Má se podle vyhlášky 114/23Sb. zvolit bezpečné napětí při dotyku neživé části?

<< < (7/9) > >>

Karel Bělohlávek:
Citace: Jan Franěk  19.06.2023, 20:21

Asi jsem divnej, ale mě ten dotaz přijde nějak mimo. Nejprve se zde řeší bezpečné napětí při dotyku s neživou částí a pak všichni píší o napětí z FVE panelů, tedy o živých částech. Nebo mi něco během rychlého pročítání vlákna uniklo?


Citace: Radim Strycharski  20.06.2023, 07:49

Jo jo, stává se, že chce někdo něco vědět a přitom se neumí zeptat.


V tomto konkrétním případě asi nebude chyba na straně tazatele, viz:

Citace: Pavel Král5  02.05.2023, 16:58

Moderátor - Původní nesmysl zněl "Jak vyřešit požadavek vyhlášky 114/2023 Sb.?".


V původním dotazu není nic o neživých částek krom toho "upraveného" nadpisu.

Radim Strycharski:
Citace: Karel Bělohlávek  20.06.2023, 11:22

V tomto konkrétním případě asi nebude chyba na straně tazatele, viz:

Pravda, tentokrát tomu dal korunu moderátor. Nicméně mohl být ale trochu zmaten tímto textem:

"První dilema vidím v rozhodnutí, zda se hodnota bezpečného napětí má zvolit při dotyku neživé části (120 VDC) nebo živé části (60 VDC)?"

Tady je potřeba říct, že není nějaké bezpečné napětí živých nebo neživých částí. Existuje jenom hranice mezi mn a nn 50 V AC/120 V DC a že když se použije mn, tak obecně není potřeba ochrana při poruše. Takže když někdo další někde neuvede, že ochrana při poruše při mn zapotřebí je, tak lze mn považovat za bezpečné napětí ve smyslu textu vyhl. 114/23. Proto asi panuje všeobecná shoda ohledně těch 120 V DC u FVE.

Tomáš Medek:
Citace: Jan Franěk  19.06.2023, 20:21


Teď si nejsem ale jist, o jakou síť se jedná v případě DC instalace panelů FVE. Je to izolovaná soustava? Nebo nějaká jiná siť? TO by mohlo být pro správné určení tou klíčovou otázkou.  



Pokud jsou FV panely připojeny na on-grid střídač bez transformátoru (transformátoro vé střídače už skoro nepoužívají ty byly pro tenkovrstvé panely a ty už také na trhu není vidět) a tento střídač je přifázovány k síti tak je v principu + a - pól střídavě připojován k fázi a nuláku. Takže nejde o izolovanou soustavu, protože galvanicky (přes polovodiče) je spojena se sítí. Proti zemi je tam naměřitelné střídavě napětí. Pokud se střídač odpojí od sítě, pak je na FV panelech izolovaná soustava.
Střádače mají hlídač izolačního stavu, protože pokud by se střídač připojil k síti se zkratem + nebo - pólu na zem, tak by došlo ke zničení polovodičů, proto střídač před přiřazováním kontroluje izolační stav. Po přifázováni měří zase unikající proud a pokud přesáhne nastavenou hodnotu tak se odpojí od sítě. Velikost unikajícího proudu je závislá na ploše FV panelů, protože například na plechové střeše tvoří dvě desky kondenzátoru a protože je tam proti zemi střídavé napětí, tak přes tento kondenzátor teče i unikající proud. Což je také i jeden z důvodů proč se neživé části konstrukce FV panelů musí uzemnit - aby se nenabíjeli.

Tomáš Medek:
Hasičům stejně IT soustavu nevysvětlíte, několikrát jsem to zkoušel - marná snaha, oni to nerozlišují.

Kamil Novák:
Citace: Tomáš Medek  23.06.2023, 17:42

...Což je také i jeden z důvodů proč se neživé části konstrukce FV panelů musí uzemnit - aby se nenabíjeli. 

Znamená to tedy, že když je střešní krytina nevodivé, tak by se konstrukce FV panelů (protože o neživou část asi nepůjde..) spojovat s PE nemusely?

Navigace

[0] Index zpráv

[#] Další strana

[*] Předchozí strana