Jak se vám líbí sloučení maturitního studia Silnoproud a Slaboproud do jednoho?
Jiří Buben:
V dnešní době je to tak, že silnoproud a slaboproud je již tak hluboce provázaný, že to oddělit nelze.
Spíš by mě zajímalo, co v silnoproudu a v slaboproudu učili před sloučením a zda byly tyto opory ještě blíže specifikovány (zaměření nebo specializace).
Když jsem chodil na průmyslovku, tak jsem byl tehdy v předposledním ročníku silnoproudu, protože opadával zájem žáků. Všichni chtěli PC a slaboproud. Můj obor byl zařízení silnoproudé elektrotechnik y se zaměřením na elektroenerget iku. I přes to jsme se učili pracovat s jednočipy na jádru 8051, měli elektroniku, a programování PC. A to bylo v první polovině devadesátých let. Obor byl daný a většinu odbornosti kterou jsme ve škole načerpaly byl právě silnoproud. Ale i to málo slaboproudu mi hodně pomohlo v praxi.
Jak tu už padlo, je to hlavně o zájmu. A až během praxe si člověk najde to zda se bude věnovat spíše řídícm PLC, pohonařině, energetice, nebo MaRce. Nebo si to člověka prostě vybere tím že nastoupí do práce a u toho s čím začne už zůstane.
Podle mě je celkem jedno zda jsou obory sloučené či nikoliv. Spíše jde o to, zda i ty sloučené obory budou mít alespoň trochu nějaké odborné zaměření a aby se studenti naučili základy a byly schopni technicky přemýšlet. Je opravdu smutné, když přijde na přijímací pohovor letošní maturant a dáte mu vyplnit vstupní test a není schopen si spočítat odporový dělič a navíc napíše, že jednotkou napětí je Ampér.
Za mě jde tedy o to aby škola dala studentům základy, a znalosti o fungování zařízení, strojů a přístrojů. Zkrátka by měly být teoreticky dobře vybaveni. Až praxe z nich udělá odborníky a specialisty na danou část našeho oboru.
Jan Bocek:
Uplatnění absolventů průmyslové školy elektrotechnic ké.
V oblasti průmyslu měli absolventi průmyslové školy „větší kredit“, než jen vyučení elektrikáři různých oborů a třeba i s podivnou maturitou. Podivnou proto, že maturita z elektrotechnik y byla „okrajovou“ záležitosti.
Absolventy průmyslových škol jsme brzy po povinném zácviku v oblasti montáží, oprav zařazovali na technické funkce. To je do konstrukce, přípravy výroby, mistry úseků, technické pracovníky v určitém směru. ( Údržba vn, nn, montáže, navijárna, MaR, vývoj, pohohářské skupiny, laboratoře elektroniky, IT skupina, opravy přístrojů, inspekční a revizní činnost….jenže to bylo ve velké firmě, kde elektroúdržba měla 850 pracovníku. Dnes se již takové elektroúdržby vyskytují málo, protože mnoho činnosti se dnes dělá externě. Ale ty externí firmy potřebují středoškoláky se širším základním přehledem.
Co to je ale širší elektrotechnic ký přehled?
Základy elektrotechnik y jsou společné pro „silnoproud i slaboproud“. Společným jmenovatelem je ale matematika a to ještě elektrotechnic ká matematika. Dále aplikovaná elektrotechnik a má dnes spoustu segmentů. Stačí se podívat do přehledu elektrotechnik y od Trůnečka a od Heřmana. Tyto přehledy a tehdejší „Bible“ elektrotechnik a dělí od sebe asi 30 roků. Prostě obsah „řemesla“ se značně zvětšil. A proto je nutná široko spektrálnost vědomostí. Do hloubky a do detailu se již každý ponoří. Ale pokud nemá základy na příklad z automatizace, tak se obtížně chytá.
Pokud bych si měl vybrat do firmy nového pracovníka v oboru elektro, tak raději absolventa průmyslové školy. Vyučení elektrikáři mají špatné základy elektrotechnik y, nejde jim moc matematika, a počítačová edukacia také nic moc. Obě skupiny stejně musí mít svoje „patrony“, kteří je naučí řemeslo. A dobrý řemeslník se narodí jeden ze stovky.
Jenže na škole to bude velký boj, jaké předměty budou mít priority a kolik hodin věnovat týdně odborným předmětům. Dříve mohl ředitel školy ledaco ovlivnit a udržovat vysokou úroveň školy.
Pokud se vůbec vybojuje poměr odborných a ostatních předmětů 50/50 pak nastává otázka odborných učitelů. Ten problém je jak na SŠ tak na VŠ. Učitelů je dost, ale většinou odučí, ale nenaučí. Škola má spolupracovat s odbornými firmami, které si budoucí absolventy již předem „rozeberou“. Pak je motivace na obou stranách. Některé odborné předměty mají učit externisté z praxe. Pak se možná přiblíží k cíli, kdy z průmyslovky vyjdou „špičkoví“ budoucí elektrotechnic i.
Václav Třetí:
Pravdou je, že elektronika proniká i do silnoproudu již delší dobu. Zda je však dobré sloučit studia silnoproudařů a slaboproudařů nevím. To ukáže až čas.
Jak jsem napsal před chvilkou v jiném vlákně, dnes je jiná doba a mladí sní o tom, že budou ředitelem (v nejhorším případě IT specialistou) a budou do práce chodit v bílé košili a kravatě, montérky nejsou podle dnešní módy dostatečně "in". Takže hledat dnes absolventa základní školy, který má sen stát se dobrým řemeslníkem, je těžká práce.
Dnes se budoucí řemeslníci rekrutují z těch, kteří se se studiem potýkali už na základní škole, nemusí být hloupí, ale jsou líní a nemají správné pracovní návyky jako trpělivost a snahu překonávat problémy - nemají snahu se učit a naučit.
Za to může rovným dílem škola i rodina, rodiče nemají na děti čas, tak je moc nevychovávají, nechají je růst jako dříví v lese, ale pak se diví, že si větší děti od rodičů nechtějí nechat poradit a na druhé straně ubývá dobrých učitelů a jejich snaha naučit se nesetkává s pochopením nadřízených ani rodičů. Zato špatní učitelé jsou v pohodě, mají minimální nároky, rozdají dobré známky na vysvědčení a to že žáci v hodinách hrají hry na počítači místo výuky, mnohdy neví ani rodiče, protože se děti nepochlubí a ani vedení školy, nebo možná ví, ale dělá, že neví. Pokud se však děti nenaučí učit na "obecné" škole, v rámci střední školy už mají problémy, které těžko překonají.
František Šohajda:
Je i dost velký rozdíl u slaboproudu dříve a nyní. Pokrok šel mílovými kroky!
Nemůžeme dávat do rovnítka slaboproud před 30 lety a dnes!
U silnoproudu až tak markantní rozdíl dříve a nyní není, samozdřejmě i zde jsou novinky co nebývali.
Jsou elektrikáři, kteří udělají kvalitně přípojku elektřiny pro RD a zárověň nastaví Wi-Fi , satelitní soustavu,anténní systém , opraví PC a podobně.
Je to vždy na každém jedinci , jaký má k tomu vztah.
Sloučení je asi dáno dnešní dobou, oba dva obory se prolínají a to dost.
Jak už to tu psal někdo, při rozumném rozvrhu se dá naučit dost, musí se některé nepotřebné věci vyloučit (předměty). Všeobecný rozhled by měla dát základní škola.Odborná škola by měla vyučovat ve větší míře jen odborné předměty.
Jan Bocek:
Citace: František Šohajda 20.06.2017, 08:41
O. dborná škola by měla vyučovat ve větší míře jen odborné předměty.
A to je ten velký problém táhnoucí se posledním obdobím 25 let......
V 60. létech byla večerní průmyslová škola rozdělená do 5. let. Ve 4. ročníku se maturovalo s matematiky a češtiny a poslední rok byly jen odborné předměty. První dva roky byla "nížší" průmyslová škola, někdy nazvaná "mistrák". Pak byla nadstavba, jako "vyšší" průmyslovka s maturitou ze dvou odborných předmětů, včetně závěrečné práce. Z těchto typů škol nebylo problémem udělat přijímací zkoušky na vysokou školu.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana