V čem je výhoda či nevýhoda soustavy TN-S ?
Lubomír Jindra:
Citace: Fuk Tomáš 09.06.2010, 22:15
Přizemnit každý zvlášť a přitom je nespojit :)
Jakékoli přizemňování v elektroinstala ci slouží jen a pouze k účelu ochrany před úrazem elektrickým proudem (norm)
Elektrický proud určený k využití v jakémkoli spotřebiči má téci vodiči, které jsou k tomu účelu dimenzované a jištěné. Pokud jsou dimenzované a jištěné správně dle ČSN, nemůže vznikat žádná potřeba přizemňovat vodič N (no)
Vytvářet přizemnění s cíleným účelem jaksi posílit vedení a tedy ne kvůli ochraně ale kvůli čerpání elektrické energie ze země by byla celkem slušná prasárna (zle)
P.S.
zajímavé úvahy, člověk se alespoň podívá na věci z jiných úhlů :)
Jirka Š. Svejkovský:
Citace: Fuk Tomáš 09.06.2010, 21:28
Není. Zem není PE vodič (a obvykle ani není zeleno/žlutá).
Myslím, že nejde o barvu. Protože dobře provedené přizemnění dosahuje odpor v řádu jednotek ohmů, je v podstatě totožné se situací, kdy bychom PE a N spojili přímo.
Zpětný proud by pak netekl pouze vodičem N, ale částečně i zemí a tím i blízkými přizemněnými vodiči PE. Pokud by bylo přizemnění vodiče PE v těsné blízkosti přizemnění vodiče N, odpor uzemnění by už nehrál významnou roli a zpětný proud by se prakticky rovnoměrně rozdělil mezi PE a N.
Výhoda a hlavně podmínka sítě TN-S by byla pryč.
PS: Na jaře je Zem krásně zeleno/žlutá.
Jaroslav Hasala:
Tak jak jsem psal dříve, TN-C má svůj význam u dlouhých tras, jednak z důvodů ekonomických, dále potom také z toho důvodu, že se díky přizemnění PEN/bodu rozdělení PEN trochu vylepší parametry připojení - zejména impedance poruchové smyčky, ale také "vnitřní odpor sítě".
U sítí TN-S nastávají trochu problémy u hodně dlouhých kabelů.
Strikní dodržování TN-S přináší určité praktické problémy.
Představme si např. situaci, kdy máme přívod pro nějaký provoz, v délce třeba 200m. Přívod bude napojený z trafostanice do hlavního rozvaděče pro objekt. V síti TN-C použijeme např. kabel AYKY 3Bx 240+120, v hlavním rozvaděči provedeme rozdělení PEN, místo rozdělení přizemníme. A tím je to hotové.
Pokud budeme chtít TN-S, musíme použít kabel AYKY 5x 240 (vyrábí se vůbec ?), místem rozdělení bude místo připojení (trafostanice). V hlavním rozvaděči bude přizemněný pouze PE, N bude izolovaný.
Pokud to shrnu, v tomto případě při použití TN-S budou vyšší náklady a získáme připojení s horšími parametry. Ziskem je TN-S, ale přinese to v tomto případě vůbec nějaké výhody ? Bezpečnost se v tomto případě podle mého soudu nijak výrazně nezvýší. Jedinou výhodu vidím ve větší odolnosti vůči rušení, což může mít v určitých případech svůj význam.
Jaroslav Hasala:
Citace: Jirka Š. Svejkovský 10.06.2010, 07:14
PS: Na jaře je Zem krásně zeleno/žlutá.
No to jo, díky zelenému tunelu EU se všude pěstuje řepka ... Nahoře žlutá, dole zelená ... Ale moc krásné mi to nepřipadá, osobně za tím vidím hlavně nesmyslnou "zelenou" politiku a navím mám sennou rýmu ... ;D
Radim Strycharski:
Citace: Fuk Tomáš 09.06.2010, 23:33
Tomu nějak nerozumím. Máte na mysli nějakou konkrétní situaci, v níž by přizemněním N vodiče došlo k významnému a nekontrolované mu nárůstu proudu tímto vodičem?
Měj jsem na mysli případ, kdy by někdo chtěl dodatečně namontovat proudový chránič a potřeboval by, aby se rovnaly proudy v L a N.
V této souvislosti mě napadl další úhel pohledu. Za bodem rozdělení z PEN na PE a N se to již nesmí dále spojovat. Když ale někdo udělá toto rozdělení např. u CYKY-J 5x10 v RE a pak to zase spojí v RB, tak se na to dá nahlížet různě. Buď jako na porušení onoho požadavku na zakáz opětného spojování, anebo na zachování sítě TN-C s tím, že je tam jeden vodič navíc s nesprávnou barvou. A kdyby se zeleno/žlutý označil na konci modře a modrý zelenožlutě, a nebylo by to u nás, ale např. ve Francii, tak by bylo v pořádku podle EN úplně všechno. (beach)
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana