Jaký je tvůj tahák ke kontrole spotřebičů?

[Lázeňská Veverka]

Je to předmět a vztahuje se na něj ČSN EN 61140 ed. 3. Fakticky je proveden podle čl. 7.4.1 ČSN EN 61140 ed. 3. Že něco není označeno dvojitým čtverečkem ještě neznamená, že to není v provedení, díky kterému by tam ten dvojitý čtvereček mohl být.

61140 ed.3 cituji rozsah platnosti: Není určena k tomu, aby byla používána jako samostatná norma. A to jste právě udělal = argumentační faul.

Je nutné jít více do hloubky, k výrobkovým normám:

V ČSN IEC 60884-1 je uvedeno:
7.3 Klasifikace zástrček podle třídy zařízení, ke kterým jsou určeny k připojení
7.3.1 pro zařízení třídy I;
7.3.2 pro zařízení třídy II.
POZNÁMKA Popis tříd zařízení viz IEC 61140.

...a v navazující ČSN IEC 60884-2-7+A1 Vidlice a zásuvky pro domovní a podobná použití - část 2-7: Zvláštní požadavky na prodlužovací přívody je uvedeno, že část 7.3 neplatí.
Platí:
7.1.3 Klasifikace podle ustanovení o uzemnění:
7.1.3.1 Příslušenství bez uzemňovacího kontaktu;
7.1.3.2 Příslušenství s uzemňovacím kontaktem.

Příslušenství = prodlužovací kabel.

Když se má předmět posoudit z hlediska bezpečnosti, tak je potřeba vědět, jaká je ochrana za normálního provozu a jaká při poruše. Jestli se pak napíše izolací a přídavnou izolací, nebo tř. II, to už je jen terminus technicus.

Myslíte jako že: je to z plastu, tak to může být třída II? Bylo by to hezké, ale tak to nefunguje.
Když se má posoudit bezpečnost z hlediska výrobce, je potřeba držet se výrobkových norem. Když se má posoudit bezpečnost z hlediska kontrol během používání, je třeba se držet norem pro revize, kontroly, zkoušky během používání.

Myslím že asi nejvíce matoucí je ta kolonka "třída ochrany" v tom starém formuláři pro spotřebiče. Co tam tedy napsat že? No nic, vůbec nic, ta kolonka na protokolu vůbec nemusí být

[Jan Bocek]

Otázka:

Jaký je rozdíl mezi elektrickým předmětem a elektrickým příslušenstvím?
Je to otázka definice v elektrotechnic kém slovníku. A v mnohých normách je v úvodu definice.
Asi jsem ze staré školy, kdy jsme věcí jako vypínače, zásuvky, kabely a prodlužovací přívody nazvali elektrické předměty. Příslušenství elektrické instalace tvoří elektrické předměty....

Cituji z vašeho příspěvku:
...a v navazující ČSN IEC 60884-2-7+A1 Vidlice a zásuvky pro domovní a podobná použití - část 2-7: Zvláštní požadavky na prodlužovací přívody je uvedeno, že část 7.3 neplatí.
Platí:
7.1.3 Klasifikace podle ustanovení o uzemnění:
7.1.3.1 Příslušenství bez uzemňovacího kontaktu;
7.1.3.2 Příslušenství s uzemňovacím kontaktem.

Příslušenství = prodlužovací kabel.

Zvláštní úhel pohledu i překladu.
V úvodu části 2-7 se uvádí Zvláštní požadavky na prodlužovací přívody a hned v kapitole rozvíjející je změna názvu na příslušenství. Má to logiku?

Stejně tak

Myslím že asi nejvíce matoucí je ta kolonka "třída ochrany" v tom starém formuláři pro spotřebiče. Co tam tedy napsat že? No nic, vůbec nic, ta kolonka na protokolu vůbec nemusí být

Vy ještě používáte staré formuláře pro kontrolu spotřebičů?
Vzpomínám, že jsme je zavrhli před 20 léty a u prodlužek jsem vždy uváděl třída II.
Ale viděl jsem i prodloužení s kovovými zásuvkami ve třídě I. Dnes to již neuvidíte....i když
v různých "garážových! dílnách je historie a také revize neznámý pojem.

Ale abych nebyl jen protivný, co znamená článek 7.1.3.1
Neviděl jsem prodlužovací přívody bez uzemňovacího kolíku.
Navíc jsem přesvědčený, že u nás v ČR jsou takové PP zakázány.

[Jan Bocek]

Ještě P.S.

Jako RT nemusím zkoumat výrobkové normy, stačí mi prohlášení výrobce o shodě.
Myslím, že provozovateli je jedno zdá je to třída I. nebo II. nebo III.
Ale zajímá jej zdá je spotřebič bezpečný. Proto nechává kontrolovat a revidovat
spotřebiče ze zákona.
Pokud norma pro revize uvádí že máme uvést nějaké technické údaje, tak je RT uvádí.
Opisovat štítky spotřebičů je nesmysl.

Před dvaceti léty jsem vyřazoval dosti často spotřebiče. Byla to doba, kdy se vyráběly prodlužovací přívody a hlavně po domácku "rychlováry" . Vzpomínáte na kelímky s dvěma elektrodami a připojené dvojlinkou a někdy i s banánky. Ve firmách i v úřadech jsem používal k odstranění závady štípačky. Dneska narazíte na závadu 1:100 až 1:1000 spotřebičů. Doba se změnila ale jsem přesvědčený, že revize spotřebičů má svůj význam. Již ta evidence spotřebičů a každá ředitelka školy si pochvaluje, že má platný Protokol o revizích spotřebičů a že jsou bezpečné pro personál i pro žáky.

[Lázeňská Veverka]

Otázka:
Jaký je rozdíl mezi elektrickým předmětem a elektrickým příslušenstvím?
Je to otázka definice v elektrotechnic kém slovníku. A v mnohých normách je v úvodu definice.
Asi jsem ze staré školy.......

Má to logiku?

Na straně 11 ČSN IEC 60884-1 je obrázek, dávám do přílohy. Je tam další definice prodlužováku: "cord extension set",  přeložte a zařaďte mezi logické či nelogické dle svých představ.

Vy ještě používáte staré formuláře pro kontrolu spotřebičů?

Ne, ale ti co mají nesmyslné nutkání každý "předmět" nutně zařadit do nějaké třídy ochrany asi ano.

Otázka:
Vzpomínám, že jsme je zavrhli před 20 léty a u prodlužek jsem vždy uváděl třída II.
Ale viděl jsem i prodloužení s kovovými zásuvkami ve třídě I. Dnes to již neuvidíte...

No vidíte, tak si můžete říct:
"Celý život mi lhali a teď konečně vím pravdu: klasický prodlužovací přívod není ani třída ochrany I ani II ani III."

A desítky let probíhající dohadování skončilo 

Ještě P.S.
Jako RT nemusím zkoumat výrobkové normy, stačí mi prohlášení výrobce o shodě.
........

Se vším co píšete dále souhlasím, ale tohle není pravda, pozor na to.
Pokud někdo z více výrobků s jednotlivými prohlášeními o shodě, smontuje a vytvoří nový předmět, pro který existuje výrobková norma, tak ten někdo se stává výrobcem a musí vydat nové prohlášení o shodě. Takže RT musí mít o výrobkových normách povědomí.
Typická past na RT jsou elektrické sušáky ručníků. Výrobce dodává topné těleso a zvlášť spirálu plus dvě prohlášení o shodě. Ale jakmile to na stavbě někdo smontuje, tak se stává výrobcem "sušiče ručníků" podle výrobkové normy ČSN EN IEC 60335-2-43 ed. 3 a musí k tomu dodat prohlášení o shodě, což nedodá a většinu RT to nenapadne. (viz. Modrá příručka EU pro uvádění výrobků na trh) Připomíná vám to něco? Ano třeba rozvaděče a věčné vysvětlování elektrikářům, že jsou výrobci.
Nejhorší na tom je, že ten výrobce polotovarů v návodu k topné spirále 230V tvrdí, že může být naistalována přímo v zóně 1 uvnitř sprchového koutu. Takže ve výsledku máme 230V sušiče ručníků, instalované přímo ve sprchových koutech mnoha staveb, bez prohlášení o shodě a mnohými RT kladně revidované, protože si nenastudovali existenci výrobkové normy. Nechtěl bych být v jejich kůži.

[Milan Hudec]

Už vidím to nadšení majitelů ušetřevších 100kč na sušáku v akci, když budou platit za další prohlásení o shodě.

[Jan Bocek]

Netušil jsem jak se může rozvinout téma okolo spotřebičů.
Byla to v mém profesním životě vždy okrajová záležitost, ale přijímali jsem i takové objednávky, protože pokryly režijní náklady firmy.

Na straně 11 ČSN IEC 60884-1 je obrázek, dávám do přílohy. Je tam další definice prodlužováku: "cord extension set",   přeložte a zařaďte mezi logické či nelogické dle svých představ.

Ten obrázek je jen ilustrační pro úplné laiky v elektrotechnic e a chce jen ukázat, na které straně jsou "kolíky a na které dutinky". A protože je to ilustrace, tak se autor dovolil použit slangový název sada prodlužovacích šňůr.

V mnohých firmách, kde mají své řády údržby a svůj Manuál k elektrické bezpečnosti, tak mají řetězení prodlužováků zakázáno a někteří jdou ještě dále a mají prodlužovací šnůry ( PP) zcela zakázány. Zvláště ty firmy, které jsou pod kuraturou Federace  a řídí se OSHA 29 CFR 1910.331-335

A protože jsme v sekci "kontrola spotřebičů"
tak dále budu používat názvosloví prodlužovací přívod PP a odpojitelný přívod OP.

[Jan Bocek]

Se vším co píšete dále souhlasím, ale tohle není pravda, pozor na to.
Pokud někdo z více výrobků s jednotlivými prohlášeními o shodě, smontuje a vytvoří nový předmět, pro který existuje výrobková norma, tak ten někdo se stává výrobcem a musí vydat nové prohlášení o shodě. Takže RT musí mít o výrobkových normách povědomí.
Typická past na RT jsou elektrické sušáky ručníků. Výrobce dodává topné těleso a zvlášť spirálu plus dvě prohlášení o shodě. Ale jakmile to na stavbě někdo smontuje, tak se stává výrobcem "sušiče ručníků" podle výrobkové normy ČSN EN IEC 60335-2-43 ed. 3 a musí k tomu dodat prohlášení o shodě, což nedodá a většinu RT to nenapadne. (viz. Modrá příručka EU pro uvádění výrobků na trh) Připomíná vám to něco? Ano třeba rozvaděče a věčné vysvětlování elektrikářům, že jsou výrobci.
Nejhorší na tom je, že ten výrobce polotovarů v návodu k topné spirále 230V tvrdí, že může být naistalována přímo v zóně 1 uvnitř sprchového koutu. Takže ve výsledku máme 230V sušiče ručníků, instalované přímo ve sprchových koutech mnoha staveb, bez prohlášení o shodě a mnohými RT kladně revidované, protože si nenastudovali existenci výrobkové normy. Nechtěl bych být v jejich kůži.

Určitě vám dávám za pravdu.
Jenže jsme v sekci "kontrola spotřebičů".
Výchozí revize EZ je extra liga a není pro začátečníky.
Měl by to dělat RT s oprávněním E1A,B,V a alespoň pětiletou praxi RT
Nakonec kontroly spotřebičů, může provádět elektrotechnik
bez prefixu revizní technik.

Ale když jste nakousnul toto téma tak dva příklady.
Několikráte jsem prováděl VRZ pro velké dodávky vzduchotechnik y a klimatizace.
Dodavatel mi předává desítky i stovky datashedů od skoro všech elektrických předmětů.
Prima, ale já požadují schéma skutečného zapojení to je jednopólové schéma, schéma ovládacích obvodu a kinematické schéma navěšené elektriky.
A dokumentaci o shodě od výrobce který to celé nainstaloval.
Jenže jsem měl vždy pojístku ve smlouvě, pokud to neschváli náš RT, tak nezaplatíme ani cent.
To fungovalo dobře. Bez této pojistky jsem VR neprováděl, protože jsem nechtěl generovát problémy.

Ale rozumím vám, i když jsme byli panem Macháčkem vyzvání k doplnění taháku pro revize spotřebičů a z vrtlo se to okolo PP a jejich zařazení do tříd.

Těším se, až bude téma o VR, že se svými zkušenostmi  hodně přispějete.

[Radim Strycharski]

61140 ed.3 cituji rozsah platnosti: Není určena k tomu, aby byla používána jako samostatná norma. A to jste právě udělal = argumentační faul.

Je nutné jít více do hloubky, k výrobkovým normám:

V ČSN IEC 60884-1 je uvedeno:
7.3 Klasifikace zástrček podle třídy zařízení, ke kterým jsou určeny k připojení
7.3.1 pro zařízení třídy I;
7.3.2 pro zařízení třídy II.
POZNÁMKA Popis tříd zařízení viz IEC 61140.

...a v navazující ČSN IEC 60884-2-7+A1 Vidlice a zásuvky pro domovní a podobná použití - část 2-7: Zvláštní požadavky na prodlužovací přívody je uvedeno, že část 7.3 neplatí.
Platí:
7.1.3 Klasifikace podle ustanovení o uzemnění:
7.1.3.1 Příslušenství bez uzemňovacího kontaktu;
7.1.3.2 Příslušenství s uzemňovacím kontaktem.

Příslušenství = prodlužovací kabel.

Argumentační faul by to byl, kdyby vedle normy 61140 existovala výrobková norma pro prodlužovák, která by říkala, že u něj nemusí být uplatněno pravidlo pro základní ochranu a ochranu při poruše. Odkazujete na normu 60884-2-7+A1, ta ale pojednává o tom, že se neurčuje třída ochrany, ne o tom, že nemusí být splněn článek 4.1 ČSN EN 61140 ed. 3 coby základní pravidlo ochrany před úrazem el.proudem. Navíc podle toho, jak je napsán článek 7.3 ČSN IEC 60884-1, tak se týká jen zásuvek a vidlic coby komponentů pro prodlužovací přívod, ne celého prodlužováku coby finálního výrobku Takže v podstatě mohu říct znovu, že se prodlužovák sice třeba neoznačuje jako předmět třídy I nebo II, nic to ale nemění na tom, že vlastnost předmětu třídy I nebo II mít musí, jinak by nebylo splněno základní pravidlo ochrany před úrazem elektrickým proudem. 

Myslíte jako že: je to z plastu, tak to může být třída II? Bylo by to hezké, ale tak to nefunguje.

Takže ano, tak jednoduché to je. Jestli mám nějakou „plastovou věc“ bez neživých částí připojitelných k ochrannému vodiči, tak ta věc musí mít vlastnosti odpovídající předmětu třídy ochrany II, takže tak na tu věc mohu a současně mám pohlížet.

[Lázeňská Veverka]

Takže v podstatě mohu říct znovu, že se prodlužovák sice třeba neoznačuje jako předmět třídy I nebo II, nic to ale nemění na tom, že vlastnost předmětu třídy I nebo II mít musí, jinak by nebylo splněno základní pravidlo ochrany před úrazem elektrickým proudem. 

Ano, říct můžete cokoli chcete, třeba že pneumatika je také dvojitá izolace, protože má takové vlastnosti. Jenže předmět, který nemá označení symbolem dvojité izolace, které je pro takové předměty povinné, není předmět třídy ochrany II.

[Radim Strycharski]

Ano, říct můžete cokoli chcete, třeba že pneumatika je také dvojitá izolace, protože má takové vlastnosti. Jenže předmět, který nemá označení symbolem dvojité izolace, které je pro takové předměty povinné, není předmět třídy ochrany II.

Nechci říkat za každou cenu co chci, ale jak jinak se na věc dívat, když má předmět odolat při normálních podmínkách a za podmínek jedné poruchy? Ono toho na výběr moc není. Bezpečnost se ověří podle ČSN 331600 ed. 2 a je potřeba vybrat metody a vyhodnocení naměřených hodnot pro třídu I nebo II. A vnímám to jako správně, protože předměty na 230 V jsou fakticky vzato opravdu jen těchto dvou tříd. Když připustíte, že celoplastová věc nemusí být nutně tř. II, jak obhájíte, že je splněno základní pravidlo bezpečnosti? 

[Lázeňská Veverka]

Nechci říkat za každou cenu co chci, ale jak jinak se na věc dívat, když má předmět odolat při normálních podmínkách a za podmínek jedné poruchy? Ono toho na výběr moc není. Bezpečnost se ověří podle ČSN 331600 ed. 2 a je potřeba vybrat metody a vyhodnocení naměřených hodnot pro třídu I nebo II. A vnímám to jako správně, protože předměty na 230 V jsou fakticky vzato opravdu jen těchto dvou tříd. Když připustíte, že celoplastová věc nemusí být nutně tř. II, jak obhájíte, že je splněno základní pravidlo bezpečnosti? 

Proč bych to dělal? Ať si své výrobky obhajují výrobci. My RT máme nějaké normy - mantinely pro zkoušení revidování kontrolování ověřování.... a tam je vždy přesně napsáno co a jak. V ČSN 33 1600 ed. 2 je u prodlužováků -speciálně- napsáno co a jak se měří, takže žádná vlastní tvůrčí aktivita není třeba, i když nejsou striktně zařazené do tříd.
"Bezpečné území" pro RT je to definované zákonem, vyhláškou, normou, návodem... krok stranou, s dobrým úmyslem, dobrou úvahou, logikou, něco navíc... a u soudu je to pak přesně to, z čeho má protistrana radost.

[Milan Hudec]

Kolik RT jde během roku v čr do tepláků?

[Jan Yossarian]

Kolik RT jde během roku v čr do tepláků?

Správně položená otázka!
Nabízí se odpověď, že žádný přece.
Jenže zda jen o žádném nevíme my!
Tedy, kdo byměl mít přehled?
A nebude zveřejnění v rozporu s tentononc gdpr?

[Milan Hudec]

Správně položená otázka!
Nabízí se odpověď, že žádný přece.
Jenže zda jen o žádném nevíme my!
Tedy, kdo byměl mít přehled?
A nebude zveřejnění v rozporu s tentononc gdpr?

Tak ono se furt straší tím a oním......
Ale slýchávám jen o případu fve/datum.....
Celkem by mne zajímalo skutečné riziko ve smyslu 1000 revizí od stolu vs.počet tepláků.

[Milan Hudec]

Ano, říct můžete cokoli chcete, třeba že pneumatika je také dvojitá izolace, protože má takové vlastnosti. Jenže předmět, který nemá označení symbolem dvojité izolace, které je pro takové předměty povinné, není předmět třídy ochrany II.

Strašná kravina, veškeré CYKY by tento názor vytrhal z omítky.
Dále:vypínače, zásuvky, šnůry......... .