Je pro fakturační měření je správný výraz kalibrační list nebo úřední ověření?

[Miroslav Minařík]

Je pro fakturační měření je správný výraz kalibrační list nebo úřední ověření?

[Zdenek Hejčl]

Úřední ověření!!
Dále nálepky s datem ověření, kde je rok ověření.
Také list o úředním ověření, který je platný od data ověření, většinou 2 roky.
Pokud je to jen nálepka, tam je to malinko jinak, zde záleží na ISO pokud je na firmu a jak to je ošetřené v podmínkách...
Tak platí do konce roku a 2 roky navíc.

[Zdenek Hejčl]

A záleží na třídě přesnosti a dále cejchovní úřad může vystavit i kalibrační list pro měřidla s menší přesností  pro potřeby výroby, ale nelze podle něho fakturovat zákazníku.

[Miroslav Minařík]

Ptám se proto, že jsem vyslechl přestřelku o špatně používaných výrazech..

[Pavel Ryšavý]

Použijeme měřidlo ověřené, čili autorizované metrologické středisko (žádný úřad) ověřilo, že měřidlo má požadované metrologické vlastnosti.

Toto měřidlo pak bude autorizovaným metrologickým střediskem opatřeno Úřední značkou, a/nebo vydá Ověřovací list

Takže použijeme Ověřené měřidlo a tento stav doložíme Ověřovacím listem,  nebo (a tady je jediné použití slova úřední) Úřední značkou na měřidle

[Zdenek Hejčl]

Správně je to čMI, který může pověřit autorizované středisko k provádění těchto činností.
Český metrologický institut, vydává potvrzení o ověření stanoveného měřidla, ES shodě.
Sídlo je v Brně a máš to za rohem...

[Honza Veselý]

Já mám, z jiného oboru za to, že:
Kalibrační list je převodní tabulka: Měřidlem naměřená(ukázaná)→skutečná hodnota. Občas jsem to viděl u různých pracovních měřidel, přípravků a vestavěných orientačních měřidel(či spíše ukazatelů). Lze to vynést například na mm papír jako tzv. kalibrační křivku přístroje.
Ověření že znamená, že měřidlo je ověřené, je tedy 'v pořádku',  bývá cejchováno ve skutečných hodnotách a v celém rozsahu/rozsahu ověření se jeho maximální měřící odchylka pohybuje v určeném tolerančním poli měřidla/rozsahu.

[Zdeněk Mazač]

Pro fakturaci musí mít elektroměr i certifikaci MID

[Martin Kurka]

Elektroměr (i elektroměr s měřicími převodníky) je stanoveníé měřidlo

Stanovená měřidla jsou měřidla, která Ministerstvo průmyslu a obchodu (ministerstvo) stanoví k povinnému ověřování s ohledem na jejich význam v závazkových vztazích (například při prodeji, nájmu nebo darování věci, při poskytování služeb, nebo při určení výše náhrady škody, popř. jiné majetkové újmy),     pro stanovení sankcí, poplatků, tarifů a daní, pro ochranu zdraví, pro ochranu životního prostředí, pro bezpečnost při práci, nebo při ochraně jiných veřejných zájmů.

Stanovená měřidla jsou uvedena v příloze vyhlášky.
Seznam druhů měřidel, která jsou podle tohoto zákona stanovenými a některá ustanovení s tím související naleznete ve vyhlášce č. 345/2002 Sb.,     kterou se stanoví měřidla k povinnému ověřování a měřidla podléhající schválení typu.


Tam je uveden pod body:
proud, napětí, výkon: 212 měřicí transformátory
elektrická práce       : 221 elektroměry


Stanovená měřidla se dle litery zákona nekalibrují, ale ověřují.
Ověřením stanoveného měřidla se potvrzuje, že stanovené měřidlo má požadované metrologické vlastnosti. Tento požadavek se považuje za splněný, pokud měřidlo vyhoví zkouškám určeným pro ověřování opatřením obecné povahy.
Ověřovat stanovená měřidla jsou oprávněni ČMI a v rozsahu své autorizace (specifikovaném v rozhodnutí ÚNMZ o autorizaci) autorizovaná metrologická střediska (AMS). Ověřené stanovené měřidlo opatří ČMI nebo AMS úřední značkou nebo vydá ověřovací list anebo použije obou způsobů. Grafickou podobu úřední značky a náležitosti ověřovacího listu stanoví ministerstvo vyhláškou č. 262/2000 Sb. Logicky k tomu zákon zakazuje poškozování nebo pozměňování platných úředních značek.

Slovo kalibrace se někdy zaměňuje, protože má dva významy. Význam dle zákona o metrologii a význam technický . Technickým je proces porovnání s etalonem a úprava měřidla, aby se kalibrované měřidlo etalonu co nejvíce přiblížilo. Tomuto procesu se také říká justace. Po justaci nastane rekalibrace, tj. opětné finální porovnání s etalonem. To se provádí několikrát po sobě a z celého měření a z vlastností etalonu se vypočítá rozšířená nejistota. Na závěr se udělá zhodnocení, jestli kalibrované měřidlo odpovídá dané třídě přesnosti, vydá se kalibrační protokol (kalibrační list). V něm jsou uvedeny náležitosti jako je identifikace měřidla, typ měřidla, kalibrační křivka, typ kalibračního postupu... datum a místo kalibrace, identifikace a typ etalonu, podepíše se pracovník, který kalibraci provedl a vyhodnotil zda měřidlo vyhovuje jeho uvedené třídě přesnosti.

[Martin Kurka]

Kalibraci si může provádět kdokoliv kdo to umí a má pracovní etalony. Pokud provádí kalibraci akreditovaná laboratoř lze měřidlo použít pro dodavatelsko-odběratelské vztahy, pro zaručení bezpečnosti apod. (pokud nejde o stanovené měřidlo). Pokud provádíte kalibraci neakreditovaný subjekt, jde o kalibraci pracovních měřidel jen pro jeho interní potřebu.

Nezávisle na tom kdo kalibraci prováděl musí uživatel nestanoveného měřidla sám podle dodaného kalibračního listu vyhodnotit, zda měřidlo vyhovuje pro účely, na které má být použito, určí kalibrační lhůty, opatří meřidlo kalibračním štítkem...

Akreditace laboratoří se uznává přes celou EU. V ČR vede seznam akreditovaných laboratoří a akreditace vydává a periodicky kontroluje ČIA.
 
Příklady
Váha v obchodě - ověřuje se, musí mít na sobě úřední značku o ověření, ověření smí provést pouze akreditovaná laboratoř

Tlakoměr výstupní kontroly ve zkušebně výrobce boilerů, nebo výrobce přednastavenýc h pojistných ventilů  - tlaková zkouška se musí provádět měřidlem navázaným na akreditovanou laboratoř (prodáváte bezpečnost)

Tlakoměr na rozvodu topné vody - je pracovní měřidlo a firma si jej zkalibruje interně, třeba podle jiného přesnějšího tlakoměru (kontrola vlastní technologie)


Pokud provádí kalibraci nebo ověření akreditovaná laboratoř má kalibrační protokol náležitosti definované akreditačním procesem. Prakticky jde o výtah náležitostí z mezinárodní normy.




Při ověřování stanoveného měřidla ("úřední ověření") vydává akreditovaná laboratoř kalibrační protokol stanoveného měřidla ("kalibrační list") jako důkaz toho, že měřidlo odpovídá dané třídě přesnosti.  

V odpovědi na úvodní otázku je tudíž nutné říci, že obojí je správně, ale jde o rozdílné věci

[Zdenek Hejčl]

V podstatě toto je správně co uvádíš.
Ve svém oboru jsem neviděl kalibrační list vydaný k ověření pro váhy, není nutný ani potřeba.
Ano může si ho zákazník vyžádat zaplatit příslušný poplatek a počítat s tím, že se ověření podstatně prodlouží. Nehledě na ekonomickou stránku věci, poplatky podstatně stouply za ověření.
Ověřuje se podle normy ČSN EN 45501+ AC.
Tam nejsou potřeba další protokoly viz kalibrační list.
Cechovní si to ohlídá sám - zařízení odpovídá nebo neodpovídá normě.
Přelepí nálepkami a ručí za správnost ověření, nebo přelepí žlutými nálepkami - měřidlo se nesmí používat k prodeji to je pak víc papírování...
Tohle je na delší debatu a ne přes portál.

[Jiří_Hrubý]

Kalibrační list, se vydává k zařízení, u ktereho byl proveden zásah za účelem zajištění jeho přesnosti v rámci požadované přesnosti.
Úřední ověření, nebo vůbec ověření, je kontrola, že třeba měřák lže tak, jak deklaruje výrobce a ne víc. U MTP, které je výrobkem, nelze z podstaty konstrukce provést kalibraci a proto se pouze ověřuje, jestli se povedlo a vyhovuje požadované třídě přesnosti.