Nejasnosti při výpočtu rizika dle ČSN EN 62305-2
Jan Alin:
Citace: Milan Kaucký 15.05.2008, 09:10
V současnosti se tvoří TNI 62305, která by měla spoustu nejasností vysvětlovat. Zpracování ČSN EN 62305-2, kam spadá tato otázka, má na starosti Jirka Kutáč. Tak mu dotaz předám. Dnes máme na ČNI schůzku.
Pokud jsou v normě nejasnosti měla by vyjít oprava která by tyto nejasnosti vyjasnila a byla zdarma a ne TNI za těžký peníz.
Citace: Milan Kaucký 15.05.2008, 09:10
Jen pro upřesnění k 20). Tyto stavby udává stavební zákon a prováděcí vyhlášky.
19. Kdo zodpovídá za stanovení přípustného rizika? (5.4)
a) orgán, který pro to má kompetenci
20. Kdo má obvykle kompetenci ke stanovení přípustného rizika u staveb s veřejným charakterem?
a) projektant
21. Kdo má obvykle kompetenci ke stanovení přípustného rizika u soukromých staveb?
a) majitel (provozovatel)
Závaznější odpověď čekejte až v TNI
Tomu trochu nerozumím, veřejná stavba musí mít projekt a riziko stanoví projektant, soukromá stavba musí mít projekt a riziko stanoví majitel. Dvě naprosto stejné situace a úplně jiný přístup (wall).
Kamil Novák:
Citace: Jan Alin 15.05.2008, 11:44
Pokud jsou v normě nejasnosti měla by vyjít oprava která by tyto nejasnosti vyjasnila a byla zdarma a ne TNI za těžký peníz.
Ohledně změny normy to nebude tak jednoduché, protože normy jsou dnes řešeny minimálně na úrovní CENELEC a to je běh na velmi dlouhé trati.
Jedině snad by byl řešením nějaký národní doplněk nebo příloha, ale nevím, jak je toto schůdné. (norm)
Ohledně TNI jsem hodně skeptický, jelikož TNI je dokument ještě menší právní síly než norma.
Jestliže TNI na jedné straně nejen zpřesňují, ale mnohdy i zpřísňují ustanovení příslušné normy a na straně druhé nelze oprávněně požadovat její (TNI) naplnění, pak TNI ztrácejí smysl. (no)
A jelikož je u norem poměrně často (a účelově) zdůrazňována jejich nezávaznost, tak TNI neberou vážně ani někteří inspektoři SOD (to mám z první ruky). :(
Milan Kaucký:
Citace: Jan Alin 15.05.2008, 11:44
Pokud jsou v normě nejasnosti měla by vyjít oprava která by tyto nejasnosti vyjasnila a byla zdarma a ne TNI za těžký peníz.
Tomu trochu nerozumím, veřejná stavba musí mít projekt a riziko stanoví projektant, soukromá stavba musí mít projekt a riziko stanoví majitel. Dvě naprosto stejné situace a úplně jiný přístup (wall).
Ono to bohužel není zdaleka tak jednoduché. Normu si již nemůžeme opravovat sami v republice ale pouze na úrovni EU. Což je nejen zdlouhavé, ale natolik nákladné, že to nikdo nechce absolvovat. Náklady na opravu normy jsou nepoměrně větší, než na vydání TNI, která zas tak moc nestojí. Práce na ní je spíš charita, než výdělečná činnost ...
A pokud jde o ty otázky, které jsem uvedl. Tak na satavby s veřejným zájmem platí zákony, tedy přesně je najdete ve vyhlášce 138/98 s novelou 502/06 v §47 : "Ochrana před bleskem se musí zřizovat na stavbách a zařízeních tam, kde by blesk mohl způsobit ..."
Takže pro tyto stavby projektant zodpovídá, že dodrží postup včetně výpočtu rizika podle ČSN EN 62305-2. Ne že si sám bude něco stanovovat odhadem.
U soukromých staveb si investor, po dohodě s projektantem, sám a na vlastní odpovědnost určí míru ochrany svého objektu. Samozřejmě by to vše mělo být podrobně písemně zdokumentováno- ochrana projektanta. Pokud se při tom dodrží postup podle ČSN, tak je to snažší...
Co se týká další připomínky k nezávaznosti TNI. Tak vydání TNI je oznámeno ve věstníku ČNI, takže má závaznost vysvětlení a upřesnění nejasností v normě. Samozřejmě normy i TNI jsou teoreticky nezávazné, ale podle zákonů, to zas tak úplně pravda není. Ony jsou nezávazné pouze v dogmatickém uplatňování. Ale jako míra minimální bezpečnosti provedení jakékoli realizace již závazné ze zákona jsou. A nejen ony, ale v případě jejich neexistence pro určitou oblast nebo značného zastarání je závazný stav vědeckotechnic kých znalostí v době realizace. A pak spíš jde o schopnost argumentace. To platí nejen pro orgány SOD ale třeba i pro berňák a jiné státní orgány pro "buzeraci"...
Samozřejmě se nic neděje do doby, než dojde k průšvihu. Pak dojde na "lámání chleba" a je pouze na dodavateli vysvětlovat, proč normy nedodržel ....
Jan Alin:
Citace: Milan Kaucký 16.05.2008, 17:15
A pokud jde o ty otázky, které jsem uvedl. Tak na stavby s veřejným zájmem platí zákony, tedy přesně je najdete ve vyhlášce 138/98 s novelou 502/06 v §47 : "Ochrana před bleskem se musí zřizovat na stavbách a zařízeních tam, kde by blesk mohl způsobit ..."
Takže pro tyto stavby projektant zodpovídá, že dodrží postup včetně výpočtu rizika podle ČSN EN 62305-2. Ne že si sám bude něco stanovovat odhadem.
U soukromých staveb si investor, po dohodě s projektantem, sám a na vlastní odpovědnost určí míru ochrany svého objektu. Samozřejmě by to vše mělo být podrobně písemně zdokumentováno- ochrana projektanta. Pokud se při tom dodrží postup podle ČSN, tak je to snažší...
Pro mě by bylo logické kdyby odpovědnost byla v obou případech řešena stejně, blesk neví kdo co stavěl a je mu to jedno. Buď řeším ochranu před bleskem nebo něco jiného. Jak je to v praxi v ostatních státech unie? Jestli tahle nepřesnost nevznikla jen při překladu.
Milan Kaucký:
Citace: Jan Alin 16.05.2008, 17:54
Pro mě by bylo logické kdyby odpovědnost byla v obou případech řešena stejně, blesk neví kdo co stavěl a je mu to jedno. Buď řeším ochranu před bleskem nebo něco jiného. Jak je to v praxi v ostatních státech unie? Jestli tahle nepřesnost nevznikla jen při překladu.
Tady nejde o to, jak to vidí blesk, ale o odpovědnost každého jedince. Nemůžete přece soukromou osobu nutit, aby investovala do ochrany, když je přesvědčena, že jí nepotřebuje nebo na ni nemá finance a riskne to.
V žádném případě to nevzniklo nepřesností překladu. Jen tam, kde by mohlo být ohroženo více osob nebo je jiný "obecný zájem", viz. mnou citovaný zákonný přehled staveb, tak se musí kompletní ochrana dělat ze zákona povinně a nikoho nezajímá, má-li na to investor dost peněz nebo ne. Tak že tam odpovědnost nese projektant, že splní zákonnou povinnost, protože on je odborník a investor laik.
U projektů pro soukromé osoby (fyzické nebo právnické-pokud nespadají výjimečně do vyjmenovaných staveb, např chemička, kde by požár od nechráněného objektu ohrozil životy v širokém okolí) se primárně přistupuje k řešení naprosto stejným způsobem, tj. návrh (alespoň rámcově) se provede přesně podle ČSN EN 62305-2. Je ale na investorovi, hodlá-li do toho investovat, nebo riziko vezme na sebe, protože je přesvědčen, že jemu do objektu blesk nepraští .... Taky se může stát, že si přeje kvalitnější ochranu, než vyplývá z běžného přístupu dle normy. Ale to asi bude naprostá výjimka (ale již jsem o takové slyšel z první ruky :) )
Takže ono to principiálně řešeno oboje stejně je. Projektant odpovídá za projekt, ale v případě staveb s obecným zájmem se z odpovědnosti nemůže v žádném případě vyvinit. V případě soukromých staveb, pokud má projektant písemně potvrzeno, že investora seznámil s možným nebezpečím a následky nepoužití LPS a investor se přesto rozhodl, že LPS nechce, nebo jen v míře neodpovídající normě, pak odpovědnost leží na investorovi.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana