Jaká je rozumná rezerva modulů v rozvaděči?
Jan Bocek:
Citace: Jaroslav Hasala 18.05.2009, 18:05
Podle nepsaných pravidel by se měla v rozvodnici ponechat prostorová rezerva minimálně 20%.
Hodně staré téma a dokonce mnozí autoři již zde do diskuse nedávají své velice dobré příspěvky.
Zajímá mne téma rezervy v rozvaděčích.
Pan Hasala píše o nepsaných pravidlech.... .jenže pro VRZ potřebuji argument "psáno jest".
O co se ale konkrétně opřít proti výrobci rozvaděče, že nemá rezervu 20-30% jak v modulech, tak na svorkovnicích. Výpočet tepelných ztrát obvykle neexistuje. Ověření návrhu a kusové ověření je krásná teorie.
Myslím si, že výpočet tepelných ztrát s rezervou značně souvisí. Některé firmy mají své Příručky, kde mají stanoveno kolik modulů v rozvaděči může být, anebo mají přímo určeno těch 20-30 %. Ale nenašel jsem odkaz na konkrétní články norem.
V průmyslu jsem zvyklý navrhovat léta pro distribuční rozvaděče rezervu 50%. Tak se ale často rozšiřuje technologie a přestavují linky. A zde nepotřebují článek normy, protože "projektant je zákon". Ale přicházejí různí dodavatele a různí projektanti.
Našel někdo v normách souvislosti, kde je psáno, že pokud je rezerva na příklad 30%,
tak není nutný výpočet tepelných ztrát?
Jan Bocek:
Citace: Jan Bocek 02.03.2017, 07:45
Našel někdo v normách souvislosti, kde je psáno, že pokud je rezerva na příklad 30%,
tak není nutný výpočet tepelných ztrát?
Zřejmě to ale bude souviset s tím, co do rozvaděče dávám. Pokud tam instaluji FM na příklad ACS 350 a zaplním rozvaděč 820x620x260 mm jen na 70% a součet ztrát všech komponentů vyjde na 200 W, tak mi teplota vyjde na 63 stupně. A je nutné chlazení.
Takže na myšlenka ponechání 20-30% prostoru na montážní ploše je zřejmě myšlená jen pro moduly jističů cca do 40A. Navíc vše ještě záleží na způsobu instalace rozvaděče. Zapuštěný a volně na stěně rozvaděč má úplně jiné chlazení.
Netušil jsem kolik SW existuje na výpočet tepelných ztrát v rozvaděči... ještě, že nejsem výrobce. Projektant to nemá jednoduché....
Jan Franěk:
Myslím že na to neexistuje uni-odpověď. Jaké teplo zvládne který rozvaděč, musí přece určit výrobce dle svých testů. Z toho pohledu je výpočet oteplení tak nějak povinností u každého výrobku. Ale není to zas takový problém. Většina jističů má ztrátu do 2W (jednofázový), při zatížení a pokud se podíváme na maximální možné zatížení i předpokládanou soudobost, může nám u kvalitného výrobce vyjít i skoro maximální využití prostoru. Tedy pokud nepoužiju stykače a podobné přístroje s vyšším ztrátovým výkonem. Ale i zde jsou velké rozdíly podle použitého výrobce, nebo řady výrobku. I přesto osobně považuji za minimální rozumnou rezervu u běžného bytového rozvaděče cca 20%.
Zcela jiná situace bude v průmyslu, kde si to ani bez potřebného výpočtu nedovedu představit. Právě kvůli FV, mnoha stykačům a relátkům, nebo jen kvůli tomu že vytížení rozvaděčů v provozu bude nedaleké soudobosti 1.
Jan Bocek:
Citace: Jan Franěk 02.03.2017, 10:57
Myslím že na to neexistuje uni-odpověď. ......
Asi máš pravdu, protože jsem prolistoval obsáhlou ČSN EN 61439-1 ed. 2 a odpověď na otázku "rozumné rezervy modulů" jsem nenašel. V 11.5 Vestavěné součástí je uvádí podle pokynu výrobce a podle NORMY VÝROBCE a odkaz na tabulku C.1.
Rezerva modulu není společná s otázkou tepelných ztrát. Tato rezerva je hlavně z důvodů následného doplnění dalších prvků.
Například Manuál Škoda uvádí u seriově vyráběných rozvaděčů rezervu 10%, ale u zakázkové výroby chce 20%. někde to musí v normách být přece uvedeno???
Občas vidím nové rozvaděče narvané tak, že obsazení je na 120%. Využité i vertikální chladící komíny, kde jsou úplně na fest narvané kabely a někdy i prvky, protože projekt nebyl s rezervou. Zcela porušené přirození chlazení rozvaděče se všemi negativními důsledky.
Ale dočetl jsem se v části 8.7, že výrobce je povinný dodat informace na příklad uvedení potřebných vzdálenosti mezi částmi, které by mohly bránit rozptylu tepla.... Neboli výrobce rozvaděče by měl montážní firmě předat takové informace. A pokud je firma výrobcem rozvaděče a také jej montuje, pak je špatně nastavené "interní řízení výroby" podle Přílohy č. 3 k nařízení vlády č. 118/2016 Sb. o dodávání elektrických zařízení na trh.
Ivan Taraba:
Rezerva je z praktického hlediska určitě dobrá věc. Jenže když se nad tím trochu hlouběji zamyslíme, tak k čemu je rezerva?
a) K lepšímu chlazení přístrojů?
Dobrá, ale pokud nemohu rozvaděč zaplnit na 100% kvůli tomu, že by se přehříval, tak pak nejde o žádnou doborovlnou rezervu ale nutnost a z těch případných 80% využití se stává 100%.
b) Abych mohl do rozvaděče doplňovat přístroje?
To je krásná a praktická věc, jenže to by znamenalo, že takový doplněný rozvaděč musím vyjmout, kompletně přepočítat tepelné zatížení a přetestovat. A to už snad ani není doplnění rozvaděče ale repase.
V extrémním případě bychom si mohli říct, že zaplníme rozvaděč z 1%, spočítáme, vyzkoušíme a těch 99% si necháme do budoucna jako rezervu pro bastlení, takže naonec to bude úplně jiný rozvaděč než v původním projektu.
Za mně 10% rezervy je OK, ale pokud to prostorově nevyjde a musí se využít plných 100%, přičemž to vyhoví zkouškám, tak taky OK. Ani se nedivím, jestli to v normě není.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana