Víte, co se doporučovalo k údržbě hromosvodů kolem roku 1970?

[František Tuček]

EH#: Co se doporučovalo k údržbě hromosvodů (1970)
    Kdysi se věřilo, že hromosvod blesk skoro „ukecá“ ionizací vzduchu a odvede náboj dřív, než udeří. Dnes je jasno: ochranný systém před bleskem neporoučí obloze, jen určí, kudy proud projde stavbou co nejbezpečněji. Jak se z představy o zázračném jímači stal technický systém s jímací soustavou, svody, uzemněním a pospojováním? Starý text trefil význam údržby i spojení kovových částí, ale mýlil se v samotném principu účinku. Současná praxe stojí na řízení rizika, dostatečné vzdálenosti a ochraně i uvnitř objektu, ne na víře v „nejlepší zemnič v okolí“. Není právě tady vidět, jak snadno se z tradované poučky stane nebezpečný omyl?
    

    Související ...
    ... článek k tomuto diskusnímu vláknu zde!
    



    

Co pozitivního a konstruktivníh o byste doplnili k této informaci?

   

EH#: Co se doporučovalo k údržbě hromosvodů (1970)

   

[Milan Hudec]

Pokud mám dva stejně vysoké "jímače" s rozdílnou hodnotou uzemnění v intervalu např.1 Ohm a 15 Ohm vzdálené od sebe 5m, těžko říci, kerý si blesk vybere, ale co když bude ona vzdalenost třebas 50m?

[Jiří Schwarz]

Když vyjdeme z teorie jak mrak vysílá vyhledávací výboj a proti tomu objekty na zemi vysílají vstřícný výboj, tak z jistého pohledu vstřícný výboj pošle nejvýraznější to, co není dokonale uzemněno a tak se tam může objevil potenciál opačný než má mrak

Ale to si asi na "spojce" nedokážeme nasimulovat a předvést

[Jan Yossarian]

Tu dobu si bohužel nepamatuji, za to můj otec ano. Říká, že i když platila 341390, tak stejně z ní nikdo neznal víc, než mu bylo někým jiným vysvětleno a stále se opakoval stejný vzorec. Samozřejmě to byla doba, kdy se chránilo především před požárem než před přepětím vůči spotřebičům. K těm vstřícným výbojům dodává, že už tekdy mu dával smysl oddálený hromosvod, ale on se hromosvody přímo nezabýval. Když pak přišel soubor 62305, to byl šok pro většinu elektrikářů, prý proto, že se tím rozbil model stále opakovaného vzoru hromosvodu. Ostatně tak nějak se o tom zmiňuje Stařík pana Hájka.

[Miroslav Minařík]

Také vzpomínám, kdo nám na střední něco říkal o hromosvodech. Buď mám amnézii nebo to bylo silně okrajový "přelet nad kukaččím hnízdem" ...

[Pavel Ryšavý]

Mirku, ač nejsem elektrikář z Diváckého hnízda, i u nás byly hromosvody v ranných devadesátkách považovány za okrajovou záležitost na pomezí klempířiny. Proto se k tomu taky tak přistupovalo při výuce, a dlouho jsem se setkával s kolegy, kteří k tomu přistupovali pořád stejně: Projekt? Na co? Jeden svod stačí... no dobře, dva.

[Jan Franěk]

Dnes spíše tak trochu matně vzpomínám, že hromosvod se navrhoval způsobem co 15m to svod, všechno spojit se vším a projekt ani není potřeba. Důležitější bylo očíslovat svody a nabarvit přechod ze země, i když jich je většina bez další ochrany.
Zemnič stačilo udělat ze zemní desky, nebo dvou tyčí. Pásek byl drahý a bylo to moc kopání.  

|Jak píšu, mám to už trochu "rozostřené časem".  

ALe taky to byla doba kdy RT byl pan někdo. Vysoké znalosti a nesnadná cesta k oprávnění z nich dělala dobré "inspektory"   Ale to může být také zkreslené časem a mými odbornými i lidskými znalostmi v té době  

[Milan Hudec]

Jj, základ byl ochranný úhelník, či zalitá trubka olovem, svorka ve správné výšce a číslování.
Pokud bylo toto splněno, znamenalo to štempl, i kdyby na střeše už nic nebylo
Na co jsem nikdy ovšem nepřišel byl fígl jakým se dalo srovnat FeZn lano, párkrát jsem s tím musel dělat a výsledek byl estetická hrůza byť se člověk snažil sebevíc, přitom občas vídám tyto lana pěkně rovná a tak akorát napnutá.

[Jiří Schwarz]

... i kdyby na střeše už nic nebylo
...

Myslíš snad to, co je "u nás"? viz příloha

Ono je to dnes občas spíše opačně - přijede parta, rozpojí hromosvod, sundají poškozený eternit, naplácají tam plechové šablony, hromosvod zase smontují, ti "lepší" zrezivělé části nahradí AlMgSi a je jim jedno jestli je ještě něco v zemi, jestli už to dávno neuhnilo