Bohužel musím konstatovat, že nemáte tak úplně pravdu. I na průmyslovou školu se dnes dostane v podstatě kde kdo, neboť spousta škol v zájmu zachování své existence musí vzít to co je.
Ale to tak bylo vždy. V každém ročníku
OU bylo dost synáčků "významných" soudruhů, kteří měli zájem o cokoliv jiného, než školu. ODKLADIŠTĚ ...
Potom tam byla polovina těch, co na ZŠ nevěděli co dělat, tak si naivně mysleli, že je to jednoduchá práce, kde se nezašpiní ani neunaví.
A těch, co měli o elektriku (elektroniku) zájem, bylo pouhých 5 ve třídě a byli těm významným pro srandu a posměch. Časem přibylo dalších 5 - získali zájem a projevili snahu se učit víc než minimum a "měli na to" . Výuční list snad dostali všichni ...
Na každé škole budou "prudiči a šikanisté" (ti, co na obor nemají a hledají si zábavu).
Na
SPŠE (při zaměstnání) to bylo podobné, jen tam nebyli šikanisté (kromě jednoho učitele).
Důležitá je snaha a chuť se učit něco v oboru, který rozhodně není "vážený", ale když je to v člověku, tak to prostě dělá a nemedituje, co by bylo lepší a jednodušší. Ale to platí pro všechny obory činnosti.
Na
SPŠE i
OU existují
dny otevřených dveří a tam se dá něco obhlédnout, nebo se seznámit se studenty (nekomunikovat se sebevědomými zabedněnci, ale s obyčejnými nadšenci) a
ptát se .
Manžel dcery má výuční list v oboru elektro, ale živí se jinou prací. Patřil do kategorie "ve 14ti nevím, co bych dělal". Dnes je nadprůměrný fotograf a už ví, co ho baví.