Jak často pracujete dobrovolně pod napětím?

[Igor Nováček]

Petr Létal o práci pod napětím
    Bezpečná práce na elektrickém zařízení začíná odpojením a držením se mimo dosah živých částí. Práce pod napětím je výjimka s vysokým rizikem, protože nebezpečí není vidět a zařízení vypadá stejně jako bez napětí. Opravdu chcete spoléhat na odhad, když rozdíl poznáte až dotykem? Nejčastěji selže rutina. Spěch, nejistá ruka, slabý výcvik a hrozba zkratu či elektrického oblouku. Nutný je jasný postup, výcvik, vhodné nástroje a ochranné prostředky; práce musí být řízená. Jste připraveni změnit režim, když na zařízení zůstává napětí, a jednat jen s jistotou úkonu?
   

    Související ...
    ... článek k tomuto diskusnímu vláknu zde!
    ... zdroj s podrobnostmi videoklipu zde!



   

Jak byste reagovali na tuto související otázku vy?

   

Jak často pracujete dobrovolně pod napětím?

   

[Milan Hudec]

Bezpečnost lze zvýšit používáním řádného nářadí a izolačních pomůcek, různých gumových izolačních zábran, návleků na obnažené konce vodičů a pod je na trhu dost.

[Jiří_Hrubý]

Práce bez napětí není nutně bezpečnější, spousta úrazů se stane při odstávkách, když dochází čas a začne se chvátat.
PPN je oproti tomu o klidu a rozvaze. Základem je přehlednost zařízení, jeho technický stav, vzdálenosti, ústupový prostor a nevynucená pracovní poloha.
Samozřejmostí pak musí být vybavení, ovšem praxe je taková, že zaměstnavatel často nechápe, proč by měl kupovat drahý montérky, přilbu, rukavice, který se použijí třeba jednou za rok a pak se vyhodí, protože přezkoušení se nevyplatí. Ale zastavit provoz kvůli třeba výměně stykače, nebo deionu, je mu líto, tak zkusí vychválit svého údržbu provádějícího elektrikáře a ten mu na to třeba skočí. A když se něco nepovede, tak přeci on má padesátku, tak musí vědět, co může.
A ono se to stalo, na TS ve vlastnictví firmy. Vyhořel multivert, výměna je jednoduchá, ovšem s vybavením a vědomím, jak je vlastně připevněn, kde má přívod a jak se rozebírá.
Takže důležité pravidlo nenechat se vmanévrovat do něčeho, na co nestačím. Když se to povede, bude možná litr na prémii, když ne, tak v lepším případě kožní štěpy na ruce a pojišťovna se bude hodně cukat a ještě víc krátit. A IBP s tím taky nic nenadělá, protože zaměstnanec porušil všechno dobrovolně.
A oblíbený citát z jednoho školení: Je lepší dělat pod napětím a vědět to, než na vypnutém a myslet si to...

[Jiří Schwarz]

Bezpečnost lze zvýšit používáním řádného nářadí a izolačních pomůcek...

Máš pravdu, ale jak říkal jeden zkušený elektrikář - ani sebelepší nářadí tě nechrání před zánětem spojivek, když se ti podaří pěkný oblouk...

[Miroslav Minařík]

V této souvislosti nemohu zapomenout na dávný výrok jednoho kolegy (rok 1988):
"... já pod napětím pracovat mohu, vždyť mám padesátku". Nutno dodat, že byl velmi opatrný a snad jsme ho tehdy pod napětím ani pracovat neviděli. Vždy byl první, kdo ověřoval a zajišťoval vypnutí.

To byla doba, kdy se na "padesátku" svedlo všechno. Práce pod napětím, to už musel být nějaký hodně velký důvod. Ale to záleží na povaze provozu. Asi by víc, řekl Jan Bocek, který tam tehdy pracoval na straně dodavatele.

[Petr Matuška]

Pokud je to jen trochu možné, zařízení si vypnu a zajistím. A čím jsem starší, tím mám k "eletrice" větší respekt. A to dělám výhradně na nízkém napětí.

[Lázeňská Veverka]

Bezpečná práce pod napětím má dvě podmínky:

1. pracovník musí být v klidu, nepospíchat, nerozčilovat se....
2. musí mít jistotu, že má za práci dobře zaplaceno

Pokud nejsou splněné výše uvedené body, tak je jedno jestli pracuje pod napětím nebo ne, riziko úrazu je zvýšené tak jako tak