Má se podle vyhlášky 114/23Sb. zvolit bezpečné napětí při dotyku neživé části?

<< < (4/9) > >>

Hynek Havliš:
Přečetl jsem si diskuzi a jako neodborník na fotovoltaiku mám tyto dotazy (body):

1) jak jste došli/jak byste zdůvodnili "bezpečnou" hodnotu 400VDC? Maximální uváděná bezpečná hodnota DC napětí, kterou se lze vůbec kde dočíst, je podle mého názoru 120VDC

2) pokud by bylo nutné dodržovat u FVE (u jakýchkoli 2 bodů na střeše) maximální napětí 120 VDC (a neuvažovali-li bychom možnost zavlečení napětí na střechu ze sítě nebo střídače), pak by to u obvyklých panelů, které jsem viděl, znamenalo spíše paralelní řazení, resp. maximálně skupiny panelů po 2, maximálně 3 ks v sérii. To by vedlo i u relativně nízkých výkonů řádově do deseti+ kW k relativně vysokým proudům (běžně desítky i nízké stovky A), a to podle mého názoru na bezpečnosti nepřidá, o nárocích na kabeláž nemluvě.

3) píše se zde o optimizérech pro jednotlivé panely umístěných přímo u jednotlivých panelů. To je běžné? Takový prvek by uměl panel odpojit (nebo zkratovat = zmenšit mu napětí na výstupu)? Jak? Dálkově? Je takový prvek bezpečně dálkově ovládatelný?

Ponechme stranou otázky lobbingu, kdo a jak a proč to vymyslel. Zajímají mě tyto technické aspekty.

GDPR:
Citace: Hynek Havliš 11.05.2023, 12:03

1) jak jste došli/jak byste zdůvodnili "bezpečnou" hodnotu 400VDC? Maximální uváděná bezpečná hodnota DC napětí, kterou se lze vůbec kde dočíst, je podle mého názoru 120VDC
Hasiči mají na svém webu bojové řády, ve kterých (např. P25, P48) se píše, že je bezpečné hasit do 400 V pod napětím. Čili ono "bezpečné" napětí nemusí být jen z hlediska úrazu elektrickým proudem, ale klidně i z hlediska hašení. Což ale nikdo nevíme, a ve vyhlášce se to nepíše (ani v důvodové zprávě).

Citace: Hynek Havliš 11.05.2023, 12:03

2) pokud by bylo nutné dodržovat u FVE (u jakýchkoli 2 bodů na střeše) maximální napětí 120 VDC (a neuvažovali-li bychom možnost zavlečení napětí na střechu ze sítě nebo střídače), pak by to u obvyklých panelů, které jsem viděl, znamenalo spíše paralelní řazení, resp. maximálně skupiny panelů po 2, maximálně 3 ks v sérii. To by vedlo i u relativně nízkých výkonů řádově do deseti+ kW k relativně vysokým proudům (běžně desítky i nízké stovky A), a to podle mého názoru na bezpečnosti nepřidá, o nárocích na kabeláž nemluvě.
To jste narazil na krásný druhý problém textu vyhlášky, protože on je sice onen požadavek v § 3, nadepsaném "požadavky na vypínání", ale v samotném § 3 odst. 3 se už o vypínání nic nepíše. Píše se tam o "instalaci". Čili druhá velká neznámá je, zdali ona "bezpečná úroveň bezpečného napětí" má být na DC části stále, anebo až jen po vypnutí?

Citace: Hynek Havliš 11.05.2023, 12:03

3) píše se zde o optimizérech pro jednotlivé panely umístěných přímo u jednotlivých panelů. To je běžné? Takový prvek by uměl panel odpojit (nebo zkratovat = zmenšit mu napětí na výstupu)? Jak? Dálkově? Je takový prvek bezpečně dálkově ovládatelný?
Existují optimizery (ne všechny to umí), které se po ztrátě řídícího signálu vypnou. Tím odpojí i celý panel, resp. na každém panelu zůstane asi jen 1 V. Druhá možnost je použití rapid shut-down prvků, což popravdě nevím moc co je (ale předpokládám, že se to chová buď jako optimizer, anebo je v tom nějaký DC odpínač). Popř. je možné výstupy panelů i zkratovat, byť se to moc nedoporučuje (po zazkratování začnou hřát)

Juraj Rojko:
Z logiky věci jde o napětí po vypnutí, ačkoli souhlasím, že (nejen) v tomto je vyhláška nejednoznačná.

Dokud nedojde k vyjasnění hodnoty onoho napětí a také toho, kde to napětí má být, tak je dost těžké diskutovat o technickém řešení.

V případě 400V je řešení více - rozpojování, zkratování pomocí vhodných stykačů či podobných zařízení, či již zmiňované optimizéry/rapid-shut-down (RSD).

Pokud by šlo o 120V a ještě k tomu na modulech, tak reálně zůstává jen poslední možnost, protože rozpínání/zkratování by muselo být po dvojicích modulů a to je z praktického důvodu dost nesmysl.

Předpokládám, že méně to nebude, i když rozumím argumentům proč by to být mohlo.

Osobně jsem se pro svou FVE rozhodl pro RSD (BFS-11) ještě před zveřejněním vyhlášky. Zdá se mi to technicky nejjednodušší řešení, které by tím pádem mohlo být relativně spolehlivé a z jednoduchosti také plyne poměrně příznivá cena. Dobrý dojem udělal i výběr viditelných komponentů ze kterých se systém skládá. Pravda je, že co přesně je uvnitř krabičky nevím (je zcela zalitá nějakou hmotou), ale z parametrů lze usuzovat, že jde o nějaký polovodičový spínacího prvek bez další složitější elektroniky kolem. Jsou to krabičku připojené na dvojice modulů, napájené DC 24V (s minimálním příkonem). Po ztrátě napájení dojde ke ztrátě napětí na výstupu.

Pavel Horych:
všem,
raději hned na začátku uvedu, že jsem naprostý laik minimálně co se elektřiny týče, ale protože pracuji v oboru stavebnictví, tak se mě problematika výroby elektřiny z OZ nějakou měrou dotýká. Z tohoto důvodu jsem si přečetl vyhlášku č. 114/2023 Sb. a byť jsem laik, tak mě napadaly stejné otázky jako ty výše uvedené.
Nevím, zda to nějak pomůže, spíše bych tipoval, že ne, ale HZS má na svých stránkách uvedu brožuru (ke stažení zde: https://www.hzscr.cz/clanek/prakticka-doporuceni-pro-bezpecnost-a-pozarni-prevenci-stresnich-fve.aspx), kde na několika místech hovoří o napětí 400 V. Na poslední straně brožury "souhrn zásad", v části "Požární zásah na FVE" je uvedeno, cituji: "V technickém listu FVE vyznačit mj. vedení tras, možnost zálohování energie (u ostrovního systému typ a umístění akumulátorů), možnost odpojení živých stejnosměrných částí s hladinou napětí max. 400 V. Technický list FVE umístit na vnitřní straně dveří elektroměrovéh o rozvaděče."
Z výše uvedeného by možná šlo dedukovat, že za bezpečné napětí je považováno napětí 400 VDC, ale vzhledem k tomu, že je toto uvedeno v jakési brožuře, jejíž obsah není nikterak závazný, tak je potřeba být obezřetný.

Tomáš Medek:
Tady se k hašení FVE vyjadřuje plk. Ing. Zdeněk Hošek z generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR.
http://www..../elektro/casopis/tema/pozarni-bezpecnost-fotovoltaickych-systemu--9835
cituji konec článku: "Hašení pod napětím do 1 000 V je v současné době běžnou praxí."
Je to z roku 2011. Jak je možné že v roce 2023 už hasiči neumí to co uměli v roce 2011? Vybavení pro hašení pod napětím propili?

Navigace

[0] Index zpráv

[#] Další strana

[*] Předchozí strana