Nemal by mať N vodič väčší prierez ako fázový vodič?
Petr Doležal:
Ten článek jsem nečetl, časopis neodebírám. Ale z logiky věci se v něm muselo určitě stavět na tom ustanovení. O těch harmonických je pěkné povídání na:
http://elektro.tzb-info.cz/t.py?t=2&i=2953
Ing.E. Tesař:
Situace není tak jednoduchá,jak se na první pohled zdá.Vliv 3.harmonické je neoddiskutovat elný.Ale je zde horší problém-většina moderních elektronických spotřebičů užívá napájení ze sítě pomocí tzv.spínaných zdrojů.Ty bez vyjímky obvykle na vstupu užívají můstkový usměrňovač,který je navržen nejen na velikost pracovního proudu a síť.napětí,ale obvykle je i lehce předimenzován-a to je o.k.Ale úhel otevření diod není 90°,to jen teoreticky.Z principu funkce křemíkové diody na ní zůstává úbytek napětí 1,2 až 1,5 V v propustném směru-u můstku pak 2x více,tedy 2,4 až 3 V.A to je stejnosměrná složka,která se ve středním vodiči nesčítá vektorově,ale algebraicky.A ejhle,ss složka pak může převýšit i proud ve dvou fázích i za jinak běžných poměrů při zatěžování jednotlivých fází.No a usměrňovačem jsou také osvětlovací výbojky ať už pro veřejné nebo místní osvětlování... A přizemněním vodiče N (PEN) jen tu stejnosměrnou složku zavlečeme do země,v pak škodí jako tzv.bludný proud (uzavírají se neurčité proudové dráhy jednak mezi uzly distribučních traf,jednak mezi jednotlivými uzemněními např.osvětl.st ožárů,skříní,rozvaděčů atd.1Ampér ss proudu rozpustí za rok cca 10 kg železa;u st proudu je to asi jen 1 kg.Když máte v zemi potrubí chráněné proti korozi např.asfaltoju tovým obalem,který bude jen "malonko"poškozen na ploše 1 cm2,za jak dlouho se rozpustí kousek oceli z potrubí při 1 A ?A problém úniku plynu,vody,atd.je na světě dříve než se nadějete.Žádná teorie vám nespočítá,jak velké a v jakých směrech budou působit bludné proudy v konkrétním místě,proto naše ŠN zavedly tzv.korozní průzkum už v r.1964 a nyní ho EU objevila a nechala zapracovat do nových norem....což třeba stavaři velkomyslně přehlížejí a brání se "novotám".Praktikuji v této oblasti jen 28 let.
zubr.z:
Příspěvek k přetěžování středního vodiče vlivem 3.harmonické i vyšších harm.kmitočtů je neoddiskutovat elný.Významným podílem však přispívá i nultá harmonická,tedy DC složka.Kde se v síti bere?Převážná část moderních elektronických spotřebičů používá tzv.spínaných zdrojů (beztransformát orových-to však není přesné,obsahují transformátor s feritovým jádrem a pracují v kmitočtech řádu jednotek až desítek kHz).Takový zdroj má na vstupu můstkový usměrňovač,v něm jsou střídavě otevírány vždy dvě a dvě diody,z hledicka procházejícího proudu řazeny seriově.Křemík ová dioda má v propustném směru úbytek napětí 1,1 až 1,5 V.Je tedy celkový úbytek napětí v rozmezí 2,2 až 3 V.Každý takový zdroj tedy generuje DC napětí až 3 V a proud,daný odběrem spotřebiče.Ten to DC proud samozřejmě teče i středním vodičem,ale v něm se nesčítá vektorově (to DC proud neumí),ale algebraicky.No a máme proudově přetížený střední vodič na světě.To ovšem dokáže každý usměrňovač,třeba stuťová a sodíková i metalhalogenid ová výbojka (vy starší si jistě vzpomenete na svá školní léta,když nás učili o výkonových rtuť.usměrňova čích v měnírnách...)Takže v osvětlovacích rozvodech s výbojkami máme podobný problém.Situac e je trochu vylepšena povinným přizemňováním vodičů PEN.Tím zemněním se část DC proudu odvede do země...a je klid.Jenomže není,tyto DC proudy tečou zemí mezi uzly jednotlivých distribučních traf ,rozvodnic,atd. jako tzv.bludné proudy (DC i AC).Taková 1 A DC proudu teče nejen zemí,ale dle Kirchoffova i Ohmova zákona využije sníženého odporu např.uzemnění,kovových (byť izolovaných) potrubí.Tam,kde tento proud do kovového zařízení vstoupí se nec neděje,ale při výstupu každá ampéra dle Faradayových elektrochem.zá konů rozpustí asi 9,8 kg železa.A hned máme problém,který se řeší dle ČSN přes 40 let....Protože však žádná teorie neumí říci,kudy bludný proud v konkrétním místě poteče a jak bude velký,musí se i podle harmonizovanýc h norem provést tzv.korozní průzkum.Ale to je již jiná kapitola...
Fuk Tomáš:
Pánové, co to tady plácáte za nesmysly?
Jakou souvislost má napěťový úbytek na diodě nebo na jakémkoli jiném prvku UVNITŘ obvodu zapojeného mezi L a N s napětím mezi N a PE? Absolutně žádnou!
Stejnosměrnou složku proudu do vodiče N zanášejí jenom takové zátěže, které mají asymetrický odběr v kladné a záporné půlvlně napájecího napětí - typicky jednocestné usměrňovače (což se používá jen u velmi malých odběrů v řádu 0,1A) a trochu i výbojky (viz např. http://www.fm.tul.cz/kel/subjects/rac/pr01.pdf).
Aby došlo k přetížení N vodiče takovýmto stejnosměrným proudem, musely by být ve všech fázích půlvlnně napájené zátěže s odběrem srovnatelným s max. zatížením fázového vodiče, což je v normální instalaci nesmysl.
Rozmahel Vladimír:
Bohužel článek který jsem uvedl je na tři strany a tak o něm diskutovat bez přečtení je obtížné. Ale v kostce:
Problematika 3.harmonické je uvedena na výpočtu pro hypotetický panelák, kde se uvažuje s nějakým příkonem sestav počítačů atd. které produkují harmonické. Výpočet bere normou dovolenou max.velikost harmonického proudu vztaženou k příkonu spotřebiče jako skutečnou, příklad je navíc zjednodušen uvažováním symetrické zátěže a cosFí=1.
Je vypočteno, že proud při takové konfiguraci je ve středním vodiči 1,35x větší než ve fázovém. Toto je připomínáno ve vztahu k pravidelné revizi a měření proudu středního vodiče, kdy je nutno použít MP měřicí skutečnou efektivní hodnotu proudu.
Myslím si, že když by se takto mělo uvažovat, tak pouhé měření při revizi nic neříká, protože v době revize nemusí být špičky odběru. Jedinou cestou by pak dle mého soudu byla montáž " hlídače proudu v PEN " nebo HDV jistit o stupeň níž protože skutečné poměry mohou být horší.
TO: Fuk
Podle Vašich příspěvků bych vás hodnotil na znalce takové problematiky. Zajímal by mne váš názor. Elektro 12/2007 si však musíte koupit. :D
Momentálně nejsem u skeneru. Snad někdo jiný...
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana