Má dnes nejaký zmysel revízia bleskozvodu podľa 34 1390?

[Jan Hájek]

Ochrana před bleskem má v zásadě dva okruhy zákazníků. Jedni si přejí být chráněni a druhým stačí nic neříkající papír s tvrzením, že chráněni jsou, nebo pouze ústní tvrzení, že chráněni být nemusí.
Je fakt, že v té první skupině se o fyzikálních zákonech nediskutuje, v té druhé skupině se diskutuje i o diskuzi.

[Milan Hudec]

Skutečně v čl. 1 je uvedeno :tato část IEC 62305 platí pro ocenění rizika u staveb a inženýrských sítí způsobenými údery blesku do země .


A pokud

By mě zajímalo, kam jinam má ten chudák blesk udeřit než do země, přičemž ona stavba je samozřejmě jaksi jen vyvýšený bod ornice (země).

[Milan Hudec]

Skutečností je fakt,že bleskový proud se nikdy dle norem-natož takového souboru jak je vydán ten poslední- neřídil, neřídí a řídit nebude a pouze někteří vykutálenci využili možnosti a hlásají opak ať záměrně nebo z neznalosti,ale to je jejich problém a je jen dobré, když někdo proti těmto domněnkám vysloví odlišný nebo opačný názor .

A mohl bych se bez jakékoli jízlivosti zeptat, jak a na základě jaké legislativy nakládáte s bleskem Vy?

[Jan Alin]

By mě zajímalo, kam jinam má ten chudák blesk udeřit než do země, přičemž ona stavba je samozřejmě jaksi jen vyvýšený bod ornice (země).

  Ještě může bušit do sousedního mraku, aby to tu nevyznělo jako diskriminace blesků.

Na druhou stranu je fakt, že pokud ten text vezme do ruky právník, nebo úředník, tak se může stát cokoli, přitom stačilo vynechat "do země". 

[Milan Hudec]

Ještě může bušit do sousedního mraku, aby to tu nevyznělo jako diskriminace blesků.

Na druhou stranu je fakt, že pokud ten text vezme do ruky právník, nebo úředník, tak se může stát cokoli, přitom stačilo vynechat "do země". 

Myslím, že je tam uvedeno země s malým "z",  tak není co řešit.

[Jan Alin]

Myslím, že je tam uvedeno země s malým "z",  tak není co řešit.

No já nevím, naposled když jsem byl na úřadě, tak mě připadlo že je nejlépe když úředník nemá k dispozici text žádný. Tipněte si kolik je třeba hasicích přístrojů v kůlně  .

[Milan Hudec]

No já nevím, naposled když jsem byl na úřadě, tak mě připadlo že je nejlépe když úředník nemá k dispozici text žádný. Tipněte si kolik je třeba hasicích přístrojů v kůlně  .

Mnoho občanů si neuvědomuje, že jakoukoli návštěvou jakéhokoli úřadu úředníka strašně nas...e, protože mu přidělává práci, pak se skutečně nikdo nemůže divit jejim obstrukcím, je skutečně na čase si uvědomit, že úřad tu není pro lidi, ale proto aby byl.

[Miroslav Macek]

Myslím, že je tam uvedeno země s malým "z",  tak není co řešit.

Porovnáme-li originální anglický text v IEC s českým překladem v normě ČSN, pak to vypadá takto:

Anglicky: ... "This part of IEC 62305 is applicable to risk assessment for a structure due to lightning flashes to earth."
Česky:    ... "Tato část IEC 62305 platí pro ocenění rizika u staveb a inženýrských sítí způsobeného údery blesku do země."

Kdyby to slovo ... "earth" přeložili jako zeměkoule, tak bych to chápal, ale u té země to nedává příliš smysl.

[Jan Alin]

Mnoho občanů si neuvědomuje, že jakoukoli návštěvou jakéhokoli úřadu úředníka strašně nas...e, protože mu přidělává práci, pak se skutečně nikdo nemůže divit jejim obstrukcím, je skutečně na čase si uvědomit, že úřad tu není pro lidi, ale proto aby byl.

Kdepak, paní byla zjevně šťastná že může někoho buzerovat, nudila se tam. Možná by to šlo i léčit, ale na to nejsem ten správný odborník. 

[Milan Hudec]

Porovnáme-li originální anglický text v IEC s českým překladem v normě ČSN, pak to vypadá takto:

Anglicky: ... "This part of IEC 62305 is applicable to risk assessment for a structure due to lightning flashes to earth."
Česky:    ... "Tato část IEC 62305 platí pro ocenění rizika u staveb a inženýrských sítí způsobeného údery blesku do země."

Kdyby to slovo ... "earth" přeložili jako zeměkoule, tak bych to chápal, ale u té země to nedává příliš smysl.

Zůstaňme tedy u té "země" s malým "z",  tato se skádá jednak z podmnožiny tvořené "povlakem" Zeměkoule a jednak na této a zdůrazňuji i v této   postavenými stavb.,  či inžersít.

[Jan Alin]

Kdyby to slovo ... "earth" přeložili jako zeměkoule, tak bych to chápal, ale u té země to nedává příliš smysl.

Ono to má zjevně znamenat že je to ochrana před výboji vznikajícími mezi zemí a mrakem, nikoli mezi mraky navzájem. Nevím jak by to vyznělo v angličtině, ale u nás by to smysl a jednoznačnost získalo právě vypuštěním toho "do země".

[Jaroslav Patuc]

Ještě může bušit do sousedního mraku, aby to tu nevyznělo jako diskriminace blesků.

Na druhou stranu je fakt, že pokud ten text vezme do ruky právník, nebo úředník, tak se může stát cokoli, přitom stačilo vynechat "do země". 

Aj odborne sa hovorí o blesku mrak - mrak a blesku mrak - zem. Do konečného ciela - zeme sa može blesk dostať rôznymi cestami - komín budovy, anténa, rozvod nn a tiež o čo sa snažíme cez zvody bleskozvodu.
Nevidím dôvod pozastavovať sa nad výrazom "zem",  ktorý je z odborného a aj právného hladiska v poriadku.

[Jan Alin]

Nevidím dôvod pozastavovať sa nad výrazom "zem",  ktorý je z odborného a aj právného hladiska v poriadku.

Normální člověk se nad tím nepozastaví a "zem" je pro něj prostě potenciál, nehledě na to, jestli je v místě úderu blesku louka, komín, nebo člověk s deštníkem močící cestou z restaurace na kmen stromu, ale mluvíme tu o úředníkovi a právníkovi. Tito dva tvorové dokáží jakýkoliv pojem vysvětlit jakkoli, pokud se to hodí jejich egu nebo kapse a většinou tím normálnímu člověku způsobí nevratné škody. Je zbytečné jim dávat do ruky cokoli navíc co nemusí mít.

[Miroslav Macek]

Zůstaňme tedy u té "země" s malým "z",  tato se skádá jednak z podmnožiny tvořené "povlakem" Zeměkoule a jednak na této a zdůrazňuji i v této   postavenými stavb.,  či inžersít.

Je-li tomu tak, pak opravdu nevím, proč bych se namáhal s počítáním nějakého rizika úderu blesku do země podle 62305-2.
Mně opravdu nezajímá riziko úderu do země (stejně jako do moře, do rybníka, ...,  atd.). Přece nedělám hromosvod pro zahradu, potok, nebo pro pole - tak daleko ještě nejsme a doufám, že ani nebudeme.

[Jan Alin]

Mně opravdu nezajímá riziko úderu do země (stejně jako do moře, do rybníka, ...,  atd.). Přece nedělám hromosvod pro zahradu, potok, nebo pro pole - tak daleko ještě nejsme a doufám, že ani nebudeme.

Psal jsem to již o kousek výš, zem je tu jako potenciál, nikoli jako hmota. Kdyby tohle bylo to jediné co lidi v oboru trápí tak by to bylo fajn. 

[Fuk Tomáš]

Máme zde tedy 3 názory - pan Fuk předpokládá, že lze potřebné vstupní parametry zjistit kvalifikovaným odhadem jakéhosi odborníka, Vy se domníváte, že tato čísla zná provozovatel, no a já si myslím, že je nezná prostě nikdo...
...může platit pro nějaký konkrétní příklad budovy, o níž my oba nic nevíme (a myslím, že pan Fuk také ne).

Člověk tu pár dní není, a to pak zírá, co se tu o sobě dozví.
Zase, jak je Vaším dobrým zvykem, mi podsouváte něco, co jsem nenapsal.
Co se týče vstupních parametrů, napsal jsem, že kvalifikovaný odhad je lepší než nic (a též je lepší než hausnumero, které si Vy vycucáte z palce).
A když o konkrétní budově něco nevím, a potřebuji to vědět, tak si to zjistím a neplácám tu nesmysly. Jeden z informačních zdrojů je právě ten provozovatel.

[Marián K]

Túto tému v postate považujem za vyčerpanú, môj názor, že bez výpočtu rizika to bude v dnešnej dobe vždy polovičná práca sa nemení. Len realita v budúcnosti a postoje poisťovní na tom možno niečo zmenia.
Vyzerá to tak, že počítať bude každý, ako som uviedol v
http://diskuse.elektrika.cz/index.php/topic,22094.15.html

[Miroslav Macek]

Já jsem zde např. uvedl konkrétní příklad parametru Lf z tabulky C.1, který - např. u větších veřejných budov - nemůže nikdo znát aniž by provedl nákladný, několik let probíhající výzkum a monitoring pohybu osob.

Poznámka:
Tento výzkum by samozřejmě musel zahrnovat definici a viditelné vyznačení "nebezpečných míst" uvnitř i vně budovy, a následný 24hodinový, celoroční monitoring pohybu osob v těchto "nebezpečných místech". Již to, že definice takového "nebezpečného místa" v normě 62305-2 neexistuje, hovoří samo za sebe.

Myslím, že je nereálné předpokládat, že nějaký provozovatel (či dle p.Fuka jakýsi "kvalifikovaný odborník") má o výsledcích takovýchto bizarních výzkumů jakékoli informace - vždyť je sám nikdy neprováděl a provádět nebude.

Jediné, o co se lze opřít, je tabulka C.1 s "typickými středními hodnotami". Takže "kvalifikovaný odhad" dle p.Fuka bude patrně sestávat z toho, že si "odborník" nalistuje Tabulku C.1 a najde v ní nějaké odpovídající číslo, které dosadí do výpočtu.
 
Ale nalejme si čistého vína - dosadíme-li do výpočtu "typickou střední hodnotu" z Tabulky C.1 (namísto neznámé řádné hodnoty) ,  pak zatížíme výpočet zcela neznámou chybou, a o této chybě nevíme zhola nic - může být třeba 5% nebo 5000% ,  kdo ví. Takže jen velký optimista by mohl výsledek považovat za něco jiného, než pouhé hausnumero.