Je v současné době nějaká platná norma ČSN na revizi antistatické podlahy?

[Jaroslav Jonáš]

Ještě k normě ČSN 34 1382, která je z roku 1984 a stále platí, včetně změn. ZMĚNA Z3 z roku 2006 uvádí, že již tato norma neplatí, kromě jiného, pro vyjmenované PODLAHOVÉ KRYTINY (vyrobené z plastů, linolea, korku nebo pryže). Článek 6.12 této normy, pro měření HOTOVÝCH PODLAH, stále platí. Na normu ČSN 34 1382 ohledně ověřování antistatických vlastností podlah se odvolává ČSN 33 2000-6, která vyšla o 1 rok později, než ZMĚNA Z3 k ČSN 34 1382;

[Radim Cienciala]

Tak jak to teda je?
Za nedlouho budu dělat revizi pro tičr a měření staticky vodivé podlahy.
Jak by měl vypadat protokol a podle jaké normy teda.
   za pomoc.

[František Šohajda]

Tak jak to teda je?
Za nedlouho budu dělat revizi pro tičr a měření staticky vodivé podlahy.
Jak by měl vypadat protokol a podle jaké normy teda.
   za pomoc.

Oni sami neví jak má vypadat?
Tak si s tím nelamte hlavu...
Já jsem jich pár dělal a nikdy neměli problém...Hlav ně že něco je!
Jednu podlahu jsem si nechal dělat od firmy, co vyrábí "statické" věci a tam byli věci, že jsem žasl....(revize 4x4m cca 6500.-Kč  )
Jen měli problém, že firma co to kladla, neměla oprávnění od TIČRu...
Tam jsem byl kárán!
Ale to nemá žádná firma co jsem poptával.

[Kamil Novák]

Jen měli problém, že firma co to kladla, neměla oprávnění od TIČRu...
Tam jsem byl kárán!
Ale to nemá žádná firma co jsem poptával.

A ona antistatická, resp. staticky vodivá podlahová krytina patří mezi VTZ?

[Radim Cienciala]

A ona antistatická, resp. staticky vodivá podlahová krytina patří mezi VTZ?

Já jsem taky slyšel že firma prováděcí pokládku vodivé podlahy by měla mít povolení TIČRU.

[Radim Cienciala]

Oni sami neví jak má vypadat?
Tak si s tím nelamte hlavu...
Já jsem jich pár dělal a nikdy neměli problém...Hlav ně že něco je!
Jednu podlahu jsem si nechal dělat od firmy, co vyrábí "statické" věci a tam byli věci, že jsem žasl....(revize 4x4m cca 6500.-Kč  )
Jen měli problém, že firma co to kladla, neměla oprávnění od TIČRu...
Tam jsem byl kárán!
Ale to nemá žádná firma co jsem poptával.

Nebyl by jste ochotný mi ukázat vypsaný dokument o revizi?

[Jaroslav Jonáš]

Podlahová krytina ne, ale hotová vodivá podlaha určená k ochraně před účinky statické elektřiny mezi VETZ patří.

[Zdeněk Antonín Zeman]

Revizní technik uvádí v Protokolu o měření elektrostatick é podlahy na rentgenovém sále v nemocnici, že byla vykonána dle norem ČSN 34 1382, ČSN 33 2030 a ČSN EN 61340-4-1.
Norma ČSN 33 2030 byla zrušena a v ostatních jsem nenašel limitní hodnoty.
Podle čeho se nyní provádí výše uvedená měření a jaké jsou parametry?

[Radim Strycharski]

ČSN CLC/TR 60079-32-1

[Kamil Novák]

ČSN CLC/TR 60079-32-1

Obávám se, že tuto normu, pro zjištění svodového odporu položené podlahové krytiny, v praxi použít nelze.  
Nakonec je to uvedeno již v Předmluvě. Jde o obecný návod pro výrobky ... v prostorech s nebezpečím výbuchu.
Navíc zde uváděná min. rezistivita 1 MOhm je naprosto mimo realitu.

[Radim Strycharski]

Tato norma je oficiální náhradou za ČSN 33 2030. Nevidím tam explicitní uvedení, že platí jen pro výrobky a pro instalace ne. Když vezmu za příklad zdravotnictví, kde jsem se občas z médií dozvěděl, že uhořel nějaký pacient v důsledku statické elektřiny, tak tato norma zřejmě bude relevantní pro takový prostor, když v něm může zahořet nebo bouchnout s fatálním následkem. Podobně pro další pracoviště, kde může dojít k potížím v důsledku elektrostatick ého šoku, který tato norma řeší. Pokud budu mít elektronickou ústřednu zabezpečovacíh o zařízení, tak vím, že tuto normu použít nemám (nemusím),  protože to mám popsáno v kapitole 5.  Co se týče 1MOhm, tak u toho čtu, že je to hodnota vyhovující pro všechny případy, ale že se má zohlednit individuálně každý případ a že vyhovující hodnota může být v intervalu 1Tohm až 1Mohm. Takže v čem je problém?

[František Šohajda]

kde jsem se občas z médií dozvěděl, že uhořel nějaký pacient v důsledku statické elektřiny,

Ono to tak pravda není,stejnou situaci jsem řešil před cca 8 roky...Chyba personálu v používání elektrod na jedno použití !

Ono i "nová" 710 je trochu na vodě.Pokud se na RTG nedělá s hořlavinou,podlaha nemusí být-toť řečeno projektantem?.....
Ve staré normě bylo vysloveně určeno kde má být a bylo to bez diskuze!

Sama podaha je k ničemu s dobrými parametry,podkud se nepoužívá sada věcí kolem (anti-obuv,anti-prádlo,anti-úprava podlahy uklízečkou...a td..)

Měl jsem dotaz na TIČR když byla norma zrušena a náhrada není ,podle čeho se mám řídit? Odpověď podle staré normy-nic tím nepokazím!!(Bylo to na rozvodny vysokého napětí)

[Kamil Novák]

Tato norma je oficiální náhradou za ČSN 33 2030. Nevidím tam explicitní uvedení, že platí jen pro výrobky a pro instalace ne.

Ale vždyť jsem vám citoval pasáž z Předmluvy...  To, že tam není explicitně uvedeno "neplatí pro instalace" je sice pravda, ale má to stejnou logiku, jako že tam není uvedeno např."neplatí pro vzducholodě".

Když vezmu za příklad zdravotnictví, kde jsem se občas z médií dozvěděl, že uhořel nějaký pacient v důsledku statické elektřiny, tak tato norma zřejmě bude relevantní pro takový prostor, když v něm může zahořet nebo bouchnout s fatálním následkem.

Ve zdravotnictví se pohybuji 30 let. O případu, kdy by iniciátorem zahoření byl statický náboj nevím. Ale samozřejmě nemohu vědět všechno. Můžete dát odkaz na takový případ?

Co se týče 1MOhm, tak u toho čtu, že je to hodnota vyhovující pro všechny případy, ale že se má zohlednit individuálně každý případ a že vyhovující hodnota může být v intervalu 1Tohm až 1Mohm. Takže v čem je problém? 

Až si zkusíte změřit jednu jedinou podlahu (která je zhotovena správně),  tak zjistíte, že 1 MOhm (a výš) je naprostý nesmysl a nelze ho dosáhnout.
Proto není ta dolní hranice (pro disipační podlahy) 1MOhm, ale 100 kOhm.

[Kamil Novák]

Sama podaha je k ničemu s dobrými parametry,podkud se nepoužívá sada věcí kolem (anti-obuv,anti-prádlo,anti-úprava podlahy uklízečkou...a td..) 

Přesně tak. Byl jsem několikrát u toho, když se řešil problém ohledně "statiky".
A vždy byl závěr takový, že příčina byla v nevhodném oblečení a obuvi personálu.

Měl jsem dotaz na TIČR když byla norma zrušena a náhrada není ,podle čeho se mám řídit? Odpověď podle staré normy-nic tím nepokazím!!(Bylo to na rozvodny vysokého napětí) 

Ohledně rozvoden vn nic nevím, ale v případě zdravotnictví je to tak, že si provozovatel má nechat vypracovat Analýzu rizik (podobně jako u hromosvodů).
Když usoudí, že riziko spojené se statickou elektřinou je pro něho přijatelné, tak podlahu mít nebude.
Ale je to pak na jeho zodpovědnosti, když se ukáže, že se mýlil... 

[Zdeněk Antonín Zeman]

Nemohu si pomoci, ale nabyl jsem dojmu, že největší problém je, že nevíme, k čemu podlahy na operačních sálech, rentgenových místnostech apod. vlastně jsou. Myslím, že existují dva pohledy:
1. Podlaha slouží k ochraně před úrazem elektrickým proudem nevodivým okolím (dle ČSN 33 2000-4-41 ed.2),  kde v článku C.1.5 se udává, že odpor izolačních podlah nesmí být menší než 50 kohm, kde jmenovité napětí instalace nepřekračuje 500 V. Horní hranice není dána, protože z principu čím větší odpor, tím lépe.
2. Podlaha slouží k potlačování elektrostatick ých nábojů (dle ČSN EN IEC 61340-6-1),  kde v článku  5.6.2.2.3 se udává hodnota v mezích 10 kohm až 100 Gohm. Tady jsou určeny meze, protože pod 10 kohm se stává podlaha vodivá a nad 100 Gohm izolační.
Tak teď nevím, jaké hledisko uplatnit.

[Kamil Novák]

Nemohu si pomoci, ale nabyl jsem dojmu, že největší problém je, že nevíme, k čemu podlahy na operačních sálech, rentgenových místnostech apod. vlastně jsou...

Ale samozřejmě že víme (tedy alespoň někteří) proč v některých místnostech pro lékařské účely antistatické nebo staticky vodivé podlahové krytiny používají.
Jiný důvod je u vámi zmiňovaných oper. sálů a jiný v těch RDG vyšetřovnách ...

Když chce ten vámi zmiňovaný revizní technik posuzovat podlahy, tak by si měl problematiku dostudovat.   

Pozn.: ta dolní mez mezi vodivou a polovodivou krytinou není ani 10, ani 50, ale opravdu 100 kOhm.  ;-)

[František Šohajda]

Myslím, že existují dva pohledy:
1. Podlaha slouží k ochraně před úrazem elektrickým proudem nevodivým okolím (dle ČSN 33 2000-4-41 ed.2),    kde v článku C.1.5 se udává, že odpor izolačních podlah nesmí být menší než 50 kohm, kde jmenovité napětí instalace nepřekračuje 500 V. Horní hranice není dána, protože z principu čím větší odpor, tím lépe.

Na op. sálech a RTG je tento článek normy úplně mimo!
Tam se toto nikdy nepoužívá.Vidí m to porvé v životě,že to někdo napíše ?
Jedna podmínka-nesmí být v místosti žádný ochranný vodič?? Víte, kolik je na sálech ochraných vodičů??
Přímo "pavučiny"....
To jste úplně mimo!!

[Radim Strycharski]

Ale vždyť jsem vám citoval pasáž z Předmluvy...   To, že tam není explicitně uvedeno "neplatí pro instalace" je sice pravda, ale má to stejnou logiku, jako že tam není uvedeno např."neplatí pro vzducholodě".

Nedělejme z toho kovbojku. V předmluvě jsou uvedeny výrobky, v rozsahu platnosti zařízení, produkty a vlastnosti technologie.  Je to norma na opatření, což není jenom konstrukce výrobku před uvedením na trh, ale i jeho použití po uvedení na trh ve vztahu s jinými výrobky.

Ve zdravotnictví se pohybuji 30 let. O případu, kdy by iniciátorem zahoření byl statický náboj nevím. Ale samozřejmě nemohu vědět všechno. Můžete dát odkaz na takový případ?

Už je to dávno a je taková ta zpráva ráno z internetu, kterých je 365 v roce. Je to jedno. Pan Šohajda to zřejmě taky zaznamenal a zřejmě to bylo jinak, protože média to obvykle umí "odborně" překroutit.

Nemohu si pomoci, ale nabyl jsem dojmu, že největší problém je, že nevíme, k čemu podlahy na operačních sálech, rentgenových místnostech apod. vlastně jsou.  

Přesně, taky mě to napadlo. Tazatel (vlastně Vy) oživil staré téma podnětem z měření rentgenového sálu, mezitím se tady handrkujeme, jestli na to norma je nebo není, a nikdo tady nezmínil (což je pro tu otázku normy klíčové),   proč se vlastně ve zdravotnictví zřizují a měří antistatické podlahy. Protože jestli je to podle bodu d) kapitoly 5 normy 60079-32-1, tak je téma vyřešeno.