Je proudovy chranic zakladni ochranou pred nebezpecnym dotykem nezivych casti?
zerotest:
Nesouhlasím s výkladem pana Štefana Beláně.
Význam a princip základní ochrany neživých částí automatickým odpojením vadné časti od zdroje spočívá v tom, že předřazený jistící prvek (jistič, pojistka, chránič) při poruše vypne proudem (velikost proudu není důležitá), který prochází (zdroj-vedení pracovního vodiče-jistící prvek-místo svodu,zkratu-vedení ochranného vodiče-zdroj).
Tento princip vyplývá z norem a Ohmova zákona.
Při použití výrazu základní ochrana neživých částí proudovým chráničem nejde o ochranu ve smyslu základní ochrany neživých částí automatickým odpojením. V normách není nikde takto popsána ochrana a proto její způsob a princip tam taktéž není. Z logiky takového výrazu, pak vyplývá, že při použití chrániče není již potřeba koordinace s ochranným vodičem případně dalšími podmínkami, které jsou uvedeny v základní ochraně neživých částí automatickým odpojením.
Kdyby si pan Beláň a jeho , ,souhlasníci,, ujasnili způsob a princip ochrany dle jejich názvu tedy základní ochrana neživých částí proudovým chráničem, tak by zjistili, že z principu je to nesmysl a od ledna 1996 je u nás zakázaný. Velký boom zažila tato ochrana v 80 letech v Německu, ale následně od toho rychle upustili.
A pokud se tam použije ochranný vodič a další podmínky, tak již jde o základní ochranu neživých částí automatickým odpojením dle ČSN 33 2000-4-41.
Na každém školení se mě někdo ptá jak základní ochrana neživých částí proudovým chráničem vlastně funguje.
Buďte tak laskaví a přestaňte tento zavádějící výraz používat nebo když tak jen v dějepise.
Petr Moravec:
Citace: zerotest 17.12.2008, 11:05
Nesouhlasím s výkladem pana Štefana Beláně.
Význam a princip základní ochrany neživých částí automatickým odpojením vadné časti od zdroje spočívá v tom, že předřazený jistící prvek (jistič, pojistka, chránič) při poruše vypne proudem (velikost proudu není důležitá), který prochází (zdroj-vedení pracovního vodiče-jistící prvek-místo svodu,zkratu-vedení ochranného vodiče-zdroj).
Tento princip vyplývá z norem a Ohmova zákona.
Tak s čím vlastně nesouhlasíte ? :-[
Nejlépe to asi vystihl Mr. Karvánek.
Kamil Novák:
Citace: zerotest 17.12.2008, 11:05
Na každém školení se mě někdo ptá jak základní ochrana neživých částí proudovým chráničem vlastně funguje.
A co tam tedy (jednou větou) odpovídáte ?
zerotest:
Nevím co je na tom k nepochopení, že nesouhlasím s používáním termínu , ,základní ochrana neživých částí proudovým chráničem,, a to ať je zdůvodnění k tomu to názvu jakékoliv neboť je to zavádějící výraz.
Je zajímavé, že tu nikdo nenazývá nějakou ochranu jako základní ochranu pojistkou nebo jističem. Použije li se logiky jako u chrániče, tak by to šlo.
(zle) (zle) (zle)
Používaní správných a vhodných termínů by mělo být samozřejmostí alespoň u odborníků.
Petr Moravec:
To: zerotest
Automatické odpojení od zdroje je zajištěno průchodem poruchového proudu a to cestou kterou jste popsal" Zdroj - pracovní vodič - jistící prvek - místo poruchy (zkrat nebo svod na neživou část) - ochranný vodič PE - místo rozdělení PEN - vodič PEN až ke zdroji a část proudu též zemí od uzemněného místa rozdělení ke zdroji". Bezpečnost je zajištěna tehdy, když na neživé části nevznikne napětí vyšší než dovolené podle tabulky v NA.3 v ČSN 332000-4-41. V případě že ano musí být zařízení odpojeno od zdroje do času uvedeného v tabulce 41.1 téže normy.
A nyní jsme u jádra věci.
Proč je tedy v ČSN 33 2000-6 čl.61.3.6.1 a) POZNÁMKA 1 a POZNÁMKA N1
Nevím co je pro vás zavádějící a matoucí při ochraně neživých částí, že prvkem, který zařízení odpojí je právě proudový chránič. Přečtěte si prosí uvedené POZNÁMKY 1 a N1 (norm) :).
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana