Má Jan Hájek o aktivních hromosvodech pravdu nebo konspiruje?

<< < (16/20) > >>

J Lhava:
Citace: Lukáš Rotrekl link=topic=26913.msg207360#msg207360

Co je a co není izolovaný (=oddálený)hromosvod?


ČSN EN 62305-3 ed. 2
Citace

3.3 vnější LPS izolovaný od chráněné stavby; vnější LPS oddálený od chráněné stavby (external LPS isolated from the structure to be protected)
LPS, jehož jímací soustava a svody jsou umístěny tak, aby dráha bleskového proudu nebyla v dotyku s chráněnou stavbou

3.4 vnější LPS neizolovaný od chráněné stavby; vnější LPS neoddálený od chráněné stavby (external LPS not isolated from the structure to be protected)
LPS, jehož jímací soustava a svody jsou umístěny tak, že dráha bleskového proudu může být v dotyku s chráněnou stavbou

Milan Hudec:
Ta bleskodráha je široká jak? liší se dle tvaru a průřezu materiálů jímací soustavy? Řekněme, že drátový svod nahradím metr širokou ocelovou deskou, jak se změní s?

Jakub Krejčí:
Citace: Jan Hlavatý.  07.09.2013, 12:22

Jasně. Normy jsou obecně nezávazné,  na což zde spousta diskutujících odkazuje.
Pak je ale nutno mít na paměti ještě jedno legislativní ustanovení ...

Takže buď se budu řídit ustanovením norem (a to i jejich informativních příloh),  anebo jsem povinen prokázat, že navržené řešení odpovídá:

Trochu se obávám, že předložení nějakého marketingového letáčku od ESE oním požadovaným prokázáním dle §55 zrovna nebude.


Nevyjádřil jsem se dostatečně přesně.

Nevím, kdo vytvořil změnu ČSN 62305 ed. Z1, ale jsem rád, že to udělal. Sice je tam v zásadě zdůrazněno to, co bylo v normě předtím, ale takto je to přehledně shrnuto.

Moje skepse spočívá v tom, že určitá skupina lidí jímače ESE vesele montuje i za existence souboru ČSN EN 62305 a pochybuju, že by zrovna po změně Z1 s tím přestali.

Jakub Krejčí:
Citace: Lukáš Rotrekl  07.09.2013, 20:23

Tošku odbočím
Z pondělní debaty z inspektorem z TIČR:
Co je a co není izolovaný (=oddálený)hromosvod?
Podle mě je izolovaný takový, kde je dodržena dostatečná vzdálenost, ať už se k tomu použije jakéhokoliv nástroje (dodržení "s",  oddálený jímač umístěný izolovaně od chráněného objektu, izolovaný vodič HVI, ...). V případě, že projektuji izolovaný hromosvod mě počet svodů trápí jen jako nástroj k dosažení potřebného "s".
Podle jeho výkladu je izolovaný hromosvod umístěný mimo chráněný objekt....

Jak to vidíte ostatní?
 


Záleží na tom, zda řekl, že izolovaný hromosvod je umístěný mimo chráněný objekt a žádný jiný. Nebo zda řekl, že izolovaný hromosvod je umístěný mimo chráněný objekt a také ...

ČSN EN 62305 ed. 2, článek E.5.1.2:

"LPS, který je spojen s vodivými částmi stavby a se systémem pospojování jen na úrovni terénu, je definovaný jako izolovaný dle 3.3.

Izolovaný LPS je provedený buď jímacími tyčemi nebo stožáry, které jsou instalovány vedle chráněné stavby nebo prostřednictví m zavěšených venkovních vodičů mezi stožáry, které dodrží dostatečnou vzdálenost podle 6.3.

Izolovaný LPS je instalován také na stavbách z izolačního materiálu jako například cihlové zdivo nebo dřevo, kde je dodržena dostatečná vzdálenost definovaná v 6.3, a není ani žádné spojení s vodivými částmi stavby, ani na nich se nacházejícím zařízení s výjimkou spojení s uzemňovací soustavou na úrovni terénu."

Maroš Klein:
Pokiaľ opomeniem normatívny a právny aspekt aktívneho bleskozvodu v ČR, tak je to z pohľadu investora pri voľbe vonkajšej ochrany pred bleskom v podstate jednoduché. Je jasné, že jeho pohľad na vec v 99% nemá nič spoločné s pohľadom na tomto fóre. Som si istý, že má kopec "dôležitejších" starostí, než pár drôtov na streche. Stačí mu to len logicky naservírovať:
1.   Jeden (klasika) i druhý (aktivák) je v súlade so svojou normou.
2.   Jeden i druhý vie zabezpečiť prípustnú hranicu rizika(vypočítanú podľa svojej normy)
3.   Jeden i druhý rieši bezpečnú vzdialenosť, aj keď HVI niečo predraží
4.   Jeden je zložitý, drahý, málokedy v poriadku, druhý jednoduchý,  lacnejší (aj s dvojnásobným počtom bradavíc),  takmer niet čo pokaziť.
5.   Jeden zabezpečí len objekt, druhý aj priľahlé okolie
6.   Poisťovňa berie obidva, nulové riziko neexistuje ani pre ňu.

Už len podobným spôsobom takto zdôvodniť v ťažkých časoch krízy výber ochrany stavby financovanej z fondov EU (a že ich je) a kurz na víťaza sa blíži k jednej.

A pokiaľ ide o štatistiky, kým nie je známy pomer inštalovaných aktivákov s počítadlom zásahov k počtu úmrtí, žiadneho investora niekoľko udalostí z druhej strany zemegule nevystraší.
Bolo by dobré sem niekde zverejňovať (ukladať) záznamy z opisov počítadiel zásahov, či už z jedného, alebo druhého. Ak teda sú, keď už po zásahu treba tú revíziu. ;)
Ideálne, ak by stáli vedľa seba v rovnakej veľkosti a výške. :)

Navigace

[0] Index zpráv

[#] Další strana

[*] Předchozí strana