Mohu přejít na síť TT?

[Jan Polínek]

Mám stavební rozvaděč a přívod do něj je dlouhý cca 60metrů o průřezu 4x6mm2 CU
Tak jsem se chtěl zeptat,jestli bych mohl z důvodu té délky, přejít na síť TT?
V případě,že ano, jak nejlépe provést uzemnění?

[Jiří Schwarz]

Mám stavební rozvaděč a přívod do něj je dlouhý cca 60metrů o průřezu 4x6mm2 CU
Tak jsem se chtěl zeptat,jestli bych mohl z důvodu té délky, přejít na síť TT?
V případě,že ano, jak nejlépe provést uzemnění?

Délka asi nebude jediný důvod!
u kabelu 4x6mm2 mít zapojení L1, L2, L3 a PEN je špatně minimálně 15 let!
PEN by měl mít průřez 10mm2 Cu nebo 16mm2 Al a u pohyblivého přívodu by PEN bylo "ještě více špatně''!
Uzemnění na stavbě - ono se tak trochu nabízí spojení se základovým zemničem stavěného objektu. Ten má zpravidla dost dobré parametry.
U stavebního rozvaděče by vůbec nebylo špatné mít 2 nezávislá uzemnění, přivedená na rozvaděč 2 samostatnými přívody.
Přece jen nějaké to poškození se tam nedá vyloučit, spíše je tam takové nebezpečí celkem reálné.

[Jan Polínek]

Délka asi nebude jediný důvod!
u kabelu 4x6mm2 mít zapojení L1, L2, L3 a PEN je špatně minimálně 15 let!
PEN by měl mít průřez 10mm2 Cu nebo 16mm2 Al a u pohyblivého přívodu by PEN bylo "ještě více špatně''!
Uzemnění na stavbě - ono se tak trochu nabízí spojení se základovým zemničem stavěného objektu. Ten má zpravidla dost dobré parametry.
U stavebního rozvaděče by vůbec nebylo špatné mít 2 nezávislá uzemnění, přivedená na rozvaděč 2 samostatnými přívody.
Přece jen nějaké to poškození se tam nedá vyloučit, spíše je tam takové nebezpečí celkem reálné.

Základový zemnič, tam není. Bouráme starou stodolu a ta nemá ani pořádné základy,natož tak zemnič
Zatloukl jsem tam do země, pozinkovanou zemnící tyč do hloubky cca 120cm.Mohl by jste mi prosím vás poradit,jak to jestě vylepšit?
Na vybavení chrániče by ta tyč měla stačit.

[Jiří Buben]

To, že by zemnící tyč, kterou jste tam zatloukl stačila na vybavení proudového chrániče je sice hezké, ale proudový chránič není samospásný. Obzvláště na stavbě. U sítí TT je velice důležitá hodnota zemničů. Je proto prostý důvod. V sítích TT se na zemniči a tedy i na neživých částech k tomuto zemniči připojených, objeví v případě poruchy vyšší dotykové napětí než u sítě TN se srovnatelným zemním odporem.
Jestliže nebudete mít proudový chránič instalovaný na začátku toho dlouhého vedení ke staveništnímu rozvaděči, pak dost riskujete s ohledem na možné vnější vlivy.
Vylepšení zemniče je možné provést tak, že pokud se bude na pozemku stavět, tak je vhodné umožňují-li to podmínky a postupy jednotlivých prací nejdříve vybudovat základy se strojeným zemničem. Poté toto zemnění využít k přizemnění staveništního rozvaděče.

Přívodní kabel je položen definitivně (zakopán)? nebo se jedná o pohyblivý přívod ke staveništnímu rozvaděči? I to jsem už viděl.

[František Šohajda]

Většinou postačí 3 ks zemnící tyče nebo T kusy dlouhé 150 cm ....cca 60 cm pod úroveň terénu...
Mělo by to stačit skoro všude mimo horské oblasti se skálou....

Jinak zvýšená ochrana přes FI 30 mA popř. dodatečné přizemění neživých částí....

TT bych nevyráběl, protože se od ní ustupuje moderními prostředky!!

[Milan Hudec]

V sítích TT se na zemniči a tedy i na neživých částech k tomuto zemniči připojených, objeví v případě poruchy vyšší dotykové napětí než u sítě TN se srovnatelným zemním odporem.

No, to nevím.....
Hlavně bude záležet, jak daleko od zatlučeného zemního kolíku bude ten chudák s probíjející vrtačkou stát.

[Milan Hudec]

TT bych nevyráběl, protože se od ní ustupuje moderními prostředky!!

Pane kolego, málokdy s Vámi nesouhlasím, ale tady mě nijaké moderní prostředky nenapadají (mimo oddělovacího trafa, případně IT sítě a HIS).

[Jiří Buben]

No, to nevím.....
Hlavně bude záležet, jak daleko od zatlučeného zemního kolíku bude ten chudák s probíjející vrtačkou stát.

To máš Milane pravdu, ale já uvažuji tu nejhorší variantu.

[František Šohajda]

Pane kolego, málokdy s Vámi nesouhlasím, ale tady mě nijaké moderní prostředky nenapadají (mimo oddělovacího trafa, případně IT sítě a HIS).

IT síť a HIS je něco jiného....jak TT sítě....ty se v rajónu EON poslední kusy předělávají... víš proč??

[Milan Hudec]

víš proč??

Nechám se podat (ale tipnu si, protože jsou lidi prasata, a PCH potřebné pro TT demontují a dávají do bazaru)
Ale prosím o odpověd na ty moderní prostředky, fakt nevím

[Milan Hudec]

To máš Milane pravdu, ale já uvažuji tu nejhorší variantu.

Co bude při poruše horší?
1. PEN přizemněný v rozvaděči (zemní odpor 5 Ohm),  z něhož si natáhnu 50m prodlužovačky v síti TN_C_S
2. Z rozvaděče si po 50m přejdu do TT (zemní odpor 50 Ohm)

[Jaroslav Hasala]

Osobně TT u nových instalací chápu jako nouzové nebo provizorní řešení.

Nicméně TT má v určitých případech nesporné výhody. Jednou z nich je např. "čistá zem" - vodič PE není nijak spojený se sítí, v normálním stavu po PE netečou žádné pracovní nebo vyrovnávací proudy - což někdy působí problémy např. při práci s audiotechnikou .

[Jiří Buben]

Co bude při poruše horší?
1. PEN přizemněný v rozvaděči (zemní odpor 5 Ohm),  z něhož si natáhnu 50m prodlužovačky v síti TN_C_S
2. Z rozvaděče si po 50m přejdu do TT (zemní odpor 50 Ohm)

Do styku se sítěmi TT moc nepřijdu. U každého řešení vidím výhody i nevýhody. Jestliže budu uvažovat zemní odpor uzemnění uzlu zdroje 2 Ohmy pro oba případy, pak v prvním případě bude dotykové napětí na vodiči PEN (PE) při poruše přibližně 82 V. V případě číslo 2 by dotykové napětí na zemniči a neživých částech s ním spojených bylo přibližně 197 V.
Takže z tohoto pohledu vidím horší případ číslo 2. To je taky důvod, proč jsou v sítích TT předepsány kratší časy pro automatické odpojení od zdroje. Jestliže  jsem něco přehlédl, nebo zvoral, tak mě prosím nakopni správným směrem.

[Milan Hudec]

V případě číslo 2 by dotykové napětí na zemniči a neživých částech s ním spojených bylo přibližně 197 V.

To jsi zřejmě počítal napětí mezi zemničem pro TT a uzemněním TN sítě.
Tento případ nastane, kdy chlap s probijející vrtačkou napojenou z TT bude stát izolovaně od země a druhou rukou se držet konstrukce spojené s PEN/PE sítě TN.
V praxi ale spíše nastává nejnebezpečněj ší případ, kdy onen nešťastník bude stát na hranici obou zón uzemnění, kdy bude napětí někde pod 100V.

[Jan Polínek]

Co bude při poruše horší?
1. PEN přizemněný v rozvaděči (zemní odpor 5 Ohm),  z něhož si natáhnu 50m prodlužovačky v síti TN_C_S
2. Z rozvaděče si po 50m přejdu do TT (zemní odpor 50 Ohm)

Co je teda lepší?
Přizemnit PEN vodič,nebo přejít na TT síť?

[Milan Hudec]

Co je teda lepší?
Přizemnit PEN vodič,nebo přejít na TT síť?

Pro altánek na zahradě 50m od domu volím TT, v tomto případě jsou rizika z obou možností asi tak vyrovnaná a pro TT navíc hovoří snížení/zamezení rizika z cizí poruchy, "není nad to" když si v altánku připojeném z budovy v TN_S budu zpocený čepovat pívo, a v domě vznikne porucha.

[Jan Kelbich]

... a u pohyblivého přívodu by PEN bylo "ještě více špatně''!

To zcela určitě, protože u pohyblivého přívodu je PEN úplně špatně.

[Jiří Schwarz]

Co je teda lepší?
Přizemnit PEN vodič,nebo přejít na TT síť?

Není možné pustit PEN po kabelu se žílami o průřezu 6mm2 a hovořit o "lepším nebo horším řešení"! Již od roku 1996 má ČSN 33 2000-5-54 přísnější požadavek (i ed.2 a aktuálně platné ed.3)
Přizemnění PEN (pokud by byl použit kabel s dostatečným průřezem) v místě tzv. bodu rozdělení je v každém případě správné a zodpovědné.
TT síť má svoje výhody, ale má základní nevýhodu - je to přece jen trochu více o zodpovědnosti uživatele!
- zem je třeba "hlídat, nepoškodit, nezničit,..."
- Fi je skutečně nutné zkoušet podle požadavku výrobce!