Jaký vidíte rozdíl pro práce v blízkosti nekrytých živých části mezi ČSN a PNE?

[slower]

Podle ČSN EN 50110-1 ed.3 a TNI 34 3100 platí:
Osoba poučená:
Smí pracovat v blízkosti nekrytých živých částí ve vzdálenosti větší než 30 cm (bezpečná vzdálenost je 30 cm) s dohledem, platí pro nn.
Při kratší vzdálenosti než 30 cm pod dozorem, platí pro nn.


Podle PNE 33 0000-6 ed.4
Osoba poučená:
Smí pracovat v blízkosti EZ (v bezpečné vzdálenosti to je 1m) s dohledem, platí pro nn.
Smí pracovat v blízkosti nekrytých živých částí ve vzdálenosti větší než 20 cm pod dozorem, platí pro nn.


Vidíte ten rozdíl mezi pne a ČSN, kde pne je přísnější v oblasti nn? Co doporučujete?

[Jiří Kantner]

Jestli se nepletu, tak  PNE vznikaly naposledy v 90.letech a zpřesňovaly to, co v ČSN nebylo nebo praxe ukazaovala,že má opodstatnění přísnější požadavek. Dá se říct, že PNE měly bližší vztah k praxi, který se mohl později promítnout i ve znění ČSN.

[Radim Strycharski]

Jestli se nepletu, tak  PNE vznikaly naposledy v 90.letech a zpřesňovaly to, co v ČSN nebylo nebo praxe ukazaovala,že má opodstatnění přísnější požadavek.

Platí to i opačně, viz doba odpojení u neživých částí 5 s a 30 s.

[Jan Bocek]

Co doporučujete?

1) 34 3100 byla nahrazená před 20 léty ČSN 50110-1 a má za sebou již třetí edici.
    Proč se v tom "hrabat" a hledat rozdíly. Svět se zmenil za poslední 3 roky, natož za
    posledních  20 let
  
2) Před dvěma léty v podobné diskusi na téma ČSN/PNE napsal kolega Jiří Schwarz :
    cituji
    
    Podniková nebo oborová norma (PNE pro energetiku, TNŽ pro železnici,...) by neměla být v přímém rozporu s ČSN, ale může dále některé věci rozpracovávat podrobněji, může mít přísnější požadavky

Můj pohled z praxe:

Ta vzdálenost od živých části je jen orientační a více bude záležet na zkratových poměrech v daném místě. Pokud se vyskytuje pracoviště pro osoby poučené s dohledem nebo dokonce dozorem, je vhodné vypracovat MPBP - místní provozní bezpečnostní předpis. ČSN, TNI, PNE vám jen napovídají k vaší konkrétní situaci. Práce na elektrickém zařízení je o odpovědnosti přenesené na osobu provádějící dohled nebo dozor. Na tyto práce jsme vypisovali příkaz B i když nás norma k tomu nenutila. Ale odpovědná osoba určuje "jízdní řád".

[Kvita Ladislav]

34 3100 byla nahrazená před 20 léty ČSN 50110-1 a má za sebou již třetí edici.
  

Již čtvrtou. Čtvrtá edice vydaná loni v květnu je sice v angličtině, ale má být snad letos na podzim přeložena.

[Jiří_Hrubý]

Vidíte ten rozdíl mezi pne a ČSN, kde pne je přísnější v oblasti nn? Co doporučujete?

Řídit se normou příslušející k místu a druhu práce.
Aplikace PNE mimo energetiku není bez dalších návazností nejlepší nápad.
Ona tu je taky nějaká DL DV a pak v konci zjistíte, že v zóně přiblížení to pod dozorem lze, akorát DL není do 1kV definována v centimetrech, na rozdíl od třeba 22 kV.
Nesmí ze zóny přiblížení do ochranného prostoru a od toho je tam dozor.
Ten metr u nn je v podstatě vzdálenost třeba pro česače ovoce.

[slower]

Ještě bych si dovolil udělat dotaz na 194/2022, par.4, odst. 4, písmena b).
píše se práce podle pokynu bez napětí a v jejich blízkosti…
Ale blízkost se určuje, když je zařízení pod napětím přeci ne? Tento bod “ v jejich blízkosti” nechápu. Pokud je zařízení vypnuto, zóna - blízkost se neuplatňuje přeci ne? Co je v tomto případě v jejich blízkosti, když je zařízení bez napětí, kolik je taková vzdálenost?

[Jiří_Hrubý]

Je-lí zařízení pouze vypnuto, není možné jej považovat za zařízení bez napětí a vypnutí je jen pro zvýšení bezpečnosti pracovníků, kteří musí nadále respektovat DL DV. Příklad je třeba natírání deklů kabelových kanálů mezi kobkami. Sice jsou tam zábrany, DV není problém dodržet, přesto pro zvýšení bezpečnosti je lepší kobky vypnout a dozorovat natěrače s větším klidem.

[Martin Kurka]

Co mne trochu překvapilo, že na nn není měření prý normami definováno jako práce na zařízení pod napětím.

Takže prý klidně mohu nechat §6 elektrotechnik a bez praxe (prvoročáka) první rok kdy má mít roční dohled rok (§6 NV 194/2022 Sb. odst2) klidně měřit nízké napětí (když to bude mimo pro něj vyjmenovaná rizika).
Ale pracovat podle MBB na a v blízkosti napětí prvoročák nesmí. (Tedy vše do 1kV BNV.)
Pokud je v místním bezpečnostním předpisu stanoveno, že prvoročáci nesmí vykonávat práce na zařízení pod napětím, měřit prý mohou i když o měření v onom MBP není nic uvedeno.

Naštěstí si mladíky mohu vybírat sám, žádné mašíbly na elektriku nepustím. A když jim ukazuji osvědčené návyky pro práci na zařízení pod napětím (např. modifikovaný příkaz B),     tak se nebojím, že by to zkoušeli v práci (ač by to za chvíli zvládli sami). Ale vím, že doma si nějaké to utažení jističe či zásuvky pod napětím určitě - ale zodpovědně - zkusí.

[Jiří_Hrubý]

Měření, pokud nenastala změna o které nevím, je PPN běžná, (vybrané nesmí)kterou smí provádět osoba poučená. K tomu se dá ještě dotvořit MPBP třeba na použití rukavic a co já vím třeba štítu.
Už v prváku bylo školení a přezkoušení a pak se měřilo pořád. Velmi žertovné bylo měření SN2 mezi fází a kolegou opřeným o panel, či sedícím na akumulačkách. 
Měření je jeden ze základů oboru. Bez toho by ani nemoh začít pracovat, musí si osvojit návyky, že napřed vadaska, pak až ruka.
Je bezpečnější pracovat pod napětím a vědět to, než bez napětí a myslet si to. 

[Radim Strycharski]

Na trakčním vedení dráhy se blízkost definuje tak, že se pracuje na vypnutém a zajištěném zařízení. Trolejový drát je někde nevyhnutelně ukončen na izolátoru nebo děliči, který hraničí s drátem pod napětím. Trakční vedení bez napětí znamená situaci, kdy je trakční vedení ve výstavbě a ještě nikdy nebylo připojeno k napětí. Všechno ostatní „bez napětí“ je práce v blízkosti živých částí.

Co mne trochu překvapilo, že na nn není měření prý normami definováno jako práce na zařízení pod napětím.

Zajímavé. TNŽ 34 3109 vychází z ČSN EN 50110-1 a tam je měření považováno za práci pod napětím. Že by zde byl rozdíl mezi vn a nn?

"Práce pod napětím na trakčním vedení AC 25 kV je zakázána mimo měření a zkoušek (viz 6.1.2.2a)."

[Jan Bocek]

Co mne trochu překvapilo, že na nn není měření prý normami definováno jako práce na zařízení pod napětím.

Myslím, že je to JPP
protože měření a zkoušení byly vždy v ČSN EN 50110-1 ale i v ČSN 343100 definovány jako práce na elektrickém zařízení
teprve v ed.2 v čl. 6,3 Práce pod napětím se dostalo "podivné" doporučení, že tyto požadavky čl.6.3 nemusí být uplatňovány při činnostech jako je ověřování napětí....

Jako osoba odpovědná za EZ a za stupeň způsobilosti osob pro práci pod napětím jsem toto "doporučení" brál vždy s úsměvem. A pokud nemá osoba osvědčení na samostatnou práci, tak nemá přidělenou ani žádnou zkoušečku napětí a tato práce je mu zakázána.

Může někdo přesně uvést zdá v edici 4 je definováno, že měření na EZ není práce pod napětím?