Diskuse Elektrika.cz

Kontrolujeme spotřebiče
    Kontrola spotřebiče ověřuje elektrickou i částečně mechanickou bezpečnost – zda kryty, izolace a přívody zajišťují ochranu před úrazem elektrickým proudem. Hledají se viditelná poškození, nevhodné náhrady dílů, slabá místa v odlehčení tahu přívodu, stav pojistek, filtrů a ochranných krytů i čistota větracích otvorů. Je zařízení třídy II či III bezvadně izolované a má přívod trvale spojený s vidlicí? Prohlídka, zkouška chodu a řádný záznam rozhodnou, zda může zůstat v provozu. Nevyhovující kus se označí, odstaví a vrátí až po opravě a zkoušce bezpečného stavu.
   
    Související ...
    ... článek k tomuto diskusnímu vláknu zde! (https://elektrika.cz/data/clanky/kontrolujeme-spotrebice)
   



           

Proč by mělo mít zařízení třídy II neoddělitelnou vidlici nikdy nepochopím.

Odpojitelný přívod s neoddělitelnou vidlicí...
A pak je otázkou jak moc je špatně, když se prodává dvoupólová koncovka, jestli ty plastové "zobáčky" je možné brát jako neoddělitelné provedení

Zde tedy volám pamětníky, toto ustanovení je velice vousaté a možná se vztahuje k tenkrát vyráběnému sortimentu vidlic, nenapadá vás nějaké nebezpečné provedení ve spojitosti se spotřebičem/šnůrou II třídy?

Já sice nejsem pamětník, ale když jsem tak přemýšlel o opodstatnění nerozebírateln é "flexo" šňůry s vidlicí pro spotřebič třídy ohcrany II, napadlo mě jestli třeba není v tomhle případě vycházéno z požadavku na základní izolaci kterou je možné odstranit jenom zničením.

Protože dvojitá, nebo zesílená izolace je rozšíření ochrany základní izolací a je bráno jako plnohodnotné ochranné opatření při poruše je vzhledem k eliminaci závad možná přistoupeno k obdobnému požadavku.

Jakýkoli prodlužovák bez rozdílu je vždycky třídy ochrany II, tudy cesta nepovede.

Já to vidím takto:
Kdysi existovalo neporovnatelně více spotřebičů tř.I než tř.II. K tomu pevné rozvody, často v TN-C. Tehdejší vidlice byly z křehké umělé hmoty a domácím opravářem byl tehdy každý, jinak to prostě nešlo.
Podle mě, aby se omezila možnost kutilské záměny trojpólové za dvojpólovou zástrčku s odcvaknutím toho přebytečného drátu bylo rozhodnuto, že rozebíratelné dvojpólové zástrčky se  nebudou vyrábět vůbec a že dvojpólové flexošňůry budou dostupné pouze pro elektropravny. Při pohledu na dvojpólovou zástrčku za výlohou, tomu prostě nemůže domácí kutil odolat aby si hned nevyrobil dvoudrátový prodlužovák s naivním úsměvem, že ten normou požadovaný třetí nanic drát už není kam připojit. 
...a jak to tehdá byl ucelený normalizačně výrobní systém, prostě se to do těch norem kdysi takto propsalo a dodnes to tak zůstalo.

Myslím, že se pan Strycharský plete, nebo se upsal v třídě ochrany o jedno I u prodlužovačky.
Pokud je třívodičová, tak je vždy tř.ochr.I.

Ale kdeže, vždy je ve II, výjimkou je nějaký kovový PES.
Velice specialním případem bude pak stíněný kabel, zde je to na diskuzi.

Předmět tř. I má neživé části, na které se může dostat napětí z porušené základní izolace. Prodlužovák nic takového nemá, jeho ochranný vodič je v prodlužáku dvojitě izolovaný a jeho kolík zpřístupňuje potenciál nikoli z prodlužováku, ale z dále připojeného předmětu.

No já nevím.....http s://www.horn....cz/p/napajeci-kabel-emos-flexo-snura-2x0-75-s-vypinacem-2m-bila/4274828/

Protože rozebíratelná vidlice pro zařízení tř. II nemá v normách výrobkovou oporu. No a protože "neexistuje" tak by logicky na žádném pohyblivém přívodu neměla být. Není to nic historického, je to naopak velmi "čínsky" aktuální.

IEC 60884-1:2022 0 IEC 2022
Vidlice a zásuvky pro domovní a podobná použití -
část 1: Obecné požadavky
14.20 Zástrčky pro zařízení třídy II
POZNÁMKA 1 V následujících zemích nejsou opakovaně zapojitelné zástrčky pro zařízení třídy II povoleny: AT, AIJ, CZ, DE, FI, NL, NO, SE, SK.


Není. Prodlužováky se neoznačují třídou ochrany, nejsou to spotřebiče, ale spíše řekněme "elektrické příslušenství". Zásuvky (i ty na pohyblivé přívody) se nerozdělují zda jsou třídy I nebo II, ale zda jsou PRO spotřebiče tř. I nebo II. Když půjdeme do důsledku definicí tříd ochran, tak prodlužovák nevyhovuje ani jedné. Proto je vždy zmiňovaný samostatně, například: "to a to platí pro spotřebiče tř. I a prodlužovací přívody".

Možná se někdo zeptá, do jaké tř.och. tedy zařadit prodlužovák v protokolu o kontrole?
Odpověď: A proč proboha něco takového dělat? Nařizuje to něco? Ne.

Radime, nechci se hádat, ale teď na školení pro RT to pan Macháček (z pobočky TIČR Ústí) říkal trochu jinak

Ok, super odpověď.
Ale furt je namístě otázka proč tomu tak je technicky, či chcete-li kde vidí český normotvůrce problém.

Ta rozebiratelná vidlice tř.2 je nebezpečná pro všeznalého elektrozedníka . Při použití na dvojvodičovou prodlužku se nedá nic pokazit. U třížílové, když není nic jiného po ruce, se prostě vyštípne nadbytečný ochranný vodič a elektrika přece půjde...

Je to předmět a vztahuje se na něj ČSN EN 61140 ed. 3. Fakticky je proveden podle čl. 7.4.1 ČSN EN 61140 ed. 3. Že něco není označeno dvojitým čtverečkem ještě neznamená, že to není v provedení, díky kterému by tam ten dvojitý čtvereček mohl být.

Když se má předmět posoudit z hlediska bezpečnosti, tak je potřeba vědět, jaká je ochrana za normálního provozu a jaká při poruše. Jestli se pak napíše izolací a přídavnou izolací, nebo tř. II, to už je jen terminus technicus.

Myslím, že se zaměňuje elektrický předmět a spotřebič.
V ČR nejsou povolený dvoj žílové prodlužovací přívody.

Norma pro kontroly spotřebičů zařazuje prodlužovací kabely mezi spotřebiče. I přesto, že je to jen elektrický předmět.



Tyto diskuse se zde vedou již 20 roků. Hodnotný materiál zde na Elektrice se najde :

https://elektrika.cz/data/clanky/pozadavky-na-prodluzovaci-privody-podle-prevzate-mezinarodni-normy-iec-60884-2-7-

Na druhé straně z pohledu RT:
ad.1 zkontroluji mechanický stav
ad.2  změřím Ris a Rp ochranného vodiče
ad.3  má to nějaké označení, anebo je doplním a zanesu výsledky do databáze

....a že je to třída II má význam jen pro lhůty revizí.

Do seznamu položek v taháku pro revize spotřebičů bych uvedl:

1. Ne každé elektrické zařízení je spotřebič ( znát definici spotřebiče)
2. Prodlužovací přívody PP, odpojitelné přívody OP se revidují samostatně
3. Vlastnit normu na revize spotřebičů je samozřejmost
4. Stejná samozřejmost je vlastnit měřící přístroj na spotřebiče
5. Revidujeme veškeré předložené a dostupné spotřebiče a vydáváme o revizi zprávu
6. Při množství spotřebičů v tisících je dobré nastudovat dobrou fyzickou identifikaci spotřebičů a jejich zanesení do databáze. Je to vždy ale riziko, pokud nemáte smlouvu na revize na 2-4 roky. Ta první revize je časově náročná na zmapování a vytvoření databáze. Proto je i cena první revize možná o 50% vyšší, než následující. Zvláště u úřadu, kde je 10 tisíc položek

Jiří Macháček to hezký v článku rozebral a myslím, že pomohl mnohým elektrikářům zkusit provádět revize spotřebičů. Je to taková malá příprava na revizního technika.

Jako správný penzista v IX. dekádě jsem moc upovídaný a vždy mám avizo, že jsem překročil 3000 znaků, tak to se mnou vydržte. Na práci již moc nejsme použitelní ani jako asistenti a tak můžeme jen naznačit naše zkušeností. S revizemí doopravdy na plný úvazek jsem začal před 25 léty, když jsem odešel do důchodu. mohu ještě prozradit, že předmět Elektrická měření je mým celoživotním koníčkem. To je jediné co mne na tom bavilo, to ostatní je dřina.

pokračování:

Na první desítky spotřebičů je dobrý tahák a dobrá znalost normy. A také se podívat, jak to dělají jiní, kteří mají za sebou  desítky tisíce spotřebičů. Časem jsem zrušil papírové karty, zavedl databázi firem a spotřebičů, sjednotil protokoly a vždy jsem vydal novou celkovou zprávu o revizi, kde každý spotřebič má jedinečné číslo a místo umístění pro revizi.  

Protokol musí být dobře čitelný pro provozovatele, pro kontroly ale i pro pojišťovnu.
Několik roků jsme přijímali i objednávky na revize spotřebičů. Z počátku podceňovaná činnost dostala pevný řád. Vznikla z toho malá továrna na revize a továrna na peníze. Po pár létech mne to přestalo bavit. Každým rokem jsem objel celou republiku. Revidovali jsme velká obchodní centra, kde kromě spotřebičů je velký oříšek revize a kontrola nouzového osvětlení.
Často to bylo kombinováno s revizi elektrického zařízení. Dodnes děláme revize spotřebičů významným firmám, kde provádíme revize EZ a poradenskou činnost.

Spotřebiče.... někdy jsem z toho měl "noční můry" ale je to jen doplňková činnost k práci elektrotechnik a a i revizního technika. Revize spotřebičů dělají i mnozí inženýři v oboru elektro na plný úvazek. Je-li poptávka, tak musí být nabídka. Nabídka kvalitních služeb. Pamatuji ale na doby, kdy revize spotřebičů ve firmách dělali zaučení pracovníci s tehdejším §4/V50/78.
Jenže provádět tuto činnost dodavatelský je trochu jiná liga i když ta část elektro je pořád stejná.

61140 ed.3 cituji rozsah platnosti: Není určena k tomu, aby byla používána jako samostatná norma. A to jste právě udělal = argumentační faul.

Je nutné jít více do hloubky, k výrobkovým normám:

V ČSN IEC 60884-1 je uvedeno:
7.3 Klasifikace zástrček podle třídy zařízení, ke kterým jsou určeny k připojení
7.3.1 pro zařízení třídy I;
7.3.2 pro zařízení třídy II.
POZNÁMKA Popis tříd zařízení viz IEC 61140.

...a v navazující ČSN IEC 60884-2-7+A1 Vidlice a zásuvky pro domovní a podobná použití - část 2-7: Zvláštní požadavky na prodlužovací přívody je uvedeno, že část 7.3 neplatí.
Platí:
7.1.3 Klasifikace podle ustanovení o uzemnění:
7.1.3.1 Příslušenství bez uzemňovacího kontaktu;
7.1.3.2 Příslušenství s uzemňovacím kontaktem.

Příslušenství = prodlužovací kabel.

Myslíte jako že: je to z plastu, tak to může být třída II? Bylo by to hezké, ale tak to nefunguje.
Když se má posoudit bezpečnost z hlediska výrobce, je potřeba držet se výrobkových norem. Když se má posoudit bezpečnost z hlediska kontrol během používání, je třeba se držet norem pro revize, kontroly, zkoušky během používání.

Myslím že asi nejvíce matoucí je ta kolonka "třída ochrany" v tom starém formuláři pro spotřebiče. Co tam tedy napsat že? No nic, vůbec nic, ta kolonka na protokolu vůbec nemusí být :)

Otázka:

Jaký je rozdíl mezi elektrickým předmětem a elektrickým příslušenstvím?
Je to otázka definice v elektrotechnic kém slovníku. A v mnohých normách je v úvodu definice.
Asi jsem ze staré školy, kdy jsme věcí jako vypínače, zásuvky, kabely a prodlužovací přívody nazvali elektrické předměty. Příslušenství elektrické instalace tvoří elektrické předměty....

Cituji z vašeho příspěvku:
...a v navazující ČSN IEC 60884-2-7+A1 Vidlice a zásuvky pro domovní a podobná použití - část 2-7: Zvláštní požadavky na prodlužovací přívody je uvedeno, že část 7.3 neplatí.
Platí:
7.1.3 Klasifikace podle ustanovení o uzemnění:
7.1.3.1 Příslušenství bez uzemňovacího kontaktu;
7.1.3.2 Příslušenství s uzemňovacím kontaktem.

Příslušenství = prodlužovací kabel.

Zvláštní úhel pohledu i překladu.
V úvodu části 2-7 se uvádí Zvláštní požadavky na prodlužovací přívody a hned v kapitole rozvíjející je změna názvu na příslušenství. Má to logiku?

Stejně tak


Vy ještě používáte staré formuláře pro kontrolu spotřebičů?
Vzpomínám, že jsme je zavrhli před 20 léty a u prodlužek jsem vždy uváděl třída II.
Ale viděl jsem i prodloužení s kovovými zásuvkami ve třídě I. Dnes to již neuvidíte....i když
v různých "garážových! dílnách je historie a také revize neznámý pojem.

Ale abych nebyl jen protivný, co znamená článek 7.1.3.1
Neviděl jsem prodlužovací přívody bez uzemňovacího kolíku.
Navíc jsem přesvědčený, že u nás v ČR jsou takové PP zakázány.

Ještě P.S.

Jako RT nemusím zkoumat výrobkové normy, stačí mi prohlášení výrobce o shodě.
Myslím, že provozovateli je jedno zdá je to třída I. nebo II. nebo III.
Ale zajímá jej zdá je spotřebič bezpečný. Proto nechává kontrolovat a revidovat
spotřebiče ze zákona.
Pokud norma pro revize uvádí že máme uvést nějaké technické údaje, tak je RT uvádí.
Opisovat štítky spotřebičů je nesmysl.

Před dvaceti léty jsem vyřazoval dosti často spotřebiče. Byla to doba, kdy se vyráběly prodlužovací přívody a hlavně po domácku "rychlováry" . Vzpomínáte na kelímky s dvěma elektrodami a připojené dvojlinkou a někdy i s banánky. Ve firmách i v úřadech jsem používal k odstranění závady štípačky. Dneska narazíte na závadu 1:100 až 1:1000 spotřebičů. Doba se změnila ale jsem přesvědčený, že revize spotřebičů má svůj význam. Již ta evidence spotřebičů a každá ředitelka školy si pochvaluje, že má platný Protokol o revizích spotřebičů a že jsou bezpečné pro personál i pro žáky.

Na straně 11 ČSN IEC 60884-1 je obrázek, dávám do přílohy. Je tam další definice prodlužováku: "cord extension set",  přeložte a zařaďte mezi logické či nelogické dle svých představ.

Ne, ale ti co mají nesmyslné nutkání každý "předmět" nutně zařadit do nějaké třídy ochrany asi ano.

No vidíte, tak si můžete říct:
"Celý život mi lhali a teď konečně vím pravdu: klasický prodlužovací přívod není ani třída ochrany I ani II ani III."

A desítky let probíhající dohadování skončilo  (dance)


Se vším co píšete dále souhlasím, ale tohle není pravda, pozor na to.
Pokud někdo z více výrobků s jednotlivými prohlášeními o shodě, smontuje a vytvoří nový předmět, pro který existuje výrobková norma, tak ten někdo se stává výrobcem a musí vydat nové prohlášení o shodě. Takže RT musí mít o výrobkových normách povědomí.
Typická past na RT jsou elektrické sušáky ručníků. Výrobce dodává topné těleso a zvlášť spirálu plus dvě prohlášení o shodě. Ale jakmile to na stavbě někdo smontuje, tak se stává výrobcem "sušiče ručníků" podle výrobkové normy ČSN EN IEC 60335-2-43 ed. 3 a musí k tomu dodat prohlášení o shodě, což nedodá a většinu RT to nenapadne. (viz. Modrá příručka EU pro uvádění výrobků na trh) Připomíná vám to něco? Ano třeba rozvaděče a věčné vysvětlování elektrikářům, že jsou výrobci.
Nejhorší na tom je, že ten výrobce polotovarů v návodu k topné spirále 230V tvrdí, že může být naistalována přímo v zóně 1 uvnitř sprchového koutu. Takže ve výsledku máme 230V sušiče ručníků, instalované přímo ve sprchových koutech mnoha staveb, bez prohlášení o shodě a mnohými RT kladně revidované, protože si nenastudovali existenci výrobkové normy. Nechtěl bych být v jejich kůži.

Už vidím to nadšení majitelů ušetřevších 100kč na sušáku v akci, když budou platit za další prohlásení o shodě.

Netušil jsem jak se může rozvinout téma okolo spotřebičů.
Byla to v mém profesním životě vždy okrajová záležitost, ale přijímali jsem i takové objednávky, protože pokryly režijní náklady firmy.


Ten obrázek je jen ilustrační pro úplné laiky v elektrotechnic e a chce jen ukázat, na které straně jsou "kolíky a na které dutinky". A protože je to ilustrace, tak se autor dovolil použit slangový název sada prodlužovacích šňůr.

V mnohých firmách, kde mají své řády údržby a svůj Manuál k elektrické bezpečnosti, tak mají řetězení prodlužováků zakázáno a někteří jdou ještě dále a mají prodlužovací šnůry ( PP) zcela zakázány. Zvláště ty firmy, které jsou pod kuraturou Federace  a řídí se OSHA 29 CFR 1910.331-335

A protože jsme v sekci "kontrola spotřebičů"
tak dále budu používat názvosloví prodlužovací přívod PP a odpojitelný přívod OP.

Určitě vám dávám za pravdu.
Jenže jsme v sekci "kontrola spotřebičů".
Výchozí revize EZ je extra liga a není pro začátečníky.
Měl by to dělat RT s oprávněním E1A,B,V a alespoň pětiletou praxi RT
Nakonec kontroly spotřebičů, může provádět elektrotechnik
bez prefixu revizní technik.

Ale když jste nakousnul toto téma tak dva příklady.
Několikráte jsem prováděl VRZ pro velké dodávky vzduchotechnik y a klimatizace.
Dodavatel mi předává desítky i stovky datashedů od skoro všech elektrických předmětů.
Prima, ale já požadují schéma skutečného zapojení to je jednopólové schéma, schéma ovládacích obvodu a kinematické schéma navěšené elektriky.
A dokumentaci o shodě od výrobce který to celé nainstaloval.
Jenže jsem měl vždy pojístku ve smlouvě, pokud to neschváli náš RT, tak nezaplatíme ani cent.
To fungovalo dobře. Bez této pojistky jsem VR neprováděl, protože jsem nechtěl generovát problémy.

Ale rozumím vám, i když jsme byli panem Macháčkem vyzvání k doplnění taháku pro revize spotřebičů a z vrtlo se to okolo PP a jejich zařazení do tříd.

Těším se, až bude téma o VR, že se svými zkušenostmi  hodně přispějete.

Argumentační faul by to byl, kdyby vedle normy 61140 existovala výrobková norma pro prodlužovák, která by říkala, že u něj nemusí být uplatněno pravidlo pro základní ochranu a ochranu při poruše. Odkazujete na normu 60884-2-7+A1, ta ale pojednává o tom, že se neurčuje třída ochrany, ne o tom, že nemusí být splněn článek 4.1 ČSN EN 61140 ed. 3 coby základní pravidlo ochrany před úrazem el.proudem. Navíc podle toho, jak je napsán článek 7.3 ČSN IEC 60884-1, tak se týká jen zásuvek a vidlic coby komponentů pro prodlužovací přívod, ne celého prodlužováku coby finálního výrobku Takže v podstatě mohu říct znovu, že se prodlužovák sice třeba neoznačuje jako předmět třídy I nebo II, nic to ale nemění na tom, že vlastnost předmětu třídy I nebo II mít musí, jinak by nebylo splněno základní pravidlo ochrany před úrazem elektrickým proudem. 

Takže ano, tak jednoduché to je. Jestli mám nějakou „plastovou věc“ bez neživých částí připojitelných k ochrannému vodiči, tak ta věc musí mít vlastnosti odpovídající předmětu třídy ochrany II, takže tak na tu věc mohu a současně mám pohlížet.

Ano, říct můžete cokoli chcete, třeba že pneumatika je také dvojitá izolace, protože má takové vlastnosti. Jenže předmět, který nemá označení symbolem dvojité izolace, které je pro takové předměty povinné, není předmět třídy ochrany II.

Nechci říkat za každou cenu co chci, ale jak jinak se na věc dívat, když má předmět odolat při normálních podmínkách a za podmínek jedné poruchy? Ono toho na výběr moc není. Bezpečnost se ověří podle ČSN 331600 ed. 2 a je potřeba vybrat metody a vyhodnocení naměřených hodnot pro třídu I nebo II. A vnímám to jako správně, protože předměty na 230 V jsou fakticky vzato opravdu jen těchto dvou tříd. Když připustíte, že celoplastová věc nemusí být nutně tř. II, jak obhájíte, že je splněno základní pravidlo bezpečnosti? 

Proč bych to dělal? Ať si své výrobky obhajují výrobci. My RT máme nějaké normy - mantinely pro zkoušení revidování kontrolování ověřování.... a tam je vždy přesně napsáno co a jak. V ČSN 33 1600 ed. 2 je u prodlužováků -speciálně- napsáno co a jak se měří, takže žádná vlastní tvůrčí aktivita není třeba, i když nejsou striktně zařazené do tříd.
"Bezpečné území" pro RT je to definované zákonem, vyhláškou, normou, návodem... krok stranou, s dobrým úmyslem, dobrou úvahou, logikou, něco navíc... a u soudu je to pak přesně to, z čeho má protistrana radost.

Kolik RT jde během roku v čr do tepláků?

Správně položená otázka!
Nabízí se odpověď, že žádný přece.
Jenže zda jen o žádném nevíme my!
Tedy, kdo byměl mít přehled?
A nebude zveřejnění v rozporu s tentononc gdpr?

Tak ono se furt straší tím a oním......
Ale slýchávám jen o případu fve/datum.....
Celkem by mne zajímalo skutečné riziko ve smyslu 1000 revizí od stolu vs.počet tepláků.

Strašná kravina, veškeré CYKY by tento názor vytrhal z omítky.
Dále:vypínače, zásuvky, šnůry......... .

Omlouvám se, ale připadám si jako v mateřské školce, když chci vysvětlit, že neexistuje jen ta jedna hlavní cesta do školky, ale i tisíce jiných, odboček, vedlejších...  (dance)

Co se píše u rozdělení do třídy ochrany v ČSN EN 61140 ed. 3?
7 Koordinace elektrického zařízení a ochranných prostředků v elektrické instalaci
7.1 Obecně
Pokud není účelné třídit zařízení a přístroje tímto způsobem (tř.o.I,II,III) potom musí technické komise specifikovat pro své výrobky odpovídající způsoby instalace.

Takže fšechno elektrický zařízení, všechny ty PŘEDMĚTY,  nejsou třída I,II,III? :o
No jasně že nejsou!
Jo fááákt?  :o
Fááááákt!
No ty voééééé!! :o

a jak to teda sakra jeeeeeeee?
61140 ed.3 je ZÁKLAD který NEMŮŽE sám o sobě pokrýt veškerá specifika milionů různých elektrických vjecí!
Fááákt nemůže??
No fááákt nééééé!
Kůůůůrnik teda ale fuj tajbl to jsem fšoku!  :o

No a co teda jako pokrejvá tondlentec ty fšecky vostatní vjeci jakooo?
NO TY VOE CO ASI? VÝROBKOVÉ NORMY NÉÉÉÉ! Proto je výrobková norma na prodlužováky, voe, protože asi, voe, prodlužovák NELZE zařadit do žádné ZÁKLADNÍ jednoduché třídy I,II,III. Stejně tak kabel, zásuvku..
Fak to joo?
No ty pípo fakt!
 :o

A co je teda "strašná kravina"? Tohle:
Tak. A zkušebny nebudou mít co žrát....  (dance)
Abych byl spravedlivý - Kolega Strycharski má pravdu v tom, že izolace různých zařízení mohou splňovat požadavky na dvojitou nebo zesílenou izolaci, ALE protože se něčím daný předmět nevejde do prosté kolonky "II",  tak už má nějakou svou specifickou normu a celkově se proto již do II NEVEJDE.

---

Všem zakletým v omezené existenci "I,II,III",  z celého srdce přeji, aby překročili tuto hranici, užívali si existenci v novém vesmíru rozšířených možností elektrických předmětů a zařízení vůbec.

OMLOUVÁM (poklona) se každému, pokud ho tento můj příspěvek nějak uráží. Není to cílem! Ale jak možná chápete - řekli jste si o to. Třeba to udělá BLIK!

Vážím si všech zúčastněných v této diskuzi a na tomto fóru. Kdyby ne, tak na vás s... odjedu do lázní a nechám vás tam kde jste. S láskou veverka (poklona)

Vysvětlím co vás popletlo:

Třída ochrany I,II,III jsou ucelené "balíčky",   často pro koncový spotřebič a na většinu nějaký pasuje.
"Dvojitá/zesílená izolace" je jeden z parametrů v tom "balíčku" tř.o.II.
To že má nějaký předmět nějakou plastovou izolaci, třeba na úrovni dvojité neznamená,  že automaticky patří do ochrany třídy II.
Už je to jasné?
Typicky to platí pro to co uvádíte vypínače, zásuvky, kabely.... pro které platí další pokyny pro způsob instalace.

Proto revizní technik nemůže kouknout na něco celoplastového a říct: je to plastové,  tak je to tř.II. Když prostě výrobce neurčil, že je to tř.o. II na výrobním štítku, tak to prostě a jednoduše třída ochrany II není.

Pokud to nějaký revizní technik tvrdí,  tak TO je strašná kravina.
Protože si prostě a jednoduše vymýšlí.

Vycházím z 412.2.4.1.
Tj.sice není značka, ale zařízení (v tomto případě vedení) je považováno za s dvojitou izolací.

Možná je to obrázek pro úplné laiky, ale Vy jste ho asi nepochopil:

Na obrázku není "řetězení prodlužováků",  ale prodlužovák + odpojitelný přívod.

A odkud se bere to "příslušenství"?
V ČSN 33 1600 ed. 2 je uvedeno:
Pro odpojitelné přívody se při stanovení lhůt pravidelných revizí použijí stejné lhůty jako pro spotřebič, se kterým se používají.
Čím to může být....? Aháááá, protože odpojitelný přívod je příslušenství toho spotřebiče.

I když můj názor je, že to vlastně není logické. Protože ve firmách "odpojitelné přívody" migrují v prostoru úplně stejně jako prodlužováky.

412.2.4.1 0 vedeních instalovaných v souladu s HD 60364-5-52 se předpokládá, že splňují požadavky 412.2 (základní ochrana + ochrana při poruše), jestliže sestávají z:
b) kabelů postačující pro to, aby vydržely elektrické, tepelné, mechanické a environmentáln í namáhání se stejnou spolehlivostí ochrany, kterou poskytuje dvojitá izolace.

Nikde nestojí, že kabelové vedení se považuje za "s dvojitou izolací". Stojí tam, že za určitých podmínek,  je vedení bezpečné na stejné úrovni, jakou poskytuje dvojitá izolace. Dále pod tím Vaším článkem stojí, že taková vedení se neoznačují dvojitým čtverečkem. Proč? Protože nejsou třídy ochrany II.

Za druhé, po tisíc první:
Třída ochrany II ≠ dvojitá izolace
Dvojitá izolace je jedna z vlastností třídy ochrany II.

Kdyby to bylo tak jednoduché, jak si tady někteří představují, tak můžeme 90% norem zrušit, všechno bude jednoduchá prostá základní třída ochrany I,II,III.
Ale protože tisíce zařízení takové brutální zjednodušení nesnese, máme tisíce dalších požadavků, které různě doplňují upravují mění... ono základní I,II,III z oné základní 61140 ed.3

Dochází nápady jak jinak to ještě vysvětlit.

---

Kdysi dávno někdo strčil prodlužováky ke spotřebičům I,II,III do 33 1600 a od té doby si půlka světa myslí, že všechno je prosté I,II,III a že na všechno plastové můžeme plácnout dvojitý čtvereček.
Není.
Fakt není.

Desítky let se prý diskutuje zda je prodlužovák I či II... pojďme to pochopit, to dáme!  (dance)

Téma je o kontrolách spotřebičů. Ty mají provádět technici perfektně ovládající především ČSN 33 1600 ed. 2. Ta uvádí metody kontrol pro spotřebiče tř. I, II nebo III. Tyto metody se aplikují i na prodlužováky, které normativně neoplývají zařazením do třídy ochrany. Ale metody se na ně aplikují. Proč? Protože ten prodlužovák má chtě nechtě vlastnosti té které třídy ochrany a tak je legitimní použít metodu pro spotřebič s danou třídou ochrany. A jestli má mít kontrolní technik nějaký tahák, tak by v něm měl mít napsáno, že si s těmi třídami vystačí ve všech případech. Protože je to jako kdyby laboroval, jestli je pod mostem nebo v tunelu. V obou případech má kolem sebe všude stěny kromě vjezdu a výjezdu.  Pro jeho stupeň volnosti je to ale naprosto jedno, může jet jen dopředu nebo dozadu a o rozdílu mezi prostory nechť si diskutují mostaři. Úplně stejně kontroluje RT spotřebič třídy ochrany II nebo předmět podobný spotřebiči třídy ochrany II.

Plně souhlasím s @Lázeňská Veverka krásně jste se rozvášníl  (poklona) a vůbec nechápu, že takoví borci za které místní diskutující považuju to vidí jinak.

Přece nemůžu označit něco jako tř. II, když to na sobě nemá symbol dvojité izolace?

PP má přece vodivé části přístupné dotyku, které musí být uzeměny.

Když se podíváte na vnitřní zapojení PP tak tam jsou žíly se základní izolací, které mohou být v kontaktu s vodivými částmi (kolíkem) který je přístupný dotyku.

U tř.II spotřebiče se toho moc naměřit nedá....
To je už způsob výroby,aby to bylo co nejvíce bezpečné! (dance)
Tam jde spíše o vizuelní kontrolu....Pr oto normotvůrci dali tak dlouhý interval opakovaných revizí (48-96 měsíců) a za tu dobu, to už málokterý spotřebič je funkční. (dance) (dance) (dance)

Domnívám se, že pro lepší uchopení problematiky prodlužováku a jeho zařazení, stačí rozlišit izolace pracovní, základní, přídavné, zesílené a dvojité. Že má něco dvě vrstvy izolace neznamená, že ji lze srovnat s dvojitou. Jedna z nich může být jen pracovní a druhá zesílená.
Jinak je docela zajímavým experimentem měření prodlužováku 2,5kV v lázni.

To jsme zase na začátku.

Co je to za plastovou bednu s jističem, chráničem a zásuvkami s ochrannými kolíky a ochrannými vodiči? Rozvaděč třídy ochrany II. S výjimkou těch jističů a chráničů se to od prodlužováku nijak neliší. Na ochranný vodič se nesmí dostat žádný potenciál zevnitř předmětu.  To zajišťuje ochranné opatření dvojitou nebo zesílenou izolací.


Nikoliv, nemohou.

V teoretické rovině dle 61140 souhlasím.
Nicméně tato norma není pro samostatný výklad (její předmluva).
A nebrali ji úplně v potaz ani normotvůrci ohledně norem pro revize spotřebičů, jinak by vznikla skupina předmětů "s dvojitou izolací bez označení třídy II"
Takže svět půjde dál a tyto plastové předměty se budou revidovat/posuzovat jako by byly ve dvojce (do jedničky půjde např.šnůra k rádiu bez PE těžko zařadit a další výběr není).

Podobné i u prodlužek....

Prodlužka s PE -1.tř
Prodlužka bez PE -2.tř jednoznačně!

Jaký je tvůj tahák ke kontrole spotřebičů?

ad.1 Existuje také ekonomický pohled pro zařazení PP do třídy ochrany I.
ad.2 Revizní lhůta je většinou 12 měsíců.....

Ještě k těm tahákům pro začínající elektrotechnik y v oblasti kontrol spotřebičů.

Velmi dobrým tahákem jsou dokumenty k volnému stažení z webu  PŠIS  Nymburk.
A to nejen pro spotřebiče, ale i pro kontroly technického zařízení dle NV 378/2001

Spotřebiče jsou v příloze