Je vhodné spínat bodové žárovky 12V na primární nebo sekundární straně trafa?

[Host_Karel]

Jaký je váš názor na připojení bodových světel na 12V?

Po úpravě stropu jsem si koupil trafo 230/12V a potřebuji připojit nezávisle dva okruhy světel  zapínané dvěmi vypínači.
Jedno řešení je nechat primární stranu pod trvalým napětím a sekundární připojovat přes vypínače.
Druhé řešení mě napadá každým vypínačem samostatně spínat relé, které svými kontakty budou připínat primár i sekundár trafa.....
Samozřejmě nejrozumnější by bylo pořídit si další trafo, ale stavební úpravy jsou už hotové.....  

Tak teď nevím, mám nechat trafo trvale "živé" nebo použít relé....

[Jiří Schwarz]

Při zapínání spotřebičů na sekundární straně trafa se nesmí zapomenout na jednu maličkost -  maximální proudy vypínače.
Zatímco světlo 20W při 230V odebírá necelých 0,1A, při 12W je to víc než 1,5A. Pokud se sejde víc světel, nemusí na to běžné vypínače stačit.

[Host_Karel]

Při zapínání spotřebičů na sekundární straně trafa se nesmí zapomenout na jednu maličkost -  maximální proudy vypínače.
Zatímco světlo 20W při 230V odebírá necelých 0,1A, při 12W je to víc než 1,5A. Pokud se sejde víc světel, nemusí na to běžné vypínače stačit.

V jedné větvi budu spínat 2x35W a ve druhé 3x35W tzn.jestli doře počítám tak je to necelých 6A resp. 8,75A Mím dojem,že "klasický" vypínač č.1 může min spínat 10A ,možná i 16A......Takže to asi zapojím "na tvrdo" a budu spínat ten sekundár.Dík za info 

[Dvořák Václav]

Jen bych dodal, že ten zmíněný proud je ustálený po nažhavení vlákna. Při zapnutí studené žárovky bude mnohem vyšší, vypínač to přežije, ale jeho kontakty se po čase upálí. Také přívody k vypínači by musely být silnější 2,5Cu aby nedocházelo ke zbytečným ztrátám, které se u 12V velmi snadno projeví. Trafo lze namontovat přímo k jednomu ze svítidel v každém okruhu, takže žádné stavební úpravy by nemusely být.

[Martin Kurka]

Vážený pane Dvořáku.
pokud byste použil variantu s relé. pak nemáte-li předřazen chránič, musel byste mít asi relé se zaručenou pevností izolace 4kV mezi sousedními kontakty. Protože mícháte okruh primární a sekundární bezpečné a nebezpečné napětí uvnitř v jednom relé. Relé většinou mají perfektní izolaci mezi kontakty a cívkou, ale mezi sousedními kontakty je to slabší. 
Navíc jeden kontakt bude muset být robustní se spínací schopností pro žárovky AC-5B při 12V AC, což bývá 1,5 násobek proudu AC-1 uváděného na relé. A druhý kontakt spíná primár trafa (AC-6A) to u pomocného relé je tak 4-7 násobek proudu AC-1 a značná napěťová schopnost kontaktu pro rozepnutí trafa.
Takže byste musel mít prakticky 2 různá relé pro jednu skupinu žárovek(celkem 4 relé),  cívky paralelně, a protože spínáte primár i sekundár najednou, tak alespoň varistory na primáru i sekundáru trafa.
To vše platí i kdybyste použil dvoukanálové rádiové ovládání a zapínal s ním primár i sekundár.
Jenže tam už jde i o trvalé napájení přijímače a přínos spínání primáru trafa už bude na úspory diskutabilní.

I trvale napájený primár a dvěma relátky (cívka 12V AC) spínané skupiny žárovek není od věci, celé toto řešení asi bude spolehlivější a ne o moc dražší než výkonový vypínač a klády k němu. 

Holt klasika je klasika a 2 trafa.... Co takhle náhradou 2 elektronická, nevešla by se?

[Georgis Fasulis]

To Kurka: trochu vás opravím:
Pro oddělení bezpečného napětí (PELV, SELV) od ostatních obvodů se používá termínu bezpečné oddělení obvodů. Tyto obvody musí být bezpečně odděleny po celém obvodu.
Znamená to mimo jiné dodržet vzdušné vzdálenosti mezi kontakty a povrchové cesty mezi živ. částmi obvodů obou napětí - tyto vzdálenosti jsou odvislé od stupně znečištění prostředí (při st. zneč. III. tuším - 8mm ) - v podstatě tomu neodpovídá žádné běžně vyráběné relé. Obvody musí odolat Zkušební napěťové vlně 6 kV (1,2/50mikro.s). Těmto podmínkám většinou neodpovídají běžné relé ani mezi cívkou a kontaktní sadou!
Pokud tyto podmínky nesplníme, musíme považovat malé napětí za napětí FELV a pohlížet na ně jako na nn včetně ochrany z toho vyplývající. Jinými slovy nemůžeme hovořit o Ochraně před neb. dotykem živých i neživých částí Malým napětím! Velmi často se tato chyba vyskytuje u profesionálně provedených elektroinstala cí!

[Martin Kurka]

Přesně tak pane Fasulisi, ale musím vám oponovat, že dnes už není absolutně problém tahle relátka sehnat.
Kupodivu to vůbec nejsou standardní typy pomocných průmyslových relé, ale typy (a velice laciné),   které se osazují do plošných spojů a dělají se k nim i vhodné patice na DIN lištu, které ty izolační parametry nezdegradují.
Zde nejsou výjimkou relé s pevností cívka-kontakt až 5kV ef, impulsní pevnost 6kV, vzdušné vzdálenosti i povrchové cesty až 10mm a odolnost proti plazivým proudům CTI250.
Když si vezmete připojené ultratenké Schrack, vidíte, co dnes dokážou výrobci udělat za fantastické izolační parametry i v takhle miniaturním relé, kde by to jeden vůbec nečekal.
Takže se nelze dnes vymlouvat, stačí si dobré a vhodné relé vybrat.
Ale pro bezpečné sousedství bezpečných a nebezpečných obvodů uvnitř jednoho relé na sousedních kontaktech ještě asi takové relé nenajdete. Požadovanou izolaci mezi sousedními kontakty najdete - asi jen u speciálních relé a ministykačů.

Pokud tyto podmínky nesplníme, musíme považovat malé napětí za napětí FELV a pohlížet na ně jako na nn včetně ochrany z toho vyplývající. Jinými slovy nemůžeme hovořit o Ochraně před neb. dotykem živých i neživých částí Malým napětím! Velmi často se tato chyba vyskytuje u profesionálně provedených elektroinstala cí!

Ale díky zkušebnictví se tyhle chyby už neobjevují ve finálních, zkušebnou prošlých výrobcích. Když si rozeberete spoustu profi časových, hladinových a infrapasivních spínačů a síťových adaptérů, uvidíte pod relé podivně prořezané plošné spoje mezi cívkou a kontakty a mezi napájecími a výstupními svorkovnicemi. Tyto úpravy, které výrobci musí takto výrobně nákladně provádět jsou právě z důvodů, aby dodrželi předepsané povrchové a vzdušné cesty (neplatí bohužel pro mnoho výrobků asijské provenience dovezených k nám před vstupem do EU - to je tikající časovaná bomba).

[Jindra2]

Pozor na elektronická trafa, některá nemají rády provoz bez zatížení.
Jindra

[Host_Karel]

Takže jsem si to zapojil vypínači spínající sekundární okruh a za nějaký čásek uvidím.....Kdy by byl později problems s vypínači,tak je vyměním a basta  Jinak s těmi elektronickými trafy bych byl hooooodně opatrný.Už jsem slyšel o spoustu reklamací.Pros tě navinutej drát je navinutej drát.... 

[PX]

Pozor na elektronická trafa, některá nemají rády provoz bez zatížení.
Jindra

Dovolil bych si upřesnit, že téměř žádné elektronické transformátory nemají rády provoz bez zatížení. Problém je totiž v tom, že u většiny (všech co jsem zatím viděl) se proud v primárním obvodu používá pro buzení měniče (je to zapojeno jako samokmitající měnič). V případě práce s malým zatížením tento proud nestačí k udržení oscilací a měnič se zastaví. Následně, podle konstrukce startovacího obvodu měniče,buď dojde k tomu ,že se pokusí o další start (který nevyjde a pokusy se budou opakovat dokud něco neodejde nebo dokud to tepelná ochrana nevypne - záleží na konstrukci),  nebo zůstane ve stavu bez kmitů a tedy i výstupního napětí.

Co se týče spolehlivosti asi hodně záleží na typu, ty levné zdroje z hypermarketu odchazejí rády - nicméně se mi nikdy nepodařilo zjistit proč, protože vždy byly zničeny téměř všechny součásti měniče a nešlo určit co bylo prvotní příčinnou. Na druhou stranu mam doma již 3 roky fungující předřadník pro zářivku (který je konstrukčně obdobný s tím že místo výstupního transformátoru na 12V je tam pouze tlumivka). Každopadně to (stejně jako většina elektroniky) nemá příliš rádo přepětové špičky.