Diskuse Elektrika.cz

Pre investora nemá.
Sú to zbytočne vyhodené peniaze investora za konštatovanie RT, že v minulosti mal ochranu pred účinkami blesku v poriadku. Niečo podstatné tomu chýba  :(

Jistě že má. Ochrana před bleskem vždy byla a stále je otázkou pravděpodobnos tí.
Staré pojetí poskytovalo nižší procento ochrany.
Ale revize vám hlavně řekne, v jakém stavu máte systém. Jestli vám neurezatěl pod zemí zemnič, nebo jestli nemáte urezatělé spoje ne vedení.
Chytat blesk na jímací soustavu, když nemáte v pořádku svody a hlavně zemnič je sebevražda  (wall)

Pokud je to na starém objektu a ne na novostavbě, tak je to naprosto v pořádku, co vám tam chybí. Přece byste nechtěl vždy po vydání nové normy všechno předělávat.

A co vám chybí ??To by mě zajímalo ?

Jen je problém že u RD to není uzákoněnné jak třeba komíny !
Komín také stojí, je v pořádku nic se nemění ale revize za nemalé peníze je nutná i několikrát do roka
(podle typu topení)....Revize podle 34 1390 by to bylo maximálně jednou za 5 let ! (zle)
To je jen na úhlu pohledu ,nic víc !! ;)

Nejen že to má smysl, ale návíc je to velmi žádoucí.
Právě to, že mohou být závady na svodech, nebo zemničích, je docela velkým důvodem. Ovšem, i když bude vše podle staré normy v pořádku, nic vám nebrání v tom, vysvětlit majiteli nedostatky a rozdíly oproti nové normě a doporučit mu nápravu, čili rekonstrukci.

Máte podla mna úplnú pravdu pán Franěk. O tej kominíckej blbosti by sme si mohli asi písať inde. Určite to presadili lobisti. Aj komíny treba revidovať ale čo je vela to je moc. Naviac ani revizákov kominikov nie je tolko, aby to stíhali. Skúste nejakého seriozneho, myslím ochotného dohodnúť sa na termíne, najsť. Snažia sa to uhrať na paušál? Volal som zatiaľ tak asi trom. To im kludne poviem alebo napíšem aj verejne.

Ospravedlňujem sa všetkým za nepresne uvedenú otázku v téme. Malo to znieť takto:
Má dnes nejaký zmysel vyhovujúca revízia bleskozvodu podľa 34 1390 pre investora?
Naďalej trvám na tom, že pre investora nemá žiadny, RT zatiaľ nespomínam, ten končí celý proces faktúrou, tam je zmysel jasný.
Dôvodov na moje tvrdenie je niekoľko. Stará norma hneď na svojom začiatku hovorí o ochrane budov a objektov,  nová o ochrane stavieb vrátane ich inštalácií a obsahu,  ako aj osôb a inžinierskych sietí pripojených ku stavbe. Na prvý pohľad jasný rozdiel vyplývajúci z nových poznatkov, praxe ale aj našej práce. Ani ma nenapadne uvažovať o nezmysle, že sa teraz musí všetko prerobiť, o tom hovorí aj nová norma, citát:  Ak je existujúca stavba vybavená bleskozvodom, má sa zabezpečiť, aby bleskozvod vyhovoval tejto norme. Pri výbere a umiestení LPS sa má vziať do úvahy daný stav existujúcich stavieb..
Terminológia výrazov má, musí, môže, nesmie je v normách dôležitá.
Zlý bleskozvod je stokrát horší, ako žiadny. Revidovať starý bleskozvod podľa neplatnej normy je teda nevyhnutnosť, nakoľko žiadna iná možnosť neexistuje a v takom prípade je aj neplatná norma platná (u nás sa stále predáva za 10,56 €,  tak ako všetky ostatné neplatné normy, a že ich teda je...)
Revidovanie elektrických inštalácií podľa noriem platných v čase ich uvedenia do prevádzky je o niečom úplne inom ako bleskozvody a zaslúžilo by si to samostatnú tému. Uviesť v správe, že som revidoval starú inštaláciu podľa 33 1500 (34 3800) je logické, ale priložiť na ňu 2000-6 je mi už proti srsti.
33 2000 vnímam ako ucelený súbor noriem, navzájom prepojených, vytvorených na základe nových poznatkov a zásadných zmien v pohľade na bezpečnosť elektrických zariadení, v podstate proces ktorý ešte zďaleka nekončí a vyťahovať z neho jednotlivé časti a prikladať ich na minulosť určite nie je správne. Tak ako dokážete vnímať štyri časti 62 305 ako jednu normu, tak to platí aj na súbor 33 2000 (všimli ste si, že aj číselné označenie je podstatne rozdielne?). Je to proces, ktorý nás ešte často prekvapí, hlavne zvonku.
To by potom mohol o nejakých 30 rokov náš dnes 5-ročný vnuk použiť na našu prácu svoju SN XX XXXX (SN=svetová norma  :)) a všetko čo tu dnes robíme bude zle? To hádam nie.

Ale späť k téme, uvediem príklad:
Zrevidujem pôvodný bleskozvod na dvojposchodove j historickej budove daňového úradu s plochou strechou.
Jímacie tyče riadne upevnené, vyvýšené časti v ochranných uhloch, rozmery ôk 20x20, svorky označené a  neskorodované, povrchové vzdialenosti dodržané, uzemnenie každého zvodu do 15 Ω, jednoducho bleskozvod ako pri východiskovej revízii.
Vypracujem správu s hodnotením "Vyhovuje technickým predpisom a normám platným v čase uvedenia do prevádzky".  V záverečných ustanoveniach musím upozorniť  investora na nutnosť rekonštrukcie v zmysle súboru 62 305, nakoľko súčasný stav nezabezpečuje ochranu osôb a majetku na súčasne požadovanej úrovni. Ja som krytý, píšem faktúru.
Riaditeľ úradu je spokojný, buďte si istý, že o nejakých opatreniach v závere správy nemá potuchy čo znamenajú a o 5 rokov dostane ten istý papier s novým dátumom. Tento systém revízií sa na starých bleskozvodoch robí asi všade a dlho to tak aj zostane.
Čo teda tomu chýba?
Na počet bleskov a ich intenzitu oproti minulosti máte každý z vás určite svoj názor.
Skôr či neskôr aj na budove úradu pristane 100 kA a s objektom to ani nepohne. To investora trápiť nebude, ale stav jeho vnútorného vybavenia už áno. Pred 25 rokmi tam bola piváreň a hore tančiareň  :).
Rozsah škody je dnes zaujímavý v softvéri a uložených dátach, na PC či kábel je poisťovňa.
To, že ja upozorním prevádzkovateľ a na dodržiavanie nejakej normy, ktorá v podstate nie je záväzná ani pre mňa, tak on sa už na ňu môže rovno ... Pre neho platia zákony a vyhlášky.
Neviem ako to máte ošetrené v Čechách, u nás rozsah činnosti má RT uvedený priamo vo vyhláške č.508, ktorá vychádza zo zákona č. 124, citujem:
§ 16 Revízny technik
(2) O výsledku odbornej prehliadky a odbornej skúšky sa vyhotoví správa, ktorá obsahuje okrem iného:
...
g) zistené nedostatky, ktoré sú v rozpore s právnymi predpismi a ostatnými predpismi na zaistenie bezpečnosti a ochrany zdravia pri práci, ich závažnosť z hľadiska bezpečnosti a spoľahlivosti prevádzky a obsluhy vyhradeného technického zariadenia
h) celkové zhodnotenie technického zariadenia s uvedením, či je z hľadiska bezpečnosti spôsobilé ďalšej prevádzky
i) návrh opatrení na odstránenie zistených nedostatkov so zreteľom na ich závažnosť a návrh na odstavenie zariadenia z prevádzky, ak zariadenie bezprostredne ohrozuje život a zdravie,
...
K bodu g). Tu vidím opodstatnenie uviesť v závere správy nedostatočnú ochranu pred bleskom a prípadný odkaz na príslušné normy
K bodu h). Neostáva nič iné, len napísať že vyhovuje tomu čo bolo a teda defacto nevyhovuje.
K bodu i). V prípade popisu nedostatkov a návrhu na ich odstránenie v inštalácii nevidím problém (vymeniť istič, vypínač, zásuvku, doplniť kryt...). V prípade uvedeného bleskozvodu ale navrhnem čo? Doplniť zvody, zmenšiť oká, doplniť SPD kde uznám za vhodné? To určite nie, nechám to tak, však si už on riaditeľ nejako poradí. Nie neporadí. Ak dôjde ku škodám, bude hľadať zodpovedného, a on to byť nechce. Potom nebude chcieť  byť v situácii, keď nejaký právnik bude skúmať jeho ustanovenia, návrhy, a odporúčania v správe z právneho hľadiska (namerané hodnoty ho nezaujímať určite nebudú). Aj preto je najlepšia tá správa, ktorú nikdy nikto nečíta.
Prerábať okamžite všetky bleskozvody to určite nie, ale jasne pomenovať čo je zle a ako na to, je jednou zo základných povinností RT.
A tu vidím jediné východisko.
EN 62305-2, Ochrana pred bleskom. Časť 2-Manažérstvo rizika. Je to zatiaľ jediný spôsob na základe ktorého je možné reálne zhodnotiť stav ochrany pred bleskom v súčasnosti a odporučiť investorovi jednotlivé kroky a opatrenia. Výpočet mu totižto môže ukázať, že jeho budova žiaden bleskozvod ani vnútornú ochranu nepotrebuje (záleží od typu budovy a hromady ďalších ukazovateľov a podkladov) a načo potom nejaké odporúčania v závere na nové normy, keď novým normám vyhovuje?. Môže sa revidovať podľa 62 305-3 (alebo zhodiť dole?  ;D).
Je už iná otázka komu sa do toho chce, kto to vie a kto to robiť môže.
Práve preto si myslím, že takáto revízia bez stanovenia rizika je investorovi nanič, a ešte sa v tom tak trochu vezie aj RT.  Budova s ľuďmi bez nových a drahých technológii sa dnes hľadá ťažko.
Predpokladám, že postupne sa výpočet rizika stane bežnou súčasťou revízií, lebo iba tak je možné posúdiť relevantne jej stav a určiť zmysluplný návrh opatrení.  Ak sa napríklad dnešná nová administratívn a budova realizovaná podľa nových noriem a zaradená do LPS IV zmení o 5 rokov na malú súkromnú zdravotnícku kliniku, alebo vedľa vyrastie 25 poschodová banka, zrevidujeme ju podľa pôvodného projektu, alebo podľa toho na čo slúži a akú ochranu vyžaduje? Ale to nech si každý RT zváži sám či si pred výkonom revízie výpočet rizika vyžiada, spracuje, alebo nechá tak.
Trochu mi to pripomína protokol o určení vonkajších vplyvov, akonáhle chýba, každý rozumný RT spozornie a dvakrát si rozmyslí do čoho ide a čo na seba berie.
Nemyslím si, že výpočet rizika je len v kompetencii projektantov. Tí ho potrebujú ako podklad k tomu čo nakreslia, RT ako podklad k tomu čo tvrdí. Máte to uvedené aj v rozsahu použitia v samotných normách. 62 305-3 na projektovanie, inštaláciu, revízie a pod.,  62 305-2 platí na vyhodnotenie rizika a postup na vyhodnotenie takéhoto rizika, o projektovaní ani slovo.  Keď už inak nie, tak v samotnom názve je "Manažérstvo"  a to je iný význam slova ako projektovanie. Alebo budú projektanti aj manažérmi? Je to síce zložitý výpočet, ktorému sa každý podvedome bráni, ale aj 4-41 zo začiatku narobila mnohým guláš v hlave.
Správne prevedená revízia v dnešnej dobe v prvom rade posúdi vonkajšiu ochranu pred bleskom a prevádzkovateľ ovi poskytne potrebné a presné informácie ako ďalej. Batoh zodpovednosti je v tom prípade na prevádzkovateľ ovi, vie čo má robiť a nedokáže, že dostal neúplné informácie a bol zavedený. (Urob si niečo podľa novej normy nebude asi nikto z vás považovať za dostačujúcu informáciu, ak ju dostane napr. od plynára). Takto si už dostatočne uvedomí svoju zodpovednosť a nám sa možno podarí zrekonštruovať nejaký starý bleskozvod, alebo ho jednoducho dostať do súladu s novou normou. V mojom okolí je zatiaľ situácia taká, že sa tomu každý vyhýba a tí dvaja  :D čo to vedia sa sústreďujú na novostavby, tam je biznis.

Osobne si napríklad myslím, že práca RT je ťažšia a zodpovednejšia ako práca projektantov. Rozsah jeho znalostí musí byť minimálne na úrovni projektanta ak nie vyšší. Projektovanie je mravenčia, časovo náročná práca a z vlastne skúsenosti viem, že dosť často aj špecializovaná na určitý okruh. Po RT sa ale vždy chce aby urobili všetko a všade v rozsahu osvedčenia. Zle nakreslená inštalácia ešte nikoho nezabila kým je na papieri. Murphyho zákony v tom majú jasno: Požiar vzniká zásadne na miestach, ktoré sme si nevšimli.

Nepredpokladám, že so mnou budete vo všetkom súhlasiť ani netvrdím, že to čo som tu uviedol je pravda, je to len môj názor na uvedenú problematiku a pohľad na zmysluplnú formu diskusie. Napr. pán Jiří Schwarz mi to vysvetlil veľmi jasne a toto cestou mu . Odkiaľ som už ja na Slovensku mal vedieť ako elegantne ste si vyriešili problematiku spotrebičov. To je taký problém ju preložiť do slovenčiny, keď už sme si od vás preložili všetky :D?

Troma riadkami som to nevedel, sorry.

Máte pravdu, revize, aby měla mít opravdu smysl, by měla být podle aktuálně platné normy, jakákoliv.

Při diskuzi s kolegy v Německu, kdy jsme konzultovali jejich vzory RZ pro ochranu před bleskem, která má 8 stránek ( to co se mi dostává v ČJ, má tak 1,5-3 stránky  (zle) ).

Pracovník provádějící kontrolu, udělá kvalifikovaný odhad hladiny ochrany před bleskem a revizi provede podle platné VDE s tím, že u jednotlivých rozporů provede posouzení s normou platnou v době provedení aplikace.

Závěr tvoří doporučení na , ,upgrade,,  či ponechání ve sporných bodech.
Pouze takováto revize /audit bezpečnosti zařízení/ má pro investora smysl.

V ČR by to bylo možné, jen by nesměla TIČR zkoušet tak, aby bylo co největší množství RT, kteří chodí pravidelně za poplatek uspět ke zkouškám.

Pokud je cca 30 % RZ podvodných, 30 % psáno lidmi co jsou rádi, že  umí nakreslit svůj podpis a poctiví RT by neobsadili všechna místa k sezení v I. třídě Praha - Ostrava, jsou tyto úvahy pro většinu lidí nepředstavitel né.

To je dobrý nápad, bylo by opravdu dobré, kdyby ty výpočty rizika prováděli spíše manažeři - pro projektanty to vhodné není, jsou zvyklí běžně pracovat s reálnými fyzikálními hodnotami a těžko se smiřují s virtuálními vymyšlenými čísly, která nutno narvat do kompjúteru, abychom z nich dostali relevantní přesné výsledky. Tyto výsledky se pak musí srovnávat s jakýmisi hodnotami, které nikdo nestanovil, a s takovým postupem (zejména opakuje-li se častěji),  může mít leckterý matematik psychické problémy.

Taková práce je opravdu tristní ; myslím, že manažeři, zvyklí běžně falšovat účetní závěrky a výroční zprávy, by s tím až takové problémy neměli.

Jsem tedy všemi deseti pro to, aby za výpočty rizika podle 60305-2 byli zodpovědni ne projektanti, nýbrž manažeři (případně nějací jiní dobrovolníci - poradci, bankéři, politici, to je v podstatě jedno).

Co na to říci. Poctiví revizní technici mají těžký život. I podle mého názoru revizní technik musí toho znát více než projektanti, i když apriori revizní technik by měl jen kontrolovat provedení podle bezvadného projektu. Život mě naučil (od roku 2007),  že dnes už do projektů „nevrtám“ - v textu píšu frázi „provedeno přesně dle projektu“ i když někdy skřípu zuby. Dříve jsem při provádění výchozích revizí pracně (a bezplatně !) kontroloval projekt - skutečnost - normy (propočítával jištění, dimenzi vodičů, Zs, provedení ochrany před bleskem a přepětím, apod.) a výsledek byl ten, že jsem „potížista“ a měl výstupy a problémy s projektanty, příslušnými manažery a „takykolegy“. A ve dvou případech jsem takto přišel o zákazníka (a o dobrého),  ale dodnes toho nelituji (3x tam již hořelo),  mám klidné spaní, možná  na rozdíl od „takykolegů“ co mají klapky na očích (pokud si vůbec něco připouštějí). Problém nové 62305 je v tom, že provedení na rodinném domku či rovné střeše se dá poměrně jednoduše ověřit (valící se koule),  ale jakmile máte střechu členitou, tak bez 3D (či drátového modelu) nejste schopen toto ověřit. A vše stojí peníze i ten program (pro posouzení budete potřebovat podklad od projektanta stavby v digitální podobě v určitém formátu). Proto jsem se zařekl, že pokud bude provedena hr. ochrana podle souboru 62305 budu striktně postupovat podle projektu a porovnávat projekt - provedení. Přece nejsem placen za bezplatné školení a dovzdělávání projektantů. Měla by být také nějaká kontrola ze strany SÚIP. Podle mě by stačilo, kdyby kdyby na některé novostavbě nebo nových provozech, po uvedení do provozu, přišel inspektor SÚIP (ale ne všeobecný, kterého „opijou rohlíkem“) elektrikář a prošel si to detailně jako my při pravidelné revizi (tj. dokumentace - výchozí revize - reálná skutečnost - měření). To by se možná divil co je možné v reálu, a třeba „takykolegové“ by konečně začali dělat pořádně (nebo přišli o „papíry“) - normy jsou přece jenom jedny a „housti“ by jsme měli stejně.

Lubomíre  (jednicka)

Naprostý souhlas, problém je jen v tom, že, podle  62305 je "kontrola správnosti TD" součást výchozí revize  (zle) (je to dokonce v jedné z testových otázek zkoušek RT)
Cena za revizi nového hromosvodu je u mě dnes vyšší než za pevnou instalaci.

Potom je namieste otázka, či je nová norma v poriadku ak sa vyžaduje kontrola PD? Časom sa zmení každá, takže asi nie je. Bude len na tlaku zdola, kedy k tomu dôjde.
Pán Záhyna to pomenoval veľmi správne.

Pak je na místě ovšem otázka, k čemu RT?
Stačilo by, pokud by projektant přišel zkontrolovat, zda je vše podle jeho dokumentace,
To budou lidé rádi, že jim ubude papírování a dělání prostředníka mezi projektantem a RT, který má jiný názor.

Bez urážky, to bych chtěl jednou na vlastní oči vidět, jak projektant přijde zkontrolovat, zda je práce provedena podle jeho dokumentace.  >:D
Jen málo projektantů jsem viděl na stavbě a z nich polovina netušila, na co v praxi kouká. Tím netvrdím, že jsem nepotkal i pár machrů, kteří byli schopni bez mrknutí to, co nakreslili, také vlastnoručně realizovat, ale těch bylo strašně málo.

Furt lepší než utrácet za RT, který by pouze porovnal skutečnost s projektem.

Revize hromosvodu a vystavení RZ dle ČSN 34 1390 dnes nemá vůbec žádný smysl.
Při zkouškách na ITI (dnes už TI ČR) jsem byl upozorněn na chybu, že revizi hromosvodu mám dle neplatné normy. Musí být dle platných norem (soubor ČSN EN 62305 a uvést, že zařízení bylo zprovozněno dle ČSN 34 1390). Ještě upozornit, že citlivá elektrická zařízení nemusí být dostatečně chráněná před bleskem a přepětím. Pro vysvětlení jako příklad uvádím, že v době vzniku staré normy bylo potřeba chránit elektronkové přístroje a ty jsou s citlivostí na přepětí někde jinde.

Řekl bych to jinak: Škoda utrácet za projektanta i RT, kteří nevědí co činí. Pokud projektant, nebo RT ví co činí, je činnost obou prospěšná.

RT hlavně zkontroluje co "domrvili" při realizaci díla dělníci. V ideálním případě by kontrola dle dobře zpracovaného projektu musela stačit. Ideálních případů je ovšem čím dál méně a tak by RT měl kontrolovat i projektanta, jen na to nemá ten čas a ty peníze.

Kým?

Za zamyšlení to stojí, revize instalace děláte dle jaké normy, předpokládám že uvádíte 33 2000-6 i pro staré instalačky s nějakou poznámkou, že zařízení je posuzováno vzhledem k platným normám v době uvedení do provozu

Za zamyšlení určitě, nechci to rozporovat, chci si to potvrdit.

To:Jan Alin  Posláno: Dnes v 12:59
Pan Satinský z ITI Ostrava v roce 2009. A to jsem si myslel, že u přezkoušení nemůžu mít špatně RZ z hromosvodu když je dle ČSN 34 1390, dva svody a jeden jímač...  (zle)
Revize se dělají dle platných norem a nevyhovující rozdíly se zdůvodňují odvolávkou na předpisy (nejen normy) platné v době realizace.

Ak začnem akúkoľvek pôvodnú inštaláciu spred r. 2000 posudzovať  podľa 2000-6, už v časti prehliadka v bode l ma pošle do 5-54, tá mi v čl. 543.4.1 vysvetlí PEN. Zrevidujem zopár AYKY 4x16, ak sú, a 2000-6 odkladám. V 99% ma ďalej očakáva AYKY 2x2,5 a 2x4.

Projektantov delím do dvoch skupín (Ing. a Yng.) Tí prví neváhajú pri mene zanechať aj tel. kontakt, projekty druhých používam na zápis do predložených podkladov k revízii.

To ano "pouze" upozornit, nepsat jako závady !
Kdyby se dnes vše revidovalo podle ČSN 62305-X asi polovina (střílím od pasu) by nebyla schopna dalšího provozu...... (norm)
Jenomže podle zkušenností s dnešních odstraňování závad, ještě jako "pouze" upozornění ,to bude jen psaní jako román na pokračování! (dance)
Akceptování bude 0,000 nic!!

Ne polovina, všechno. Už hned ze začátku by chyběl odhad rizika a dál by nebylo podle čeho kontrolovat.  ;)

Periodickú revíziu je nutné vykonať po každom preukázanom zásahu blesku.
Dovolím si predpovedať, že v drvivej väčšine prípadov potom nie len ju... (zle)

No jo, o tom se mluví ale v praxi se to neprovádí, možná někde v telekomunikací ch. Kdo ví kolik revizí by musel mít takový Ještěd? Tam asi budou vědět kolik zásahů dostali, nemůže to někdo zjistit?

Pán Šohajda, máte málo skuseností. Ako to hovoril ten chlapček v reklame" Maminko musím se ještě hodně, hodně učit" Len pred pár dňami som písal, že mi RT doporučil doplniť hromozvod ktorý bol postavený aj revidovaný podla vtedy platnej normy a ja som si hned objednal doporučenú úpravu hromozvodu. Urobil by som si to v minulosti aj sám, ale na strechy už neleziem. Tak toto  berte, len ako dobromyselné škádlení.

Mali by mať počítadlo.

Dnes se dá odhad na PC celkem rychle dodělat.... o:-)

Asi nikomu z vás neušlo, že už 34 1390 v  čl.217 podľa triedy nebezpečenstva a kategórii poznala rozmer oka na mrežovej sústave 5x5m. (kam sa hrabe 62 305-3, aj keď to zo začiatku mala).
Dnes so mal niekoľko telefonátov s projektantmi ohľadom výpočtu rizika.
Väčšinový názor bol ten, že je to prvotný podklad k tomu ako ďalej, niečo ako protokol o určení vonkajších vplyvov, ale to som už spomínal. Jeden názor ma zaujal:
62 305-1,    pred čím chrániš
62 305-2     čo chrániš
62 305-3,4  ako chrániš
Ako RT som si to upravil: chrániš=reviduješ
Na otázku či si môžem sám urobiť výpočet rizika to bolo zhruba 50/50:  nie!/keď to vieš?
A na otázku ako revidovať (asi blbú) to bolo viac menej jednoznačné: ako chceš, ako vieš, tvoj problém ...
Takže mi to postupne vychádza tak, že revízia podľa 34 1390 je sama o sebe rizikom, či s výpočtom, alebo bez, ostane to na každom RT ako šikovne či odvážne vypracuje RZ (požiadavka investora nepustí).
V konečnom dôsledku odpoveď poskytne samotná trefa 100 kA, aj keď pravdepodobnos ť je mizivá.
( to, že podávam Loto, ešte neznamená že vyhrám, ale niekto sa vždy trafí :-\)

To:Marián K  Posláno: Včera v 19:31
, , ...revízia podľa 34 1390 je sama ...'' na Slovensku se nemusí dělat revize dle platných norem? To byste zrušili standardní ukazatel minimálních požadavků na bezpečnost. Vzhledem k harmonizaci norem a legislativy v rámci EU o tom pochybuji.

Jde spíše o to:
Pokud je úkolem revize ověřit bezpečnost zařízení v daný okamžik, je nutné postupovat podle aktuální definice minima a to je aktuálně platná norma a ne norma platná před lety. V tomto okamžiku musí revizní technik vystupovat jako ten, kdo posoudí rozdíly a rozhodne zda je třeba zařízení odstavit či předělat.

Můj názor je, že nemůže platit zpětná retroaktivita. Pokud by se podobně postupovalo např. u aut u STK - tj. auto homologované před 10 a xx lety zcela určitě neodpovídá předpisům a požadavkům platným dnes. Předpisy se vyvíjejí neustále podle technických znalostí a zkušeností. To co platí dnes nemusí platit za 3, 4 ...x let.

Ano, máte pravdu a ten příměr k autům je velmi trefný, ale i tam to není jen tak. Omezování starých modelů jde formou daní, plaket a poplatků a i častějšími kontrolami na STK a emisích. Takže taky nejde automobil používat do nekonečna, než se z něj stane veterán.
PS: Ta retroplatnost, vzpomínáte na mlhovky?

To:Záhyna Lubomír  Posláno: Dnes v 09:25
V čem je ta retroaktivita? Nedávno jsem řešil hromosvod na památkově chráněné budově a ten vznikl jako součást budovy v době první republiky nebo spíš ještě dříve (původní dokumentace nenalezena). Podle vaši logiky se v té době revize nedělali a proto se nedají dělat ani dnes ? Revize se dělají dle platné legislativy, platných norem a to i těch z doby realizace a revizní zpráva je potom doklad o tom v jakém technickém stavu je elektrické zařízení. Revizní zpráva informuje o současném stavu a proto nemůže být retroaktivní.

Dle ČSN 332000-6 čl.62.1.2. Poznámka 1 Stávající instalace mohou být v provedení odpovídajícím návrhu podle předchozích vydání HD 60364 (resp.národních pravidel a předpisů,které platily v době jejich vyprojektování a zřízení..To však nutně neznamená,že jsou nebezpečné.

A nebo muset dělat novou maturitu, když jsou teď ty státní? :D

Norma platná před lety jistě nějaké závazné minimum stanovovala. Ale nejsem si jist, zda aktuálně platný soubor norem 62305 nějaké takové minimum určuje. Spíše se přikláním k názoru, že žádné takové minimum neurčuje - vždyť to má dle normy 62305-2 dělat jakýsi tzv. "Orgán, který to má v kompetenci" a ten v Česku neexistuje.

Z Vašich slov bych měl až dojem, že umíte podle ČSN 34 1390 rizika spočítat. Neprozradíte nám, jak?

To:Miroslav Macek  Posláno: Dnes v 15:40
Není mi jasné, o čem píšete. O těch kdo vytváří ty dokumenty (zákonodárci, normotvůrci..),  nebo o těch kdo je používají (RT, projektanti...). Uveďte prosím články, z kterých vycházíte.

Jak je vidět, tak otázka platnosti norem při revizi je vděčné téma bez konce. Jako člověku, který se tímto nikdy nezbýval se mi to jeví dost nepochopitelné - roky se provádí revize, a teď se ukazuje, že nikdo 100% neví jak, resp. podle čeho se mají dělat. Podle informací, které jsem obdržel včera je momentálně tato otázka na základě mého dotazu řešena na MMR ČR. Pokud z toho něco vzejde, tak budu informovat, ale trochu se bojím, že konkrétní odpovědi se opět nedočkám. No uvidíme...

Nikde není totiž formulováno, jak má zpráva vypadat...Je sice napsáno co má obsahovat a to je vše....jestli tam napíšete v "obsahu" strohou větu nebo napíšete román o elektrice je to jedno !

To je vskutku nový pohled na věc. Nechci rýpat, ale tohle je už přehrávka. Revize se vždy dělala dle předpisů platných v době, kdy bylo zařízení hromosvod nebo instalace uváděny do provozu. Podle vašeho vyjádření by všechny instalace v TN-C musely být odpojeny. Nemám zájem dál o tom dál debatovat, bylo by to zbytečné.

Akoby sa nejak pozabudlo na 62 305-4, a onej to hlavne je.
Ak z budovy vyhádžeme všetky počítače, servery, elektroniku, digitálnu techniku a spotrebiče s procesormi, teda vlastne všetko čo sme do nej navláčili za posledných 10-15 rokov, tak máme ochranu pred bleskom v poriadku aj podľa 34 1390. K tomu hlavné pospájanie, dodržanie vzdialenosti "s" a vonkajšia a vnútorná ochrana podľa 62 305-3 na 90% vybavená.
Dnes vypnete administratívn u budovu hlavným vypínačom na hodinu a Armagedon je na svete. Keď ju vypne blesk, na budove samotnej si nevšimnete dokopy nič.
Len nahádzaním reálnych údajov o vyžadovanej úrovni ochrany vnútorných elektronických systémov s rozdelením na zóny do výpočtu rizika sa dá zodpovedne do záveru RZ uviesť nejaký rozumný návrh opatrení pre investora. Inak budeme revidovať vonkajšiu ochranu do zblbnutia s nič nehovoriacimi odkazmi.

Být RT, tak si netroufnu podepsat, že instalace co pamatuje Edisona když tahal kačera je bezpečná jenom proto, že v té době neexistovaly normy, co by zakazovaly krytí IP00 u spotřebiče pro laickou obsluhu. To bych si pěkně nadělal do gumáků.

V tomto případě by asi měl být závěr ve smyslu, že ochrana před požárem způsobeným bleskem je dostatečná podle tehdy platných předpisů, ale nezohledňuje riziko zničení elektroniky v budově při zásahu bleskem.

Ve staré normě nebylo nutno žádná rizika počítat - tvůrce normy existující rizika vyhodnotil na základě dlouholeté praxe a aniž cokoli počítal, do normy vtělil postupy, jak se ten který případ má řešit. To bylo zcela jasné, jednoznačné a účelné.

Dle současné normy je to řešeno jinak, zde za vás kompjúter sčítá a násobí vymyšlená čísla, která do něj ze zoufalství zadáte a výsledek, který na vás z toho vypadne, pak Vy i ostatní dotčené orgány považují za jakési virtuální "riziko".
Ono je v podstatě jedno, zda si připustíte hodnověrnost takovéhoto použitého postupu či nikoli; Vy stejně nemáte s čím toto výsledné virtuální "riziko" porovnat (jak jsem uvedl výše).

Vstupné údaje do výpočtu zásadne na základe obhliadky a vyplneného dotazníka investorom. Výstupné údaje  (trieda LPS, potreba SPD, protipožiarne opatrenia atď. ) jednoducho porovnať s reálnym stavom, s rozdielom oboznámiť investora.
Ako v šachu, na ťahu je investor  8).

Chápu, že by se vám líbilo přijít na místo budoucí stavby, vytáhnout měřák, ten by naměřil riziko a bylo by. I mně by se to líbilo.
Bohužel nic lepšího než 62305-2 nemáme, a i kvalifikovaný odhad je lepší než nic. Pokud ovšem je to odhad kvalifikovaný, nedělaný s primárním úmyslem vycucat si to z prstu (jak naznačujete).

Oni tie softvéry na výpočet rizika sa spočiatku tvária zložito (ako celá 62 305-2)
Ich podstata je však jednoduchá, napr. rodinný dom:
Nezadám žiadnu ochranu - riziko vysoké
Vložím mu tam LPS IV - výrazný pokles
Strčím do hlavného rozvádzača komb. SPD 1. a 2. stupeň - vybavené
Program vám dá vedieť sám, hotové do hodinky  8).

Pri zložitejších stavbách to chce kombinovať variácie ochrán hlavne z ekonomického pohľadu a jednotlivých zón, nahádzať to tam lopatou kým nepovie dosť, nebude to "pravé orechové".

Pane Macek, někdy mám pocit, že máte fóbii z výpočtů. Není důvod se čehokoliv bát, počítač je pomocník a ne záškodník.

Podívejte se na to třeba z pohledu týmu, který navrhuje auto. Mají požadavek daný normou / zákonem (nehodící se škrtněte),  který definuje výdrž auta při nárazu. Původní metoda byla taková,  že konstruktér to neřešil (doba z našeho pohledu před Franklinem a Divišem),  prostě se mělo za to, že se chování při nárazu nedá moc ovlivnit a posádka má smůlu. Pak někdo vymyslel, jak udělat auto bezpečnější,  ale nebyl na to žádný systém. Konstruktéři prostě věřili, že posunutí nějakýho nosníku nebo jeho zahnutí utlumí náraz a začali sbírat zkušenosti. Sbírali je za provozu a vznikl katalog nějakých řešení (obdoba 34 13900.

Doba ale postoupila a zákazník byl náročnější. Začal požadovat rychlejší a bezpečnější auta s nižší spotřebou. Tak, jako při ochraně před bleskem chce podnikatel nejenom aby nevyhořela dílna, ale ještě aby mu přežil počítač s účetnictvím. Takže v obojím odborníci hledali novější metody... 

Návrh se dá ověřit pokusem. Jenomže postavení auta pro crash test stojí peníze, je na jedno použití a výroba i změna trvá nějakou dobu. Vývoj auta se prodražuje, stoupá tak i jeho prodejní cena, ve které se musí cena těch testů zohlednit a navíc, konkurence může být rychlej na trhu, pokud trefí dřív optimální sestavu.

Druhá možnost je výpočet. Koupí se výkonný počítač za zlomek ceny modelů,  nahustí se do něj vlastnosti materiálů a model karosérie a pak už stačí zadat směr nárazu a rychlost. Na základě fyzikálních rovnic se dá přesně vypočítat absorbovaná energie (E=1/2*m*v^2),  vektor síly,... a dokonce i to, jak moc se natáhne nebo smrští ten který segment materiálu konkrétního dílu. A to vše třeba za dvě hodiny. Neomezeně pokusů jenom za cenu dvouhodinovek - při odchodu z kanceláře stačí spustit simulaci a druhý den je hotových třeba 16 crash testů v různé rychlosti a za různých podmínek. A náklady jsou fakticky jenom na energii sežranou přes noc a na kapacitu disků s výsledkama.Ve finále se udělá pro ověření několik reálných testů,  ale už se ze simulací ví,  na co se při testu zaměřit a jde auta z ověřovací předvýrobní série (programování a seřizování linky),  takže není potřeba extra objednávka. Vývoje se tak podstatně zrychlí a zlevní.

A i pro tu simulaci, kde je všechno dáno fyzikou, je vždycky nějaká nejistota. Jak může konstruktér vědět, že to do něj napere zboku auto pod tím konkrétním úhlem, co použil? Jaká je vlastně pravděpodobnost, že čelně narazím do předmětu těžšího než 2t? Pomůže statistika z nehod, takže zase nějaký nepřesný odhad, nacpaný do přesnýho modelu... Stejně,  jako nepřesná statistika o reálných výbojích, propasírovaná přes přesný Ohmův a Kirchhoffovy zákony... Realita u aut je taková,  že při nárazu nevyskočí přední kapota a neusekne vám hlavu jak u staré škodovky, ale vypadne motor a přední kufr se složí na jeho místo a tím pohltí energii nárazu, určenou výpočtem ze statistiky reálných nehod. Ročně to zachrání zdraví a život hodně lidem. U ochrany před bleskem je tou deformační zónou přepěťovka, navržená podle statistiky reálných průběhů bleskové vlny... Vy v tom snad vidíte rozdíl? Já jednom ten, že nenatahujeme pletivo na izolátory nad modelem stavby a nepřipojujeme to na obrovskou Teslovu cívku...

Navrhování je služba. A u služby jde z pohledu zákazníka o to, aby mu služba přinesla maximum za minimální náklady. V době,  kdy bylo pět počítačů v republice a výpočet by znamenal půlrok zdržení s platem pro 10 operátorů jenom proto, aby se vidělo, jestli použít oko 5x5 nebo 10x10m, byl ekonomický nesmysl. Levnější a rychlejší bylo vyjít ze zkušeností a případně to trochu předimenzovat. V dnešní době,  když má PC k dispozici prakticky každý (už jenom kvůli psaní revizních zpráv a projektů,  stahování norem a kocórů boséch až ke krku, účetnictví a vykecávání v téhle diskusi) a zvládne výpočet doma během pár desítek minut. Tak je situace opačná - proč vlastně za pár stokorun neodhadnout riziko? Projektant má klidnější spaní,  protože se při průšvihu má čím hájit.

Trocha obsiahle, zato trafené presne do čierneho (jednicka).

Oba máme na mysli stejnou věc, používáme však jiné výrazové prostředky.
Vy mluvíte o "kvalifikovaném odhadu" ,  já zase o "vymyšlených hausnumerech".
Bylo by třeba stanovit, co si představujete pod pojmem "kvalifikovaný odhad" a jakou kvalifikaci by podle vás měl mít ten, co si vymýšlí ta hausnumera.

Pro kvalifikovaný odhad čehokoli je třeba mít v příslušném oboru relevantní znalosti a zkušenosti.
Pro vymýšlení hausnumer je třeba pouze znát číslovky.
Už chápete, v čem je ten rozdíl?

Tím patrně chcete říci, že Vy ty znalosti máte a já ne. Já vám to neberu, ale nevím, kde jste je získal.

Mám konkrétní dotaz:
Jaký je například počet možných ohrožených osob v budově ČVUT v Praze ? Jaká je doba v hodinách za rok, po kterou jsou tyto osoby přítomny na nebezpečném místě vně, nebo uvnitř této stavby ? Znáte tato čísla pro všechny vysoké školy, např. i pro VUT Brno TU Ostrava ,  anebo jen bezmyšlenkovit ě dosazujete hodnotu 5x10(-2) z tabulky C.1 v normě 62305-2 ?
Pokud ta čísla znáte, jak jste je zjistil ?

Dříve jsem se na přechodu pro chodce také nemusel tak rozhlížet jako dnes, máme jaks více aut a názor na hodnotu lidského života či hodnoty materiální, či kulturní také doznal změn, tudíž počítáme bleskorizika, pokud to někoho počítat nebaví, může se přeci živit čímkoli jiným.

Myslíte, že bych je měl znát, a někam - ať už uvážlivě, anebo bezmyšlenkovit ě - je dosazovat? Že byste pro mne měl zakázku? Projekt LPS pro komplet všechny vysoké školy v ČR, to nezní špatně.

Hodnoty z prvých dvoch otázok relevantne zodpovie prevádzkovateľ v dotazníku ním podpísanom.
Nejedná sa o hodnotu 5x10(-2) ale 10(-5),  teda 0,00001, tá sa nedosadzuje, je to výsledková hranica.

Když znám materiál, průřez a délku drátu, mohu si spočítat jeho odpor. Pak stačí dosadit proud a dobu proudové špičky, abych znal tepelný účinek, napětí na něm,... U uzemění pomocí Ohmova zákona mohu přímo vupočítat napětí zkušební svorky proti zemi... Stejně tak se proudy z jímače rozdělí do svodů podle Kirhoffa, počítali jsme takový věci v prváku na střední  (norm). .

Jediný problém je, že neznáme proud, který tím povalí. A protože na čím větší proud to všechno dimenzujeme, tím víc to bude investora stát, je potřeba určit, na kolik to všechno dimenzovat. Aby se nestalo, že chata v lese za 300 000 bude muset mít hromosvod za 350 000. To bych asi jako majitel poslal projektanta tam, kde záda ztrácí svoje dobré jméno.

Takže norma určí na základě typu objektu (chata, panelák, muniční sklad,...),  počtu lidí v objektu, požadavků investora a dašího, kolika % blesků by měl odolat. A pak se stačí mrknout na měření blesků a ejhle, požadovaných x% blesků má maximálně ykA, dimenzujeme to teda na tenhle proud a hotovo. 100-x% je prostě riziko, který nese investor. Stoprocentní totiž není nikdy nic. A na základě této metody se dá říct "Tenhle dům pravděpodobně přežije zásah do hromosvodu tak silným bleskem, že silnějších je jenom 100-x% a i tam se riziko podstatně sníží, protože od té hranice ochrana nepřestane ze strachu fungovat."

Máme zde tedy 3 názory - pan Fuk předpokládá, že lze potřebné vstupní parametry zjistit kvalifikovaným odhadem jakéhosi odborníka, Vy se domníváte, že tato čísla zná provozovatel, no a já si myslím, že je nezná prostě nikdo.

Já jsem zde uvedl například číslo Lf = 5x10(-2) (z tabulky C.1 v normě 62305-2),  které dle normy platí pro ... "Průmyslové, obchodní, školy" .
Vy zde píšete, že tam patří číslo 1x10(-5),  které ovšem v této tabulce uvedeno není. Možná existuje na Slovensku nějaká jiná norma, se stejným názvem, ale s jinou tabulkou C.1, nevím ....

Každopádně to Vaše číslo 1x10(-5) má stejnou relevanci, jako to moje 5x10(-2),  obojí může platit pro nějaký konkrétní příklad budovy, o níž my oba nic nevíme (a myslím, že pan Fuk také ne).


Poznámka:
To číslo Lf=5x10(-2) je v tabulce C.1 uvedeno jako "střední typická hodnota",  což vlastně znamená, že v praxi mohou existovat hodnoty stejné, menší, nebo větší.
Ilustroval bych to na příkladu, kdy má majitel firmy měsíční plat 1 milion Kč, zatímco 10 jeho zaměstnanců pobírá mzdu á 10.000,- Kč. V průměru tedy má každý z nich plat 100.000,- Kč a Vy takovéto číslo dosadíte do výpočtu rizika.

Lépe to snad ani nejde vysvětlit.

Já jsem to nepochopil :)

To potom špatně chápete statistiku. Statistika nikdy jeko výsledek nevyprodukuje jedno číslo. Vždycky je potřeba znát souvislosti - směrodatnou odchylku, rozptyl, ...

Skutečný výsledek statistických výpočtů nikdy není "Hodnota bude x",  ale "S pravděpodobnos tí y% bude výsledná hodnota v rozsahu od x1 do x2". Nebo "S pravděpodobnos tí 95% bude bleskový poud menší než..." (95% platí pro 1 sigma)

Tak vidíte. Vy prostě získáte jako výsledek výpočtu riziko, jehož pravděpodobnos t neznáte - nevíte, zda je 95%,  nebo třeba 5%. I tak se dá popsat hausnumero.

Ano. Prevadzkovateľ musí vedieť odpovedať na otázky jemu základné, ktoré nie sú známe projektantovi.  Nemožno ale očakávať odpoveď od prevadzkovateľ a napr. aký je počet úderov blesku na km2 za určité obdobie. Toto musí poskytnúť správca normy, veď si ju projektant zakupil a teda má nárok na aktualné informácie.
Prečo potom tu niekto hovorí o "hausnumerách",  keď na každú otázku sa musí dať získať potrebná hodnota?
 

Vážení nevím, proč jste tak odbočili od tématu.
Revize se dělá dle platných norem a tím je zaručeno, že se zreviduje veškeré elektrické zařízení a to i takové, které tam , ,není''. Proč revidovat zařízení které tam není (nebo je nové) řeší nové normy, protože v nich je totiž počítáno s vývojem zařízení, bezpečnosti... Revize dle ČSN EN 62305 a informace o tom, že vnitřní elektrická a elektronická zařízení a ochrana osob je na úrovni požadavků ČSN 341390 bude mít jiný význam pro majitele, který má doma rádio a valchu a žije sám, a jiný pro toho kdo  má doma  deset lidí a HIFI za milión. RT je osoba znalá s osvědčením a praxí, a musí být schopen posoudit stav zařízení. Jak si majitel s tou informací z RZ naloží je jeho věc. Dle všeobecných požadavků zákoníku práce (pro zaměstnanecký poměr) a občanského zákoníku (pro všechny občany - majitelé) musí zajistit bezpečnost svých zařízení.

Tak to není, ale chtel bych se zeptat na důležitější věc: máte nějaký nápad jako to dělat jinak a lépe?


Platných kdy?  :)

Platných kdy?  :)

[/quote]
Dle ČSN 332000-6 čl.62.1.2. Poznámka 1 Stávající instalace mohou být v provedení odpovídajícím návrhu podle předchozích vydání HD 60364 (resp.národních pravidel a předpisů,které platily v době jejich vyprojektování a zřízení..To však nutně neznamená,že jsou nebezpečné.

To:Juraj Rojko  Posláno: Dnes v 11:18
Všechny právní a normativní předpisy platné v době revize. Nesoulad se potom zdůvodňuje odvolávkou na dokumenty, dle kterých bylo zařízení zprovozněno.
Např. v ČSN 33 1500 bod 5 je uvedeno: , ,Postup provádění revize při respektování platných norem a předpisů...'' Pro revizního technika jsou tedy příslušné normy závazné, a že to někdo nedodržuje je věc druhá.
 

A platnost revize bude v případě pochybností posuzovat kdo? Nejspíš TIČR. Tak si tam schválně zavolejte, možná budete dost překvapený...

Naopak, tohle je často lepší, než jedno konkrétní přesný číslo. Všechno na světě má totiž nějakou toleranci a takhle se dá krásně odhadnout třeba zmetkovost ve výrobě (pravděpodobnos t, kdy se vlivem tolerancí součástek dostane požadovaný parametr mimo tolerance),  optimalizovat náklady, stanovit například rozsahy regulace, odhadnout čas a náklady na vývoj produktu,...

Pro konstruktéra je to denní chleba, ale často je to mimo chápání řady borců v montérkách...

to:Juraj Rojko  Posláno: Dnes v 12:09
Asi jste tam volal, tak tu napište na základě čeho (konkrétní číslo zákona, paragraf, normy...),  že nemusím provádět revize dle platných norem, zákonů, vyhlášek, nařízení vlády, návodů k použití...   (norm)
Snažím se dělat dle výše uvedených a platných předpisů a rád se poučím, že to tak dělat nemusím.

Volal, resp. abych byl úplně přesný, tak tam volala manželka a bylo jí řečeno, že se provádí podle podle projektu k stavebnímu povolení. Projděte si diskusi zpětně a zjistíte, že odpověď na vaši otázku se už nějaký čas snažím zjistit a to buď ve vašem znění, nebo ve znění opačném, t.j. "...že nemusím provádět...". Zatím je to tvrzení proti tvrzení, nepodložené ničím konkrétním. váš postup se mi zdá logický, správný a plně s ním souhlasím, ale funguje to, pouze pokud je v zájmu všech. Jakmile dojde ke sporu, tak se najednou věc komlikuje. Upozorňuji, že se mi jedná pouze o výchozí revizi. U periodických revizí do toho samozřejmě vstupují další okolnosti.

Uvedu příklad: zákon 262/2006 v platném znění uvádí v §101, že zařízení musí být bezpečné a § 349 uvádí způsoby provedení, tedy dle prováděcích vyhlášek,... a norem s tím, že se jedná o minimální standard zajištění bezpečnosti. Pokud toto nechci splnit, tak musím provést jiné opatření na úrovni výše uvedených právních požadavků jinak se jedná o porušení zákona. Požadavek na bezpečnost vyplývá z mnoha zákonů... Pokud někdo tvrdí, že revize se nemusí provádět, tak má pravdu, ale musí doložit, jakým jiným vhodným způsobem dosahuje zákonného požadavku na standard bezpečnosti. Tady zatím ten jiný způsob nikdo neuvedl, a protože jsem taky několikrát řešil nestandardní provedení, tak mohu říct, že pokud musím dokladovat bezpečnost jiným způsobem, tak je to náročnější než dodržet normová ustanovení. Předělání dle norem bylo vždy nejlevnější a nejlepší řešení.

Norma ja tá istá, jednoducho iná jazyková verzia európskej normy EN 62305-2: 2006 vrátane EN 62305-2: 2006/Cor. Nov. 2006.
Uviedol ste Lf, áno správne, ale iba ako zložka typu straty, jeden z desiatok ďalších vstupných faktorov výpočtu, navyše v informatívnej prílohe. Informatívna časť normy (A,B,C až J),  je niečo ako vysvetlivky základných ustanovení. Ak už skočíme niekde do polovice normy, potom je poučnejšie sa venovať prílohe ZA, tá je normatívna,  ale rozdiel by som tu vysvetľovať nemal.
Číslo 10(-5) je pevná, základná prípustná hodnota rizika R(T),  ak uvažujeme so stratou ľudského života.
Na začiatku je potrebné mať jasno v hodnotách R a R(T) a z akých zložiek sa skladajú, bez toho sa jednoducho ďalej pohnúť nedá.
10(-5) je prípustná hodnota rizika  aj z ekonomického pohľadu, 10(-20) je dům vo Faradayovej klietke.
Je mi jasné že len čítať túto normu je určitým spôsobom masochizmus, jej úplné pochopenia môže niekomu rovno  pripomínať  "boží trest"  o:-).

Nárast búrok za posledných viac ako sto rokov si môžte pozrieť aj tu:
http://www.kniska.eu/kniska/100let/izokeraunicke-mapy-bourkove-cinnosti

Výchozí revize musí být provedena podle platných norem. To v praxi znamená, že pokud má někdo projekt z roku 2002 a realizoval stavbu až letos, měl by nechat projekt přepracovat. Jinak se může dočkat nemilého překvapení během revize. To včetně hromosvodů.

Pokud půjdu na revizi pravidelnou, musím přihlédnout k normám platným v době kdy byla instalace uvedena do provozu.
I starší instalace může být bezpečná. Sice díky původním postupům i materiálům o něco méně, ale dál je posouzení na RT. Pokud RT shledá problém, musí to řešit, minimálně závadou v revizní zprávě. Vždyť se normy mění právě proto, že je vyžadována stále větší bezpečnost.
(ostatně p. Ratiborský sem vložil i číslo a článek z normy)

Stejné je to s hromosvody. Ochrany udělané podle ČSN 34 1390, se nechají provozovat, ale s tím, že úroveň ochrany je na mnohem nižší úrovni, než podle ČSN 62 305. Pokud se nezměnilo využití budovy a stávající úrověň ochrany je dostačující, nevidím jediný důvod k tomu, muset nechat celý hromosvod předělat. Maximálně upozorním majitele na to, že i přes namontovanou ochranu, nemá budovu a svůj majetek dostatěčně chráněněn. Další krok je pak na něm.
Jestli se ale změní využívání objektu, měla by být posouzena spolu s tím i nová rizika a je vlastně jasné, že hromosvod čeká zcela zásadní rekonstrukce, už podle dnes platných norem.

Musím se přidat k těm, kteří nesouhlasí s tím, že hromosvod podle ČSN 43 1390 by se měl okamžitě předělávat dle současných norem. Něco jiného je ovšem to, že mnoho původních hromosvodů nesplňuje ani  požadavky z původní normy na hromosvody. Ale to je zase další kapitola.

Třeba jen namátkou vemu zemní odpor-stará do 15 ohm........... nová do 10  ohm ?
Když bude naměřeno po odečtení všech chyb třeba 11 ohmů ?Bude soustava dobrá nebo ne?
Podle doby montáže bude, podle stávající ne!  Nemyslím si že bude majitel "kopat" třeba silnici ,protože jinde to nepůjde!
To bude jen dlouhé dohadování ? ;)

revize nového zařízení podle aktuálně platné normy / revize starého zařízení  podle norem platných v době instalace + doporučit úpravu podle nových standartů .. ale už vidím jak se k tomu staví majitel .. a proc bych to měl měnit když je to v pořadku  :D

Už som to tu asi písal, že je to úplne vecou majiteľa objektu, ako si vezme ku srdcu alebo ku cti doporučenie RT. Mne RT doporučil doplnenie o jeden svod a jednu tyč a objednal som si to, aj ked sústava vyhovuje, podla pôvodnej normy a nejedná sa o uzemnenie ale doplnenie solárnych kolektorov, doplnenie hromozvodovej sústavy mala zabezpečiť oná odborná firma, ktorá montovala kolektory. Načo ďaľšie reči.

Podľa 34 1390 sa vyrieši vždy iba vonkajšia ochrana, tak isto ako podľa 62 305-3. Pochybujem že investora bude viac trápiť opálený odkvap, či pripečený zvod v omietke ako strata dát a tie sú dnes na 99% v každej stavbe (v garáži nemusí byť nič, stačí mobil v nabíjačke).
http://www.techpark.sk/technika-9102011/prepatove-ochrany-povinna-vybava.html
http://chcem.info/pocitace/pocitace-a-burka.php

Zaujímavé je aj porovnanie hodnoty odporu uzemnenia, (František Šohajda)
Stará chcela v čl. 106 15Ω na jeden zvod (4 zvody, každý po 15Ω=3,75Ω)
Nová chce v čl. 5.4.1. (ak je to možné nižší než 10Ω),  o zmienke že na jeden zvod ani slovo, len kritéria uzemňovacej sústavy.
(4 zvody, každý po 20Ω=5Ω. 10 zvodov, každý po 50Ω=5Ω).
Čistá teória, keď je rozdelenie bleskového prúdu optimálne, tab. C1. Môže byť ??

Tak jako žíznivý chlap chce pít pivo z pořádnýho džbánu a ne brčkem, chce i blesk do zeměkoule vstupovat přes určitou plochu, jestli v tom tupláku bude 1l či 0,9l je druhořadé.

Já bych ty Ohmy viděl v trochu jiném "úhlu pohledu"
Hodnota uzemnění nám tak trochu prezentuje schopnost odvedení proudu a jeho rozptýlení do země.
Kdybychom to brali přísně podle Ohmova zákona, 50kA x 10 Ohmů je "půlmega" Voltů. Ale bude se uzemnění chovat jako 10 Ohmový odpor i při špičce 50kA?

Skutečností je fakt,že bleskový proud se nikdy dle norem-natož takového souboru jak je vydán ten poslední- neřídil, neřídí a řídit nebude a pouze někteří vykutálenci využili možnosti a hlásají opak ať záměrně nebo z neznalosti,ale to je jejich problém a je jen dobré, když někdo proti těmto domněnkám vysloví odlišný nebo opačný názor .

Souhlasím s Vámi.
Proto výpočty účinků blesku pomocí ohmova zákona jsou hodnoty, které nemusí vůbec odpovídat skutečnosti.
 

Dokážete toto sdělení podpořit nějakou neimaginární zprávou či průzkumem, samozřejmě vydaným alespoň nějakým bulvárem či napsaným křídou na zeď?
PS: Autoři reformy zdravotnictví by si měli tuto diskuzi přečíst, aby si plně uvědomili, kam až může vést nevhodná či žádná medikace!

Honzo pozor! Ty prášky občas potřebují obě strany.  (dance)

Som rád, že sa diskusia uberá týmto smerom, možno je to prvý krok k možným zmenám v súbore 62 305, nakoniec aj 620305-2 vo svojom rozsahu platnosti čl. 1 uvádza, že vyhodnotenie rizika na stavbu a inžiniersku sieť platí pri zásahu blesku do zeme,  nie do stavby (vylož si ako chceš ??). Norma fakt nie je písmo sväté ;).

Nechci polemizovat o čemkoliv, co je v ČSN EN 62305, protože její autoři měli podstatně větší zdroje informací, než k čemu se dostanu já.
Ale když tu máme aktiváky, pořád čekám, že se najde někdo, kdo vymyslí nějaký speciální nátěr "proti blesku"
To není fór - představte si, že by někdo začal prezentovat jednu barvu, která omezuje tvorbu vstřícného výboje a druhou, která naopak tvorbu vstřícného výboje podporuje.
A podle toho, co kterou barvou natřu, vyberu si, kam nechci, aby mě blesk uhodil, a naopak kde mi jeho zásah nevadí...
Stačí to někdo "namíchat a vyrobit do Ampéru"? Nebo až za rok?
A  když se to podpoří nějakými "hezky působícími záběry" z nějakých zkoušek ve vn laboratoři, jistě si to najde svoje obdivovatele, kteří do toho půjdou...

Skutečně v čl. 1 je uvedeno :tato část IEC 62305 platí pro ocenění rizika u staveb a inženýrských sítí způsobenými údery blesku do země .

Dá se tomu rozumnět i tak,že pro údery blesku do budpvy neplatí ?

A pokud neplatí co tedy platí pro údery blesku do budovy ?
Nebo je to další z mnoha perel  obsahu normy.
Další zajímavostí je skutečnost   část 5 Inženýrské sítě bude vydána dle poznámky 1)  strany 3 .
To, že tato norma není písmo svaté je správně uvedeno,ale mnohými je chápána jako neměnné dogma a to je špatně.

Ochrana před bleskem má v zásadě dva okruhy zákazníků. Jedni si přejí být chráněni a druhým stačí nic neříkající papír s tvrzením, že chráněni jsou, nebo pouze ústní tvrzení, že chráněni být nemusí.
Je fakt, že v té první skupině se o fyzikálních zákonech nediskutuje, v té druhé skupině se diskutuje i o diskuzi.

By mě zajímalo, kam jinam má ten chudák blesk udeřit než do země, přičemž ona stavba je samozřejmě jaksi jen vyvýšený bod ornice (země).

A mohl bych se bez jakékoli jízlivosti zeptat, jak a na základě jaké legislativy nakládáte s bleskem Vy?

 :D Ještě může bušit do sousedního mraku, aby to tu nevyznělo jako diskriminace blesků.:D

Na druhou stranu je fakt, že pokud ten text vezme do ruky právník, nebo úředník, tak se může stát cokoli, přitom stačilo vynechat "do země". 

Myslím, že je tam uvedeno země s malým "z",  tak není co řešit. :)

No já nevím, naposled když jsem byl na úřadě, tak mě připadlo že je nejlépe když úředník nemá k dispozici text žádný. Tipněte si kolik je třeba hasicích přístrojů v kůlně  ;D.

Mnoho občanů si neuvědomuje, že jakoukoli návštěvou jakéhokoli úřadu úředníka strašně nas...e, protože mu přidělává práci, pak se skutečně nikdo nemůže divit jejim obstrukcím, je skutečně na čase si uvědomit, že úřad tu není pro lidi, ale proto aby byl.

Porovnáme-li originální anglický text v IEC s českým překladem v normě ČSN, pak to vypadá takto:

Anglicky: ... "This part of IEC 62305 is applicable to risk assessment for a structure due to lightning flashes to earth."
Česky:    ... "Tato část IEC 62305 platí pro ocenění rizika u staveb a inženýrských sítí způsobeného údery blesku do země."

Kdyby to slovo ... "earth" přeložili jako zeměkoule, tak bych to chápal, ale u té země to nedává příliš smysl.

Kdepak, paní byla zjevně šťastná že může někoho buzerovat, nudila se tam. Možná by to šlo i léčit, ale na to nejsem ten správný odborník.  o:-)

Zůstaňme tedy u té "země" s malým "z",  tato se skádá jednak z podmnožiny tvořené "povlakem" Zeměkoule a jednak na této a zdůrazňuji i v této   postavenými stavb.,  či inžersít.

Ono to má zjevně znamenat že je to ochrana před výboji vznikajícími mezi zemí a mrakem, nikoli mezi mraky navzájem. Nevím jak by to vyznělo v angličtině, ale u nás by to smysl a jednoznačnost získalo právě vypuštěním toho "do země".

Aj odborne sa hovorí o blesku mrak - mrak a blesku mrak - zem. Do konečného ciela - zeme sa može blesk dostať rôznymi cestami - komín budovy, anténa, rozvod nn a tiež o čo sa snažíme cez zvody bleskozvodu.
Nevidím dôvod pozastavovať sa nad výrazom "zem",  ktorý je z odborného a aj právného hladiska v poriadku.

Normální člověk se nad tím nepozastaví a "zem" je pro něj prostě potenciál, nehledě na to, jestli je v místě úderu blesku louka, komín, nebo člověk s deštníkem močící cestou z restaurace na kmen stromu, ale mluvíme tu o úředníkovi a právníkovi. Tito dva tvorové dokáží jakýkoliv pojem vysvětlit jakkoli, pokud se to hodí jejich egu nebo kapse a většinou tím normálnímu člověku způsobí nevratné škody. Je zbytečné jim dávat do ruky cokoli navíc co nemusí mít. ;)

Je-li tomu tak, pak opravdu nevím, proč bych se namáhal s počítáním nějakého rizika úderu blesku do země podle 62305-2.
Mně opravdu nezajímá riziko úderu do země (stejně jako do moře, do rybníka, ...,  atd.). Přece nedělám hromosvod pro zahradu, potok, nebo pro pole - tak daleko ještě nejsme a doufám, že ani nebudeme.

Psal jsem to již o kousek výš, zem je tu jako potenciál, nikoli jako hmota. Kdyby tohle bylo to jediné co lidi v oboru trápí tak by to bylo fajn.  :(

Člověk tu pár dní není, a to pak zírá, co se tu o sobě dozví.
Zase, jak je Vaším dobrým zvykem, mi podsouváte něco, co jsem nenapsal.
Co se týče vstupních parametrů, napsal jsem, že kvalifikovaný odhad je lepší než nic (a též je lepší než hausnumero, které si Vy vycucáte z palce).
A když o konkrétní budově něco nevím, a potřebuji to vědět, tak si to zjistím a neplácám tu nesmysly. Jeden z informačních zdrojů je právě ten provozovatel.

Túto tému v postate považujem za vyčerpanú, môj názor, že bez výpočtu rizika to bude v dnešnej dobe vždy polovičná práca sa nemení. Len realita v budúcnosti a postoje poisťovní na tom možno niečo zmenia.
Vyzerá to tak, že počítať bude každý, ako som uviedol v
http://diskuse.elektrika.cz/index.php/topic,22094.15.html

Já jsem zde např. uvedl konkrétní příklad parametru Lf z tabulky C.1, který - např. u větších veřejných budov - nemůže nikdo znát aniž by provedl nákladný, několik let probíhající výzkum a monitoring pohybu osob.

Poznámka:
Tento výzkum by samozřejmě musel zahrnovat definici a viditelné vyznačení "nebezpečných míst" uvnitř i vně budovy, a následný 24hodinový, celoroční monitoring pohybu osob v těchto "nebezpečných místech". Již to, že definice takového "nebezpečného místa" v normě 62305-2 neexistuje, hovoří samo za sebe.

Myslím, že je nereálné předpokládat, že nějaký provozovatel (či dle p.Fuka jakýsi "kvalifikovaný odborník") má o výsledcích takovýchto bizarních výzkumů jakékoli informace - vždyť je sám nikdy neprováděl a provádět nebude.

Jediné, o co se lze opřít, je tabulka C.1 s "typickými středními hodnotami". Takže "kvalifikovaný odhad" dle p.Fuka bude patrně sestávat z toho, že si "odborník" nalistuje Tabulku C.1 a najde v ní nějaké odpovídající číslo, které dosadí do výpočtu.
 
Ale nalejme si čistého vína - dosadíme-li do výpočtu "typickou střední hodnotu" z Tabulky C.1 (namísto neznámé řádné hodnoty) ,  pak zatížíme výpočet zcela neznámou chybou, a o této chybě nevíme zhola nic - může být třeba 5% nebo 5000% ,  kdo ví. Takže jen velký optimista by mohl výsledek považovat za něco jiného, než pouhé hausnumero.

Ale na tejto polovičnej práci sme doteraz fungovali všetci. A doposiaľ nebola polovičná. Takou sa stala len po prijatí súboru 62305.
A v blízkej budúcnosti sa stane aj táto, už "úplná" práca len chabým zlomkom z tej novej, tiež akože "úplnej".
Môj názor: Nepchajte výpočty rizík tam, kde sa s nimi nikdy neuvažovalo. Tak, ako nepchám katalyzátor do starého mopedu.

Výpočet rizika tady není proto, aby nám dělal problémy, lae abychom mohli efektivněji řešit ochranu před bleskem.
Ta se od dob 34 1390, kdy bylo cílem chránit střechu před zapálením, dostala k 62 305, která chrání nejen objekt, ale i zařízení uvnitř objektu a osoby v objektu.
S novým pojetím, je daleko větší riziko zavlečení bleskového proudu do objektu po ing. sítích, než přímý úder.
A při správném pochopení výpočtu, lze i starý hromosvod revidovat podle nového souboru norem.
Je třeba doplnit SPD, ale pokud je objekt v III.,  nebo IV. třídě, poměrně snadno vyhoví i novým předpisům.
Proto si myslím, že revize by měla být samozřejmě podle původní normy, ale součástí by mělo být i doporučení úprav, pro zvýšení bezpečnosti přechodem na novou normu.

Nechtěl jste napsat:místo
S novým pojetím,  
Spojením PEN s uzemněním hromosvodu vzniká daleko větší riziko zavlečení bleskového proudu do objektu po ing. sítích, než přímý úder ?[

 (dance)
To Macek, abych nějaké roziko vůbec spočetl, mám dvě možnosti, jak získat podklady:
1. bud se podívám z okna a počet továrních komínů vynásobím počtem piv za uplynulý měsíc a celé to posléze podělím počtem milenek

2. nebo se mrknu do připravené tabulky, použiji cifru připravenou odborníky, spočtu riziko a jdu si užívat


Já používám způsob č.2.

To Ratiborský, vlastně vám gratuluji a posílám bod, jste první, u koho mě došel dech (dance)

Nějak nechápu, jaký má vliv na přepětí spojení hromosvodu a PEN na HOP. Když se podívám z okna na přípojku nn vrchním vedením, uvědomím si, že rozvod po vsi je cca 1,5km, konzole mají tak 0,8m šíře, a vyčnívá to nad krajinu, tak mě vychází, že z venčí po PEN mi toho příjde daleko víc, než z vlastní střechy.
Proto si PEN na přívodu spojím s vlastním zemničem, abych to, co přijde z venčí, aspoň trochu omezil!!
to Ratiborský   (wall)

PS: někteří z nás, tam mají ještě SPD

To je dvousečná zbraň. Co když děti úředníka budou zrovna ve fyzice probírat blesky, on si je přezkouší podle knížky a druhý den vrátí PD s tím, že se neřeší blesk typu mrak-mrak?  (zle)

Nebudou, učitelé učí o blesku jen to, že se děti nemají schovávat za bouřky pod stromy  ;D.

Tak je to správně.

... a toto je tá druhá polovica  ;).
Len doplním: "doporučení konkrétnych úprav na základe PD".

Vlastní přizemnění může pomoci. Spojení uzemnění hromosvodu s PEN je o něčem jiném.
Při přímém úderu blesku do hromosvodu vám  vaše SPD nebudou nejspíš vůbec platné.
 

ČEZ Distribuce, E.ON CZ, E.ON distribuce, PREdistribuce, ZSE

Umístění omezovačů přepětí v síti nn dle PNE 330000-7

7.1. VENKOVNÍ VEDENÍ

U venkovních vedení bez ohledu na provedení izolovanými nebo holými vodiči se
omezovače přepětí umístí:
Na transformovně (ve vývodech nn nebo v rozvaděči nn) nebo na prvním podpěrném bodě vedení.
Ve venkovních  vedeních po 500 m  za podmínky, že žádný podpěrný bod sítě nesmí být vzdálen od omezovačů přepětí více než 250 m. 
Na přechodech z venkovních vedení do zemního kabelového vedení (netýká se přípojek kratších než 250 m). 
Doporučuje se omezovače přepětí dále umisťovat na místech s častým výskytem úderů blesku

7.2 KABELOVÉ ZEMNÍ VEDENÍ

V kabelových sítích do 1 kV se ochrana před spínacím přepětím a před atmosférickým  přepětím  běžně neprovádí. Ochrana se provede pouze ve zdůvodněných případech.

Ochrana proti přepětí
Jak se můžeme proti přepětí chránit? Základní ochranou je
pospojování všech vodivých částí v objektu. Spojením zamezíme
vzniku nebezpečného napětí mezi těmito částmi. Není však možné
galvanicky spojit jednotlivé vodiče v kabelech pevné instalace.
K tomuto slouží právě přepěťové ochrany
Největší škody na majetku však může napáchat přepětí
indukované při přímém úderu do stavby (S1) nebo blízkých
objektů, které jsou s vlastním objektem galvanicky spojeny (např.
kabelem). Hodnoty bleskového proudu mohou v určitých aplikacích
dosahovat až 25 kA ve vlně 10/350 µs na jeden vodič přívodního
vedení.
Úder do stavby
V tomto případě je přepětí indukováno na vodičích díky
jejich impedanci a protékajícímu bleskovému proudu. Proč
v tomto případě dosahuje bleskový proud tak vysokých hodnot?
Je to díky galvanickému spojení jímací soustavy a vlastní
elektroinstala ce. Část bleskového proudu se „prožene“ nechráněnou
částí elektroinstala ce a může napáchat rozsáhlé škody. Aplikačně
řadíme do skupiny – Velké ohrožení instalace.
A proto musíme takto nechráněnou elektroinstala ci chránit právě přepěťovými ochranami.

Předpis je to hezký, ale realita jiná.
Navíc ta jiskřiště mě elektroniku moc neochrání
Další věc je, že energetika řeší 500 resp 250 m vedení, ale už nepočítá s jednotlivými připojkami.
Tím mi reálná délka vedení pěkně naroste.
Při přímém úderu blesku, mi pomůže zachránit elektroniku jen důkladná modlitba, ale omezím energii v instalaci pod úroveň umožňující přeskoky na cizí vodivé části

Blesk se prostě chce dostat z mraku do země (je jedno jakým směrem, důležité je vyrovnání potenciálu)
Když mu umožním se do země dostat, tak to využije.
Vzhledem k velikosti bleskových proudů, dochází k značným úbytkům napětí i na zemničích, natož na tenkých vodičích instalace, nebo na cestách plšných spojů.
Z toho mi logicky plyne, že úder u souseda se prostě po instalaci natáhne i ke mně. A když ho svedu do země, napáchá mi tím míň škody v domě, než když si bude hledat cestu pokoutně.

Haug

Kolego Ratiborský, je to stále dokola :)
http://diskuse.elektrika.cz/index.php/topic,22042.15.html

a právě Spojením PEN s uzemněním hromosvodu vzniká daleko větší riziko zavlečení bleskového proudu do objektu .....

Proč umožnit bleskovému proudu vniknutí do elektroinstala ce,když jde  svést bleskový proud zemničem jen pro bleskosvod ?
To kolega Hudec

Ono je to vše pořád dokola?
Opakování je matka moudrosti.

 

[To kolega Hudec

Ono je to vše pořád dokola?
Opakování je matka moudrosti.

 


[/quote]
S tou matkou máte samozřejmě pravdu, ale coby odpověď mě nenapadá nic moudřejšího než citace jednoho velikána:
Baterku lze vyndat a než ji přenesete tak si i zaposilujete :-) I když plaváním a hlavně pod vodou se posiluje lépe a příjemněji.

U stálýho diskutéra na tomhle fóru bych čekal, že zná rozdíly mezi napětím a proudem.  (norm)

Proud teče hromosvodem. Pokud bude mít "slepou větev" třeba na radiátor, vyrovná se potenciál - napětí. Ale nepoteče tam žádný proud. To je jako když na fázi kabelu, kterým valí 200A, připojíte kus CY50 s volným koncem. Když na něj pověsíte klešťák, poud nenaměříte. Ale napětí voltmetrem proti zemi se zjistit dá...

Pán Petr M. Skúste sa toho volného konca kábla chytiť a nebudete sa už musieť nikdy, nikoho, na nič pýtať. Otázka znela: Má dnes nejaký zmysel revízia bleskozvodu... ? Asi by ste si po 9 stranách diskúzie zaslúžili čokoládu, ale chlapom sa čokolády obvykle nedávajú. Už toto asi nemá zmysel.

To Ratiborský, konkrétní případ

RD 10x10m, sedlová střecha s hřebenáči ve výšce 14m, tuto výšku ještě přesahuje komín o 1m a anténní tyč o 2m.

Objekt třídy III.

Kolem pozemek široký, ze tří stran 4m, z čtvrté strany zahrada dlouhá 25m.

Vstup inž. sítí zepředu budovy v jednom místě cca. v jejím prostředku, cca 1,3m hluboko.
(obsahuje kovový vodovod, kovový plynovod, a nn.přípoj CYKY 4x10 z el.pilířku, vzdáleného od místa prostupu 5m.

Budova je postavená zděnou technologií na žel bet desce, která tvoří zemnič a s níž jsou inž. sítě a PEN spojeny.


Vy tvrdíte, že při vzdálenosti uzemnění více jak 5m není třeba spojovat uzemnění hromosvodu a PEN, já na základě svých zkušeností hovořím v tomto případě spíše o 20m, pojdme udělat kompromis, shodněme se na 12m.


Pokud pominu bizardní konstrukce na objektem k zachycení bleskového proudu, jejichž držák/stožár bude umístěn v zahradě ve vzdálenosti 12m od objektu, můžete prosím rámcově navrhnout dostupné technické řešení, které spočívá v instalaci Fr. hromosvodu, přičemž jeho uzemnění nebude nikde blíže než oněch 12m k objektu a jeho inž. sítím?

Při citaci je obecně vhodné uvádět zdroj, např.:
OEZ, Přepěťové ochrany, aplikační pžíručka, 2010

Osobně jsem přesvědčen,že dnes jsou reálnější tyto situace:
RD 10x10m, sedlová střecha komín 0,6 m nad hřebenem, některé mají anténu nebo anténa žádná- satelit asi 2m nad zemí na venkovní zdi . Vstup inž. síťí  zepředu do budovy – voda plast, plyn plast, kabelová přípojka 10 m CYKY 4x10mm2 z elektroměrovéh o rozvaděče v pilíři na hranici pozemku. Přívod z  PRIS kabelového venkovního  rozvodu asi 10m  ve kterém je PEN spojen s páskovým zemničem FeZn . Hromosvod je hřebenové vedení s jedním jímačem u komína a dvěma samostatně uzemněnými  svody.
Telefonní přípojka není

Za tohoto stavu není důvod se zabývat spojením PEN vodiče el.instalace  RD s nějakým uzemněním,máme PEN spojen s uzemněním vně domu u kabelové přípojky .

Navíc voda uvnitř domu je z PE a co je nutné pak spojit jsou neživé části v koupelně pokud tam nějaké vůbec jsou při existenci plastových avan a keramických  předmětů .
Jímací soustava je ukončena svody ve zkušebních svorkách, kde jsou napojeny zemní svody k tyčovým zemničům 2x ZT2 vzdálenými od sebe 4 m

Děkuji diskutujícím za příspěvky. Většina názorů se dá požít za určitých okolností. Ovšem co musím ocenit je fakt, že takhle sprasit diskusi se jen tak nepodaří každému. Již dříve jsem psal dle čeho a s jakou platností se dělají revize. Platné normy skoro vždy počítají s tím, že se budou používat i pro staré zařízení a je tam odkaz jak si počínat u nich.

Určitě bude lepší než se patlat s propojením ZT a zemnění objektu koupit raději hasící přístroje.
Od věci by také nebylo koupit už občerstvení pro hasiče, aby jim po zásahu bleskem šla práce lépe od ruky.

Uvědomujete si Vy CHYTRÁKU, co se stane pokud dojde k zásahu bleskem výše popsaného objektu?

Pokud bude jímací soustava, alespoň v nějaké izolační vzdálenosti od věcí, majících spojení na PEN či zemnič objektu, nebude se prvních několik mikrosekund po zásahu bleskem dít nic a pak to začne.
Nejdříve se bleskový proud rozdělí podle délek vodičů, jejich přechodového odporu na svorkách a odporu jednotlivých ZT tak, že poteče téměř vše cestou nejmenšího odporu. Jakmile nateče část energie do toho sice v tom okamžiku lepšího, avšak tak jako tak mizerného zemniče, začne strmě stoupat napětí na této cestě. Jakmile překročí izolační pevnost vzduchu, střešní krytiny, stěny, země, dojde k přeskoku na tu krásnou zem na PEN v nejslabším místě, to bude také místem, kde dojde k zapálení objektu, pokud tam bude v tomto okamžiku majitel, nejspíš ho to k smrti vyleká. Podle hořlavosti objektu, pokud by přežil, bude mít tak 2-5 min na to, aby se vyplazil ven.

A máme tu opět velké strašení-velký kabaretiér je opět na scéně .Bude zase veselo.

Vážený pane Hájku.
Dle vašeho výjádření  jsou téměř všechny bleskosvody podle staré normy velice nebezpečné.Můž ete mi vysvětli v jakém nebezpečí se nachází můj domek
Konkrétní případ :

RD 10x10m, sedlová střecha komín 0,6 m nad hřebenem, anténa žádná- satelit asi 2m nad zemí na venkovní zdi . Vstup inž. síťí  zepředu do budovy – voda plast. Přívod z PRIS (uzemnění PEN) venkovního kabelového rozvodu asi 15 m kabelem CYKY 4x16mm2  do rozvaděče měření v pilíři oplocení . Odvod asi 10m kabelem CYKY  4x10mm2  do rozvaděče jištění uvnitř domu. Hromosvod je hřebenové vedení s jedním jímačem u komína a dvěma samostatně uzemněnými  svody.

Chtěl bych znát váš názor jestli stávající stav si vylepším přizemněním  přívodního vodiče PEN v rozvaděči jištění domku a spojením  s uzemněním hromosvodu.

Na vás nemám, ale netroufnu si odpadnout jako Milan.

Skvělý postřeh, tak tomu je. (funny)
Ano, nezapomeňte propojit mezi s sebou oba dva zemniče svodů, nejlépe v zemi.

Možno diskusii pomôže náčrtok, ale je to len moja predstava :)

Vidím vážné chyby, až tam budou výrobky DEHN, napíšu, které to jsou.

Aj ja dúfam, že to nikto nezoberie ako projektový podklad 8). Je to len vizuál na zorientovanie sa pre vyššie diskutujúcich k Vašej pripomienke o spojení zvodov a PEN.

Nejsem hromosvodář a se starou 341390kou jsem nikdy neměl v praxi co do činění, ale mám pocit, že ve škole do nás hustili cosi o propojování plechů a konstrukcí na střeše na hromosvod.

Představte si starou podkrovku, jak se kdysi dělaly. Výklenek ve střeše, pobitý plechem a v něm klasický dřevěný okno. Připojeno na hromosvod cca ve 4/5 - 6/7 délky svodu od země. A pod oknem topení, řekněme treba akumulačky, ať je to k tématu serveru (HDO a blokování chvíli neřešme).

Při zásahu blesku a nepropojení PEN mohou být mezi plechem za oknem a akumulačkama řádově až stovky kV na desítkách cm (podle počtu a stavu svodů, zemního odporu, proudu blesku,...). A nejkratší vzdálenost jde skrz hořlavý, dřevěný rám okna. A rozdíl potenciálů se dá při troše smůly překlenout lidským tělem, stačí, aby ve správnou chvíli majitel oddělával zarážku při zavírání okna a opíral se při tom o ten přímotop. Co je na tom sakra tak bezpečnýho, že to někteří zuby nehty brání?  (zle)

Protože prostě nemyslí a jsou na to hrdí.

Pane Hájek.

Myslíte si tedy, že podle staré normy jsou hromosvody velice nebezpečné a podle nové normy jsou již hromosvody bezpečné ? Tak to podle všech Vašich vyjádření vypadá.
Zajímavé je,  že vždy řešíte inž. sítě  pro rodinné domky v kovovém provedení což se již mnoho let provádí v plastu, strašíte akumulačními kamny a podobně.
V mém případě jsem naopak přesvědčen, že  spojením uzemnění hromosvodu s vodičem PEN bych si pohoršil. váš názor je jenom váš pohled na problematiku, která není podložena
platnými zákonitostmi jako je například ohmův zákon a podobně. Sám víte, že v některých zemích existují i jiné  normy na ochranu před bleskem. Vím, že se vám to nelíbí, ale mnohým
se to může jevit jako lepší. U nejasných věcí je lepší, když je více názorů na věc než jeden.

Všetci vieme, že fyzikálné zákony su "mimo nás" a záleži, čo do ich rovníc dosadíme. Ja som tiež volakedy bol toho názoru ako vy teraz, pokial som medzi vodič PEN a zemnenie bleskozvodu nedosadil človeka. Uvedomil som si, že hodnota zachránených vecí nevyvaži hodnotu človeka. Tak mám teraz názor, že treba urobiť to ekvipotencialn é pospojenie. Vy ešte môžte uvažovať a mať aj iný názor. To je to vaša vec.

Ne podle ČSN 34 1390 to bylo stejné, jen jí lidé nečetli, nastudujte si např. článek 111,112, 114.



Ups, něco mi uniklo? Žiji v přesvědčení, že akumulačky, stejně jako ostatní elektrické spotřebiče jsou napájeny měděnými dráty v izolaci.

Tak schválně, vyjmenujte alespoň pět států, které nepřebírají IEC normy a zkuste vynechat země kam se posílá humanitární pomoc.

To mám také rád, ale dohady, domněnky a dezinterpretac e nepovažuji za názory, navíc pokud je problém za pomoci základních pravidel jasný.

Zkuste si celou diskuzi přečíst ještě jednou a pomaličku, jiný než Ohmův zákon se zde v podstatě nevyskytuje.

Pane Hájek.

Neodpověděl jste mi konkrétně oni na jednu otázku.

No dobře, ale jak ty svody dostanu oněch 12m od budovy? (tato má základovou železobetonovo u desku a s touto je přes přípojnici spojena např. stupačka k radiátorům, komínová vložka a pod.)


Jinak řečeno: jakým materiálem s jakou izolací pokračovat od oné zkušební svorky v zemi 12m k zemniči?

To je prosté žádný základový zemnič nebudete realizovat.
Jak realizovat samostatné zemniče vně budovy snad umíte ?

Zasa len jeden z názorov.
Ekvipotenciáln e pospájanie zabezpečí rovnaký potenciál v rozsahu pospájania, ale kľudne iný ako je pri vzniku prepätia v susednej obci. Rovnaký, neznamená automaticky nulový, ako dôležité tu vidím udržanie štandartného rozdielu fázového napätia L-PE a neživé vodivé časti (HOP). Aj preto spojenie zvodov s PEN nevidím ako veľký problém, väčšina energie sa rozptýli v zemi, zbytok je na prepäťovke. Skôr by som riešil krokové napätie v blízkosti zvodov, aj keď hoci len štítok na zvode znižuje riziko podľa normy.

Spíš se ještě odpůrců spojení hromosvodu s HOP zeptám na tři otázky:

1. Odkud kam podle vás po pospojování teče ten "zavlečený bleskový proud" uvnitř objektu? PE není pracovní vodič a proudy jím tečou jenom při poruše.
2. Čemu vlastně vadí, že spotřebič třídy 1 v domě má při zásahu třeba 100kV proti kovovýmu sloupku v plotu vzdáleným 30m, když na ten sloupek v plotě z domu nedosáhnu a všechno kovový v domě má těch 100kV proti sloupku (tedy uvnitř domu je 0V)?
3. Jak zabráníte vytvoření děliče  s náhodnou hodnotou (zemnič hromosvodu-zemnič PEN, zemnič PEN - nulový potenciál)? Ten potenciál je na likvidaci horší, než potenciál hromosvodu, protože musí z principu počítat s plným napětím i mezi hromosvodem a PEN, i mezi zemí a PEN.

Vrabec sediaci na vn má ten istý "problém"  :).

Základnový zemnič je chca nechca ona železobetonová deska, a obyvatel onoho domku na této desce chca nechca občas bude stát, či se bude dotýkat radiátoru topení a pod.
Jde mě o to, že osobně skutečně neumím realizovat samostatný zemnič, tak aby byl oněch 12m vzdálen od oné železobetonové desky.
Obracím se proto právě na vás coby zastánce takového řešení v naději, že mě nasměrujete na patřičný typ uzemňovacího materiálu (přívodu s izolací, která zamezí vniknutí bleskového proudu do země tam kde nechci).

Ále pán Hudec. Tak si ten barak postavte niekam inam o tých 12m. "A je to!" Na súboj neprídem nepočkajte si na mňa. 

Pokiaľ sa to nepodchytí na začiatku, asi to nemá zmysel riešiť. Len predstava nákladov na čo i len čiastočné pripojenie to zastaví na začiatku. 7-701 tiež uvažuje len s prístupnými kovovými stavebnými prvkami budovy. Najprijateľnej ším riešením bude asi obvodový zemnič (pekne okolo celej dosky) podľa 62 305-3 s HOP. Ak by došlo k preskoku z dosky na radiátor, máte pospájanie na rovnaký potenciál, ak opačne, čo na tom, doska v zemi to zvládne.
Doska ostane neživou vodivou časťou domu spolu s ostatným nepripojeným kovovým nábytkom  :).

Pane kolego, bleskový proud a jeho řízení bych asi neporovnával s pospojením v koupelně (tam většinou regulujeme proudy o něco menší :),  ale jinak máte pravdu.
Vidím v tom rozdíl, jako si za bouřky vlézt pod řádně uzemněnou korbu náklaďáku, či si stoupnout mezi čtyři zemnící tyče a rozpřaženýma rukama se jich dotýkat.

Fyzikální zákony nejsou mimo nás. Jenom některé úkazy například blesk se dle mého názoru jimi nemusí  řídit.Na rozdíl od pana Hájka si nemyslím, že blesk se řídí ohmovým zákonem.

Prosím o praktický popis jak se dostanu v domku,  při samostatném uzemnění hromosvodu mezi toto uzemnění a vodič PEN. Vzdálenosti vodivých částí v domku od jímací soustavy
a uzemnění hromosvodu jsou v dostatečné vzdálenosti. Přívod voda plast, plyn není.
Souhlasím s vámi a vůbec mi nevadí, že máte jiný názor a možná že někdo z nás svůj názor změní. Nejsem proti spojování, například  při zřízení základového zemniče. Já osobně bych si ho neprovedl. Možná přijde doba, kdy nevyjdeme z domu bez přílby, co kdyby na mne spadl meteorit.   

Pán Kadlík. Toto vlákno má názov "Má dnes nejaký zmysel...?" Nazval by som to trošku inak, či má zmysel vám niečo vysvetlovať-radiť chcete tu praktický popis a neviete čoho? Protirečíte si v správaní sa blesku a zákonoch . Vzdálenosti.. jsou dostatečné. Ako ste to zistili a podľa čoho akého zákona usudzujete, že sú dostatočné, ak sa blesk nimi nemusí a ani neriadi. Niekto seriozny, tu ponúkal aj čokoládu za naťahovanie nielen času, ale Vy by ste si tu už zaslúžili nejakú feferonku, poriadne  pálivú. Myslím to vážne a asi sa vydám nejakú kúpiť na dolné zeme.

Tedy tady se to rozjelo  :D.

Přesto že osobně považuji soubor ČSN EN 62305 za zbytečně překombinovaný, v některých případech nedodržitelný a tím svádějící k obcházení, tak pokud si mohu vybrat, budu při úderu blesku napěťově radši v situaci vrabce na drátě než vrabce mezi dráty. A je mi jedno zda podle 34 1390 nebo 62305. ;)

Podívejte se laskavě do Obchodního rejstříku. Žádná z uvedených firem nemá zapsánu jako předmět podnikání charitativní činnost. Proč by to tedy dělali, když jejich zařízení je před přepětím chráněno elektroinstala cí a spotřebiči v odběrném místě,  na napěťové hladině cca 2 kV? Pro krásné oči odběratele?
Jedinou výjimkou je elektroměr ohrožovaný požárem objektu, ale těch pár elektroměrů ve vyhořelých objektech zase nestojí tolik, aby to odůvodnilo nějakou plošně nasazovanou ochranu.
Trochu to komplikuje pár extremistů,  kteří před bouřkou shazují jističe před elektroměrem a svítí si petrolejkou, čímž tu ochranu zařízení distributora o pár kV zhorší. Tipnul bych si, že se zavedením smart grid se jim to stejně zakáže a bude po problému  :D

Jsem zvědav jak mi zakážou vypnout hlavní jistič pro můj vlastní objekt, to zas bude zajímavých článků v médiích.  ;D

Blesk v hromosvodu je impuls el. proudu. A i pro impulsní proudy taky platí Ohmův a Kirchhoffovy zákony, jenom vzhledem k dI/dt hraje větší roli i indukčnost a kapacita - jediná změna je impedance místo odporu.

Pokud máte pocit, že za nějakých okolností neplatí fyzikální zákony, zpracujte vlastní teorii, ověřte v laboratoři nebo pozorováním (tam se požaduje spolehlivost 6 sigma) a publikujte. Pak třeba dostanete i Nobelovku  ;)

Aha, tak Nobelovku chtějí ve sněmovně když se snaží prokázat že neplatí zákon zachování hmoty. Vezmou miliardu, hodí ji do kasy, z kasy vytáhnou 100tisíc a kasa je prázdná aniž by někdo něco ukradl. Já furt netušil co tím sledují.  (doh)

Omlouvám se za Off Topic  >:D o:-)

No tak přímo nezakážou, ale vymyslí tisíc a jeden způsob, jak takové shození jističe znepříjemnit  :D

Koukám, že je načase poohlédnout se po finančně únosném, nezávislém zdroji energie. Kde vzít a nenechat se chytit? ;)

Sehnat aktivák a ozařovat jím plechovou desku. Rozdíl potenciálů mezi aktivákem a deskou prohnat střídačem z FVE... A dá se to nenápadně schovat ve sklepě   (dance)

Prirovnanie so 7-701 myslené  len v súvislosti s potrebou pripojenia. Neoslabím rozsekaním nosný panel v kúpelni kvôli vnútornému armovaniu len preto, že tam je, tak ako nevidím dôvod rozvŕtať žb dosku zaliatu v betóne a pod hotovou podlahou  ;).

Takto paušálně to tvrdit nelze, záleží na konkrétních podmínkách.
Ono je někdy lépe rozbít kousek podlahy řízeně, než nechat blesk cestovat neřízeně.

Okolo bleskozvodu urobím kruhovú zábranu s umelej hmoty s polomerom preskokovej vzdialenosti blesku. Ak tá zábrana zasahuje do vnútra domku, dám výstrahu, že počas búrky sa nesmie  nikto nachádzať v nútri zábrany.
Poznamenávam, ze vodič PEN môže byť od bleskozvodu vzdialený viac ako je preskoková vzdialenosť ( prakticky je to vždy ). Pri takomto zabezpečení už ani nemusím robiť ekvipotecialné pospojenie.

Revize hromosvodu samozřejmě smysl má! Zejména pokud máte svoji domácnost pojištěnu a nechcete, aby peníze vynaložené na pojistku byly vyhozeny z okna. Pro více informací mě můžete kontaktovat.

Kontakty zde: http://www.revize-benes.cz/kontakty/

revben

Kolego, nic ve zlým, ale vícero informací o dané problematice, než proběhlo v tomto vláknu by mohl mít snad jen samotný blesk (dance)

Samozrejme súhlasím. V praxi pri žb doske RD som sa však zatiaľ stretol iba so spojením kari rohoží v betóne viazacím drôtom. V prípade zváraných spojov sa nedá inak, len s Vami súhlasiť. To už ale predpokladám, že ide o cielenú činnosť a minimálne vývody v rohoch sa dajú očakávať.
Nepripojenie bežne zhotovenej žb dosky, ak sú zriadené vyššie opísané opatrenia ale nepovažujem za zvýšenie rizika nad spodnú prípustnú hranicu.

V študentských časoch som na exkurzii v tech. múzeu bol vo Faradayovej klietke a tie blesky zvonku smerom na dlaň priloženú z vnútra som nevnímal, aj keď pocit to bol zaujímavý. Vystrčiť prst cez sito si však neriskol nikto  :).

Některé "jakohromosvodá ře" bych také občas rád viděl v kleci.

Nicméně tématu: Ano taková revize smysl má, ale pouze v případě nasazení RT, který se v dané problematice orientuje, a těch moc není.
Pro svou potřebu tyto rozlišuji již při jejich prvním kontaktu se soustavou, pokud jako první začnou kontrolovat výšku zkušebních svorek a jejich číslování (nejlépe při dvou svodech),  končí a musí si hledat kšeft jinde.

Takového jsem viděl, vůbec si nevšiml že pokrývači demontovali jímací soustavu a zůstaly jen svody.  ;D

Přemýšlím, jestli víc lidí rozumí hromosvodům nebo fotbalu.  ;D

A na kolik asi tak tu přeskokovou vzdálenost šacujete?
Nezapomeňte při tom ke vzorečku v kap. 6.3.1 ČSN EN 62305-3 připočíst izolaci na pár set kV úbytku napětí na impedanci zemniče hromosvodu (když tedy nebudete mít to ekvipotenciáln í pospojení).

A práve preto, že je to pre mnohých ludí ( aj pre mňa ) hádanka, to ekvipotencialn é pospojenie určite doporučujem.

Horší je opačný případ, když se udělá krásný nový chodník a přitom se "odstraní" ty hnusné orezlé vývody ze země, takže svody končí cca 1,5 metru nad zemí!
Až půjdete v Domažlicích od nádraží do centra, nemůžete přehlédnout tento "geniální výtvor"!

Dnska jsem se táhl pomaličku na trase Brno - Hodonín a trochu jsem se "kochal" střechama. Třeba v Těšanech na jedné z restaurací je něco, co vypadá na pohled z auta jako hromosvod v dobrým stavu. Vpravo od ní je zvhýtralý dlouhý dům bez oken (stará výrobní hala?) s aktivákem uprostřed a vlevo starší, rekonstruovaná budova. Na té části střechy, co není rekonstruovaná, vše vypadá Ok. Tam, kde je střecha po výměně a o něco výš, hromosvod chybí a drát, který asi původně vedl po hřebenáčích, visí ze staré části dolů a opírá se o zeď...

Otázka zní, co z toho zařve jako první? Tipuju kůlničku s aktivákem.

A já bych zase v tomto případě doporučil, navštívit některé ze školení, které se touto problematikou zabývají. Třeba zrovna u p. Hájka. Třeba se vám vyjasní alespoň tolik, kolik mě.  o:-)  ;)

Revize  význam má.
Informace o nové normě hromosvodu také. Jenom  nevím jakým způsobem budou zákazníci  provádět  dodatečně základový zemnič. Ono jde všechno, proto nechte rozhodnutí jestli si provedou nový hromosvod na nich.
Dle Vašeho vyjádření, nebo Vašich  zkušeností při přímém úderu blesku do hromosvodu, který má samostatné uzemnění  vzniká  přeskoková vzdálenost  nebezpečná pro lidi v domku a ta by se dala odstranit např.  plastem. Proto podle vás jsou hromosvody provedené  podle staré normy  nebezpečné a podle nové normy toto nebezpečí nehrozí. To si já na rozdíl od vás nemyslím . Toto nebezpečí by se dávno projevilo ve statistice úmrtí bleskem a dávno řešilo. V mém okolí neznám ani jediný případ. Ten ovšem může nastat u hromosvodu provedeného podle staré nebo i nové normy.
Jestli je proveden základový zemnič a bleskový proud spolu s napětím si pouštím pod domek nastávají úplně jiné problémy.   

Súhlasím. Takto by to malo byť u tých, čo sa s touto problematikou  zaoberajú a vykonávajú ju.

Ať chceme nebo nechceme je dnes problematika "hromosvodů" a jejich doplňujících oddílů tak široká, že obyč. elektrikář moc o tom neví !
Specialista na tématiku 62305 se dnes nemůže ničemu více věnovat ! A budoucnost jen dá za pravdu....
Jak slyším denně v rádiích, že přijmou učně do nového uč. oboru instalatér-elektrikář ??Tak ten vyučenec nebude pořádně znát ani instalo ani elektro !!A "hromosovdy a spol." to bude pro ně Španělsko  ;D ;D ;D

V tom jsem s vámi za jedno.


Prosím o popsání těch problémů, které mohou nastat. Ať můžeme diskutovat přímo o konkrétních věcech.
Já si pořád myslím, že stát na jednom potenciálu je pro mne bezpečnější, než se bát, kudy na mě přeskočí za bouřky nějaký výboj. Že se to tak může lehko stát, dokazjí i některé fotografie, volně přístupné na internetu. Mám takový dojem, že už i zde v diskusích se jich pár objevilo.


Musíme si uvědomit, v kterém roce vznikla původní norma na hromosvody. Pak si k tomu domysleme množství rozvodů v domech ,  počty a výbavu  spotřebičů v těch letech i hodnotu lidského života v té době.
A přeneste si to do dnešní doby. Dnes máme více poznatků a ty mnohem přesnější. Majetek má nepopsatelně větší hodnotu, stejně jako lidský život. Domy mají ve stěnách tolik kabelů, že před 60 lety, by z toho svítila celá vesnice. Díky těmto novým skutečnostem jsou i zcela odlišné požadavky na ochranu majetku i lidí.

I přes to všechno si myslím, že revize podle staré normy má svúj význam. Ne vždy musí být původní hromosvod vyloženě špatný. Jde o to, co a jak chcete chránit. Doporučení na úpravu hromosvodu dle platné normy, je pak dalším logickým krokem. Zákazním si musí určit, jak moc se chce ochránit proti možným škodám. To souvisí i s výpočtem rizika!!
Jako RT jen posuzuji, jestli je zařízení v pořádku, namontované dle platných norem (V době montáže) a jestli je možné, ho bezpečně provozovat. Že riziko škod bude u starší varianty větší, je prostě holým faktem, ale neznamená to, že to musí být  nebezpečné. Proto je potřeba každý hromosvod posoudit individuálně a ne to paušalizovat tak, že všechno podle původní normy je úplně špatné.

To je jednoznačná odpověď ta skutečně s otázkou souvisí.
Smysluplnější odpověď jsem zatím nenašel.
 

Ale může mít zdravý rozum.

Před čím je potřeba se chránit ve vztahu k blesku?
1. Proud tekoucí třeba po komínová vložce. Ten řeší jímač, svod, uzemění.
2. Přeskok dovnitř do stavby. Ten vyřeší bezpečná vzdálenost svodu.
3. Krokový napětí na podlaze. To vyřeší základový zemnič nebo nouzově pásek po obvodu stavby.
4. Rozdíly potenciálů. Nejefektivnějš í je spojení zemniče s HOP.
5. Přepětí mezi PEN a L. Tam je potřeba SPD, jinak chcípne elektronika.
6. Před prodejcem aktiváků (tam je škoda prokazatelně nejvyšší). Stačí slzák, elektrický paralyzér a mačeta.

Problematika není široká -blesky vznikající nejsou jiné jsou stále stejné, jen se ochrana před bleskem stala činností určitých lidí NESKUTEČNĚ SLOŽITÁ .

Propagací svých postojů neberou ohled na praktické důsledky zavedení souboru ČSN EN 62305.

Jejich snaha má někdy kladné a někdy záporné výsledky.

Čas a realita života za určitou dobu ukáže,zda a do jaké míry byli tito úspěšní.

A jsme zase u toho. Proč, nejenom v elektrotechnic e, je preferováno snižování latěk, tak, aby podmínky vyhovovaly všem? Proč ČKAIT a TIČR dělají zkoušky, kterými projde většina?
Elektrotechnik a není obor, který by byl, nota bene musel být srozumitelný úplně všem, bez ohledu na jejich znalosti.

To Jaroslav Ratiborský:
Způsob realizace ochrany před bleskem a vše co tomu předchází by mělo být srozumitelné těm,kteří mají elektrotechnic ké vzdělání-tak jak to bylo dříve .
A čemu nerozumíte?

Důvod je velmi prostý. Ve 20. století průměrné IQ obyvatelstva v euroatlantické civilizaci stoupalo (tempem cca 1 bod za generaci). V současnosti však již klesá.
Doporučuji přečíst si knihu Thilo Sarrazina Německo páchá sebevraždu. Mnohé z toho, co tam píše, platí i u nás.

Tato dlouhá diskuze ve které se snaží mnozí řešit zda spojovat uzemnění, nebo nespojovat, zda chránit proti přepětí nebo nechránit a způsoby jak to provést. Padl zde názor že dodavatel chrání distribuční síť. Je třeba si také přečíst co požaduje ČEZ jako dodavatel ve smlouvách. Část jedné z loňského roku přikládám. Všimněte si zakroužkovanýc h bodů. Dodavatel požaduje ochranu proti přepětí od provozovatele. Všiměte si ještě bodu odpojovací prvek - slouží k tomu pojistky v HDS. Ještě o rok dříve u stejného bytu sloužil jako odpojovací prvek jistič před elektroměrem. Názory se mění s časem a ČEZ není hloupý, má to ve smouvě ošetřené.

A je tu připraven slušný prostor pro "souboj právníků".
V části elektrorozvodů, které jsou ještě před rozhraním dodavatel-odběratel, se něco stane s PENem, vyskočí napětí na nejméně zatížené fázi...
Uzná dodavatel svoji chybu, nebo to postaví tak, že si měl odběratel svoje spotřebiče chránit?

Možná by bylo dobré, kdyby ten,kdo působí pracovně nebo například částečně  žije v zahraničí se podělil o zkušenosti s touto problematikou v dané zemi zejména by mne zajímalo zda a do jaké míry majitelé elektroinstala cí a el.spotřebičů chrání a tyto zařízení před přepětím(zda se touto problematikou vůbec zabývají) a pokud ano jakým způsobem se toto projevuje zejména u elektroinstala cí realizovaných v období například od roku 1970 do  2000.
Osobně jsem toho názoru,že by to přispělo k lepší informovanosti .
Jsem si vědom,že to je příspěvek mimo uvedené téma.

Místo doporučení k přečtení knih bych uvítal konkrétní odpověď k uvedenému tématu.

Díky za doporučení! Teď si opravdu tu knihu přečtu, stejně jako jsem se podíval na kolegou Fukem doporučený film Absurdistán.

Jako záplata dobré.