Proč program sichr nepočítá proudovou zatížitelnost kabelu s nulovým vodičem?
Peter Lovacký:
A čo súvis s teplotou okolia..?
Napr. zemina v kontakte s plášťom kábla bude mať v jeho tesnej blízkosti defakto tú istú teplotu jak plášť...takže vysoká teplota okolia ( zeminy v dotyku) vlastne výrazne znižuje zaťažiteľnosť kábla...
No a pri uložení na vzduchu vo voľnom priestore sa ráta s neustálym prúdením (výmenou) vzduchu, takže teplota okolia sa udržiava výrazne nižšia neustálou výmenou vzduchu do priestoru... chladnejší vzduch vlastne neustále strieda ten ohriaty, ktorý od plášťa stúpa do priestoru..
Vzduch v taký čas teplo nevedie, ale vlastne "odnáša" od povrchu kábla preč,... takže kábel nevie svoje okolie zohriať....a tým pádom sa neznižuje zaťažiteľnost vplyvom teploty okolia....
Peter Lovacký:
Citace: Vlado Konrád 14.02.2023, 18:04
A preto už naši starí otcovia pri pálení slivovičky mali chladič vo vode a nie na vzduchu ;).
Podobne by to bolo aj s káblom,...keby bolo v 5-52ke referenčné uloženie vo vode...
A boli by podkatégorie jak stojatá a tečúca... :)
Milan Hudec:
Citace: GDPR 14.02.2023, 18:06
To je famózní. Evidentně netušíte, jak se podle 33 2000-5-52 dimenzuje, ale přesto hlásáte, že norma je blud, a že to prý v ní není správně. Majstrštyk.
Takže polopaticky.
1/ Najdu si způsob uložení, podle něj si najdu referenční způsob (v zemi D1 nebo D2)
2/ Podle referečního způsobu uložení si podle materiálu izolace najdu dovolenou zatížitelnost, která jak už bylo uvedeno, platí pro 2,5 K⋅m/W
3/ K tomu otevřu již zmíněnou IEC 60287-3-1, kde se dočtete, že průměrný tepelný odpor půdy není 2,5 K⋅m/W, nýbrž zpravidla 1 K⋅m/W.
4/ Nalistuji tabulku B.52.16, podle níž aplikuji přepočítací součinitel 1,18 pro kabely v chráničkách, anebo 1,5 pro kabely přímo v zemi
Neboli, dovolená zatížitelnost může být klidně až 1,5x vyšší, než to, co v normě vidíte na první dobrou.
Dovolená zatížitelnost mimochodem nemá moc co dočinění s materiálem jádra vodiče, ale světe div se, s materiálem jeho izolace, a s jeho maximální dovolenou teplotou, na kterou se může ohřát. A podle způsobu odvodu tepla (aneb v chráničce hůře, než přímo v zemi) se pak odvíjí i jednotlivé dovolené zatížitelnosti .
Hezky shrnuto.
Pouze připomínam dnes již beletrickou přílohu NL 523..., kde bylo vše nádherně popsáno/vypocteno.
V normách máte dle mého minění super přehled, tak mě případně opravte.
Bohužel normotvůrci neberou v potaz to nejdůležitější, a to mechanické namáhání izolace, z hlediska životnosti kabelu je to top parametr....
Dejme tomu při stejné teplotě třepající se závěšák a ten samý prakticky bez pohybu na úchytkách.
Vlado Konrád:
Citace: Peter Lovacký 14.02.2023, 18:59
A čo súvis s teplotou okolia..?
Napr. zemina v kontakte s plášťom kábla bude mať v jeho tesnej blízkosti defakto tú istú teplotu jak plášť...takže vysoká teplota okolia ( zeminy v dotyku) vlastne výrazne znižuje zaťažiteľnosť kábla...
No a pri uložení na vzduchu vo voľnom priestore sa ráta s neustálym prúdením (výmenou) vzduchu, takže teplota okolia sa udržiava výrazne nižšia neustálou výmenou vzduchu do priestoru... chladnejší vzduch vlastne neustále strieda ten ohriaty, ktorý od plášťa stúpa do priestoru..
Vzduch v taký čas teplo nevedie, ale vlastne "odnáša" od povrchu kábla preč,... takže kábel nevie svoje okolie zohriať....a tým pádom sa neznižuje zaťažiteľnost vplyvom teploty okolia....
:). Mňa to na fyzike na strednej škole učili inak. Ak niečo dokáže odviesť 2,5W na m pri poklese teploty o 1 st C a druhé len 0,025W na m pri poklese o 1 stC , lepšie chladí to prvé. Inak by ste zatepľovali dom betónovými platňami a nie polystyrénom ;)
Teplota okolia v zemi je konštatná a v hĺbke 0,8m aj v lete má pod 20 st.C Vzduch 35 , čierna izolácia na slnku nahriata na 55, tepelná vodivosť zeme 50-100x vyššia ako vzduch a teda odvod tepla 50-100x vyšší. Údaj výrobcu je na vzduchu menší ako v zemi , prečo je to v 5-52 obrátene? Zem je vodič tepla, vzduch izolant. Alebo to majú VŠETCI výrobcovia káblov na celom svete v katalógoch zle, alebo je čudný údaj v jednom dokumente
GDPR:
Pořád mi přijde, že každý mluví tak nějak o něčem úplně jiném.
Citace: Vlado Konrád 14.02.2023, 13:13
Normované údaje tam uvedené sú uletené a napríklad uvádzajú nižšiu zaťažiteľnosť v zemi ako na vzduchu.
Citace: Vlado Konrád 14.02.2023, 18:20
Mňa stále zaujíma, ako je možné, že 50-100x lepšie chladený kábel v holej zemi môžeme zaťažiť nižším prúdom ako kábel na vzduchu, takmer nechladený , pri rovnakých zaťažovacích podmienkach, len prostredie je iné.
V prvním příspěvku je katalogový list od 1-AYKY 95
ČSN 33 2000-5-52 ed. 2, Tabulka B.52.11, uložení E (na vzduchu) = 183 A
ČSN 33 2000-5-52 ed. 2, Tabulka B.52.4, uložení D2 (přímo v zemi) = 193 A
Ještě jsem ani neaplikoval koeficient x1,5 pro tepelný odpor půdy 1 K⋅m/W, a i přesto norma říká, že kabel v zemi má vyšší zatížitelnost, jak na vzduchu. Po aplikaci koeficientu je to v zemi 193 x 1,5 = 289 A
Můžete nám osvětlit, o čem tady celou dobu hovoříte, a co vlastně zpochybňujete?
V normě je totiž psáno něco jiného (i v té slovenské).
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana