Od kdy u nás začaly být dostupné jističe moderních charakteristik B, C, D?

[Behemot]

Od kdy u nás začaly být dostupné jističe moderních charakteristik B, C, D?

Bakeliťáky byly předpokládám vždycky jen v charakteristik ách ITV, IJV, ITM, IVM.
Nebo se už i tyto vyráběly v B/C/D?

[Rozvodak]

Od kdy u nás začaly být dostupné jističe moderních charakteristik B, C, D?

Bakeliťáky byly předpokládám vždycky jen v charakteristik ách ITV, IJV, ITM, IVM.
Nebo se už i tyto vyráběly v B/C/D?

Ponejprve to chce porozumět tomu značení:

Vedení V = B
Univerzál U = C
Motor M = D

Moderní jističe na din lištu s novým značením jsou na trhu někdy od 90.let min. stol.,  bych si tipnul.

[Jirka Š. Svejkovský]

Někdy koncem osmdesátých let byly u nás nahrazeny licenční jističe LSF jističi vlastní konstrukce LSN. Charakteristik y L, U, K a M tak nahradily charakteristik y B, C a D.

Předpokládám, že se jednalo o příklon k evropskému standardu.

[Václav Třetí]

Jističe s uchycením na DIN lištu byly k dispozici již na konci 70. a začátku 80. let.

 Z Maďarska se k nám tehdy dovážely jističe ELCO Siemens a ELCO Weber, což byly licenční výrobky starších německých jističů. ELCO Siemens měly možnost uchycení na DIN lištu i šroubky M4 a byly na výšku od DIN lišty asi o 10mm vyšší než současná provedení. ELCO Weber byly určeny pouze na uchycení DIN, ovšem ke každému kusu byla standardně dodávána lišta šířky 18mm se dvěma dírkami o průměru 4mm pro klasickou montáž, výška nad DIN lištou byla již nižší, stejná jako u dnešních provedení. Oba typy jističů  byly značeny proudovou hodnotou i tzv. čísly (Nr.) a charakteristik a byla označena L (pro vedení) a G (motorová). U obou řad se běžně dodávaly kryty pro montáž na desku.

V polovině 80. let byla ukončena v SEZ Krompachy výroba jističů IJV, IJM, ITV a ITM a začaly se vyrábět typy IJ a IT, které rozměrově odpovídaly jističům ELCO Siemens a dodávaly se s kovovými úchyty na šroubky M4, část výroby již umožňovala uchycení na DIN. Charakteristik y se dodávaly V(L),  U a M Jističe byly nepovedené, jejich plastová těla byla měkká a při dotažení docházelo ke změnám polohy přívodních svorek, zejména při použití tvrdších vodičů větších průřezů, což mělo za následek nespolehlivé spínání nebo nemožnost jistič zapnout. Při montáži se velké množství jističů pro tyto problémy vyřazovalo. Tyto potíže a podstatné zvýšení ceny (z 39,- Kčs u IJV na 56,- Kčs u IJ) vyvolalo tehdá nevoli jak u odborné, tak i u laické veřejnosti. Velice brzy se začaly nahrazovat kvůli nespolehlivost i jinými typy, dnes se již vidí v rozvaděčích velmi málo.

Na začátku 90. let začal OEZ vyrábět licenční jističe označené LSF (původně Neptun, Rakousko),  které již byly plně rozměrově totožné s dnešními provedeními, měly značení proudové hodnoty v Amperech a tzv. čísly a též barevné páčky. Vyznačovaly se vysokou spolehlivostí a novinkou byla možnost použití prstíkových fázových sběrnic - šín. V roce 1993 se k nám začaly dovážet dnes již všem známé jističe F&G z Rakouska, které přinesly další zlepšení v podobě samostatného prostoru na svorkách pro použití vidličkových fázových šín. První kusy ještě neměly pohyblivé barevné terčíky signalizující stav zapnuto-vypnuto a používaly starší značení charakteristik . V dalších seriích se objevily již terčíky a značení charakteristik y B, C a D. Jističe se posléze začaly vyrábět v Praze - Horních Počernicích a následně změnily jméno na Moeller a později Eaton. Stále jsou však plně kompaktibilní a vzájemně nahraditelné. K těmto řadám ještě patří přidružená značka Schrack.

[Jiří Schwarz]

A všimli jste si jaké podle "někoho" ty jističe řady IJV byly skvělé?
Ten mladý policista v seriálu Policie Modrava při vyšetřování smrti ženy po zásahu elektrickým proudem ve vaně tvrdí cosi, co by spíše naznačovalo použití proudového chrániče, ale při zkoumání rozvaděče je ten okruh "jen" přes starý bakelitový jistič   

[Behemot]

Ponejprve to chce porozumět tomu značení:

Vedení V = B
Univerzál U = C
Motor M = D

Vůbec nekoresponduje podle tabulek charakteristik ve srovnání tabulek V a M a dnešních jističů B-M. Velice zhruba se dá asi říct, že V odpovídá dnešnímu něco mezi B a C, což je ostatně i vypozorovaný, že co držel bez potíží bakeliťák V, tam to mnohdy chce C, jinak to furt padá. Mku pak odpovídá něco mezi D a M.

Zřejmě to bude daný tím, že ČSN 35 4171/61 udává jiný mezní proudy a časy, než ČSN EN 60898. Takže vlastně lze říct, že jističe charakteristik opravdu shodných jako B, C, D, začaly být tehdy, když se začaly vyrábět podle příslušné normy. Asi mohly být dostupný i dřív, samozřejmě, ale určitě až odsud. Mám v úvaze nějakou chybu?  Podle http://www.technicke-normy-csn.cz/technicke-normy/6334-nahrady-354171-csn-35-4171.html vstoupila v platnost roku 1995.

[Jirka Š. Svejkovský]

Před týdnem jsme řešili výměnu rozvaděče pro stavební elektroinstala ci.

V podstatě 1:1. Původní jističe IJV (bakeliťáky) jsem nahradil jističi s charakteristik ou B o stejné proudové hodnotě.

Dva okruhy po několika minutách padly.

Asi jsem si to měl změřit před tím, než jsem navrhl skříň. Jistič IJV 10A trvale snesl 17A, jistič 6A trvale 11A. Novým jističům se to ovšem nelíbilo.

[František Šohajda]

Dva okruhy po několika minutách padly.

Unavená cívka bakeliťáků.... běžný jev..

[Jirka Š. Svejkovský]

Unavená cívka bakeliťáků.... běžný jev..

Nejspíš. Šlo o osvětlení. V průběhu let se přidávalo a bakeliťák to postupně vzdal.

[Václav Třetí]

A všimli jste si jaké podle "někoho" ty jističe řady IJV byly skvělé?

Když byly jističe IJV až ITM nové, lze říci, že byly dobré a byl to znatelný pokrok např. proti jističům JD a dalším starším typům. Jenže to je již 60 let, tak jsou totiž staré ty nejstarší kusy, nejmladším je pouze 35 let.

 Takže dnes hodnotit vlastnosti těchto jističů je problém, pokud nemáme ve skladu nějaký  nepoužitý a dobře skladovaný kus, tak hodnotíme kusy plné prachu, písku, malty a rzi. Tak obyčejně vypadají, když je demontuji. Dost často je rozeberu, abych viděl, čím vším prošly.

Unavená cívka bakeliťáků.... běžný jev..

Cívkou to nebude, ta je jedním z nejstabilnější ch prvků v jističi. Potíže se odvíjí od koroze a mechanických nedostatků jádra cívky a převodu jeho pohybu na další mechanismy jističe. Ovšem to pouze v případě zpožděné reakce na proudové rázy a zkraty. Za reakci na přetížení je v jističi zodpovědný bimetal. Jeho nedostatečná reakce bývá způsobena nakorodováním nebo zlomením dvojkovu, který pak nemá sílu nebo se neprohýbá vůbec a jistič pak na přetížení nereaguje. Další možnou příčinou je dále zmíněný úmyslný zásah do nastavení.

Asi jsem si to měl změřit před tím, než jsem navrhl skříň. Jistič IJV 10A trvale snesl 17A, jistič 6A trvale 11A. Novým jističům se to ovšem nelíbilo.

Vy jste v zásadě chybu neudělal. To je více, než by měly i tyto typy jističů dlouhodobě snášet. Je otázka, jestli je to zásluhou stárnutí nebo do nich bylo zasahováno. Tyto jističe mívají často odstraněnou zajišťovací barevnou hmotu na nastavovacích prvcích a na šroubcích, kterými jsou smontovány, tudíž není jisté, co se s nimi v minulosti dělalo.

[František Šohajda]

Ještě připomenutí, když jsme u jističů?....
Při revizích ,  zejména ve starších částech nemocnic ,  jsem viděl ještě jističe ČKD jednofázové cca 5x5cm kostka, a třífázové cca 15x10 cm....
Neví někdo ,  kdo tyto jističe vyráběl (roky?) a jaké jsou jejich chrakteristiky?

PS:
Už mám hodně let, ale za mého mládí byli jen černé "bakeliťáky"....Starší si moc nepamatuji.

[Václav Třetí]

Kostka zhruba 50x50mm a základna je větší z keramiky s připojovacími svorkami, uprostřed horního bakelitového krytu kulaté tlačítko s proudovou hodnotou a vedle malé z červeného bakelitu sloužící pro vypínání - to jsou právě mnou zmíněné JD. Ty se vyráběly brzy po válce, pouze tipuji, ale určitě již kolem r. 1950, možná i 1948. Výroba skončila náběhem IJV-ITV

 K nim se dodávaly dokonce náhradní díly jako zhášecí komůrky, kontakty a pružiny. Ten třífázový typ mám před očima, ale na označení si teď nevzpomenu, měl vpravo dole dvě tlačítka 0-1. Až si vzpomenu, dám vědět. Hodnoty bývaly na plechovém štítku vyražené razníky a myslím že u motorových bývalo  M a bez označení byl rychlejší. Ty jednofázové byly snad všechny rychlé.

[Václav Třetí]

Zapátral jsem v paměti a v literatuře, jak jsem slíbil. Mnou výše zmiňované 3F jističe vyráběl OEZ a mimo verze jističe bývala i kombinace s napěťovým chráničem, ten měl v levém dolním rohu světlé testovací tlačítko, tedy provedení jako J1K 82 a asi byl také jeho předchůdcem. Časové zařazení doby vzniku a používání je obdobné jako u typu JD. Vyráběly se hodnoty do 20A. Typové označení těchto jističů jsem nenašel nikde.

V těchto dobách se jističi šetřilo. Zejména většina 3F obvodů bývala jištěna pojistkami, častější byly jednofázové jističe na okruhy zásuvek a světel. Ani to nebylo úplně běžné, ještě v létech 1960 až 1965 se stavěly obytné domy v Praze, které měly okruhy v bytech jištěné pojistkami 6 a 10A a jistič IJV (nebo ještě JD) 15A byl použit pouze jako hlavní vypínač u elměru.

P.S. Ještě drobnost na konec.  Běžně se až do 70. let říkávalo jističi automat, a to nejen mezi laiky, ale i při běžné komunikaci mezi elektrikáři. Zřejmě převzato z němčiny.

[František Šohajda]

Kostka zhruba 50x50mm a základna je větší z keramiky s připojovacími svorkami, uprostřed horního bakelitového krytu kulaté tlačítko s proudovou hodnotou a vedle malé z červeného bakelitu sloužící pro vypínání - to jsou právě mnou zmíněné JD. Ty se vyráběly brzy po válce, pouze tipuji, ale určitě již kolem r. 1950, možná i 1948. Výroba skončila náběhem IJV-ITV

 K nim se dodávaly dokonce náhradní díly jako zhášecí komůrky, kontakty a pružiny. Ten třífázový typ mám před očima, ale na označení si teď nevzpomenu, měl vpravo dole dvě tlačítka 0-1. Až si vzpomenu, dám vědět. Hodnoty bývaly na plechovém štítku vyražené razníky a myslím že u motorových bývalo  M a bez označení byl rychlejší. Ty jednofázové byly snad všechny rychlé.

Přesně jak popisujete!
Ty jednofázové jsou v provozu dodnes a ještě vyskočí zkratem nebo přetížením okruhu!!
Dík za info! Zatím jsou JD v instalaci a čekají na rekonstrukci!

[Václav Třetí]

Kdo hledá, ten najde.

Třífázové jističe s tlačítky 0-1 v pravém dolním rohu měly označení JM 023.

Ještě jsem si uvědomil, že jsme úplně zapomněli na jednofázové jističe J1K03 příbuzné třífázových J1K50 (obdobný vzhled, rozměr redukovaný na zhruba 1/3, ovládací páčka a červené vypínací tlačítko shodné) nebo novějších J7K50 a další třífázové varianty včetně tzv. ochranného jističe J1K82 kombinovaného s napěťovým chráničem.

Jističe J1K50, J7K50 a J1K82 se dodávaly ještě o něco déle, než ITV a ITM, asi do r. 1990. Protože se začaly vyrábět také o něco dříve, tak byly asi nejdéle vyráběnými typy jističů u nás - téměř 40 let.

Teď se zase zeptám já. Setkali jste se s jističi z první republiky? Při rekonstrukci jedné velké školní budovy na začátku 70. let, postavené v roce 1938 se demontovaly rozvaděče s jističi z doby výstavby školy. Jističe měly zhruba obdobné rozměry jako IJV v krytu, pouze šířka byla asi jedenapůlnásob ná. Byly celé bakelitové, poměrně velká páčka měla kulatý mírně zubatý tvar, při zkratu padala, ale mechanismus měl již volnoběžku, podepřít páčku proti vypadnutí tedy nepomáhalo. Jističe byly velice zachovalé a perfektně fungovaly - no vždyť byly zhruba jen 25 let staré. Se stejným nebo podobným typem jsem se pak již nikdy nesetkal. Netuším, co to bylo za výrobu nebo značku, zda československá nebo něco z dovozu. Perličkou bylo, že všechny demontované rozvaděče byly v době rekonstrukce uskladněné pod přístřeškem v technickém zázemí budovy v zadním traktu a těsně před dokončením prací je někdo všechny (přes 10ks) ukradl, na což musel použít minimálně Avii 30. Tak nevím, zda vše skončilo ve šrotu, tehdá bývalo 40 hal. za kg, takže si spíš myslím, že materiál někdo ještě použil, možná i některý menší rozvaděč celý. Doba byla zlá materiál se špatně sháměl, zejména pro soukromé aktivity.

[Rozvodak]

Kdo hledá, ten najde.

Třífázové jističe s tlačítky 0-1 v pravém dolním rohu měly označení JM 023.

Ještě jsem si uvědomil, že jsme úplně zapomněli na jednofázové jističe J1K03 příbuzné třífázových J1K50 (obdobný vzhled, rozměr redukovaný na zhruba 1/3, ovládací páčka a červené vypínací tlačítko shodné) nebo novějších J7K50 a další třífázové varianty včetně tzv. ochranného jističe J1K82 kombinovaného s napěťovým chráničem.

Jističe J1K50, J7K50 a J1K82 se dodávaly ještě o něco déle, než ITV a ITM, asi do r. 1990. Protože se začaly vyrábět také o něco dříve, tak byly asi nejdéle vyráběnými typy jističů u nás - téměř 40 let.

Teď se zase zeptám já. Setkali jste se s jističi z první republiky? Při rekonstrukci jedné velké školní budovy na začátku 70. let, postavené v roce 1938 se demontovaly rozvaděče s jističi z doby výstavby školy. Jističe měly zhruba obdobné rozměry jako IJV v krytu, pouze šířka byla asi jedenapůlnásob ná. Byly celé bakelitové, poměrně velká páčka měla kulatý mírně zubatý tvar, při zkratu padala, ale mechanismus měl již volnoběžku, podepřít páčku proti vypadnutí tedy nepomáhalo. Jističe byly velice zachovalé a perfektně fungovaly - no vždyť byly zhruba jen 25 let staré. Se stejným nebo podobným typem jsem se pak již nikdy nesetkal. Netuším, co to bylo za výrobu nebo značku, zda československá nebo něco z dovozu. Perličkou bylo, že všechny demontované rozvaděče byly v době rekonstrukce uskladněné pod přístřeškem v technickém zázemí budovy v zadním traktu a těsně před dokončením prací je někdo všechny (přes 10ks) ukradl, na což musel použít minimálně Avii 30. Tak nevím, zda vše skončilo ve šrotu, tehdá bývalo 40 hal. za kg, takže si spíš myslím, že materiál někdo ještě použil, možná i některý menší rozvaděč celý. Doba byla zlá materiál se špatně sháměl, zejména pro soukromé aktivity.

Nebyl to náhodou bakelitový jistič zn. Škoda z 30tých let?

[Václav Třetí]

Nevím, ale myslím si, že bych ho již tehdá identifikoval, měl-li by na sobě nějaké značení. Pokud mě paměť nešálí,  tak na něm nic než strohý popis proud/napětí nebyl.

[Rozvodak]

Nevím, ale myslím si, že bych ho již tehdá identifikoval, měl-li by na sobě nějaké značení. Pokud mě paměť nešálí,  tak na něm nic než strohý popis proud/napětí nebyl.