Anténí stožárek a určení ochranného pásma hromosvodu ...
Marek B.:
Pročetl jsem zdejší diskuze na téma hromosvod, uzemnění antén, atd ... došel jsem k tomu, že teoereticky se dostávám se stožárkem do ochranného pásma jímače hromosvodu, takže bych teoreticky nemusel mít stožár uzemněn, tedy galvanicky spojen s hromosvodem. Toto mě ovšem odporuje jiným myšlenkám, které mluví o tom, že vše na střeše má být elektricky spojeno s hromosvodem a stát se tak vlastně součástí hromosvodu.
Teď jsem z toho lehce zmaten a nevím kudy kam ... elektrické spojení mě příliš nevyhovuje, protože při zachování směru vedení ze zhora dolů by mě čekal kus cesty protože jsem cca 1,5 metru pod hromosvodem, který ovšem má svody na opačnou stranu než já potřebuji.
Teoretické ochranné pásmo jsem vypočetl dle výška x 1,5, kde mě vyjde poloměr kužele.
A doplňující dotaz, jak je řešeno uzemnění střešních oken, které jsou kovové, na střeše a při tom se to neřeší, to odporuje normě, nebo je to nějak jinak ?
Jan Hájek:
Pokud chci něco od hromosvodu oddálit a tudíž to k němu nepřipojit, měl bych toto zařízení mít jednak v ochranném prostoru hromosvodu a i zároveň ve vzdálenosti větší než je vypočítaná dostatečná vzdálenost. To platí o čemkoliv, lhostejno zda se jedná o stožárek či střešní okno. Připojení na ekvipotenciáln í vyrovnání objektu ( HEP) je důležité z jinýých důvodů než je blesk.
Vzhledem k tomu, že vše odpovídá fyzikálním zákonům, je to v pořádku podle nové i staré normy.
Jiný případ by bylo ono zmiňované střešní okno, které by se nenacházelo v ochranném prostoru jímací soustavy, pak by se jeho připojení mělo provést nahoře i dole. Fotografii toho co se stane když pouze nahoře mám v přednášce. :-)
Marek B.:
Moc díky za reakci, tedy chápu správně ... pokud možno připojit.
A teď poddotaz, stožár bude cca 1.3 metru (výškově) od hřebene střechy, po kterém je vedeno vedení hromosvodu od jímacích tyčí, napojení by bylo vcelku logické v horní části mého stožáru, čímž by vlastně jakoby bylo zvětšeno to ochranné pásmo, které vznikne vlastně na spodní části toho stožáru.
Lze to tímto způsobem řešit?? Tedy připojit stožár antény v horní části a antény vložit vlastně až pod tento spoj? Logika mě říká, že pro vyrovnání objektu (HEP) bude naplněno a pro případ zásahu blesku by tento měl volit cestu po spoji s hromosvodem a do země, tedy za předpokladu funkčního, dle norem realizovaného zapojení hromosvodu a celého vedení.
Je to správně, nebo bych v tomto případě něco podcenil?
Situace viz obrázek ...
Marek B.:
K obrázku, v textu popisuji verzi A, tedy tato mě zní správně a je i nejsnáze realizovatelná, jde jen o to jestli je i provozně správně a tedy v rámci možností bezpečná.
Jan Hájek:
No možná jsem se vyjádřil ne moc jasně, ale rozhodně bych volil variantu C.
Stožár bych nepřipojoval k jímací soustavě, pokud by byl problém s ochranným prostorem jímače, raději bych ho trochu zvednul, jen abych ho stožár nemusel připojovat k hromosvodu, poku není materiál střechy vodivý.
Výhoda nepřipojení je hlavně finanční i praktická, svodič/e bleskových proudů pro koax je rozhodně dražší, než jímací tyč. V případě připojení stožárku, by byl svodič bleskových proudů potřeba. Více se o této problematice dozvíte v KníŠce, link na stažení zdarma je dole.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana