Domů Nápověda Vyhledávání Přihlásit Registrovat
Novinky:               PROSÍME VŠECHNY UŽIVATELE, PŘED POUŽITÍM DISKUSÍ ČTĚTE MÍSTNÍ PRAVIDLA! ZDE ...!


+  Diskuse Elektrika.cz
|-+  HYBRIDNÍ zóna
| |-+  Oblast definic pojmů
| | |-+  Jak regulují tepelné elektrárny svůj výkon?
0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma. « předchozí další »
Stran: [1] 2 Dolů Poslední příspěvky Tisk

Upozornění!
Odpovědi na témata nejsou právně závazné!
Na elektrickém zařízení smí pracovat pouze osoba s příslušnou kvalifikací dle vyhlášky 50/78 Sb. Vyhláška zde ...

Autor Téma: Jak regulují tepelné elektrárny svůj výkon?  (Přečteno 25562 krát)
Jirka2504
« kdy: 20.01.2010, 11:08 »

Jak regulují tepelné elektrárny svůj výkon s ohledem na přebytek, či úbytek elektřiny v celé rozvodné síti?
Mohou toto ovlivňovat pohým snížením, či zvýšením otáček turbogenerátor ů?
Nebo otáčky jsou stabilní s ohledem na výstupní napětí, či frekvenci?
Nebo tam regulace jde dělat např.  odstavením soustrojí?



#105#
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
kokeš jiří
Neverifikovaný uživatel @5
*****
Offline Offline



« Odpověď #1 kdy: 21.01.2010, 07:53 »

Strucne- tezko. Roztocene soustroji se pohybuje synchronne s kmitoctem site, regulovat jde tak akorat prisun pary. Pri obrovskych objemech vody na vyrobu pary to neni zadny jednoduchy ukol. Soustroji se nesmi zastavit, protoze by se krome jineho porusilo vyvazeni rotoru. Takze klasicka tepelna elektrarna umi delat proud nejefektivneji ve stabilnim rezimu. Nehodi se k vykryvani spicek, nejde ji jednoduse zastavit a pak zase rychle spustit. A ted si to dejte do kontrastu se solarnimi zdroji energie.
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Jirka2504
« Odpověď #2 kdy: 21.01.2010, 08:06 »

A tím přidáním páry dojde ke zvýšení, či snížení otáček soustrojí a tím i ke zvýšení, či snížení výkonu? I třeba malému?
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Václav 3
« Odpověď #3 kdy: 21.01.2010, 08:36 »

A tím přidáním páry dojde ke zvýšení, či snížení otáček soustrojí a tím i ke zvýšení, či snížení výkonu? I třeba malému?

Za předpokladu, že je elektrárna připojena do jednotné sítě, musí mít otáčky konstantní, protože jinak se bude měnit kmitočet, což není možné, protože by jedna elektrárna elektřinu vyráběla (ta co má vyšší otáčky a tím i vyšší kmitočet) a druhá spotřebovávala .

Regulace sítě se provádí převážně pomocí připojování a odpojování zátěže, která nemusí pracovat trvale, tj. akumulační spotřebiče jako boilery a akku kamna, k čemuž slouží zařízení zvané Hromadné dálkové ovládání.
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Rozmahel Vladimír
OSVČ
*
Offline Offline




« Odpověď #4 kdy: 21.01.2010, 08:55 »

V elektrárnách se používajíé synchronní stroje buzené do rotoru. V případě nutnosti regulace se tedy stroj může přibudit nebo odbudit. Samozřejmě toto asi musí odpovídat adekvátní změmě na straně pohonu - páry. Pracuje li do tvrdé sítě nezvýší se napětí ani kmitočet ale mění se tzv. zátěžný úhel.
http://fei1.vsb.cz/kat452/Vsb.cz/elektrotechnika/sylaby/synchronni%20stroje.pdf   viz. bod 4.
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno

Petr Doležal
*
Offline Offline



emeritní projektant z Brna (prostě důchodce)


« Odpověď #5 kdy: 21.01.2010, 09:11 »

To je správná odpověď, bod
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno

Na zdraví a abychom byli lidmi
to vám přeje celoživotní projektant nn, vn, někdy i vvn rozvodných zařízení
Martin1546
« Odpověď #6 kdy: 21.01.2010, 12:08 »

Elektrická stránka věci je tedy vysvětlena a zbývá dodat, že uhelná elektrárna jako celek má náběh 24 hodin nebo ještě delší a regulační dobu v řádu jednotek hodin, takže díky fotovoltaickým a větrným nesmyslům se v uhelné elektrárně často pálí uhlí zbůhdarma.
Problémy s nesmyslnými zdroji se v Evropě stupňují, konkrétně když dojde k náhlému zastavení výroby v nesmyslech na jihu Německa, tak než naběhnou jiné místní zdroje na jihu, tak si němci posílají značné množství elektřinu ze severu na jih přes naše území a aby se síť jako celek nezhroutila, tak naše uhelné elektrárny musí zastavit výrobu a pálit tak uhlí zbůhdarma Hněv
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Jirka2504
« Odpověď #7 kdy: 21.01.2010, 12:51 »

Elektrická stránka věci je tedy vysvětlena a zbývá dodat, že uhelná elektrárna jako celek má náběh 24 hodin nebo ještě delší a regulační dobu v řádu jednotek hodin, takže díky fotovoltaickým a větrným nesmyslům se v uhelné elektrárně často pálí uhlí zbůhdarma.
Problémy s nesmyslnými zdroji se v Evropě stupňují, konkrétně když dojde k náhlému zastavení výroby v nesmyslech na jihu Německa, tak než naběhnou jiné místní zdroje na jihu, tak si němci posílají značné množství elektřinu ze severu na jih přes naše území a aby se síť jako celek nezhroutila, tak naše uhelné elektrárny musí zastavit výrobu a pálit tak uhlí zbůhdarma Hněv

Já tomu sice nerozumím, ale doteď jsem žil v tom, že uhelná elektrárna nemůže zastavit výrobu elektřiny. Že by ta elektřina neměla kam jít a bylo by něco špatně, ale možná se pletu..
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
wittman
« Odpověď #8 kdy: 21.01.2010, 15:50 »

No jo no tepelné elektrárny se dají regulovat jen v jednotkách %,  k vykrytí spiček a FVE apod se používají vodní,vodní přečerpávaci a plynové elektrárny(myslím že jednu chtěla dělat Moravi Energo).
Prostě věc je taková že drahá elektřina z FVE se zálohuje levnou z tepelných elektráren.
A´T žije strana zelených.
Jednou seto má řešit realizací inteligentních síti,ale to bude trvat ještě dlouho.
Problém kolem FVE je že obhajují kolik nevyrobí el. ale nikdo už nezmińuje jak to vlastně funguje v rozvodné a distribuční síti.Snad chabou dobrou zpravou že výkon FVE klésá a narůsta postupně žeto není skokové.
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
dolac
Neverifikovaný uživatel @5
*****
Offline Offline



« Odpověď #9 kdy: 21.01.2010, 22:50 »

V elektrárnách se používajíé synchronní stroje buzené do rotoru. V případě nutnosti regulace se tedy stroj může přibudit nebo odbudit. Samozřejmě toto asi musí odpovídat adekvátní změmě na straně pohonu - páry. Pracuje li do tvrdé sítě nezvýší se napětí ani kmitočet ale mění se tzv. zátěžný úhel.
http://fei1.vsb.cz/kat452/Vsb.cz/elektrotechnika/sylaby/synchronni%20stroje.pdf   viz. bod 4.
Zmenou budenia generátora pracujúceho do tvrdej siete sa nemení prioritne jeho výkon, ale účinník, resp. vyrábaný jalový výkon. Výkon sa môže v určitom rozsahu samozrejme meniť na vstupe reguláciou výkonu turbíny.
U veľkých generátorov sa vyžaduje aby pracovali s predpísaným účinníkom, teda musí byť budiaci prúd regulovaný.     
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
dolac
Neverifikovaný uživatel @5
*****
Offline Offline



« Odpověď #10 kdy: 21.01.2010, 23:00 »

Regulace sítě se provádí převážně pomocí připojování a odpojování zátěže, která nemusí pracovat trvale, tj. akumulační spotřebiče jako boilery a akku kamna, k čemuž slouží zařízení zvané Hromadné dálkové ovládání.
Iba do určitej miery. U nás sa napr. HDO pre reguláciu zaťaženia siete vôbec nevyužíva.
Vysielacie časy telegramov HDO vychádzajú z krivky denných diagramov, teda do určitej miery zapínaním, resp,. vypínaním určitých skupín spotrebičov pomáhajú udržovaniu stability sústavy, resp. skôr vyrovnaniu záťaže, avšak pre samotnú reguláciu sa nevyužívajú a myslím že sa ani nikdy na tento účel nevyužívali. Možno aj preto sa u nás v budúcnosti uvažuje o zrušení systému HDO, ktorého prevádzka nie je lacná.   
U vás to môže byť samozrejme ináč, a aj využitie HDO je širšie.         
 
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Tomáš Jarovec
« Odpověď #11 kdy: 22.01.2010, 01:02 »

Kdyby se peníze investované do fotovoltaickýc h a větrných elektráren raději investovaly do akumulace energie, možná bychom nakonec ušetřili mnohem více.

Vysielacie časy telegramov HDO vychádzajú z krivky denných diagramov, teda do určitej miery zapínaním, resp,. vypínaním určitých skupín spotrebičov pomáhajú udržovaniu stability sústavy, resp. skôr vyrovnaniu záťaže, avšak pre samotnú reguláciu sa nevyužívajú a myslím že sa ani nikdy na tento účel nevyužívali.
Jaký je rozdíl mezi vyrovnáváním zátěže sítě a její regulací? To u vás regulujete jen vodními a přečerpávacími elektrárnami a HDO máte z legrace?
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
wittman
« Odpověď #12 kdy: 22.01.2010, 13:38 »

Vyrovnávání špiček vodníma a přečerpacími elektrarnama je proste nejjednodussi a nejlevnejsi:) pak jeste plynove elektrarny,ale ten provoz je pomerne drahy.
Proste budoucnost patri inteligentnim spotrebicum ktere podle poklesu frekvence apod. poznaji ze je psicka tuduz se nezapnou.
Myslim si ze regulace prenosove soustavy a jeji popis tady by bylo ne velmi velke rozepisovani.
Jinak jak jsem koukal viz vyse asi bych si mel pripomenout ze skoly neco o sotrojich a el. pristrojich.ne kde ma jeste sesity:)
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
dolac
Neverifikovaný uživatel @5
*****
Offline Offline



« Odpověď #13 kdy: 22.01.2010, 15:02 »

Jaký je rozdíl mezi vyrovnáváním zátěže sítě a její regulací? To u vás regulujete jen vodními a přečerpávacími elektrárnami a HDO máte z legrace?
Vyrovnávaním záťaže som mal na mysli to, že pomocou HDO sa zapínajú niektoré spotrebiče v čase pomerne nízkeho zaťaženia a vypínajú v čase špičiek. Tie časy sú pevné dané, veď aj špička odberového diagramu je deň čo deň takmer rovnaká.
Regulácia je niečo iné. Ak vznikne v systéme odchýlka, regulátor ju musí znížiť. U HDO u nás to tak nefunguje. HDO u nás sa nepoužíva pre odhadzovanie záťaže v prípade potreby systému, aj keď takouto funkcionalitou disponuje.
Takže HDO nemáme z legrace, plní čiastočne svoju funkciu.
Na regulovanie sústavy sa využívajú podporne služby, medzi ktoré naozaj nepatria iba vami spomenuté vodné a prečerpávacie elektrárne. Takýchto zdrojov je hodne viac.           
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
dolac
Neverifikovaný uživatel @5
*****
Offline Offline



« Odpověď #14 kdy: 22.01.2010, 15:08 »

Proste budoucnost patri inteligentnim spotrebicum ktere podle poklesu frekvence apod. poznaji ze je psicka tuduz se nezapnou.
To snáď ani nemyslite vážne? Kde ste to čítal? Viete v akých toleranciách sa mení frekvencia siete počas dňa?
 
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
raj
« Odpověď #15 kdy: 22.01.2010, 17:30 »

Napřed trocha teorie:
Pro výrobu elektřiny v tepelných elektrárnách se využívá Claus-Rankinova parního cyklu, kde přehřátá pára o teplotě kolem 500°C a tlaku cca 16MPa (takový 200MW blok ...) expanduje v turbíně. Tam se přeměňuje 1. vnitřní (tepelná) energie obsažená v páře a 2. kinetická energie (tlak ...) na mechanickou práci. Proto na výstupu z nízkotlaké části turbíny v podstatě už teče voda, aby se dosáhlo co největšího spádu a tím účinnosti. (cca 29°C) I tak je teoretická termická účinnost cca 38%.
Takže když svítí sluníčko a venku je moc teplo, nebo dojde k poruše čerpadel kondenzace, entalpický spád v turbíně je nižší ( výstupní energie obsažená v kondentátu je vyšší ) a vďaka (lehni, robote!) tomu není veškerá teoretická účinnost využita máme menší výkon. Totéž lze dělat i obráceně, takže lze dodávat do turbíny páru o menší energii (teplota, tlak ...),  nebo lze různými meziodběry v turbíně odebírat páru "předčasně",  ale o požadovaných parametech třeba na topení.
pokud umíte anglicky, tak např. tady je to vysvětleno názorněji   http://www.mech.pg.gda.pl/ktc/wyklady/ME_Thermodynamics_lecture7.pdf

Víc si ze školy nepamatuji  Mrknutí
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
halik
« Odpověď #16 kdy: 22.01.2010, 20:21 »

Přibuzováním/odbuzováním synchronního stroje lze měnit pouze účiník, tedy výrobu jalového výkonu - ne činný výkon. Přesvědčení, že buzením mohu ovlivnit činný výkon (nepočítám-li jistou ztrátu činného výkonu generováním jalového výkonu ve vinutí),  je bohužel častá chyba a omyl. Za to bývávala na průmyslovce kule jako brno...! Super!

Činný výkon lze měnit pouze změnou točivého momentu (dodáním mechanického výkonu) na hřídel stroje. Synchronní stroj je už z titulu svého názvu synchronní, to znamená, že rotor se otáčí přesně stejnými otáčkami jako zbytek sítě (síťová frekvence). Jediné, co se může nějak měnit, je úhel natočení mezi rotorem a statorem.
Turbogenerátor má obvykle 3000 ot/minutu, vyjímečně 1500 ot/minutu. Pokud jde o tepelnou elektrárnu, tak regulace výkonu probíhá tak, že si soustrojí nechává provozní rezervu směrem nahoru nebo dolů. Příklad: Mám turbogenerátor s jmenovitým výkonem 200MW, který je možno provozovat stabilně v rozmezí 50-100%. Pokud zrovna pojedu na 160MW, mohu zregulovat o +40MW až -60MW. Pokud je elektrárna mimo provoz, musí se rotor stále protáčet, jinak by došlo k prohnutí a nenávratné deformaci rotorové hřídele.

Ještě jeden zajímavý aspekt. Řada lidí ví, že s klesajícím deficitem na straně výroby se v přenosové soustavě snižuje frekvence... ale už neví, PROČ se tak děje. Je tak vďaka (lehni, robote!) tomu, že celá řada spotřebičů má výkon závislý na frekvenci sítě, např. pohony výtahů, stroje, atd.
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
IM
« Odpověď #17 kdy: 22.01.2010, 20:26 »

Jinak jak jsem koukal viz vyse asi bych si mel pripomenout ze skoly neco o sotrojich a el. pristrojich.ne kde ma jeste sesity:)
Hlavně ČJ.
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Stran: [1] 2 Nahoru Poslední příspěvky Tisk 
« předchozí další »
SLEDUJTE PODOBNÁ TÉMATA ZDE!

Příbuzné diskuse a články z Elektrika.cz

 Regulace na zdvihu jeřábu. Je možno zrušit regulaci a zachovat stejný typ brzdy?
 Jak regulovat otáčky stejnosměrného motoru?
 Regulace, řízení, Regulation, Control
 Stabilizace napětí, Voltage stabilization
 Jak regulovat otáčky střídavého motorku?
 Jak regulovat transformátor 230/11,5 - 20 VA?
 Nevyrabi nekdo stabilizator napeti 230 V o vykonu cca 15W?
 Poradí mi někdo pokojový termostat s možností zaheslování?
 Lze zapojit stmivac na sekundar elektronickeho transformatoru?
 Kde sehnat stabilizátor napětí pro elektrocentrálu?
 Mám problém s tyristorovou regulací nabíječky, poradíte mi?
 Jak snížit napájecí napetí pro halogenové žárovky aby stíle nepraskaly?
 Dostačuje jeden soumrakový senzor na dum?
 Kde seženu programovatelný termostat na 16A?
 Co je to MaR?
 Jak zapojit regulátor komextherm?
 Jak regulovat otáčky u malého soustruhu řady TS-201?
 Jak regulovat buzení 3f generátoru ?
 ELEKTROKOMPONENTY: Komplet EK STUDNA a regulace hladiny vody ve vrtech a studnách
 Lze triakem regulovat vykon 600w vybojky?
 Mohu použít na regulaci otáček asynchronního motoru tyristorový regulátor?
 Využíváte některý z produktů firmy HTH8?
 Čím regulovat otáčky asynchroního motoru?
 Jak regulujete rozsáhlé podlahové vytápění?
 Jak použít PDI regulátor na regulaci tlaku?
 Lze použít stmívač svítidel jako regulaci teploty pájky?
 Regulace výbojkového osvětlení
 Bezdrátová regulace vytápění budov

Příbuzné diskuse a články z Kutil.elektrika.cz

Aktuální slova (1)



Poháněno MySQL Poháněno PHP Powered by SMF 1.1.21 | SMF © 2006, Simple Machines Validní XHTML 1.0! Validní CSS!
+420 910 100 100
Stránka vytvořena za 0.034 sekund, 22 dotazů.