Anténí stožárek a určení ochranného pásma hromosvodu ...
Marek B.:
Aha, skutečně jsem to pochopil nepřesně ... teď procházím avizovanou publikaci a patrně by neměl být problém umístit stožár do ochranného pásma. Chápu to tak, že obytný dům je v kategorii III. dle ČSN EN 62305, tedy úhel je 90°oproti původní normě s úhlem 112°. Díky střeše, která má sama sklon 42° tak vlastně získávám ochranné pásmo nad střechou tak vysoké jako je jímací tyč umístěná nad stožárem.
Pro splnění předpokladu správného zapojení je ještě třeba samotný stožár "uzemnit", respektive vyrovnat potenciál, chápu to správně že je třeba stožár vodivě spojit s domovním rozvodem, respektive se zemí?? Chápu, nicméně přesně nechápu jak toto v případě domovního rozvodu docílit, předpokládám že pouhé využití "kolíku" se zásuvky je nedostatečné, minimálně z pohledu průžezu vodiče, dále využití lokálního ústředního topení také patrně není řešení, takže skutečně v tomto bodě netuším.
A poslední bod, pro splnění všech funkcí by bylo třeba instalovat svodiče předpětí, které by měly eliminovat případné poškození pro případ indukovaného napětí.
Popis situace viz obrázek ...
Dodatek, k bodu A z přechozího obrázku, chápu to tak že z pohledu bezpečnosti objektu je to OK, nicméně platí viz cituji "Pouhé připojení stožáru ke hromosvodu sice dokáže blesk svést celkem spolehlivě do země, ovšem elektronika může být vzhledem k rozdělení bleskového proudu
stejně poškozena." (PRVNÍ ELEKTRONICKÁ KNÍŠKA O OCHRANĚ PŘED BLESKEM Strana 55). Chápu to správně že objekt je chráněn, nicméně pro ochranu svodů by bylo třeba ještě instalovat svodič bleskových proudů, který ovšem představuje nutnost přivedení země v dostatečném průřezu, proto je toto řešení méně vhodné a pokud možno se nahrazuje řešením s ochranným pásmem?
Jan Hájek:
Tak je to ok, , ,přizemnění,, stožárku na zeleno/žlutý přivedený spolu s napájením je to opravdové minimum, které se provede v případě ochránění anténu a stožárku ochranným prostorem jímací soustavy. Pro vylepšení funkce svodičů přepětí je lepší vyrovnat co nejblíže zásuvky potenciál ještě třeba připojením na zmiňované topení či jinou vodivou a pospojovanou konstrukci. Ideálem by bylo přivedení ještě jednoho zž drátu co nejpřímější cestou od HEP. Tímto , ,bypassem,, se zlepší funkce nasazených svodičů přepětí. V tomto případě není třeba nasazovat svodiče bleskových proudů, protože metoda oddálení hromosvodu nám bleskový proud do stožárku nezavleče. V KníŠce 1.0 chybí cenové srovnání, které bude ve verzi 2.0 a bude zřetelně vidět, že při větším počtu koaxiálních vodičů (nejjednodušší varianta už při dvou) je oddálení levnější, než varianta s připojením stožáru a vyrovnáním potenciálu za pomoci svodičů bleskových proudů.
Marek B.:
(poklona) za navedení vhodným směrem ...
Honza K.:
Rád bych využil tohoto vlákna a připojil se s podobným problémem, má situace je vcelku podobná s tím rozdílem, že nad mým stožárem není k dispozici jímací tyč, ta je v jednom směru 6m a v druhém 9m, špička stožáru bude výškově v úrovni jímacího vedení, nicméně díky sklonu střechy 45°je tam vzdálenost cca 1,3m ve vodorovném směru.
Vůči diskutovanému problému jsem tedy v situaci, kdy mě patrně nekryje jímač (není nad stožárem, ale mimo), který je nad stožárem a co víc, technicky je dokonce takové řešení nerealizovatel né, respektive povolení k zásahu do hřebene nezískám.
Otázka tedy zní, v adekvátních normách se hovoří o efektu kulového blesku /pro výpočet vzdáleností/, platí tento vztah i v případě dvou jímačů vzdálených od sebe celkově 15m? Nebo jakým způsobem podobnou věc počítat.
Z uvedených odpovědí jsem pochopil, že řešení, které je avizované v příspěvku ze 12.08.2007, 22:46 pod písmenem A na obrázku je sice reálné, nicméně předpokládá využití svodičů bleskového proudu, které jak je zmíněno nejsou patrně z nejlevnějších. Tyto jsou nutné pro ochranu objektu a osob, či pro ochranu připojených zařízení ? Z názvu bohužel usuzuji na to první :-( Jde to nějak řešit jinak, jednoduše?
Bohužel nemám možnost zasáhnout do hřebene, tedy vytvořit ochranné pásmo vlastní jímací tyčí, podobně nemohu využít krásného řešení, kdy na vlastní stožár umístím další jímací tyč, která se stane součástí jímacího řešení a vytvoří pro stožír ochranné pásmo, toto nemohu realizovat z důvodu problaematické ho uchycení stožáru, který je již teď na pokraji svých možností, prodloužení by znamenalo daleko větší námahu na patku stožáru, která drží pouze v krovu.
díky předem za každou radu, nápad ...
Jan Hájek:
Pro odpověď bych potřeboval vidět nákres střechy. Jinak pro určení ochranného prostoru jímací soustavy lze samozřejmě využít metodu valivé bleskové koule, která má pro RD zatříděné v LPL III poloměr 45 m. Pro LPL II je poloměr 30 m. Pokud po , ,navalení,, této koule na objekt se dotýká pouze jímací soustavy tzn. nedotkne se VAší antény a jejího stožárku je to ok.
Myslím si, že umístění jímače na vrcholu střechy bude daleko méně komplikované, než přivést dobrou zem k nasazeným svodičům bleskových proudů.
Více je v kapitole KníŠky o ochraně antén.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana