Jak se napájí elektrický motor vlaku?

<< < (3/7) > >>

IM:
Citace: Tomáš Lux  10.03.2014, 16:46


Dosud jsem si myslel, že se elektrické vlaky napájí pomocí elektrického vedení (s vysokým napětím) pomocí dvou drátů (jeden fázový a druhý nulový). Jednou jsem se ale na toto vedení podíval ...

Také se pro jistotu dívám dolů, neboť mně jednou při vystupování z tramvaje posral holub. A dostat to do oka by mohlo být i na oslepnutí. :D

Michal Šenkýř:
Možná bych ještě doplnil, že na trati Tábor - Bechyně je 1500 V DC a na trati Znojmo - Šatov 15 kV, 16,7 Hz. Co se týká průřezu vodičů tak AC hlavní koleje TRolej 100 mm2 Cu, nosné lano 50mm2 Bz v exponovaných místech 70mm2 Bz, ale např. v Brně klasika Fe 70. U DC trolej 150mm2 Cu, nosné lano 120 Cu zesilovací vedení (1)2x120 Cu na hlavních a na vedlejších 100 Cu + 50 Bz. Pak existují různé speciality jako třeba lano s ochranou 65,4 Bz (v tunelech a pod nadjezdy od Břeclavi do Svitav.) Ale abychom se vrátili k původní otázce. Fáze resp. + pol nahoře a kolejnice se nazývají cesta pro odvod zpětného proudu. Na střídavce se zpětné kabely (od kolejnice na trafo) zkouší na 1 kV. To že kolejnice občas kopou se stává. Osobně jsem viděl několik shořených izolovaných styků. Při dalších poruchových stavech musí být tato zpětná cesta vždy zajištěna. Energii neodebírají pouze lokomotivy, ale i spousta dalších zařízení (EOV,EPZ,zabzař)

Marek Laube:
I já bych jakožto v devatenáctilet é praxi u ČD něco napsal, respektive zopakoval. V AC je tedy v troleji fáze a kolej je na "nule". Napájecí vedení bývá většinou tuším AC 3x110 kV, a je rozfázováno po celé délce trati. Toto
platí pro celou jižní část ČR a je na napětí 25 kV 50 Hz. Pro DC 3 kV je napájecí vedení AC 3x22 kV a je též rozfázováno po trati do napájecích a usměrňovacích stanic.
Co se týče DC 3 kV, starší provedení má mínus pól, t.j. kolejnici, která slouží jako zpětné vedení proudu ještě navíc uzemněnu. O ryziku DC zemních proudů se zde nebudu rozepisovat. Novější verze již mají koleje "perfektně" odizolované od země a ochranné uzemnění mají "pouze" kovové stožáry včetně ekvipotenciáln í sítě zemniče.

Tomáš Lux:
 (poklona)  vám za ujasnění a jsem rád, že se ozvalo tolik lidí, ale přeci jen když už jsme u toho, chtěl bych se ještě zeptat na 4 méně důležité otázky.

1) Předpokládám, že napětí (jak říkáte 25kV) je ve vedení, které vede od transformátoru k vlakům. Je potřeba toto napětí po určité vzdálenosti nějak obnovovat? Myslím tím, aby nedocházelo ke ztrátám v napětí? Nebo je hodnota 25kV dostatečná pro vedení na velmi dlouhé vzdálenosti bez potřeby trafostanic?

2) Také by mě zajímalo když jede např. vlak z ČR do Německa, tak v Německu platí jiné normy a napětí nebo je to v celé Evropě stejné? Myslím tím např. jestli je v Německu jiné napětí ve vedení nebo něco podobného. Pokud ano, tak proč to neohrozí pojízdnost vlaku?

3) Proč ta kolej se nebere jako nebezpečný vodič, jak tomu je u domovní instalace kde nulový vodič je brán jako nebezpečný? Jaký je v tom rozdíl? Bohužel toto jsem pořád ještě nepochopil.

4) A nakonec se chci zeptat ohledně toho uzemnění kolejnic. To tedy znamená, že kolejnice je po určité vzdálenosti uzemněna? Co kdyby se náhodou s tím uzemněním něco stalo (krádež nebo mechanické poškození). Nemohlo by to pak někoho zabít? A jaký bezpečný zemnící odpor musí kolejnice mít?

 (poklona)  a omlouvám se za tolik otázek, trošku jsem se rozapsal :D




Jiří Schwarz:
1) u trakce 25kV není ten úbytek takový jako u DC 3kV, kde pro stejný výkon je potřeba větší proud... Existuje jisté řešení pro kompenzaci úbytku napětí, ale pokud vím, u nás se nepoužívá.
2) nové lokomotivy bývají "vícesystémové". Kdy pojede rychlík z Prahy na Plzeň, kdo to nezná, ani nepozná, kdy u Zdic přejede z 3kV DC na 25kV AC. A když pojede rychlík do "bývalé NDR",  měl by mít lokomotivu i na jiné napětí a frekvenci 16,6Hz a stačí, aby strojvedoucí sledoval značky (návěstní desky),  stahnul výkon, stahnul sběrač, přepnul na jiný režim, zvedl sběrač a "přidal"...
3) ono je tam používáno několik opatření aby se nebezpečí minimalizovalo . Ale to by bylo na delší povídání
4) naopak, kolejnice se nesmí uzemňovat, ale je snaha, aby měly co největší odpor proti zemi, protože je používají kolejové obvody, jejichž funkci by uzemnění kolejí zhoršovalo.

Navigace

[0] Index zpráv

[#] Další strana

[*] Předchozí strana