Čím změřit elekromagnetickou indukci napětí pod vedením 400kV?

[Petr András]

Jak a čím lze změřit informativně elektromagneti ckou indukci napětí pod vedení vvn  400kV?

[Jirka Š. Svejkovský]

Co přesně chcete měřit?
Elektrickou indukci (C/m2) nebo magnetickou indukci (T)?

Intenzitu elektrického pole můžete lehce spočítat, je to 230kV lomeno výška vedení v metrech (zanedbáme to, že jsou tam 3 fáze).

Všetečná otázka: k čemu tuto informaci chcete využít?

[Jiří Schwarz]

V základním provozním stavu je to vyrovnaná soustava, kde to, co teče tam, teče jiným vodičem zpět.
To znamená, že se magnetická pole i elektrická pole vzájemně "nulují".
To, co e tam dá jakýmkoliv způsobem zjistit, je dáno tím, že jste v různé vzdálenosti od jednotlivých vodičů.
Ale je to "o ničem",  pokud se řeší nějaké vlivy s ohledem např. na jiné rozvody, tak se to počítá pro různě mimořádné nebo poruchové stavy. A to si jen tak nezměříte, protože k tomu dochází vyjímečně a zpravidla to trvá po omezenou dobu

[Miroslav Revús]

Mozno pokus o odber energie z VVN siete cez cievku pod vedenim.   

[Jiří_Hrubý]

Jak a čím lze změřit informativně elektromagneti ckou indukci napětí pod vedení vvn  400kV?

Normálně gaussmetrem, třeba C.A 40, šikovné informativní měřidlo.

[Jiří_Hrubý]

Ještě bych dodal, že 400kV je zvn, často se to zaměnuje.

[Petr Matuška]

Pro indukované napětí si pamatuju vzoreček

U = 4,44.B.f.N.S [V; T, Hz, -,  m2]

z toho   B = U / (4,44 . f . N . S)

např. pro cívku 100 závitů na průměru 100mm (pro f = 50Hz)  je

B = U / (4,44 . 50 . 100 . (3,14 / 4) . 0,1^2) = U / 174.3

pozn. : Cívka musí být kolmá na směr magnetického pole

Pak stačí už jen střídavý voltmetr pokud možno TRMS.

[Emanuel Kocián]

Pokud se pokoušíte na vlastní pěst identifikovat potenciální škodlivé účinky vedení 400kV, tak realita je taková, že nejste první ani poslední, co to zkouší. Realita je taková, že to už zkoušelo x lidí před vámi a pro tyto případy je zpracováno několik studií, které potvrzují, že tyto účinky nejsou v reálné  míře (obvyklé odstupy od vedení, četnost výskytu osob, atp.) škodlivé. Takže ČEPS stačí prostě jen hrábnout do šuplíku a vytáhnout mnohastránkový několikráte soudně prověřený elaborát se spoustou čísel, kterým vás prostě "umlátí". Zájmově nezávislé vědecké instituce v této věci v zásadě neexistují.

[Antonín Kohoutek]

A mate odkaz na takovy elaborat?

[Jirka Š. Svejkovský]

A mate odkaz na takovy elaborat?

Nemusíte hledat zrovna elaboráty ČEPSu.
Najděte si třeba bakalářku "Vliv elektromagneti ckého pole venkovních vedení na okolní prostředí".

Příjemné počtení.

[Antonín Kohoutek]

Zajimavy:

U elektrického pole vedení 400 kV dochází k překročení limitů pro ostatní obyvatelstvo, které jsou E = 5000 V/m a hraničí s referenční hodnotou pro zaměstnance, která je E = 10000 V/m. Z toho vyplývá, že by tato místa měla být označena výstrahou upozorňující fyzické osoby používající kardiostimulát or na možné riziko, jak se uvádí v nařízení vlády č. 1/2008 Sb. U elektrického pole vedení 110 kV nebyly referenční hodnoty překročeny.
Z vlastní zkušenosti vím, že i když hodnoty elektromagneti ckého pole a indukovaného proudu nepřekračovaly normu, tak subjektivní pocity na lidské tělo byly značně nepříjemné. Jiskrový výboj, který vznikal při přiblížení ruky ke kovovým částem deštníku, byl silně bolestivý (jiskrový výboj dosahoval délky až 1,5 cm). Tento výboj není pro lidské tělo přímo nebezpečný, ale nepřímo může někdy způsobit i zranění. Příkladem je cyklista projíždějící pod vedením velmi vysokého napětí. Nepříjemné jiskření mezi kovovou konstrukcí kola a tělem cyklisty může vést k odvedení pozornosti při jízdě a následnému úrazu.
Při reálných měřeních jsem naměřil proud 200 μA (při držení rukojeti deštníku ve 2 metrech nad zemí). Dle ČSN 33 2040, proud procházející lidským tělem při pobytu v elektrickém poli, nesmí být větší než 3,5 mA. Tato podmínka byla splněna.
Měření proudu indukovaného elektrickým polem prokázalo, že krátkodobý pohyb pod vedením velmi vysokého napětí (při dodržení všech bezpečnostních zásad),  nemá z tohoto hlediska vliv na lidské zdraví.

[Jan Kelbich]

Pro indukované napětí si pamatuju vzoreček

U = 4,44.B.f.N.S [V; T, Hz, -,  m2]

Tohle se učí skoro všude, ale bez vysvětlení významu a hlavně kde se vzalo "magické" číslo 4,44. Raději vidím ten vzorec zapsaný

U = (2π/sqrt(2)).B.f.N.S [V; T, Hz, -,  m²]

2π je z derivace sinu a sqrt(2) je přepočet vrcholové hodnoty na efektivní.

[Jiří Vodehnal]

Pro indukované napětí si pamatuju vzoreček

U = 4,44.B.f.N.S [V; T, Hz, -,  m2]

z toho   B = U / (4,44 . f . N . S)

např. pro cívku 100 závitů na průměru 100mm (pro f = 50Hz)  je

B = U / (4,44 . 50 . 100 . (3,14 / 4) . 0,1^2) = U / 174.3

pozn. : Cívka musí být kolmá na směr magnetického pole

Pak stačí už jen střídavý voltmetr pokud možno TRMS.

Z toho plyne, že zloději kabelů by neměli utíkat pod VVN.  Když mají namotané klubo kolem těla, tak je nezbytné vyzkratovat na jedné straně, aby se indukce vyrušila.

[Jiří Vodehnal]

Nevím, jak je obvyklé, jezdit na kole s deštníkem pod VVN.

[Jirka Š. Svejkovský]

2π je z derivace sinu

Původní vztah už po derivaci je

U = B · S · ω · sin(ωt)

Pro maximální hodnotu B je sinus jedna (sin(π/2)=1),  lze vynechat, protože nás zajímá právě ta maximální hodnota.

S je součet všech ploch, tedy píšeme:
S = N · S₁

Úhlovou rychlost převedeme na frekvenci takto:
ω = 2π · f

Efektivní hodnota je snad jasná:
U_ef = U/√2

[Rozmahel Vladimír]

Nevím, jak je obvyklé, jezdit na kole s deštníkem pod VVN.

Ono to platí i pro zemědělce.
Např. kombajny musí jezdit pokud možno křížem na vedení a ne v souběhu...
A nemusí to být zrovna 400kV.
Distribuční 22kV bývají pěkně prověšeny a kombajny jsou vysoké...