Je nutné při změně osvětlení již přidat proudové chrániče na světelné obvody?
Miroš Jan:
Citace: Žvak Petr 15.05.2018, 12:14
A teď udělejte anketu - kolik lidí s elektrotechnic kou kvalifikací si doma testuje PCH (kontroluje spoje a ......... a co když zrovna ten váš díky .....nevypne? Proč do RZ se píše odzkoušet tlačítkem a RT to pro vlastní bezpečí sebe i rodiny to neudělá.
AKCE dne "Znáte vypínací časy svých chráničů"
Plha se hlásí.
Jednou za rok, pravidelně testuji. ;)
ACEOF ACES:
Vypínací časy svých chráničů neznám.
Testovacím tlačítkem zkouším proudový chránič asi jednou za tři měsíce.
Žvak Petr:
Citace: Miroš Jan 15.05.2018, 13:33
Plha se hlásí.
Jednou za rok, pravidelně testuji. ;)
Kovářova kobyla chodí bosa.
Od doby rekonstrukce cca 2 roky ani nevím, že jsem ho tam dal :-[
Tak pánové........ .............. další, prosím.
Milan Hudec:
Citace: Maroš Klein 15.05.2018, 08:54
V princípe súhlasím v rozsahu v ktorom citujete a vykladáte normu.
To je presne to čo tu tvrdím už dávno.
Skladba ochranného opatrenia a jeho doplnenie.
To, na čom sa nezhodneme je to neustále jemné podsúvanie chrániča do pozície ochrany pri dotyku živej časti.Většinou zřejmě v čas..... sa na čiaru bezpečných vôd noriem určite nikdy nedostane.
Ak je teda chránič jasnou súčasťou (doplnkom) ochranného opatrenia automatickým odpojením od zdroja, potom v žiadnom prípade nemôže samostatne fungovať na nejakých vlastných konštrukčných princípoch, ale musí plne rešpektovať podmienky automatického odpojenia (415.1.2).
A tie ako vieme spočívajú v parametroch vypínacej slučky.
Takže musí vybavovať vždy za jasne vypočítaných pravidiel cez PE do uzemnenia, a nikdy nie za nejasných okolností cez normou chránené telo človeka.
Príklady ktoré spomínate už v skutočnosti nie sú poruchou ako ju pozná čl. 411.3.2.1, ale už sú jasným porušením základného pravidla ochrany pred úrazom elektrickým prúdom.
Základním pravidlem ochrany před úrazem elektrickým proudem v souladu s EN 61140 je to, že nebezpečné živé části nesmějí být za normálních podmínek přístupné a přístupné vodivé části nesmějí být nebezpečné ani za normálních podmínek ani za podmínek jedné poruchy.
Stále nevidím najmenší dôvod na to, aby norma hocijakým spôsobom použila chránič na náhodnú záchranu hrubého porušovania jej základného pravidla.
Norma nedáva laikom inú možnosť, než postupovať pri obsluhe a užívaní elektrickej inštalácie v zmysle návodov.
Ja chcem iba zaviesť diskusiu do roviny, že čo to tým chráničom chce vlastne norma povedať, ak nemôže chráničom ospravedlňovať porušovanie zákonných povinností laikov v ich správaní sa voči VTZ-E.
Přesně jak citujete 61140.
Chránič se týká poruchy třetí a to hypoteticky.
Konečně jsme se shodli že chránič je pro tyto situace fajn.
Hlavně se v budoucnu nestaňte naopak fanatickým příznivcem chráničů.
Všeho tak akurát a nadhled.
Jiří_Hrubý:
Citace: Maroš Klein 14.05.2018, 22:24
Riešim úplnú banalitu.
Ak chránič vybaví pri poruche v inštalácii za pomoci ochranného opatrenia automatickým odpojením cez jeho ochrannú slučku, je doplnková ochrana v súlade s normou, a nemám najmenší problém.
Ak ale vybaví iba cez telo človeka, potom je to pod čiarou prijateľnej bezpečnosti. Vtedy už je porušené základné pravidlo ochrany pred úrazom elektrickým prúdom z čl. 410, nech už je relatívna úspešnosť chrániča akákoľvek.
Do tejto rizikovej oblasti, kde už prebieha úraz, svoje profesné meno a osvedčenie tvrdením o nejakej účinnosti neistej ochrany jednoducho neťahám.
Len tak mimochodom.
Ak má chránič 30mA znižovať riziká pri neopatrnom zaobchádzaní laikmi, prečo nikomu nevadí TN-C od elektromeru? Tam platí nejaký princíp dvojitého prístupu, v ktorom už je život laika s vŕtačkou menejcenný?
Primární účel je odstranit poruchový stav už při svodovém/unikajícím proudu třeba 30mA. Ale primárně to má řešit pospojení, uzemnění, nulování, dvojitá izolace, kryt...
Už když bude třeba automatka odpojena při svodu, lze to považovat za úspěšné zareagování doplňkové ochrany a zabránění úrazu el I.
Když pročítám názory ostatních, nikdo snad vehementně netvrdí, že je chránič záruka přežití.
Chránič je především prevence, která má odstavit včas vadné zařízení. Když laik odstraní či poškodí kryty, poškodí izolaci, či spáchá nějaký bastl se síťovým napájením, je to už jen zařízení, které se pokusí ho zachránit. Ale to jsou případy, kdy tomu jde jedinec naproti. Je minimum případů, kdy u vyhovující instalace užívané svéprávným jedincem s pudem sebezáchovy dostane chránič záminku k vybavení. Umím si představit vodou zalitou venkovní zásuvku, přeseknutý kabel sekačky, převrtaný kabel... Ale co jiného by člověk svéprávný mohl vytvořit, aby vybavil chránič přes jeho tělo? Třeba ta sekačka, v současnosti 99% v třII. Výrobcem ředepsány rukavice a
pevná obuv. Přeseknutý kabel nemá jak ublížit a chránič vybaví. Dtto plotostřih.
Zmiňovaná vrtačka (mám polskou veteránku v I, ale jen z nostalgie) dnes všechny ve II. Předepsány rukavice, zákaz užívání v dešti a s poškozeným krytem (návod) opět je učiněno dostatek opatření, aby nevybavil přes tělo.
No a když už nějaký hňup hodí vrtačku na beton, rozfláká kryt, chybějící část dotvoří z kobercovky a vrtá bez rukavic v trepkách v dešti, jde tomu naproti a když chránič vybaví přes jeho tělo, dojde v lepším případě k osvícení a změně přístupu k BOZP, v "horším" k selekci...
Přívod TN-C je dán především stavbou sítě nn. Není tam co chráničovat.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana