Diskuse Elektrika.cz

Mám stavební rozvaděč a přívod do něj je dlouhý cca 60metrů o průřezu 4x6mm2 CU
Tak jsem se chtěl zeptat,jestli bych mohl z důvodu té délky, přejít na síť TT?
V případě,že ano, jak nejlépe provést uzemnění?

Délka asi nebude jediný důvod!
u kabelu 4x6mm2 mít zapojení L1, L2, L3 a PEN je špatně minimálně 15 let!
PEN by měl mít průřez 10mm2 Cu nebo 16mm2 Al a u pohyblivého přívodu by PEN bylo "ještě více špatně''!
Uzemnění na stavbě - ono se tak trochu nabízí spojení se základovým zemničem stavěného objektu. Ten má zpravidla dost dobré parametry.
U stavebního rozvaděče by vůbec nebylo špatné mít 2 nezávislá uzemnění, přivedená na rozvaděč 2 samostatnými přívody.
Přece jen nějaké to poškození se tam nedá vyloučit, spíše je tam takové nebezpečí celkem reálné.

Základový zemnič, tam není. Bouráme starou stodolu a ta nemá ani pořádné základy,natož tak zemnič :)
Zatloukl jsem tam do země, pozinkovanou zemnící tyč do hloubky cca 120cm.Mohl by jste mi prosím vás poradit,jak to jestě vylepšit?
Na vybavení chrániče by ta tyč měla stačit.

To, že by zemnící tyč, kterou jste tam zatloukl stačila na vybavení proudového chrániče je sice hezké, ale proudový chránič není samospásný. Obzvláště na stavbě. U sítí TT je velice důležitá hodnota zemničů. Je proto prostý důvod. V sítích TT se na zemniči a tedy i na neživých částech k tomuto zemniči připojených, objeví v případě poruchy vyšší dotykové napětí než u sítě TN se srovnatelným zemním odporem.
Jestliže nebudete mít proudový chránič instalovaný na začátku toho dlouhého vedení ke staveništnímu rozvaděči, pak dost riskujete s ohledem na možné vnější vlivy.
Vylepšení zemniče je možné provést tak, že pokud se bude na pozemku stavět, tak je vhodné umožňují-li to podmínky a postupy jednotlivých prací nejdříve vybudovat základy se strojeným zemničem. Poté toto zemnění využít k přizemnění staveništního rozvaděče.

Přívodní kabel je položen definitivně (zakopán)? nebo se jedná o pohyblivý přívod ke staveništnímu rozvaděči? I to jsem už viděl.

Většinou postačí 3 ks zemnící tyče nebo T kusy dlouhé 150 cm ....cca 60 cm pod úroveň terénu...
Mělo by to stačit skoro všude mimo horské oblasti se skálou....

Jinak zvýšená ochrana přes FI 30 mA popř. dodatečné přizemění neživých částí....

TT bych nevyráběl, protože se od ní ustupuje moderními prostředky!!

No, to nevím.....
Hlavně bude záležet, jak daleko od zatlučeného zemního kolíku bude ten chudák s probíjející vrtačkou stát.

Pane kolego, málokdy s Vámi nesouhlasím, ale tady mě nijaké moderní prostředky nenapadají (mimo oddělovacího trafa, případně IT sítě a HIS).

To máš Milane pravdu, ale já uvažuji tu nejhorší variantu. ;)

IT síť a HIS je něco jiného....jak TT sítě....ty se v rajónu EON poslední kusy předělávají... víš proč?? ;)

Nechám se podat (ale tipnu si, protože jsou lidi prasata, a PCH potřebné pro TT demontují a dávají do bazaru) (dance)
Ale prosím o odpověd na ty moderní prostředky, fakt nevím :'(

Co bude při poruše horší?
1. PEN přizemněný v rozvaděči (zemní odpor 5 Ohm),  z něhož si natáhnu 50m prodlužovačky v síti TN_C_S
2. Z rozvaděče si po 50m přejdu do TT (zemní odpor 50 Ohm)

Osobně TT u nových instalací chápu jako nouzové nebo provizorní řešení.

Nicméně TT má v určitých případech nesporné výhody. Jednou z nich je např. "čistá zem" - vodič PE není nijak spojený se sítí, v normálním stavu po PE netečou žádné pracovní nebo vyrovnávací proudy - což někdy působí problémy např. při práci s audiotechnikou .

Do styku se sítěmi TT moc nepřijdu. U každého řešení vidím výhody i nevýhody. Jestliže budu uvažovat zemní odpor uzemnění uzlu zdroje 2 Ohmy pro oba případy, pak v prvním případě bude dotykové napětí na vodiči PEN (PE) při poruše přibližně 82 V. V případě číslo 2 by dotykové napětí na zemniči a neživých částech s ním spojených bylo přibližně 197 V.
Takže z tohoto pohledu vidím horší případ číslo 2. To je taky důvod, proč jsou v sítích TT předepsány kratší časy pro automatické odpojení od zdroje. Jestliže  jsem něco přehlédl, nebo zvoral, tak mě prosím nakopni správným směrem.

To jsi zřejmě počítal napětí mezi zemničem pro TT a uzemněním TN sítě.
Tento případ nastane, kdy chlap s probijející vrtačkou napojenou z TT bude stát izolovaně od země a druhou rukou se držet konstrukce spojené s PEN/PE sítě TN.
V praxi ale spíše nastává nejnebezpečněj ší případ, kdy onen nešťastník bude stát na hranici obou zón uzemnění, kdy bude napětí někde pod 100V.

Co je teda lepší?
Přizemnit PEN vodič,nebo přejít na TT síť?

Pro altánek na zahradě 50m od domu volím TT, v tomto případě jsou rizika z obou možností asi tak vyrovnaná a pro TT navíc hovoří snížení/zamezení rizika z cizí poruchy, "není nad to" když si v altánku připojeném z budovy v TN_S budu zpocený čepovat pívo, a v domě vznikne porucha.

To zcela určitě, protože u pohyblivého přívodu je PEN úplně špatně.

Není možné pustit PEN po kabelu se žílami o průřezu 6mm2 a hovořit o "lepším nebo horším řešení"! Již od roku 1996 má ČSN 33 2000-5-54 přísnější požadavek (i ed.2 a aktuálně platné ed.3)
Přizemnění PEN (pokud by byl použit kabel s dostatečným průřezem) v místě tzv. bodu rozdělení je v každém případě správné a zodpovědné.
TT síť má svoje výhody, ale má základní nevýhodu - je to přece jen trochu více o zodpovědnosti uživatele!
- zem je třeba "hlídat, nepoškodit, nezničit,..."
- Fi je skutečně nutné zkoušet podle požadavku výrobce!

Pokud bude síť TT pod dohledem (tzn vpořádku a pravidešlně kontrolovaná) bude lepší.
Její nevýhodou je závislost na kvalitě vlastního zemniče. To je důvod, proč se od ní u rozsáhlejších instalací určených laikům ustupuje.
Pro síť TN-C-S máte nevyhovující kabel. Přizemnění v bodě rozdělení PEN/PE - N by vás stejně neminulo a u vzdálenější stavby ješ vlastní přizemnění jen výhodou.

Takže stávající stav je špatně.
Pokud doplníte zemnič tak, aby dosahoval přípustných hodnot, bude to funkční a relativně bezpečné, ale nebude to odpovídat normě. Řekněme že eliminujete riziko úrazu pod únosnou mez.
Pokud zajistíte pravidelné kontroly uzemnění pak je TT dobrá volba
Pokud vyměníte přívodní kabel pak nemáte co řešit.

Mockrát děkuji všem za odpovědi! :)

Že je ten kabel nevyhovující to vím taky,ale jedná se jen o provizorní řešení
k zásuvkovému rozvaděči,který se tam bude používat max. 5 měsíců a pak se zruší.
Z toho důvodu jsem nechtěl na tu chvíli investovat do nového kabelu,ale využít  ten kabel,který mám kdyspozici a s Vámi to prokonzultovat ;)

Jestli se budete pohybovat někde v okolí Hodonína,tak dejte vědět přes tenhle server a
zvu vás k nám na pohárek dobrého vínka  :)

Bude třeba měřák co mají revizáci

Poměrně rozšířený a nebezbečný názor, provizorní zařízení se nezřizuje na úkor bezpečnosti.

Navíc nezřídka kdy je z provizorního řešení řešení trvalé.
Nešetřete a udělejte to zrovna a pořádně, ušetříte si práci s opravama  ;)

Pořádně to uzemnění pro TT síť udělám,už si na to brousím zuby a  cvičím svaly na bušení zemnících tyčí:)
A jelikož tam mám RCD prvek s reziduálním proudem 30mA,tak mi stačí docílit ohmické hodnoty 1666,7 a to se mi snad podaří  ;)

Na to bych se právě nespoléhal.
Jednak RCD není samospása, neřeší všechny poruchové stavy a navíc je závislý na kvalitě zemniče.
Jeho kvalita může být v čase velmi proměnná.

Přizvěte si RT, který vám pomůže s realizací, měřením a dohlédne na správný technologický postup, abyste za rok místo zemniče neměl jen hromadu rezavého železa.

Vycházíte z hodnoty 30mA a dotykového napětí 50V?
Já bych to asi viděl trochu jinak...
Když nic jiného, zkusil bych se zamyslet nad prostředím a "ve venkovním prostředí na staveništi" bych to chtěl mít výrazně lépe uzemněné!

Ano, vycházím ze vzorce Ra x In<50V,tak jak nám to praví článek 411.5.3 ČSN 33 2000-4-41 ed. 2.
Není to klasické staveniště, je to zahrada a v ní byla stodola.
Všude je tam černá hlína,tak jsem se domníval,že pokud tam nabuším dosti železa(pozinku) do
hloubky cca 180cm,tak by neměl být problém.
Ale s tím revizákem, to bude asi lepší zkonzultovat,tak jak praví kolega Morávek.

Nevím vše potřebné - např. jestli ten 4x6mm kabel je zakopaný, nebo slaněný na povrchu -  ale setkal jsem se s mnoha lidmi, které stačí v jejich rozletu přibrzdit, protože myslí jako naši bankéři a politici, jen na zítřek a ne na pozítří.
Třeba tam bude na tom místě elektrika potřebná i po zbourání stodoly a pak je lepší nebušit, natáhnout nový kabel zemí (třeba ekonomický AYKY4x16) s "přihozeným" pozinkovým páskem a dát nyní na konec stavební rozvaděč nebo už i postavit cílový pilířek.
Málokdo si uvědomí, že ho v budoucnu některé práce stejně neminou a že třeba na to i teď bude mít víc času i více peněz, než v době, kdy se staví a lítá kolem stavby. A pak si trhá vlasy, proč když se kopala elektrika nepřidal do výkopu souběžně trubku na telefon, otvírání brány a zabezpečovačku a polyetylénku na vodu...
To je příčina, proč je dobré mít nějaký projekt, nebo alespoň uvažovat jako projektant - v úplných celkových nákladech na dílo. Neboť stará pravda říká - po 2 letech už nikoho nezajímá kolik to stálo a jak dlouho to trvalo, ale jak to slouží a jak je to hezké a jak nadčasové.
A zastavených nebo dlouho rozestavěných staveb je vidět celá řada a některé by se třeba dotáhly mnohem dále, jen proto, že investor ušetřil na rozvaze před počátkem prací.

Takže v rámci přípravy svalů na bušení do zemnicívh tyčí si vemte rozum do hrsti a pohlaďte ho po srsti a položte si záludnou otázku - nebude provizorní řešení odčerpávat čas a peníze na definitivní řešení?  

P.S. Jestli nebudete u bourání stodoly potřebovat třífázové spotřebiče, můžete mít i na 4-žilovém kabelu košer řešení =  2L+N+PE...

Definitivní řešení bude takové,jakmile se udělá úprava části stodoly,tak se rozvaděč zruší,protože stabilně se tam elektrika používat nebude.

Jinak se cením, Vašeho pragmatického návrhu! :)