Mám se v 3+1 rozhodnout pro přímotop nebo akumulační kamna?

<< < (12/15) > >>

Miroš Jan:
Citace: Jaroslav Hasala  11.11.2009, 23:24

No zrovna u plynových kotlů přece existuje možnost tzv. TURBO, kdy je kotel nástěnný a je zapotřebí jen jeden otvor skrz zeď, který slouží pro přívod vzduchu i pro odtah spalin ...



Kolego Hasalo, to už dávno neplatí. I tento kotel potřebuje komín. :(

Jiří Skořepa:
Bohužel  podlahové vytápění v bytě nelze realizovat.  Řešení  vytápění elektrokotlem se mi zdá  jako dobré, až na ty roury ??,   které asi potáhnu po zdi. Nechce se mi  rozbíjet půl bytu a navíc roury povedou pouze vytápěnými prostory, takže ztráty neřeším. Zpočátku jsem byl hodně zapálený do přímotopných penelů s akumulací Mirava, Evo, Zefyr  ap.,   bohužel se mi však nedostalo uspokojivých odpovědí, co se týče funkčnosti těchto panelů a v mém okolí neznám nikoho, kdo by tyto panely k vytápění používal. Víceméně jsem se dočetl, že jsou to vlastně přímotopy a také se tak i chovají. Tak nevím. Škoda, že  není někdo, kdo by mě přesvědčil o opaku a  kladech těchto panelů.  Líbí se mi však u nich možnost regulace  týdenním digitálním programátorem, umístěným v každé místnosti zvlášť, bez nutnosti jakéhokoliv  manuálního zásahu do chodu topení.  Tímto způsobem se dle mého názoru nechá dosáhnout  úspory energie (v době nepřítomnosti temperování,  v době kdy jsou členové domácnosti doma vytápění na komfortní teplotu).  U elektrokotle je ta regulace malinko složitější -   dle vnější teploty se musí nastavit výkon kotle a musí se štelovat  hlavicemi, jinak s tím týdenním programem to asi bude stejné.

Jaroslav Hasala:
S tím rozbíjením domu to není až tak hrozné.
Podobné situace se obvykle řeší povrchovou montáží po obvodových stěnách. Používají se relativně slabé měděné trubky, které vedou cca 10cm nad podlahou. Rozhodně to není tak hrozné, jak by se mohlo zdát, žádný velký *nepořádek* z toho není ...

Co se týká přímotopných topidel s akumulací, jak už jsem dříve psal, vzhledem i stylem se podobají klasickým teplovodním radiátorům (deskovým).
Jejich povrchová teplota je stejná jako u klasických radiátorů, cca 60 - 70°C.
Oproti klasickým přímotopům se pomaleji ohřívají, zůstanou ovšem teplé i nějakou dobu po vypnutí. V případě připojení na 20 hod. sazbu pro el. topení (D45d) nekolísá tolik teplota místnosti při  vyšším tarifu.

Tomáš Jarovec:
Existují plynové kotle, které mají přívod vzduchu a odvod spalin vedený soustředně, podobně jako "vafky". Při výkonu, potřebném pro vytápění bytu byste podle mne stejně potřeboval vyvést komín nad střechu.

Klasické akumulačky jsou velké a těžké, to je pravda. Měl jsem na mysli spíše ty kompaktnější, které se možná víc blíží přímotopu s akumulací. Jestli máte místo, mohl byste použít elektrokotel s akumulací - něco jako velký bojler s výměníkem. V době nízkého tarifu se ohřívá voda v izolované nádrži a podle potřeby přes výměník se teplo žene do radiátorů. Zároveň se odebírá teplá voda pro mytí a vaření.

Na radiátorech můžete mít elektricky ovládané ventily, samotný kotel pak může být jen hloupá topná tyč s termostatem, vše ovládané řídícím systémem.

Viděl jsem velmi pěkně udělanou instalaci etážového topení s přiznanými měděnými trubkami, které tvořily velmi pěkný estetický doplněk.

Jiří Skořepa:
Citace: Miloslav Dunda  08.11.2009, 21:48

Sym má přímotopy s akumulací (tuším značka MIRAVA) místo termostatů jsme do každé místnosti instalovali pouze tepelné čidlo a v rozvaděči pro přímotopy jsme instalovali tyristorovou regulaci, pro každou místnost samostatně. Kamna si tedy jen docvrkávají potřebnou energii a topení za loňskou zimu přišlo levněji než s plynovým kotlem.


Dokáže mi někdo vysvětlit,  jaké výhody má  tyristorová regulace, oproti běžné regulaci (např. dig. programátoru)?

Navigace

[0] Index zpráv

[#] Další strana

[*] Předchozí strana