Má dnes nejaký zmysel revízia bleskozvodu podľa 34 1390?

[Vladimír Huba]

...môj názor, že bez výpočtu rizika to bude v dnešnej dobe vždy polovičná práca...

Ale na tejto polovičnej práci sme doteraz fungovali všetci. A doposiaľ nebola polovičná. Takou sa stala len po prijatí súboru 62305.
A v blízkej budúcnosti sa stane aj táto, už "úplná" práca len chabým zlomkom z tej novej, tiež akože "úplnej".
Môj názor: Nepchajte výpočty rizík tam, kde sa s nimi nikdy neuvažovalo. Tak, ako nepchám katalyzátor do starého mopedu.

[Oldřich Morávek]

Výpočet rizika tady není proto, aby nám dělal problémy, lae abychom mohli efektivněji řešit ochranu před bleskem.
Ta se od dob 34 1390, kdy bylo cílem chránit střechu před zapálením, dostala k 62 305, která chrání nejen objekt, ale i zařízení uvnitř objektu a osoby v objektu.
S novým pojetím, je daleko větší riziko zavlečení bleskového proudu do objektu po ing. sítích, než přímý úder.
A při správném pochopení výpočtu, lze i starý hromosvod revidovat podle nového souboru norem.
Je třeba doplnit SPD, ale pokud je objekt v III.,  nebo IV. třídě, poměrně snadno vyhoví i novým předpisům.
Proto si myslím, že revize by měla být samozřejmě podle původní normy, ale součástí by mělo být i doporučení úprav, pro zvýšení bezpečnosti přechodem na novou normu.

[Jaroslav Ratiborský]

S novým pojetím, je daleko větší riziko zavlečení bleskového proudu do objektu po ing. sítích, než přímý úder.

Nechtěl jste napsat:místo
S novým pojetím,  
Spojením PEN s uzemněním hromosvodu vzniká daleko větší riziko zavlečení bleskového proudu do objektu po ing. sítích, než přímý úder ?[

[Milan Hudec]

 
To Macek, abych nějaké roziko vůbec spočetl, mám dvě možnosti, jak získat podklady:
1. bud se podívám z okna a počet továrních komínů vynásobím počtem piv za uplynulý měsíc a celé to posléze podělím počtem milenek

2. nebo se mrknu do připravené tabulky, použiji cifru připravenou odborníky, spočtu riziko a jdu si užívat


Já používám způsob č.2.

To Ratiborský, vlastně vám gratuluji a posílám bod, jste první, u koho mě došel dech

[Oldřich Morávek]

Nějak nechápu, jaký má vliv na přepětí spojení hromosvodu a PEN na HOP. Když se podívám z okna na přípojku nn vrchním vedením, uvědomím si, že rozvod po vsi je cca 1,5km, konzole mají tak 0,8m šíře, a vyčnívá to nad krajinu, tak mě vychází, že z venčí po PEN mi toho příjde daleko víc, než z vlastní střechy.
Proto si PEN na přívodu spojím s vlastním zemničem, abych to, co přijde z venčí, aspoň trochu omezil!!
to Ratiborský   

PS: někteří z nás, tam mají ještě SPD

[Petr M]

Normální člověk se nad tím nepozastaví a "zem" je pro něj prostě potenciál, nehledě na to, jestli je v místě úderu blesku louka, komín, nebo člověk s deštníkem močící cestou z restaurace na kmen stromu, ale mluvíme tu o úředníkovi a právníkovi. Tito dva tvorové dokáží jakýkoliv pojem vysvětlit jakkoli, pokud se to hodí jejich egu nebo kapse a většinou tím normálnímu člověku způsobí nevratné škody. Je zbytečné jim dávat do ruky cokoli navíc co nemusí mít.

To je dvousečná zbraň. Co když děti úředníka budou zrovna ve fyzice probírat blesky, on si je přezkouší podle knížky a druhý den vrátí PD s tím, že se neřeší blesk typu mrak-mrak? 

[Jan Alin]

Co když děti úředníka budou zrovna ve fyzice probírat blesky.....

Nebudou, učitelé učí o blesku jen to, že se děti nemají schovávat za bouřky pod stromy  .

[Jan Alin]

Proto si myslím, že revize by měla být samozřejmě podle původní normy, ale součástí by mělo být i doporučení úprav, pro zvýšení bezpečnosti přechodem na novou normu.

Tak je to správně.

[Marián K]

Výpočet rizika tady není proto, aby nám dělal problémy, lae abychom mohli efektivněji řešit ochranu před bleskem.
Ta se od dob 34 1390, kdy bylo cílem chránit střechu před zapálením, dostala k 62 305, která chrání nejen objekt, ale i zařízení uvnitř objektu a osoby v objektu.
S novým pojetím, je daleko větší riziko zavlečení bleskového proudu do objektu po ing. sítích, než přímý úder.
A při správném pochopení výpočtu, lze i starý hromosvod revidovat podle nového souboru norem.
Je třeba doplnit SPD, ale pokud je objekt v III.,  nebo IV. třídě, poměrně snadno vyhoví i novým předpisům.
Proto si myslím, že revize by měla být samozřejmě podle původní normy, ale součástí by mělo být i doporučení úprav, pro zvýšení bezpečnosti přechodem na novou normu.

... a toto je tá druhá polovica  .
Len doplním: "doporučení konkrétnych úprav na základe PD".

[Alois Kadlík]

Proto si PEN na přívodu spojím s vlastním zemničem, abych to, co přijde z venčí, aspoň trochu omezil!!
to Ratiborský   

PS: někteří z nás, tam mají ještě SPD

Vlastní přizemnění může pomoci. Spojení uzemnění hromosvodu s PEN je o něčem jiném.
Při přímém úderu blesku do hromosvodu vám  vaše SPD nebudou nejspíš vůbec platné.
 

[Jaroslav Ratiborský]

Nějak nechápu, jaký má vliv na přepětí spojení hromosvodu a PEN na HOP. Když se podívám z okna na přípojku nn vrchním vedením, uvědomím si, že rozvod po vsi je cca 1,5km, konzole mají tak 0,8m šíře, a vyčnívá to nad krajinu, tak mě vychází, že z venčí po PEN mi toho příjde daleko víc, než z vlastní střechy.
Proto si PEN na přívodu spojím s vlastním zemničem, abych to, co přijde z venčí, aspoň trochu omezil!!
to Ratiborský   

PS: někteří z nás, tam mají ještě SPD

ČEZ Distribuce, E.ON CZ, E.ON distribuce, PREdistribuce, ZSE

Umístění omezovačů přepětí v síti nn dle PNE 330000-7

7.1. VENKOVNÍ VEDENÍ

U venkovních vedení bez ohledu na provedení izolovanými nebo holými vodiči se
omezovače přepětí umístí:
Na transformovně (ve vývodech nn nebo v rozvaděči nn) nebo na prvním podpěrném bodě vedení.
Ve venkovních  vedeních po 500 m  za podmínky, že žádný podpěrný bod sítě nesmí být vzdálen od omezovačů přepětí více než 250 m. 
Na přechodech z venkovních vedení do zemního kabelového vedení (netýká se přípojek kratších než 250 m). 
Doporučuje se omezovače přepětí dále umisťovat na místech s častým výskytem úderů blesku

7.2 KABELOVÉ ZEMNÍ VEDENÍ

V kabelových sítích do 1 kV se ochrana před spínacím přepětím a před atmosférickým  přepětím  běžně neprovádí. Ochrana se provede pouze ve zdůvodněných případech.

[Jaroslav Ratiborský]

Nějak nechápu, jaký má vliv na přepětí spojení hromosvodu a PEN na HOP. Když se podívám z okna na přípojku nn vrchním vedením, uvědomím si, že rozvod po vsi je cca 1,5km, konzole mají tak 0,8m šíře, a vyčnívá to nad krajinu, tak mě vychází, že z venčí po PEN mi toho příjde daleko víc, než z vlastní střechy.
Proto si PEN na přívodu spojím s vlastním zemničem, abych to, co přijde z venčí, aspoň trochu omezil!!
tPS: někteří z nás, tam mají ještě SPD

Ochrana proti přepětí
Jak se můžeme proti přepětí chránit? Základní ochranou je
pospojování všech vodivých částí v objektu. Spojením zamezíme
vzniku nebezpečného napětí mezi těmito částmi. Není však možné
galvanicky spojit jednotlivé vodiče v kabelech pevné instalace.
K tomuto slouží právě přepěťové ochrany
Největší škody na majetku však může napáchat přepětí
indukované při přímém úderu do stavby (S1) nebo blízkých
objektů, které jsou s vlastním objektem galvanicky spojeny (např.
kabelem). Hodnoty bleskového proudu mohou v určitých aplikacích
dosahovat až 25 kA ve vlně 10/350 µs na jeden vodič přívodního
vedení.
Úder do stavby
V tomto případě je přepětí indukováno na vodičích díky
jejich impedanci a protékajícímu bleskovému proudu. Proč
v tomto případě dosahuje bleskový proud tak vysokých hodnot?
Je to díky galvanickému spojení jímací soustavy a vlastní
elektroinstala ce. Část bleskového proudu se „prožene“ nechráněnou
částí elektroinstala ce a může napáchat rozsáhlé škody. Aplikačně
řadíme do skupiny – Velké ohrožení instalace.
A proto musíme takto nechráněnou elektroinstala ci chránit právě přepěťovými ochranami.

[Oldřich Morávek]

Předpis je to hezký, ale realita jiná.
Navíc ta jiskřiště mě elektroniku moc neochrání
Další věc je, že energetika řeší 500 resp 250 m vedení, ale už nepočítá s jednotlivými připojkami.
Tím mi reálná délka vedení pěkně naroste.
Při přímém úderu blesku, mi pomůže zachránit elektroniku jen důkladná modlitba, ale omezím energii v instalaci pod úroveň umožňující přeskoky na cizí vodivé části

Blesk se prostě chce dostat z mraku do země (je jedno jakým směrem, důležité je vyrovnání potenciálu)
Když mu umožním se do země dostat, tak to využije.
Vzhledem k velikosti bleskových proudů, dochází k značným úbytkům napětí i na zemničích, natož na tenkých vodičích instalace, nebo na cestách plšných spojů.
Z toho mi logicky plyne, že úder u souseda se prostě po instalaci natáhne i ke mně. A když ho svedu do země, napáchá mi tím míň škody v domě, než když si bude hledat cestu pokoutně.

Haug

[Milan Hudec]

Kolego Ratiborský, je to stále dokola
http://diskuse.elektrika.cz/index.php/topic,22042.15.html

[Jaroslav Ratiborský]

Předpis je to hezký, ale realita jiná.
Navíc ta jiskřiště mě elektroniku moc neochrání
Další věc je, že energetika řeší 500 resp 250 m vedení, ale už nepočítá s jednotlivými připojkami.
Tím mi reálná délka vedení pěkně naroste.
Při přímém úderu blesku, mi pomůže zachránit elektroniku jen důkladná modlitba, ale omezím energii v instalaci pod úroveň umožňující přeskoky na cizí vodivé části

Blesk se prostě chce dostat z mraku do země (je jedno jakým směrem, důležité je vyrovnání potenciálu)
Když mu umožním se do země dostat, tak to využije.
Vzhledem k velikosti bleskových proudů, dochází k značným úbytkům napětí i na zemničích, natož na tenkých vodičích instalace, nebo na cestách plšných spojů.
Z toho mi logicky plyne, že úder u souseda se prostě po instalaci natáhne i ke mně. A když ho svedu do země, napáchá mi tím míň škody v domě, než když si bude hledat cestu pokoutně.

Haug

a právě Spojením PEN s uzemněním hromosvodu vzniká daleko větší riziko zavlečení bleskového proudu do objektu .....

Proč umožnit bleskovému proudu vniknutí do elektroinstala ce,když jde  svést bleskový proud zemničem jen pro bleskosvod ?
To kolega Hudec

Ono je to vše pořád dokola?
Opakování je matka moudrosti.

 

[Milan Hudec]

[To kolega Hudec

Ono je to vše pořád dokola?
Opakování je matka moudrosti.

 


[/quote]
S tou matkou máte samozřejmě pravdu, ale coby odpověď mě nenapadá nic moudřejšího než citace jednoho velikána:
Baterku lze vyndat a než ji přenesete tak si i zaposilujete :-) I když plaváním a hlavně pod vodou se posiluje lépe a příjemněji.

[Petr M]

a právě Spojením PEN s uzemněním hromosvodu vzniká daleko větší riziko zavlečení bleskového proudu do objektu .....

U stálýho diskutéra na tomhle fóru bych čekal, že zná rozdíly mezi napětím a proudem. 

Proud teče hromosvodem. Pokud bude mít "slepou větev" třeba na radiátor, vyrovná se potenciál - napětí. Ale nepoteče tam žádný proud. To je jako když na fázi kabelu, kterým valí 200A, připojíte kus CY50 s volným koncem. Když na něj pověsíte klešťák, poud nenaměříte. Ale napětí voltmetrem proti zemi se zjistit dá...

[Ján Garaj]

Pán Petr M. Skúste sa toho volného konca kábla chytiť a nebudete sa už musieť nikdy, nikoho, na nič pýtať. Otázka znela: Má dnes nejaký zmysel revízia bleskozvodu... ? Asi by ste si po 9 stranách diskúzie zaslúžili čokoládu, ale chlapom sa čokolády obvykle nedávajú. Už toto asi nemá zmysel.