Víte, co se doporučovalo k údržbě hromosvodů kolem roku 1970?

[František Tuček]

EH#: Co se doporučovalo k údržbě hromosvodů (1970)
    Kdysi se věřilo, že hromosvod blesk skoro „ukecá“ ionizací vzduchu a odvede náboj dřív, než udeří. Dnes je jasno: ochranný systém před bleskem neporoučí obloze, jen určí, kudy proud projde stavbou co nejbezpečněji. Jak se z představy o zázračném jímači stal technický systém s jímací soustavou, svody, uzemněním a pospojováním? Starý text trefil význam údržby i spojení kovových částí, ale mýlil se v samotném principu účinku. Současná praxe stojí na řízení rizika, dostatečné vzdálenosti a ochraně i uvnitř objektu, ne na víře v „nejlepší zemnič v okolí“. Není právě tady vidět, jak snadno se z tradované poučky stane nebezpečný omyl?
    

    Související ...
    ... článek k tomuto diskusnímu vláknu zde!
    



    

Co pozitivního a konstruktivníh o byste doplnili k této informaci?

   

EH#: Co se doporučovalo k údržbě hromosvodů (1970)

   

[Milan Hudec]

Pokud mám dva stejně vysoké "jímače" s rozdílnou hodnotou uzemnění v intervalu např.1 Ohm a 15 Ohm vzdálené od sebe 5m, těžko říci, kerý si blesk vybere, ale co když bude ona vzdalenost třebas 50m?

[Jiří Schwarz]

Když vyjdeme z teorie jak mrak vysílá vyhledávací výboj a proti tomu objekty na zemi vysílají vstřícný výboj, tak z jistého pohledu vstřícný výboj pošle nejvýraznější to, co není dokonale uzemněno a tak se tam může objevil potenciál opačný než má mrak

Ale to si asi na "spojce" nedokážeme nasimulovat a předvést

[Jan Yossarian]

Tu dobu si bohužel nepamatuji, za to můj otec ano. Říká, že i když platila 341390, tak stejně z ní nikdo neznal víc, než mu bylo někým jiným vysvětleno a stále se opakoval stejný vzorec. Samozřejmě to byla doba, kdy se chránilo především před požárem než před přepětím vůči spotřebičům. K těm vstřícným výbojům dodává, že už tekdy mu dával smysl oddálený hromosvod, ale on se hromosvody přímo nezabýval. Když pak přišel soubor 62305, to byl šok pro většinu elektrikářů, prý proto, že se tím rozbil model stále opakovaného vzoru hromosvodu. Ostatně tak nějak se o tom zmiňuje Stařík pana Hájka.