Jak funguje asynchronní generátor připojený k veřejné trojfázové síti?

[Tým Elektrika]

Jak funguje asynchronní generátor připojený k veřejné trojfázové síti?
    Jak funguje asynchronní generátor připojený k veřejné trojfázové síti? Proč je jeho obsluha jednodušší než u synchronních generátorů? Jaký je postup při připojení generátoru k síti a jak se zajišťuje, aby nedošlo k chybám při provozu? A co se stane, když se vodní motor rozběhne bez zátěže na vysoké otáčky? Když generátor připojíme k síti, funguje jako ...
   

    Související ...
    ... elektrovinka k tomuto diskusnímu vláknu zde!
   



   

Jak byste reagovali na tuto související otázku vy?

   

Jak funguje asynchronní generátor připojený k veřejné trojfázové síti?

   

[Jiří Schwarz]

Když to vezmeme trochu zjednodušeně, asynchronní stroj pokud se točí "pomaleji" než síť, chová se jako spotřebič, pokud se točí rychleji než je rychlost točivého pole sítě, chová se jako zdroj.

Ale tak nějak mi vrtá v hlavě kolik % mohou do sítě dodávat asynchronní stroje, aby ji netlačili do vyšší frekvence, aby ji celou nezbořily...

[Jan Yossarian]

Když to vezmeme trochu zjednodušeně, asynchronní stroj pokud se točí "pomaleji" než síť, chová se jako spotřebič, pokud se točí rychleji než je rychlost točivého pole sítě, chová se jako zdroj.

Ale tak nějak mi vrtá v hlavě kolik % mohou do sítě dodávat asynchronní stroje, aby ji netlačili do vyšší frekvence, aby ji celou nezbořily...

Dobrý postřeh. Asynchronní stroje mohou do sítě dodávat energii, ale jejich podíl by měl být něčím samozřejmě omezený tak, aby neohrozily stabilitu sítě. Alespoň tak to vnímám já. Přesné procento se asi liší v závislosti na konkrétní sítě a toho jak se reguluje. Ale to je pohled poučeného laika. A vůbec netuším jakými prostředky se tak děje. Myslím u malých celků.

[Miroslav Revús]

Ale tak nějak mi vrtá v hlavě kolik % mohou do sítě dodávat asynchronní stroje, aby ji netlačili do vyšší frekvence, aby ji celou nezbořily...

V súčasnosti na túto otázku neexistuje úplne jednoduchá odpoveď. Na riadenie siete sú dispečeri a pokiaľ by sa začala zvyšovať frekvencia siete (výroba vyššia, než spotreba),  tak budú obmedzovať výrobu.
To sa deje cez podporné služby. Malé zdroje sú v sieti trpené a myslím, že nie sú dispečerom riadené.

[Fuk Tomáš]

Ale tak nějak mi vrtá v hlavě kolik % mohou do sítě dodávat asynchronní stroje, aby ji netlačili do vyšší frekvence, aby ji celou nezbořily...

Celou vzájemně propojenou elektrizační soustavu s generátory a elektromotory si lze představit jako jeden obrovský setrvačník. Každý generátor, který do něj dodává energii, se ho snaží roztočit rychleji, a každá zátěž se ho snaží zpomalit. Otáčky v čase kolísají - díky obrovské setrvačnosti soustavy pomalu - a dispečink to kolísání udržuje v předepsaných mezích připojováním/odpojováním zdrojů a zátěží.
Takže odpověď na otázku je: 0-100%,  je to jen problém řízení.

[Juraj Rojko]

To mě přivádí na myšlenku: Lze si řízení výkonu střídačů FVE také představit jako asynchronní generátor, který směr a velikost toku energie řídí změnou "otáček"? Obvykle se to vysvětluje řízením napětí, ale to mi intuitivně nedává smysl, protože by to vedlo k činným ztrátám. Nebo se pletu?

[Fuk Tomáš]

Já bych ho přirovnal spíš k synchronnímu generátoru (ostatně i ten se snaží síť tlačit do rychla - nejnápadnější je to, že je v předstihu před sítí o fázový úhel ∂).
Řídí se přes proud nebo přes napětí - podle tohohle článku
https://www.mdpi.com/1996-1073/13/16/4185
je většina FV střídačů připojených na síť řízena přes proud.

[Juraj Rojko]

Paráda, přesně toto jsem už dlouho neúspěšně hledal, to si rád přečtu. Ten úhel tam nějak “cítím”,  ale vlastně o tom nic nevím a to mě štve.