Jaká ochrana před bleskem u plechové střechy s nerez komínovou vložkou?
Sokrates1985:
Rozumim. Z hlediska pospojování kovových součástí na střeše do MET (například ta komínová vložka, kde se u paty propojí s MET). Za předpokladu, že bude celá střecha chráněna výlučně izolovaným hromosvodem, který bude sveden více jak 5m od základových zemničů domu do země (kde již, pokud jsem načetl a pochopil správně netřeba hromosvod spojit k zemniči/MET domu), je z hlediska blesku nutné spojit např. vložku komína do MET? Spojení vložky je určitě vhodné z hlediska jiných poruch než blesk, ale zde, bráno v situaci pouze z pohledu blesku - pokud sám hromosvod spojen není?
Jan Hájek:
Citace: Sokrates1985 19.04.2024, 13:01
Za předpokladu, že bude celá střecha chráněna výlučně izolovaným hromosvodem, který bude sveden více jak 5m od základových zemničů domu do země (kde již, pokud jsem načetl a pochopil správně netřeba hromosvod spojit k zemniči/MET domu),
Tak tuhle nebezpečnou věc jsem tady v diskusích už nějaký čas postrádal. Zkuste si to nakreslit na papír a tu vzdálenost v zemi nahraďte odporem půdy (země není opravdu izolant, to by jste se mohl podívat zblízka na spadlé vodiče vn) uvidíte, že rozdílné uzemnění neguje koncept elektrické izolace jímací soustavy.
Jeden objekt, jeden zemnič, jeden potenciál!
Sokrates1985:
Aha, vidite, pomozte mi tedy pochopit, kde spatne interpretuji na tomto odkaze:
https://elektrika.cz/data/clanky/co-si-opakovat-o-uzemneni-ochrannych-vodicich-a-vodicich-pospojovani
Tuto cast: "Uzemnění hromosvodu a uzemnění silového zařízení se nemusí spojovat, je-li vzdálenost mezi nimi větší jak 5m. Mezi uzemněním sdělovacích zařízení a uzemněním hromosvodu m á být co největší vzdálenost, je-li ovšem tato vzdálenost menší než 5m musí se obě uzemnění spojit."
Sokrates1985:
Pripadne zde:
https://elektrika.cz/data/clanky/dimenzovani-ulozeni-a-spojovani-zemnicu
Cituji: "Pro uzemnění silových zařízení a hromosvodu se má vybudovat pokud možno společné uzemnění. Uzemnění hromosvodu a silového zařízení se nemusí spojovat, pokud je mezi nimi vzdálenost alespoň 5m. (U speciálních objektů chráněných oddálenými hromosvody se uzemnění nespojují.)"
Jiří Schwarz:
To jsou naprosto speciální případy, kdy se nějaké uzemnění provádí tak, aby se nemuselo spojit s jiným.
Např. na dráze na tratích, kde je elektrická trakce, je s tím docela problém mít uzemnění hromosvodu dostatečně daleko od kolejí a uzemnění nástupištních přístřešků, které jsou nějak spojené s kolejemi a které fungují jako tzv. zpětné trakční vedení.
Tam je naprosto nežádoucí, aby si zpětné trakční proudy hledaly jiné cesty do "uzemněného" začátku rozvodu ve spínací stanici
(tam jsou běžné průřezy 50 nebo 95 mm2 a představte si, že při nějaké mimořádnosti na trakci si ten proud bude hledat cestu po PENu 10mm2 nebo dokonce po PE 2,5mm2)
Ale pro běžnou "občanskou vybavenost" a naprostou většinu "průmyslu" je problém najít příklad, kdy by bylo potřeba nebo by bylo výhodné hledat řešení proč uzemnění nespojit.
Navigace
[0] Index zpráv
[#] Další strana
[*] Předchozí strana