při max. otáčkách 200 V,
zdroj pulsů poměrně tvrdý (při zátěži 10 kohm odporem klesne napětí z 200V na 170V, takže vnitřní odpor zdroje signálu  1,8 kohm).
Ten ochranný obvod bych udělal jako T-článek: v horní větvi dioda (na min. 300V) v sérii s odporem 2k4/3W, pak příčka Zenerova dioda 15V, pak horní větev odpor 1k3. I s optronem 5 součástek a máte to i s galvanickým oddělením.
Ten odpor 2k4 by nejspíš stačil i na menší výkon - záleží na střídě a tvaru signálu. Já jsem počítal nejhorší možný případ - střída 50% a obdélníkový průběh.
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Jindřich
« Odpověď #17 kdy: 18.08.2008, 08:41 »

Marek Zeman:
Ano, naměřené hodnoty jsou střední hodnoty.
Podobné schéma jsem již kdysi použil, když jsem měřil otáčky přes vysokonapěťové impulzy na kabelu ke svíčce - kabel na vývodu 3 ("anténa").
Nyní mám trochu svázané ruce, jelikož již nemám k dispozici osciloskop... Je to tedy věc pokusu a omylu :-)


* sch.gif (5.07 KB, 517x426 - prohlédnuto 658 krát.)
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Stran: [1] 2 Nahoru Poslední příspěvky Tisk 
« předchozí další »
SLEDUJTE PODOBNÁ TÉMATA ZDE!

Příbuzné diskuse a články z Kutil.elektrika.cz

Aktuální slova (1)



Poháněno MySQL Poháněno PHP Powered by SMF 1.1.21 | SMF © 2006, Simple Machines Validní XHTML 1.0! Validní CSS!
+420 910 100 100
Stránka vytvořena za 0.047 sekund, 22 dotazů.