V čem je výhoda či nevýhoda soustavy TN-S ?

<< < (9/17) > >>

Lubomír Jindra:
Citace: Lubomír Jindra  10.06.2010, 16:35

k dnes již více méně překonané ochraně nulováním


Citace: Jaroslav Hasala  10.06.2010, 17:37

Ochrana "nulováním" byla překonána ? Kdy a čím ?


Dvojitou izolací.

Fuk Tomáš:
Citace: Lubomír Jindra  10.06.2010, 16:35

Jak jsem již psal, pokud se postupuje při dimenzování a jištění vedení předepsaným postupem, nemůže vzniknout žádný důvod chtít uzemnit nulový vodič N. Vždy se vše dimenzuje tak, že potřebný výkon musí přenášet vedení, ne zem.

A jak jsem již psal já, nikdy neříkejte nikdy.
Jedna věc jsou tvrdá kritéria - vodič N musí být dimenzován tak, aby přenesl potřebný výkon. OK, to nikdo nezpochybňuje.
Ale pak jsou i jiná, měkčí kritéria.
Například, že přizemněním vodiče N (za splnění několika dalších podmínek) se sníží nebezpečí odpravení jednofázových spotřebičů při poruše vodiče N.
Nebo, že při dimenzování vodiče N "na výdrž" na tomto vodiči nějaký úbytek napětí, tedy i nějaké energetické ztráty, jsou. Zejména při nesymetrické zátěži nebo při vysokém podílu 3. a násobné harmonické. Za určitých okolností může být ekonomicky výhodnější snížit impedanci přizemněním, než posílením průřezu.
Stačí vám tyto dva důvody, abyste změnil názor, že nikdy nemůže vzniknout potřeba?

Rozmahel Vladimír:
Mluvili jsme přeci o jištění vodiče N, jedná se pouze o diskusi. Vodič PEN se nesmí jistit ani spínat.
Citace: elik  10.06.2010, 13:18

...A na jištění vodiče N by jste byl opatrný. Na základě čeho jste k těmto dvou bodům došel?
Citace: elik  10.06.2010, 14:42

...v čem vidíte tu nevýhodu soustavy TN-S již v páteřních-hlavních rozvodech.
Je to pouze můj názor, netvrdím, že je správný. Ale zkuste si to představit až do posledního spotřebiče, který bude vzdálen např.1000m od trafa, nebo i více a vedení se dle požadovaného jištění zeslabuje a úbytky se sečítají. Na vodiči N bude proti PE měřitelné napětí, které bude kolísat se zatížením. Bude se sečítat, nebo odečítat s fázovým? To je právě ta pracovní část uzemnění, zajistit nulu na nule. Nakonec, zkuste si to nasimulovat v Sichru, tam je hezky vidět, jak pomůže impedanci uzemnění PEN. Je pravda, že je to vyhodnoceno vzhledem k rychlosti odpojení, což u L-N není tak horké. Každopádně to ale má vliv i na úbytek.

Jaroslav Hasala:
Citace: Jaroslav Hasala  10.06.2010, 17:37

Ochrana "nulováním" byla překonána ? Kdy a čím ?

Citace: Lubomír Jindra  10.06.2010, 17:45

Dvojitou izolací.


 ;D Tak to jsem nečekal ...
To je samozřejmě pravda, ovšem dvojitou izolaci nelze použít všude ...

Roman P.:
Citace: Jaroslav Hasala  10.06.2010, 17:37

Ne. Uzemňovací soustava je obvykle společná. Jsou tedy jisté vyjímky, např. uzemnění pro telefonní síť, tam je to ovšem čistě kvůli rušení.

Jsem rád, že se umíte vyjádřit jasně a stručně.  Jste (jednicka). Kdybych mohl dostane bodíka.

Jediné čeho bych se obával u sítě TN-S je to, že mě potečou pracovní proudy někde po konstrukci budovy, po pospojených kovových vaničkách, kovovém potrubí, atd..
Pokud je síť TN-S v bodě rozdělení tedy TN-C-S kvalitně a správně uzemněna neměl by být důvod aby došlo k přerušení vodiče PE ne?
Padla tu otázka jaká je výhoda sítě TN-S já se přikláním k názoru, že je možné například jistit N z důvodu např. vyšších harmonických a možnost využití např. selektivního chrániče.
Ale mohu si také oponovat vedení se dá nadimenzovat tak aby i vyšší harmonické nepřetěžovali vodič PEN a selektivní chránič není potřeba (až tedy na vyjímečné případy).

Potom jediné čeho bych se obával u soustavy TN-C a klonil bych se k soustavě TN-S jsou ty pracovní proudy, které si budou cestovat někde po budově. Neumím posoudit jestli je to nebezpečné  :-[.

Navigace

[0] Index zpráv

[#] Další strana

[*] Předchozí strana